16 C 291/2021-20 — Okresní soud v Šumperku

1. Žalobkyně se po žalovaném žalobou podanou u Okresního soudu v Šumperku dne [datum] domáhala zaplacení částky 3.765 Kč s příslušenstvím. V žalobě tvrdila, že s žalovaným uzavřela dne [datum] smlouvu o spotřebitelském úvěru [číslo] Smlouva byla uzavřena prostřednictvím webové stránky žalobkyně [webová adresa]. Na základě této smlouvy žalobkyně poskytla žalovanému na jeho účet částku 2.500 Kč. Žalovaný se ve smlouvě zavázal jistinu úvěru vrátit spolu s úrokem ve výši 0,9 % denně. Celou dlužnou částku ve výši 2.725 Kč se žalovaný zavázal vrátit v jedné splátce, do [datum]. Žalovaný ovšem ani přes upomínky žalobkyně neuhradil ničeho. Dále žalobkyně požaduje na základě čl. 9 smluvních podmínek shora uvedené smlouvy o spotřebitelském úvěru smluvní pokutu ve výši 0,1 % denně z neuhrazené celkové dlužné částky, ohledně níž je žalovaný v prodlení, tj. z částky 2.500 Kč ode dne [datum] do [datum]. Kapitalizovaná výše smluvní pokuty je vyčíslena částkou 1.040 Kč. Žalobkyně vyzvala žalovaného prostřednictvím svého právního zástupce výzvou ze dne [datum] k uhrazení celé dlužné částky, žalovaný ovšem neuhradil ničeho. 2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil, v řízení byl zcela nečinný. 3. Na výzvu soudu dle § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“), zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání, když ve věci lze rozhodnout jen na základě předložených listinných důkazů, se žalovaná nevyjádřila, přičemž byla rovněž poučena o následcích nevyjádření se ve stanovené lhůtě ve smyslu ustanovení § 101 odst. 4 o. s. ř., tj. o tom, že v takovém případě platí, že byl její souhlas dán. Žalobkyně, s postupem soudu dle ustanovení § 115a o. s. ř. souhlasila. Soud proto ve věci rozhodl bez jednání. 4. Po provedeném dokazování dospěl soud k závěru, že návrh je důvodný. V řízení bylo prokázáno, že s žalovaným uzavřela dne [datum] smlouvu o spotřebitelském úvěru [číslo] Smlouva byla uzavřena prostřednictvím webové stránky žalobkyně [webová adresa]. Na základě této smlouvy žalobkyně poskytla žalovanému na jeho účet částku 2.500 Kč. Žalovaný se ve smlouvě zavázal jistinu úvěru vrátit spolu s úrokem ve výši 0,9 % denně. Celou dlužnou částku ve výši 2.725 Kč se žalovaný zavázal vrátit v jedné splátce, do [datum]. Žalovaný ovšem ani přes upomínky žalobkyně neuhradil ničeho. Dále žalobkyně požaduje na základě čl. 9 smluvních podmínek shora uvedené smlouvy o spotřebitelském úvěru smluvní pokutu ve výši 0,1 % denně z neuhrazené celkové dlužné částky, ohledně níž je žalovaný v prodlení, tj. z částky 2.500 Kč ode dne [datum] do [datum]. Kapitalizovaná výše smluvní pokuty je vyčíslena částkou 1.040 Kč. Žalobkyně vyzvala žalovaného prostřednictvím svého právního zástupce výzvou ze dne [datum] k uhrazení celé dlužné částky, žalovaný ovšem neuhradil ničeho. 5. Návrh koresponduje s předloženými listinnými důkazy, a to předsmluvními informacemi, smlouvu, všeobecnými obchodními podmínkami, potvrzením o poskytnutí zápůjčky, fakturou, dokladem o ověření totožnosti žalovaného, výplatním lístkem, mzdovými lístky. 6. Podle § 2 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále jen „zákon o spotřebitelském úvěru) je spotřebitelským úvěrem odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli. 7. Podle § 86 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru, poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. 8. Podle § 86 odst. 2 zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy. 9. Podle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem. 10. Podle ust. § 2395 občanského zákoníku účinného od 1. 1. 2014 smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. 11. Podle ust. § 2396 občanského zákoníku účinného od 1. 1. 2014 úvěrovaný vrátí úvěrujícímu peněžní prostředky v měně, ve které mu byly poskytnuty. V téže měně platí i úroky. 12. Podle ust. § 2397 občanského zákoníku účinného od 1. 1. 2014 úvěrovaný může uplatnit právo na poskytnutí peněz ve lhůtě určené ve smlouvě. Není-li lhůta ujednána, může právo uplatnit, dokud závazek ze smlouvy trvá. 13. Podle ust. § 2398 odst. 1, 2 občanského zákoníku účinného od 1. 1. 2014 úvěrující poskytne úvěrovanému peněžní prostředky na jeho žádost v době určené v žádosti; neurčí-li úvěrovaný dobu plnění v žádosti, poskytne je úvěrující bez zbytečného odkladu. Váže-li smlouva použití úvěru jen na určitý účel, může úvěrující omezit poskytnutí peněz pouze na plnění povinností úvěrovaného vzniklých v souvislosti s tímto účelem. 14. Podle ust. § 2399 odst. 1, 2 občanského zákoníku účinného od 1. 1. 2014 úvěrovaný vrátí úvěrujícímu poskytnuté peněžní prostředky v dohodnuté době, jinak do měsíce ode dne, kdy byl o vrácení požádán. Úvěrovaný může vrátit úvěrujícímu peněžní prostředky před smluvenou dobou. Úroky zaplatí jen za dobu od poskytnutí do vrácení peněžních prostředků. 15. Podle ust. § 1802 občanského zákoníku účinného od 1. 1. 2014 mají-li být plněny úroky a není-li jejich výše ujednána, platí dlužník úroky ve výši stanovené právním předpisem. Nejsou-li úroky takto stanoveny, platí dlužník obvyklé úroky požadované za úvěry, které poskytují banky v místě bydliště nebo sídla dlužníka v době uzavření smlouvy. 16. Podle ust. § 1803 občanského zákoníku účinného od 1. 1. 2014 má se za to, že se ujednaná výše úroků týká ročního období. 17. Podle ust. § 1804 občanského zákoníku účinného od 1. 1. 2014 úroky se platí v téže měně jako hlavní dluh (jistina). 18. Podle ust. § 1968 občanského zákoníku účinného od 1. 1. 2014 dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele. 19. Podle ust. § 1970 občanského zákoníku účinného od 1. 1. 2014 po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. 20. Podle ust. § 160 odst. 1 o. s. ř. uložil-li soud v rozsudku povinnost, je třeba ji splnit do tří dnů od právní moci rozsudku nebo, jde-li o vyklizení bytu, do patnácti dnů od právní moci rozsudku; soud může určit lhůtu delší nebo stanovit, že peněžité plnění se může stát ve splátkách, jejichž výši a podmínky splatnosti určí. 21. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl podle § 142 odst. 1 o. s. ř., když žalobkyně byla ve věci úspěšná a vzniklo jí právo na náhradu účelně vynaložených nákladů v souvislosti s uplatňováním práva, jež sestávají ze zaplaceného soudního poplatku 1.000 Kč, tří úkonů právní pomoci po 200 Kč (převzetí věci, sepis žaloby, předžalobní upomínka) a třikrát 100 Kč. Spolu s 21 % DPH pak soud přiznal žalobkyni na nákladech řízení částku 2.089 Kč.