16 C 232/2022-35 — Okresní soud v Šumperku

1. Žalobkyně se na žalované domáhala vydání shora uvedeného rozsudku s odůvodněním, že žalobkyně poskytla žalované na základě smlouvy o úvěru [číslo] ze dne [datum] finanční prostředky ve výši 600.000 Kč Součástí smlouvy byly Obchodní podmínky banky. Úrok byl sjednán ve výši 7,9 % ročně a žalovaná se ho zavázala splácet v pravidelných měsíčních splátkách po 7.318 Kč, splatných vždy nejpozději k 20. dni v měsíci. Dále své povinnosti neplnila, což vedlo k tomu, že nakonec žalobkyně prohlásila úvěr za splatný dne [datum]. Žalovaná, i přes výzvu, ničeho neuhradila a žalobkyni tak dluží částku ve výši 559.644,62 Kč, představující dlužnou jistinu, dále dluží poplatky v celkové výši 2.062,64 Kč, dlužný smluvní úrok ve výši 7,9 % ročně z dlužné jistiny od [datum] do [datum] ve výši 28.377,57 Kč, dále úrok z prodlení z nesplacených splátek za období od [datum] do [datum], smluvní úrok ve výši 7,9 % ročně z částky 559.644,62 Kč od [datum] do zaplacení a dále zákonný úrok z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 559.644,62 Kč od [datum] do zaplacení. Tím, že žalovaná nezaplatila řádně a včas, dostala se do prodlení a žalobkyni vzniklo právo požadovat po žalované dle § 1970 občanského zákoníku účinného od 1. 1. 2014 také úroky z prodlení, jejichž výše je v souladu s nařízením vlády č. 142/1994 Sb., ve znění pozdějších novel. Úrok z prodlení je požadován po žalované toliko z dlužné jistiny. 2. Ve věci byl vydán platební rozkaz, který byl zrušen pro nedoručitelnost a za souhlasu účastníků soud ve věci rozhodl, aniž by nařizoval jednání. 3. Podle ust. § 2395 občanského zákoníku účinného od 1. 1. 2014 smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. 4. Podle ust. § 2396 občanského zákoníku účinného od 1. 1. 2014 úvěrovaný vrátí úvěrujícímu peněžní prostředky v měně, ve které mu byly poskytnuty. V téže měně platí i úroky. 5. Podle ust. § 2397 občanského zákoníku účinného od 1. 1. 2014 úvěrovaný může uplatnit právo na poskytnutí peněz ve lhůtě určené ve smlouvě. Není-li lhůta ujednána, může právo uplatnit, dokud závazek ze smlouvy trvá. 6. Podle ust. § 2398 odst. 1, 2 občanského zákoníku účinného od 1. 1. 2014 úvěrující poskytne úvěrovanému peněžní prostředky na jeho žádost v době určené v žádosti; neurčí-li úvěrovaný dobu plnění v žádosti, poskytne je úvěrující bez zbytečného odkladu. Váže-li smlouva použití úvěru jen na určitý účel, může úvěrující omezit poskytnutí peněz pouze na plnění povinností úvěrovaného vzniklých v souvislosti s tímto účelem. 7. Podle ust. § 2399 odst. 1, 2 občanského zákoníku účinného od 1. 1. 2014 úvěrovaný vrátí úvěrujícímu poskytnuté peněžní prostředky v dohodnuté době, jinak do měsíce ode dne, kdy byl o vrácení požádán. Úvěrovaný může vrátit úvěrujícímu peněžní prostředky před smluvenou dobou. Úroky zaplatí jen za dobu od poskytnutí do vrácení peněžních prostředků. 8. Podle ust. § 1802 občanského zákoníku účinného od 1. 1. 2014 mají-li být plněny úroky a není-li jejich výše ujednána, platí dlužník úroky ve výši stanovené právním předpisem. Nejsou-li úroky takto stanoveny, platí dlužník obvyklé úroky požadované za úvěry, které poskytují banky v místě bydliště nebo sídla dlužníka v době uzavření smlouvy. 9. Podle ust. § 1803 občanského zákoníku účinného od 1. 1. 2014 má se za to, že se ujednaná výše úroků týká ročního období. 10. Podle ust. § 1804 občanského zákoníku účinného od 1. 1. 2014 úroky se platí v téže měně jako hlavní dluh (jistina). 11. Podle ust. § 1968 občanského zákoníku účinného od 1. 1. 2014 dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele. 12. Podle ust. § 1970 občanského zákoníku účinného od 1. 1. 2014 po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. 13. Podle ust. § 160 odst. 1 o. s. ř. uložil-li soud v rozsudku povinnost, je třeba ji splnit do tří dnů od právní moci rozsudku nebo, jde-li o vyklizení bytu, do patnácti dnů od právní moci rozsudku; soud může určit lhůtu delší nebo stanovit, že peněžité plnění se může stát ve splátkách, jejichž výši a podmínky splatnosti určí. 14. Po takto provedeném dokazování dospěl soud k závěru, že návrh je důvodný. V řízení bylo zjištěno, že žalobkyně poskytla žalované na základě smlouvy o úvěru [číslo] ze dne [datum] finanční prostředky ve výši 600.000 Kč Součástí smlouvy byly Obchodní podmínky banky. Úrok byl sjednán ve výši 7,9 % ročně a žalovaná se ho zavázala splácet v pravidelných měsíčních splátkách po 7.318 Kč, splatných vždy nejpozději k 20. dni v měsíci. Dále své povinnosti neplnila, což vedlo k tomu, že nakonec žalobkyně prohlásila úvěr za splatný dne [datum]. Žalovaná, i přes výzvu, ničeho neuhradila a žalobkyni tak dluží částku ve výši 559.644,62 Kč, představující dlužnou jistinu, dále dluží poplatky v celkové výši 2.062,64 Kč, dlužný smluvní úrok ve výši 7,9 % ročně z dlužné jistiny od [datum] do [datum] ve výši 28.377,57 Kč, dále úrok z prodlení z nesplacených splátek za období od [datum] do [datum], smluvní úrok ve výši 7,9 % ročně z částky 559.644,62 Kč od [datum] do zaplacení a dále zákonný úrok z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 559.644,62 Kč od [datum] do zaplacení. Tím, že žalovaná nezaplatila řádně a včas, dostala se do prodlení a žalobkyni vzniklo právo požadovat po žalované dle § 1970 občanského zákoníku účinného od 1. 1. 2014 také úroky z prodlení, jejichž výše je v souladu s nařízením vlády č. 142/1994 Sb., ve znění pozdějších novel. Úrok z prodlení je požadován po žalované toliko z dlužné jistiny. 15. Návrh také koresponduje s předloženými listinnými důkazy, a to smlouvou o úvěru, příkazem k úhradě, platební historií, předžalobní upomínkou, poštovním podacím archem, dodatkem ke smlouvě o úvěru, obchodními podmínkami banky, výzvou k úhradě před zesplatněním. 16. Náklady řízení pak byly přiznány dle § 142 odst. 1 o. s. ř., když žalobkyně měla ve věci plný úspěch a soud jí proto přiznal náklady řízení v plném rozsahu. Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 22.469 Kč a odměny za dvě paušální náhrady ve výši 2 x 300 Kč a za dva úkony právní služby po 10.580 Kč (převzetí věci, sepis žaloby) a jeden úkon právní služby po 5.290 Kč za jednoduchou předžalobní výzvu. Celkem soud přiznal žalobkyni spolu s 21 % DPH na nákladech řízení částku 55.562,50 Kč.