8 C 220/2021-20 — Okresní soud v Šumperku

1. Podanou žalobou se žalobkyně domáhala zaplacení částky 1.168 Kč se zákonným úrokem z prodlení z částky 968 Kč od 10. 3. 2020 do zaplacení. Žalobkyně tvrdila, že tento nárok vznikl z titulu neuhrazeného pojistného za období od 17. 10. 2019 do 9. 3. 2020, a to dle pojistné smlouvy [číslo] (ev. číslo návrhu [číslo]), uzavřené mezi dne 16. 4. 2019 [právnická osoba], [IČO], se sídlem [adresa], [PSČ] [obec a číslo] a žalovaným, jejímž předmětem bylo škodové pojištění odpovědnosti zaměstnance při výkonu zaměstnání. Dne 21. 12. 2019 došlo k převodu pojistného kmene z [právnická osoba] na žalobkyni. Součástí dlužné částky jsou i náklady za upomínku ze dne 27. 4. 2020 ve výši 200 Kč, které jsou žalobkyní účtovány dle všeobecných pojistných podmínek. Před podáním žaloby byl žalovaný výzvou právního zástupce žalobkyně ze dne 27. 9. 2020 vyzván k zaplacení. 2. Žalovaný se k podané žalobě nevyjádřil. 3. Na výzvu soudu dle § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“), zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání, když ve věci lze rozhodnout jen na základě předložených listinných důkazů, se žalovaný nevyjádřil, přičemž byl rovněž poučen o následcích nevyjádření se ve stanovené lhůtě ve smyslu ustanovení § 101 odst. 4 o. s. ř., tj. o tom, že v takovém případě platí, že byl jeho souhlas dán. Žalobkyně s postupem soudu dle ustanovení § 115a o. s. ř. souhlasila v prohlášení učiněním v žalobě. Soud proto ve věci rozhodl bez jednání. 4. Jelikož proti tomuto rozsudku není přípustné odvolání, je jeho odůvodnění koncipováno jako zjednodušené ve smyslu ustanovení § 157 odst. 4 o. s. ř. 5. Soud dospěl k následujícímu závěru o skutkovém stavu: [právnická osoba], [IČO], se sídlem [adresa], [PSČ] [obec a číslo] a žalovaný uzavřeli dne 16. 4. 2019 pojistnou smlouvu [číslo] jejímž předmětem bylo škodové pojištění odpovědnosti zaměstnance při výkonu zaměstnání., a kterou se právní předchůdkyně žalobkyně z pozice pojistitele zavázala poskytnout žalovanému pojistné plnění, nastane-li pojistná událost a žalovaný se zavázal hradit žalobkyni pojistné v částce 2.380 Kč ročně, splatné pololetně po 1.226 Kč, vždy k 17. dni 4. a 10. měsíce roku, s účinností od 17. 4. 2019. Žalovaný neuhradil pojistné za období od 17. 10. 2019 do 9. 3. 2020, kdy došlo k zániku pojištění pro neplacení pojistného. Dlužné pojistné pro toto období činí 968 Kč. Součástí žalované částky je i poplatek ve výši 200 Kč za upomínku k zaplacení dlužného pojistného ze dne 27. 4. 2020 účtovaný dle všeobecných pojistných podmínek. Dne 21. 12. 2019 došlo k převodu pojistného kmene na žalobkyni. Žalobkyně žalovaného prostřednictvím právního zástupce před podáním žaloby výzvou ze dne 27. 9. 2020 vyzvala k zaplacení. Žalovaný dosud ničeho neuhradil. 6. Podle ustanovení § 2758 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“) pojistnou smlouvou se pojistitel zavazuje vůči pojistníkovi poskytnout jemu nebo třetí osobě pojistné plnění, nastane-li nahodilá událost krytá pojištěním (pojistná událost), a pojistník se zavazuje zaplatit pojistiteli pojistné. 7. Podle ustanovení § 1970 o. z., po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. 8. Soud na zjištěný skutkový stav aplikoval výše citovaná zákonná ustanovení a dospěl k závěru, že žaloba je důvodná. Účastníci řízení, resp. právní předchůdce žalobkyně a žalovaný, uzavřeli pojistnou smlouvu ve smyslu § 2758 odst. 1 občanského zákoníku. Žalovaný neplnil svoji povinnost včas a řádně hradit pojistné, a to konkrétně v období od 17. 10. 2019 do 9. 3. 2020. Žalobkyni tak vzniklo právo požadovat po žalovaném dlužné pojistné, poplatky účtované dle VPP i zákonný úrok z prodlení (§ 1970 o. z.) ve výši vyplývající z nařízení vlády č. 351/2013 Sb., a to ode dne následujícího po dni, kdy uplynula lhůta stanovená žalobkyní k zaplacení nedoplatku pojistného, tj. od 10. 3. 2020, do zaplacení. Soud proto s odkazem na citovaná zákonná ustanovení rozhodl tak, jak je uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku. 9. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal úspěšné žalobkyni nárok na náhradu nákladů řízení v plné výši. Náklady ve výši 1.489 Kč sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 400 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu (dále jen „a. t.”), sestávající z částky 200 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t., a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 900 Kč ve výši 189 Kč, když právní zástupce žalobkyně doložil, že je plátcem DPH. Podmínky ustanovení § 14b odst. 1 a. t. byly splněny, neboť řízení bylo zahájeno návrhem podaným na ustáleném vzoru uplatněném opakovaně žalobkyní ve skutkově i právně obdobných věcech (měněny jsou toliko identifikační údaje žalovaného, údaje o smlouvě a dlužném období) a předmětem řízení je peněžité plnění, kdy tarifní hodnota nepřevyšuje 50 000 Kč Částku 1.489 Kč je žalovaný povinen zaplatit žalobkyni v souladu s ustanovením § 149 odst. 1 o. s. ř. k rukám advokáta žalobkyně. 10. Lhůtu k plnění soud určil podle § 160 odst. 1 věta před středníkem o. s. ř. jako obecnou třídenní.