8 C 198/2021-17 — Okresní soud v Šumperku

1. Podanou žalobou se žalobkyně domáhala zaplacení částky 9.120 Kč se zákonnými úroky z prodlení, jak jsou uvedeny ve výroku tohoto rozsudku, z titulu neuhrazené ceny jízdného ve výši po 20 Kč a přirážky k jízdnému ve výši 1.500 Kč. Tvrdila, že žalovaný cestoval bez platného jízdního dokladu dopravním prostředkem veřejné hromadné dopravy osob provozované žalobkyní, a to dne 2. 12. 2014 ve voze tramvajové linky č. 12, dne 14. 1. 2015 ve voze tramvajové linky č. 12, dne 16. 2. 2015 ve voze trolejbusové linky č. 104, dne 3. 8. 2015 ve voze tramvajové linky č. 8, dne 26. 2. 2016 ve voze tramvajové linky č. 3 a dne 5. 4. 2016 ve voze autobusové linky č. 50. Před podáním žaloby žalobkyně vyzvala žalovaného k zaplacení. 2. Žalovaný se k podané žalobě nevyjádřil. 3. Na výzvu soudu dle § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“), zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání, když ve věci lze rozhodnout jen na základě předložených listinných důkazů, se žalovaný nevyjádřil, přičemž byl rovněž poučen o následcích nevyjádření se ve stanovené lhůtě ve smyslu ustanovení § 101 odst. 4 o. s. ř., tj. o tom, že v takovém případě platí, že byl jeho souhlas dán. Žalobkyně s postupem soudu dle ustanovení § 115a o. s. ř. souhlasila v prohlášení učiněném v žalobě. Soud proto ve věci rozhodl bez jednání. 4. Odůvodnění tohoto rozsudku je koncipováno jako zjednodušené ve smyslu ustanovení § 157 odst. 4 o. s. ř., neboť proti němu není přípustné odvolání. 5. Soud dospěl k následujícímu závěru o skutkovém stavu: Žalovaný se přepravoval dne 2. 12. 2014 ve voze tramvajové linky č. 12, dne 14. 1. 2015 ve voze tramvajové linky č. 12, dne 16. 2. 2015 ve voze trolejbusové linky č. 104, dne 3. 8. 2015 ve voze tramvajové linky č. 8, dne 26. 2. 2016 ve voze tramvajové linky č. 3 a dne 5. 4. 2016 ve voze autobusové linky č. 50, provozované žalobkyní. Při přepravní kontrole se na výzvu kontrolora ani jednou neprokázal platným jízdním dokladem. Žalovaný vždy při kontrole jízdních dokladů, tj. dne 2. 12. 2014, 14. 1. 2015, 16. 2. 2015, 3. 8. 2015, 26. 2. 2016 a 5. 4. 2016 písemně uznal svůj dluh skládající se z jízdného ve výši 20 Kč a přirážky ve výši 1.500 Kč co do důvodu a výše a zavázal se jej splatit. Dlužná částka byla dle uznání splatná nejpozději do 15 dnů ode dne zjištění jízdy bez platného jízdního dokladu. Přestože byl žalovaný k zaplacení jízdného a přirážek k jízdnému opakovaně vyzýván, a to jak kontrolorem na místě samém při jednotlivých kontrolách, tak předžalobní výzvou ze dne 12. 1. 2021, ničeho na svůj dluh dosud nezaplatil. 6. Podle § 2053 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „občanského zákoníku“) uzná-li někdo svůj dluh co do důvodu i výše prohlášením učiněným v písemné formě, má se za to, že dluh v rozsahu uznání v době uznání trvá. 7. Podle § 1970 občanského zákoníku po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. 8. Podle § 2550 o. z. smlouvou o přepravě osoby se dopravce zavazuje přepravit cestujícího do místa určení a cestující se zavazuje zaplatit jízdné. 9. Podle § 37 odst. 4 písm. d) zákona č. 266/1994 Sb. průvodčí drážního vozidla nebo jiná osoba ve veřejné drážní osobní dopravě pověřená dopravcem a vybavená kontrolním odznakem nebo průkazem dopravce je oprávněna uložit cestujícímu, který se neprokázal platným jízdním dokladem, zaplacení jízdného a přirážky k jízdnému nebo vyžadovat od cestujícího osobní údaje potřebné k vymáhání jízdného a přirážky k jízdnému, pokud cestující nezaplatí na místě; osobními údaji potřebnými k vymáhání jízdného a přirážky k jízdnému se rozumí jméno, příjmení a datum a místo narození a adresa pro doručování. 10. Podle § 37 odst. 5 písm. b) zákona č. 266/1994 Sb. je cestující povinen při nástupu do drážního vozidla, pobytu v něm a při výstupu z drážního vozidla na výzvu pověřené osoby se prokázat platným jízdním dokladem. Neprokáže-li se platným jízdním dokladem z příčin na své straně, je povinen zaplatit jízdné z nástupní do cílové stanice nebo, nelze-li bezpečně zjistit stanici, kde cestující nastoupil, z výchozí stanice vlaku a přirážku k jízdnému, nebo pokud nezaplatí cestující na místě, prokázat se osobním dokladem a sdělit osobní údaje potřebné k vymáhání jízdného a přirážky k jízdnému. 11. Podle § 37 odst. 6 zákona č. 266/1994 Sb. výši přirážky stanoví dopravce v přepravních podmínkách. Výše přirážky nesmí přesáhnout částku 1 500 Kč. Přirážka za porušení podmínek stanovených přepravním řádem činí nejvýše 1 000 Kč. 12. Podle § 18a odst. 1 zák. č. 111/1994 Sb. řidič a průvodčí vozidla veřejné linkové dopravy a jiná osoba pověřená dopravcem veřejné linkové dopravy a vybavená kontrolním odznakem nebo průkazem dopravce (dále jen pověřená osoba) je oprávněna dávat cestujícím pokyny a příkazy k zajištění jejich bezpečnosti, bezpečnosti a plynulosti dopravy a bezpečnosti ostatních cestujících. Pověřená osoba je oprávněna mimo jiné uložit cestujícímu, který se neprokázal platným jízdním dokladem, zaplatit přirážku nebo vyžadovat od cestujícího, aby se prokázal osobním dokladem a sdělil osobní údaje podle odstavce 2 písm. c). 13. Podle § 18a odst. 2 písm. c) zák. č. 111/1994 Sb. cestující je povinen, mimo jiné, na výzvu pověřené osoby se prokázat platným jízdním dokladem, neprokáže-li se platným jízdním dokladem, zaplatit jízdné a přirážku, nebo se prokázat osobním dokladem a sdělit osobní údaje potřebné na vymáhání zaplacení jízdného a přirážky; osobními údaji potřebnými na vymáhání zaplacení jízdného a přirážky se rozumí jméno, příjmení, datum a místo narození a adresa pro doručování. 14. Podle § 18a odst. 3 zákona č. 111/1994 Sb. výši přirážky stanoví dopravce v přepravních podmínkách. Výše přirážky nesmí přesáhnout částku 1.500 Kč. 15. Podle § 3 odst. 1, 2 vyhlášky č. 175/2000 Sb., o přepravním řádu pro veřejnou drážní a silniční osobní dopravu, uzavřením přepravní smlouvy o přepravě osob vzniká mezi dopravcem a cestujícím na základě přepravního řádu, tarifu a vyhlášených smluvních přepravních podmínek závazkový právní vztah, jehož obsahem je zejména závazek dopravce přepravit cestujícího ze stanice nástupní do stanice cílové spoji uvedenými v jízdním řádu řádně a včas a závazek cestujícího dodržovat přepravní řád a smluvní přepravní podmínky a zaplatit cenu za přepravu podle tarifu. Přepravní smlouva je uzavřena nejpozději tím, že cestující nastoupí do vozidla nebo vstoupí do označeného prostoru přístupného jen s platným jízdním dokladem. 16. Podle § 7 odst. 6 vyhlášky č. 175/2000 Sb. nezakoupil-li si cestující jízdenku a je přepravován bez platné jízdenky, považuje se za cestujícího, který se z příčin na své straně neprokázal platným jízdním dokladem. 17. Podle § 49 odst. 3 vyhlášky č. 175/2000 Sb. uzavřením přepravní smlouvy přistupuje cestující na smluvní přepravní podmínky vyhlášené dopravcem. 18. Soud na zjištěný skutkový stav aplikoval výše citovaná zákonná ustanovení a dospěl k závěru, že žaloba je důvodná. Mezi žalobkyní a žalovaným byla ve dnech 2. 12. 2014 14. 1. 2015, 16. 2. 2015, 3. 8. 2015, 26. 2. 2016, 5. 4. 2016 platně konkludentně uzavřena smlouva o přepravě osob ve smyslu ustanovení § 2550 o. z., ve spojení s ustanovením § 3, § 7 odst. 6 a § 49 odst. 3 vyhlášky č. 175/2000 Sb., a zákonem č. 266194 Sb. o drahách a zákonem č. 111/1994 Sb. o silniční dopravě, s tím, že část obsahu smlouvy byla určena smluvními přepravními podmínkami vydanými žalobkyní. Žalobkyně svoji povinnost vyplývající z přepravní smlouvy splnila, když žalovanému umožnila přepravu, žalovaný však svou smluvní povinnost, za provedenou přepravu zaplatit stanovenou cenu v podobě jízdného, porušil. Žalovaný svůj závazek vůči žalobkyni výslovně uznal, čímž byla založena vyvratitelná právní domněnka trvání dluhu v době jeho uznání dle ustanovení § 2053 občanského zákoníku. Zároveň žalovaný nijak nerozporoval tvrzení žalobkyně, že svoji povinnost vůči žalobkyni dosud dobrovolně nesplnil a taková skutečnost se nepodává ani z listinných důkazů. Soud proto dospěl k závěru, že žalovaný dluh nadále trvá, a proto žalovaného zavázal k zaplacení žalované částky, včetně požadovaných úroků z prodlení, na něž žalobkyni vznikl nárok ode dne následujícího po uplynutí patnáctidenní lhůty k zaplacení stanovené v uznání dluhu. 19. O náhradě nákladů řízení bylo rozhodnuto dle ustanovení § 142 odst. 1 o. s. ř., neboť žalobkyně byla ve sporu plně procesně úspěšná a má proto nárok na náhradu nákladů řízení ve výši 600 Kč Tyto sestávají ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 400 Kč a paušální náhrady ve výši 200 Kč za dva úkony, a to za výzvu k plnění a návrh ve věci samé dle § 1 odst. 3 písm. a) a § 2 odst. 1 vyhlášky č. 254/2015 Sb. Lhůtu k plnění soud v souladu s ustanovením § 160 o. s. ř. stanov