9 C 63/2021-35 — Okresní soud v Šumperku

1. Podanou žalobou se žalobkyně domáhala zaplacení částky 3.399 Kč spolu s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 373,08 Kč a se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 2.872 Kč od [datum] do zaplacení. V žalobě tvrdila, že dne [datum] uzavřela žalovaná s právní předchůdkyní žalobkyně, společností [právnická osoba], [IČO], smlouvu o úvěru [číslo] na jejímž základě žalovaná obdržela bezhotovostním bankovním převodem finanční prostředky ve výši 4.500 Kč, a to na žalovanou ve smlouvě uvedený bankovní účet. Celková dlužná částka byla splatná společně s poplatkem za poskytnutí úvěru ve výši 1.247 Kč dne [datum], a to v jediné splátce. Žalovaná však svůj závazek ze smlouvy o úvěru nesplatila řádně a včas ve sjednaném termínu splatnosti, tj. do dne [datum], když uhradila pouze částku ve výši 2.902 Kč a ke dni [datum] je v prodlení s úhradou částky ve výši 2.872 Kč. V důsledku prodlení žalované vzniklo původnímu věřiteli právo na zákonný úrok z prodlení z neuhrazené jistiny a v souladu se smlouvou i právo na úhradu smluvní pokuty ve výši 0,1 % denně z dlužné částky. Pohledávka za žalovanou byla následně na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum] s účinností ke dni [datum] převedena na žalobkyni, přičemž změna v osobě věřitele byla žalované oznámena přípisem ze dne [datum]. Žalovanou částku tak představuje nesplacená jistina ve výši 2.872 Kč, smluvní pokuta ve výši 527 Kč, kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení ve výši 373,08 Kč. Žalobkyně dále požaduje zákonný úrok z prodlení ve výši určené datem zesplatnění závazku, a to od následujícího dne po účinnosti postoupení pohledávky, tj. od [datum] z jistiny ve výši 2.872 Kč. Před podáním žaloby žalobkyně žalovanou výzvou ze dne [datum] vyzvala k zaplacení, žalovaná ničeho neuhradila. 2. Usnesením ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací], soud zastavil řízení co do částky 527 Kč. 3. Žalovaná se k podané žalobě nevyjádřila. 4. Na výzvu soudu dle § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“), zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání, když ve věci lze rozhodnout jen na základě předložených listinných důkazů, se žalovaná nevyjádřila, přičemž byl poučen o následcích nevyjádření se ve stanovené lhůtě ve smyslu ustanovení § 101 odst. 4 o. s. ř., tj. o tom, že v takovém případě platí, že byl její souhlas dán. Žalobkyně s takovým postupem souhlasila prohlášením učiněným v návrhu na zahájení řízení. Soud proto ve věci rozhodl bez jednání. 5. Jelikož proti tomuto rozsudku není přípustné odvolání, je jeho odůvodnění koncipováno jako zjednodušené ve smyslu ustanovení § 157 odst. 4 o. s. ř. 6. Soud učinil následující závěr o skutkovém stavu: Dne [datum] žalovaná jako úvěrovaná a právní předchůdkyně žalobkyně jako úvěrující uzavřely s použitím elektronických prostředků smlouvu o spotřebitelském úvěru, kterou se právní předchůdkyně žalobkyně zavázala žalované poskytnout částku 4.500 Kč. [příjmení] 4.500 Kč byla dne [datum] zaslána na žalovanou ve smlouvě uvedený účet. Ve smlouvě se žalovaná zavázala zaplatit spotřebitelský úvěr společně s poplatkem ve výši 1.274 Kč do [datum]. Žalovaná ovšem uhradila pouze částku ve výši 2.902 Kč a dostala se do prodlení s úhradou částky ve výši 2.872 Kč. Pohledávka z uvedené smlouvy byla s účinností ke dni [datum] postoupena žalobkyni. Žalovaná byla před podáním žaloby vyzvána k úhradě žalovaného nároku, dosud však na svůj dluh ničeho neuhradila. 7. Podle § 2395 zákona č.89/2012 Sb., občanského zákoníku, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o. z.“) smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. 8. Podle § 2399 odst. 1, 2 o. z. úvěrovaný vrátí úvěrujícímu poskytnuté peněžní prostředky v dohodnuté době, jinak do měsíce ode dne, kdy byl o vrácení požádán. Úvěrovaný může vrátit úvěrujícímu peněžní prostředky před smluvenou dobou. Úroky zaplatí jen za dobu od poskytnutí do vrácení peněžních prostředků. 9. Podle § 1968 o. z. dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele. 10. Podle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. 11. Soud na zjištěný skutkový stav aplikoval výše citovaná zákonná ustanovení a dospěl k závěru, že žaloba je důvodná. Z listin předložených žalobkyní bylo zjištěno, že účastníci uzavřeli smlouvu o úvěru ve smyslu ustanovení § 2395 o. z. Právní předchůdkyně žalobkyně splnila svou povinnost, vyplývající z předmětné smlouvy, poskytnout žalované částku 4.500 Kč. Žalovaná však svou smluvní povinnost vrátit dlužnou částku společně s poplatkem za poskytnutí úvěru do [datum] nesplnila, když uhradila pouze částku ve výši 2.902 Kč. V řízení pak byla žalovaná zcela pasivní, netvrdila splacení či jiný důvod zániku závazku. Soud proto shledal žalobu jako důvodnou co do nesplacené jistiny i požadovaného úroku z prodlení, na který žalobkyni vznikl nárok v souladu s ustanovením § 1970 o. z., ode dne následujícího po dni, kdy se dluh stal splatným, tj. od [datum], a to ve výši stanovené nařízením vlády č. 351/2013 Sb. 12. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 2 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jenž byla v řízení úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 1.027,41 Kč, přičemž tato částka představuje 69 % z jejich celkové výše (rozdíl úspěchu v řízení v rozsahu 84,5 % a úspěchu žalované v rozsahu 15,5 %). Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 400 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 3.399 Kč sestávající z částky 200 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 900 Kč ve výši 189 Kč. 13. Lhůtu k plnění soud určil u obou výroků tohoto rozsudku podle ustanovení § 160 odst. 1 věta před středníkem o. s. ř. jako obecnou třídenní, když neshledal důvody pro povolení delší lhůty splatnosti.