16 C 140/2022-47 — Okresní soud v Šumperku

1. Žalobkyně se na žalovaném domáhala vydání shora uvedeného rozsudku s odůvodněním, že mezi právním předchůdcem žalobkyně, bankou [právnická osoba], a žalovaným, byla dne [datum] uzavřena smlouva o úvěru číslo [bankovní účet], jejíž nedílnou součástí byly Všeobecné obchodní podmínky, produktové podmínky, přehled úrokových sazeb a ceník, které žalovaný předem převzal, seznámil se s nimi a zavázal se je dodržovat. Na základě těchto listin se pak banka zavázala poskytnout žalovanému podnikatelský úvěr až do výše 94.000 Kč převodem na jeho účet. Čerpána byla částka 84.766,84 Kč, a to dne [datum], a žalovaný se zavázal splatit poskytnutý úvěr a sjednané úroky formou pravidelných měsíčních anuitních splátek v počtu 25 ve výši 4.380 Kč. Dále se zavázal hradit bance úroky ve výši 11,51 % ročně s tím, že se jednalo o pevnou sazbu. Pro případ prodlení se pak zavázal platit smluvní úroky z prodlení ve výši 25 % ročně. Tím, že žalovaný neplatil řádně a včas a opakovaně se dostal do prodlení, banka využila svého práva a prohlásila již vyčerpané částky úvěru včetně úroků a všech ostatních finančních závazků za okamžitě splatné ke dni [datum]. Současně žádala okamžitou úhradu všech svých pohledávek, a to částku ve výši 69.891,78 Kč. Žalovaný zaplatil žalobkyni celkem pouze částku ve výši 28.800 Kč, poslední úhrada proběhla dne [datum] a následně banka prohlásila ke dni [datum] veškeré závazky žalovaného za okamžitě splatné. Dne [datum], s účinností ke dni10. 8. 2021, byla pohledávka za žalovaným postoupena žalobkyni. Postoupení bylo žalovanému oznámeno dopisem zaslaným doporučeně dne [datum]. Žalovaná částka sestává z jistiny ve výši 65.359,31 Kč, poplatků ve výši 1.315,82 Kč, kapitalizovaného smluvního úroku splatného ke dni zesplatnění ve výši 390,51 Kč, kapitalizovaného smluvního úroku z prodlení splatného ke dni zesplatnění ve výši 2.826,14 Kč, úroku z úvěru ve výši 11,51 % ročně z jistiny 65.359,31 Kč běžícího ode dne následujícího po zesplatnění, tedy ode dne [datum] do zaplacení a běžícího smluvního úroku z prodlení ve výši 29 % ročně ze součtu dlužné jistiny a neuhrazených poplatků, tedy z částky 66.675,13 Kč rovněž ode dne následujícího do zesplatnění, tedy od [datum] do zaplacení. Současně jsou po žalovaném požadovány poplatky spojené s vymáháním ve výši 1.200 Kč, k jejichž úhradě se žalovaný rovněž zavázal. 2. Ve věci byl vydán platební rozkaz, který byl zrušen pro nedoručitelnost. 3. Soud využil postupu dle ust. § 115a o. s. ř. a ve věci rozhodl, aniž by nařizoval jednání, když proti tomuto postupu žádný z účastníků ve stanovené lhůtě neprojevil nesouhlas. 4. Podle ust. § 2395 občanského zákoníku účinného od 1. 1. 2014 smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. 5. Podle ust. § 2396 občanského zákoníku účinného od 1. 1. 2014 úvěrovaný vrátí úvěrujícímu peněžní prostředky v měně, ve které mu byly poskytnuty. V téže měně platí i úroky. 6. Podle ust. § 2397 občanského zákoníku účinného od 1. 1. 2014 úvěrovaný může uplatnit právo na poskytnutí peněz ve lhůtě určené ve smlouvě. Není-li lhůta ujednána, může právo uplatnit, dokud závazek ze smlouvy trvá. 7. Podle ust. § 2398 odst. 1, 2 občanského zákoníku účinného od 1. 1. 2014 úvěrující poskytne úvěrovanému peněžní prostředky na jeho žádost v době určené v žádosti; neurčí-li úvěrovaný dobu plnění v žádosti, poskytne je úvěrující bez zbytečného odkladu. Váže-li smlouva použití úvěru jen na určitý účel, může úvěrující omezit poskytnutí peněz pouze na plnění povinností úvěrovaného vzniklých v souvislosti s tímto účelem. 8. Podle ust. § 2399 odst. 1, 2 občanského zákoníku účinného od 1. 1. 2014 úvěrovaný vrátí úvěrujícímu poskytnuté peněžní prostředky v dohodnuté době, jinak do měsíce ode dne, kdy byl o vrácení požádán. Úvěrovaný může vrátit úvěrujícímu peněžní prostředky před smluvenou dobou. Úroky zaplatí jen za dobu od poskytnutí do vrácení peněžních prostředků. 9. Podle ust. § 1802 občanského zákoníku účinného od 1. 1. 2014 mají-li být plněny úroky a není-li jejich výše ujednána, platí dlužník úroky ve výši stanovené právním předpisem. Nejsou-li úroky takto stanoveny, platí dlužník obvyklé úroky požadované za úvěry, které poskytují banky v místě bydliště nebo sídla dlužníka v době uzavření smlouvy. 10. Podle ust. § 1803 občanského zákoníku účinného od 1. 1. 2014 má se za to, že se ujednaná výše úroků týká ročního období. 11. Podle ust. § 1804 občanského zákoníku účinného od 1. 1. 2014 úroky se platí v téže měně jako hlavní dluh (jistina). 12. Podle ust. § 1968 občanského zákoníku účinného od 1. 1. 2014 dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele. 13. Podle ust. § 1970 občanského zákoníku účinného od 1. 1. 2014 po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. 14. Podle ust. § 160 odst. 1 o.s.ř. uložil-li soud v rozsudku povinnost, je třeba ji splnit do tří dnů od právní moci rozsudku nebo, jde-li o vyklizení bytu, do patnácti dnů od právní moci rozsudku; soud může určit lhůtu delší nebo stanovit, že peněžité plnění se může stát ve splátkách, jejichž výši a podmínky splatnosti určí. 15. Po takto provedeném dokazování dospěl soud k závěru, že návrh je důvodný. V řízení bylo prokázáno, že návrh koresponduje také s předloženými listinnými důkazy, a to smlouvou o úvěru, Všeobecnými obchodními podmínkami, produktovými podmínkami, ceníkem banky, výzvou k úhradě, zesplatněním, včetně dokladu o odeslání, smlouvou o postoupení pohledávek, potvrzením o zaplacení úplaty, oznámením o postoupení pohledávky, předžalobní výzvou k plnění. 16. Soud rozhodl dále o povinnosti žalobkyně zaplatit doplatek soudního poplatku ve výši 666 Kč. O povinnosti zaplatit doplatek soudního poplatku bylo rozhodnuto podle § 4 odstavec 1 písmeno j) zákona č. 549/1991 Sb. o soudních poplatcích, neboť elektronický platební rozkaz nebyl vydán, platební rozkaz byl vydán až v průběhu řízení, a proto soud doměřil soudní poplatek dle Položky 2 bodu 2 Sazebníku soudních poplatků do výše dle Položky 1 bodu 1 písm. b). Soudní poplatek činí 3.334 Kč, na poplatku bylo dosud zaplaceno 2.668 Kč, doplatit proto zbývá 666 Kč. 17. náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”) tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení. Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 3.334 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 66.675,13 Kč sestávající z částky 3.780 Kč za každý ze tří úkonů uvedených v § 11 odst. 1 a. t. (převzetí věci, sepis žaloby, účast zástupkyně žalobkyně u jednání dne [datum]) a z částky 1.890 Kč za jeden úkon právní služby uvedený v § 11 odst. 2 a. t. (jednoduchá výzva k plnění) včetně čtyř paušálních náhrad výdajů po 300 Kč dle § 13 odst. 4 a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % Celkem soud přiznal žalobkyni na nákladech řízení částku 20.794,30 Kč.