17 C 45/2021-73 — Okresní soud v Šumperku

1. Návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu podaným [datum] se žalobkyně domáhala zaplacení částky ve výši 26 500 Kč, se zákonným úrokem z prodlení 8,05 % ročně z částky 20 000 Kč od 2. 5. 2017 do 6. 12. 2019 kapitalizovaným ve výši 4 244,14 Kč a zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z dlužné jistiny ve výši 20 000 Kč od 7. 12. 2019 do zaplacení z titulu bezdůvodného obohacení vzniklého na straně žalované. Žalobkyně svůj návrh odůvodnila tím, že mezi právní předchůdkyní žalobkyně společností [právnická osoba], [IČO], sídlem [adresa], [PSČ] [obec] a žalované byla dne [datum] uzavřena o půjčce [číslo]. Na základě smlouvy poskytla právní předchůdkyně žalobkyně žalované peněžní prostředky ve výši 20 000 Kč, a to v hotovosti v den uzavření smlouvy, což žalovaná potvrdila svým podpisem smlouvy a žalovaná se zavázala tyto prostředky spolu s úrokem za půjčené peněžní prostředky ve výši 2 800 Kč, odměnou za administrativní činnost ve výši 4 000 Kč a odměnou za hotovostí inkaso splátek ve výši 8 000 Kč vrátit v 58 týdenních splátkách po 600 Kč, se splatností poslední splátky [datum]. Pohledávka vyplývající z uvedené smlouvy, včetně příslušenství, se všemi právy s ní spojenými, byla ze strany společnosti [právnická osoba], [IČO], sídlem [adresa], [PSČ] [obec] postoupena na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum] na žalobkyni jako nového věřitele. Postoupení pohledávky bylo žalované písemně oznámeno dopisem zaslaným doporučeně. Žalovaná na svůj dluh do postoupení pohledávky celkem uhradila částku 8 300 Kč, která byla započtena částkou 2 800 Kč na úrok za sjednanou dobu řádného trvání smlouvy, částkou 3 568,98 Kč na poplatek za administrativní činnost a částkou 1 931,02 Kč na poplatek za hotovostní inkaso splátek. Po započtení těchto plateb činí nesplacená jistina 20 000 Kč a dlužné úhrady za služby 6 500 Kč. Žalobkyně po žalované požaduje zaplacení částky ve výši 26 500 Kč, sestávající se z dlužné jistiny ve výši 20 000 Kč a dlužných úhrad za služby ve výši 6 500 Kč, kapitalizovaných úroků ve výši 12 597,96 Kč, kapitalizovaných zákonných úroků z prodlení ve výši 4 244,14 Kč, úroku ve výši 23,7 2% ročně z dlužné jistiny ve výši 20 000 Kč od 7. 12. 2019 do zaplacení a úroků z prodlení ve výši 8,05 % ročně z dlužné jistiny ve výši 20 000 Kč od 7. 12. 2019 do zaplacení. Žalobkyně před podáním žaloby žalované vyzvala k úhradě dlužné částky. 2. K výzvě soudu, aby žalobkyně doplnila tvrzení, jakým konkrétním způsobem byla splněna zákonná povinnost ověřit schopnost žalované splatit poskytnutý úvěr, doplnila žalobkyně tvrzení tak, že žalovaná prohlásila, že před uzavřením smlouvy poskytla úplné, pravdivé a přesné údaje nezbytné pro posouzení její schopnosti splácet poskytnutou zápůjčku a z karty zákazníka se podává, že právní předchůdce žalobkyně ověřil před uzavřením smlouvy majetkovou situaci žalované z výměru podpory, pracovní smlouvy, z výplatních pásek a z nájemní smlouvy a ověřil si, že vůči žalované není vedeno insolvenční řízení. Žalovaná uvedla, že je zaměstnána na hlavní pracovní poměr jako [role v řízení], její měsíční příjem činí [částka], ostatní příjmy [částka] a nemá úvěr z kreditní karty ani půjčku u jiné společnosti. Doklady ani jejich kopie žalobkyně k dispozici nemá, uchazeči o půjčku dokumenty a doklady zástupci věřitele předkládají při sjednávání a uzavírání smlouvy. 3. Žalovaná se přes výzvu soudu ve věci nevyjádřila. 4. Ze smlouvy označené jako„ o půjčce“ [číslo] bylo zjištěno, že dne [datum] žalovaná a přechůdce žalobkyně [právnická osoba], [IČO], sídlem [adresa], [PSČ] [obec], uzavřely smlouvu o půjčce smlouvu, na jejímž základě právní předchůdkyně žalobkyně vyplatila žalované při podpisu smlouvy částku 20 000 Kč, žalovaná převzetí této částky a se zavázala tuto částku spolu se souhrnným poplatkem v částce 14 800 Kč, zaplatit v hotovosti v 58 týdenních splátkách po 600 Kč. První splátku se zavázala zaplatit 7. den od data uzavření smlouvy a každou následující týdenní splátku vždy nejpozději do konce dalšího následujícího týdenního období. 5. Ze smlouvy o postoupení pohledávek a seznamu postoupených pohledávek k této smlouvě, bylo zjištěno, že žalobkyně jako postupník, a společnost [právnická osoba], [IČO], sídlem [adresa], [PSČ] [obec], jako postupitel, uzavřely dne [datum] písemnou smlouvou o postoupení pohledávek vzniklých ze smluv o zápůjčce specifikované v příloze [číslo] smlouvy, a to se všemi právy s nimi spojenými, mimo jiné o pohledávku za žalovanou. 6. Z oznámení o postoupení pohledávky ze dne [datum] a podacího lístku, bylo zjištěno, že předchůdkyně žalobkyně vyhotovila oznámení adresované žalované, ve kterém sdělovala postoupení pohledávky ze smlouvy [číslo] vyzvala žalované k uhrazení dlužných částek. Oznámení bylo odesláno žalované doporučeně dne 7. 1. 2020. 7. Z předžalobní upomínky ze dne [datum] a podacího lístku, bylo zjištěno, že právní zástupce žalobkyně vyhotovil výzvu adresovanou žalované, ve které ji vyzval k zaplacení dlužných částek ze smlouvy [číslo]. Předžalobní upomínka byla žalované odeslána doporučeně 10. 5. 2020 8. Z karty zákazníka bylo zjištěno, že žalovaná prohlásila svoji čistou mzdu ve výši [částka], další příjmy [částka], sociální dávky [částka] a [anonymizována tři slova] [částka], s tím, že na hlavní pracovní poměr vykonává [anonymizována dvě slova], a výdaje na [anonymizováno] a [anonymizováno] [částka], výdaje [anonymizováno] [částka], [anonymizována dvě slova] [částka]. Dále bylo ze zákaznické karty zjištěno, že žalovaná na ověření finanční situace předložila výplatní pásky, pracovní smlouvu, nájemní smlouvy a výměr podpory, a že prohlásila, že je proti její osobě vedena [anonymizována dvě slova], má půjčku ve [příjmení] [jméno] ve výši [částka] s měsíční splátkou [částka] a [anonymizována dvě slova] nemá. 9. Z přehledu plateb k předmětné půjčce [číslo] bylo zjištěno, platbami z [datum] ve výši 2 100 Kč, [datum] ve výši 1 500 Kč, [anonymizováno] [číslo] ve výši 1 800 Kč a 650 Kč, [datum], [datum], [datum] po 250 Kč, [datum] ve výši 200 Kč a [datum] ve výši 1 300 Kč, uhradila žalovaná celkem částku 8 300 Kč a k datu [datum] je evidován dluh na jistině 20 000 Kč a na souhrnném poplatku ve výši 6 500 Kč. 10. Z výše uvedených důkazů soud dospěl k následujícímu závěru o skutkovém stavu: Právní předchůdce žalobkyně [právnická osoba], a žalovaná dne [datum] uzavřely smlouvu, na základě které předchůdkyně žalobkyně poskytla žalované částku ve výši 20 000 Kč a žalovaná se uvedenou částku zavázal vrátit spolu se souhrnným poplatkem ve výši 14 800 Kč, a to v 58 týdenních splátkách po 600 Kč, s tím, že první splátka byla splatná 7. kalendářní den od uzavření smlouvy. Žalovaná podpisem smlouvy potvrdil, že při uzavření smlouvy převzala v hotovosti poskytnutou částku. V nepravidelných splátkách uhradila žalovaná žalobkyni k předmětné smlouvě částku 8 300 Kč. Pohledávka za žalovanou ze smlouvy [číslo] byla postoupena z předchůdce žalobkyně na žalobkyni. Právní předchůdce žalobkyně žalované odeslala oznámení o postoupení pohledávky ze dne [datum], předaným k poštovní přepravě dne 7. 1. 2020 a před podáním žaloby byla žalované odeslána výzva k zaplacení dluhu právního zástupce žalobkyně ze dne [datum], předaná k poštovní přepravě dne 10. 5. 2020. 11. Podle § 86 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, v účinném znění (dále jen„ ZSÚ“), poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Podle odst. 2 poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy. 12. Podle § 87 odst. 2 ZSÚ poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem. 13. Podle § 2991 odst. 1, 2 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoní