10 C 30/2019-138 — Okresní soud v Šumperku

1. Žalobce se podanou žalobou domáhal zaplacení částky 359 397 Kč s příslušenstvím z titulu náhrady podle ustanovení § 59a vodního zákona. Žalobce tvrdil, že je vlastníkem pozemku parc. [číslo] v k. ú. [část obce], [územní celek], na kterém se nachází vodní dílo – přívodní a zásobovací řad z vodojemu [ulice], který je ve vlastnictví žalované. Toto dílo bylo vybudováno před 1. lednem 2002, konkrétně bylo vybudováno a zkolaudováno v roce [rok]. Délka řadu na žalobcově pozemku činí 54 m a ochranné pásmo k tomuto vodnímu dílu zasahuje i na další žalobcův pozemek [anonymizována dvě slova]. Žalobce tak je omezen v užívání svých pozemků v rozsahu celkem [anonymizována dvě slova] Žalobce nabyl předmětný pozemek na základě kupní smlouvy ze dne [datum]. Žalobci dosud nebyla poskytnuta náhrada za umístění a užívání tohoto vodního díla na jeho pozemku, ačkoliv se před podáním žaloby pokoušel s žalovanou tuto dohodu uzavřít. 2. Žalovaná žalobou uplatněný nárok neuznávala, když tvrdila, že vodní dílo na pozemku žalobce vzniklo na základě dohody s osobou, která byla vlastníkem nemovité věci v době výstavby vodovodního řadu, případně takové dohody nebylo podle právních předpisů účinných v roce 1974 třeba. Zároveň namítala, že nedošlo k postoupení uplatněné pohledávky z původního vlastníka pozemku na žalobce. Pokud by tedy právo na náhradu za omezení vlastnického nebylo převedeno společně s převodem nemovitých věcí v roce [rok], zůstalo toto oprávnění u původního vlastníka nemovitých věcí a žalobce tak není aktivně žalobně legitimovaný. Žalovaná dále namítala promlčení uplatněných pohledávek. 3. O základu nároku rozhodl Okresní soud v Šumperku rozsudkem ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací], tak, že právní základ žalobou uplatněného nároku je opodstatněný s tím, že o jeho výši a náhradě nákladů řízení bude rozhodnuto v konečném rozsudku. Rozhodnutí okresního soudu bylo potvrzeno rozsudkem Krajského soudu v Ostravě – pobočka v Olomouci ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací]. Soud pro stručnost proto odkazuje na skutková zjištění, závěr o skutkovém stavu a právní hodnocení uvedená v předchozím rozhodnutí. 4. Soud nyní proto rozhodoval pouze o výši náhrady, která žalobci přísluší, přičemž učinil nad rámec rozsudku ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací], tato skutková zjištění: 5. Z výpisu z katastru nemovitostí ze dne [datum] bylo zjištěno, že pozemek žalobce p. [číslo] v k. ú. [část obce], [územní celek], má rozměry [výměra] a jedná se o [anonymizována dvě slova]. Pozemek má trojúhelníkový tvar, kdy dům žalobce se nachází v jeho západním vrcholu. 6. Z výpisu z katastru nemovitostí ze dne [datum] bylo zjištěno, že pozemek p. [číslo] v k. ú. [část obce], [územní celek], má rozměry [výměra] a jedná se o [anonymizována dvě slova]. 7. Ze znaleckého posudku vypracovaného [celé jméno znalce] ze dne [datum] [číslo] sdělení znalce ze dne [datum] soud zjistil, že znalec stanovil za pomoci oceňovacích předpisů náhradu za strpění vodního díla žalované na pozemku žalobce p. [číslo] v k. ú. [část obce] na částku 75 527 Kč. Na pozemku žalobce se nachází dva vodovodní řady žalované ve vzdálenosti 1 m od sebe v délce 56 m a ve vzdálenosti cca 4,9 m od hranice pozemku. Ochranné pásmo vodovodních řadů sahá 1,5 m na každou stranu od stěny potrubí a průměrná šířka ochranného pásma tak je 4,135 m. Pozemek je územním plánem [územní celek] určen k zastavění rodinnými domy, neboť se jedná o plochu bydlení v rodinných domech - venkovské. Znalec nejprve stanovil obvyklou cenu pozemku žalobce na částku 1 300 Kč/m2, a to za pomoci porovnávací metody, kdy znalec vypočetl obvyklou cenu na základě porovnání vzorku celkem 10 obdobných pozemků. Znalec pak vzal v úvahu, že pozemek žalobce má přístup k inženýrským sítím a tuto skutečnost promítl do výsledné ceny 1300 Kč/m2. Z této částky znalec následně stanovil cenu věcného břemene ve výši 75 257 Kč, kterou počítal ze simulovaného nájmu, kdy obvyklé nájemné stanovil dle výměry ochranného pásma o ploše 231,56 m2. Obvyklé roční nájemné bylo stanoveno procentní sazbou 5% a činilo částku 15 051,40 Kč, což byl i dílčí roční užitek z věcného břemene. Tento dílčí užitek znalec vynásobil koeficientem užitku 0,5 a dospěl k ročnímu užitku z věcného břemene 7 525,70 Kč, kdy znalec za pomoci míry kapitalizace 0,1 dospěl k ceně věcného břemene ve výši 75 527 Kč. Součástí znaleckého posudku je vyznačení ochranného pásma vodního díla žalované na pozemku žalobce. Ochranné pásmo prochází celou délkou pozemku žalobce ze severozápadu od hranice s pozemkem p. [číslo] směrem na jihovýchod k pozemku p. [číslo] souběžně s místní komunikací. Ochranné pásmo má délku 56 m a šířku 4,135 m. Mezi ochranným pásmem vodního díla a místní komunikací se nachází úzký pruh pozemku žalobce, který není ochranným pásmem zasažen. Ochranné pásmo zasahuje až k severovýchodnímu rohu domu žalobce. Z fotografické dokumentace bylo zjištěno, kudy v terénu na pozemku žalobce prochází vodní dílo žalované, jak pozemek žalobce vypadá. Nad vodním dílem nachází travní porost a v jednom místě chodník žalobce s příjezdovou cestou ke garáži. 8. Z rozsudku Okresního soudu v Šumperku ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací] bylo zjištěno, že žalobci se podanou žalobou domáhali na žalované náhrady za umístění vodního díla, jako v projednávané věci, na jejich pozemcích v k. ú. [část obce], [územní celek], a to na pozemku p. [číslo] o výměře 1 227 m2, [anonymizována dvě slova], a na pozemku p. [číslo] o výměře [výměra], [anonymizována dvě slova]. Ve věci byl vypracován znalecký posudek [celé jméno znalce], který ocenil jednorázovou náhradu za vodní dílo na pozemku p. [číslo] částkou 43 169 Kč a na pozemku p. [číslo] částkou 28 953 Kč. Soud žalované uložil povinnost uvedené částky žalobcům zaplatit, neboť neshledal důvod k odchýlení se od částek stanovených znalcem, když navíc ani jedna ze stran takový postup nenavrhovala. 9. Ze znaleckého posudku ze dne [datum], [číslo] vypracovaného [celé jméno znalce] v řízení sp. zn. [spisová značka], bylo zjištěno, že znalec oceňoval náhradu za umístění vodního díla žalované (vodovodního řadu) na pozemcích v k. ú. [část obce], [územní celek], a to na pozemku p. [číslo] (tedy pozemku sousedícího s pozemkem žalovaného) a na pozemku p. [číslo] (pozemek sousedící s pozemkem p. [číslo]). Oba pozemky byly [anonymizována dvě slova]. Pozemek p. [číslo] měl výměru [výměra] a pozemek p. [číslo] výměru [výměra]. Dle územního plánu se pozemek p. [číslo] navrhoval k využití jako plocha smíšena obytná – venkovská a totožné využití se zčásti plánovalo na pozemku p. [číslo] zčásti byl tento pozemek využíván jako plocha [anonymizováno]. Znalec tak rozlišoval pozemky určené k zastavění a zemědělské pozemky, kdy porovnávací metodou dospěl k ceně zastavitelných pozemků ve výši 1 200 Kč/m2 a ceně zemědělských pozemků ve výši 30 Kč/m2. Z těchto částek znalec stanovil obvyklé nájemné dle ročního užitku, kdy stupeň omezení vlastnického práva dosahoval 100 %. Hodnotu věcného břemene na pozemku p. [číslo] znalec vypočítal na částku 43 169 Kč, když výměra věcného břemene činila 119,915 m2 (délka 29 m a šířka 4,135 m), při ceně 1 200 Kč/m2, obvyklé nájemné tak činilo částku 8 633,88 Kč/rok, jež byla vynásobena maximální možnou dobou 5 let. Hodnotu věcného břemene na zastavitelné části pozemku p. [číslo] znalec vypočítal na částku 28 283,4 Kč, když výměra věcného břemene činila 75,565 m2 (délka 19 m a šířka 4,135 m), při ceně 1 200 Kč/m2, obvyklé nájemné tak činilo částku 5 656,68 Kč/rok, jež byla vynásobena maximální možnou dobou 5 let. Hodnotu věcného břemene na zemědělské části pozemku p. [číslo] znalec vypočítal na částku 669,87 Kč, když výměra věcného břemene činila 111,645 m2 (délka 27 m a šířka 4,135 m), při ceně 30 Kč/m2, obvyklé nájemné tak činilo částku 133,974 Kč/rok, jež byla vynásobena maximální možnou dobou 5 let. Celkem tak hodnota věcného břemene pozemku p. [číslo] činila 28 953 Kč. Součástí posudku je i dokumentace, ze které je možné zjistit, kudy vede vodovodní řad žalované přes uvedené pozemky ([číslo listu]). [ulice] řad vede po okraji pozemků podél místní cesty. Na pozemku p. [číslo] se nenacházela žádná stavba. Na pozemku p. [číslo] se nachází dům. Ochranné pásmo na pozemku p. [číslo] svým umístěním zasahuje do pozemku pouze v krátké části u hranice pozemku s místní cestou, kdy většina pozemku není pásmem zasažena a podstatná část nezasaženého pozemku se nachází až za domem, který je na pozemku umístěn. Z fotografické dokumentace lze zjistit, kudy v terénu vedou vodovodní řady - podél plotu na pozemku p. [číslo] z části je nad nimi umístěna vydlážděná plocha. 10. Soud dospěl nad rámec rozsudku ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací] k tomuto závěru o skutkovém stavu: Pozemek žalobce p. [číslo] v k. ú. [část obce], [územní celek], má rozměry [výměra] a jedná se o [anonymizována dvě slova]. Pozemek má přibližně [anonymizováno] tvar a dům žalobce se nachází v jeho západním vrcholu. Na pozemku žalobce se nachází dva v