17 C 64/2022-22 — Okresní soud v Šumperku

1. Žalobou podanou u Okresního soudu v Šumperku dne [datum] se žalobkyně domáhala určení, že pohledávka žalobkyně z titulu smluvní pokuty a kapitalizovaného neuhrazeného zákonného úroku z prodlení ze smlouvy o půjčce [číslo] ze dne [datum] ve celkové výši 25 828 Kč je do likvidace pozůstalosti po zůstavitelce [jméno] [příjmení], zemřelé dne [datum] (dále jen„ zůstavitelka“), v řízení o pozůstalosti vedeném u [název soudu] pod sp. zn. [spisová značka] (dále jen„ dědické řízení“), přihlášena po právu. Žalobkyně žalobu odůvodnila tím, že smluvní pokuta byla sjednána platně, a to jako součást Rámcové smlouvy o poskytování půjček na dálku (dále jen„ rámcová smlouva“), kterou zůstavitelka řádně podepsala a ze které ujednání o smluvní pokutě, jakož i o její výši jasně vyplývalo, přičemž odkázala na rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR pod sp. zn. 33 Cdo 5688/2015. K samotné výši smluvní pokuty pak žalobkyně rovněž odkázala na rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR (sp. zn 29 Cdo 1583/2000, 33 Odo 447/2005, 33 Odo 438/2005 a další) a uzavřela, že smluvní pokuta byla sjednána jako přiměřená, a to jak s ohledem na její procentní výši, tak s ohledem na její výši reálnou. Pokud jde o kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení, k tomuto žalobkyně uvedla, že má za to, že k popření pohledávky žalobkyně z tohoto titulu došlo z důvodu administrativní nepřesnosti, když kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení ve výši 1 461,04 Kč je součástí popřené částky ve výši 25 828 Kč a z vymezení důvodů, pro který žalovaná popřela část přihlášené pohledávky, vyplývá, že žalovaná chtěla popřít jen smluvní pokutu ve výši 24 366,96 Kč. 2. Žalovaná se ve věci vyjádřila tak, že nárok žalobkyně uplatněný žalobou zcela neuznává a na svém popěrném úkonu trvá v celém rozsahu. Žalovaná má za to, že ujednání o smluvní pokutě netvoří samotný obsah smlouvy, byť je podepsán zůstavitelkou, nýbrž se jedná o nepřehlednou koncepci samotné smlouvy i samotných všeobecných obchodních podmínek včetně sazebníku úroků, poplatků a smluvních pokut, která je vůči zůstavitelce disproporční. Žalovaná takové jednání označila za neplatné, příčící se dobrým mravům. Žalovaná dále odkázala na nález Ústavního soudu pod sp. zn. I. ÚS 3512/11 a zdůraznila, že ujednání zakládající smluvní pokutu nemohou být součástí tzv. všeobecných obchodních podmínek, ale musí být součástí jen samotné spotřebitelské smlouvy. Žalovaná navrhla žalobu žalobkyně zamítnout. 3. Z provedených důkazů soud učinil následující skutková zjištění: 4. Z připojeného spisu [název soudu] sp. zn. [spisová značka], konkrétně z přihlášky pohledávky žalobkyně (č. l. 301) soud zjistil, že žalobkyně do dědického řízení po zůstavitelce přihlásila pohledávku v celkové výši 59 420 Kč z titulu smlouvy o půjčce [číslo] ze dne [datum], kterou zůstavitelka uzavřela s žalobkyní a na základě které se žalobkyně zavázala zůstavitelce poskytnout částku 20 000 Kč a zůstavitelka se zavázala žalobkyni tuto poskytnutou peněžní částku vrátit ve 29 pravidelných měsíčních splátkách po 1 680 Kč a 30. splátce ve výši 1 672 Kč, a dále zaplatit náklady půjčky ve výši 30 392 Kč. Zůstavitelka na splátkový kalendář však uhradila pouze devět předepsaných splátek a z tohoto důvodu došlo ke dni [datum] k zesplatnění této pohledávky. Přihlášená pohledávka ve výši 59 420 Kč představovala nesplacenou jistinu zápůjčky ve výši 15 926 Kč, nesplacenou částku úrokové části zápůjčky ve výši 17 666 Kč, zákonné úroky ve výši 1 461,04 Kč a smluvní pokutu ve výši 24 366,96 Kč. 5. Z oznámení o zesplatnění pohledávky ze dne [datum] (č. l. 302) soud zjistil, že dopisem datovaným dne [datum] byla zůstavitelka žalobkyní vyrozuměna o skutečnosti, že vzhledem k opakovanému porušování smluvních podmínek rámcové smlouvy, došlo k zesplatnění zbývající neuhrazené části z celkové výše půjčky poskytnuté na základě dílčí smlouvy a celkových nákladů půjčky a nároků za upomínané, a to ke dni [datum]. Zůstavitelka byla současně vyzvána, aby nejpozději do [datum] uhradila dluh v celkové výši 56 410 Kč. 6. Ze smlouvy o půjčce [číslo] ze dne [datum] (č. l. 303) a z rámcové smlouvy o poskytování půjček na dálku ze dne [datum] (č. l. 304-305) bylo zjištěno, že smlouva byla uzavřena mezi žalobkyní a zůstavitelkou, a to na základě rámcové smlouvy o půjčce uzavřené mezi stejnými účastníky dne [datum]. Žalobkyně se na základě smlouvy zavázala poskytnout zůstavitelce částku ve výši 20 000 Kč a zůstavitelka se zavázala poskytnuté peněžní prostředky vrátit žalobkyni, a to ve 30 měsíčních splátkách, z toho ve 29 měsíčních splátkách po 1 680 Kč a 1 měsíční závěrečné splátce ve výši 1 672 Kč, počínaje dnem [datum]. Dále se zůstavitelka zavázala zaplatit žalobkyni náklady půjčky ve výši 30 392 Kč. Žalobkyně a zůstavitelka si sjednaly roční pevnou úrokovou sazbu ve výši 89 % Smlouva o půjčce i rámcová smlouva jsou ke dni [datum] podepsány zůstavitelkou i žalobkyní. Rámcová smlouva dle své části A čl. 1 upravuje práva a povinnosti mezi žalobkyní a zůstavitelkou při uzavírání jednotlivých smluv o půjčce, proces uzavírání těchto dílčích smluv, jakož i práva a povinnosti vyplývající pro účastníky z každé takto uzavřené dílčí smlouvy. Dle čl. 2 části A rámcové smlouvy smluvní strany prohlašují, že část A i část C rámcové smlouvy se vztahuje na všechny dílčí smlouvy uzavřené mezi zůstavitelkou a žalobkyní v době platnosti této rámcové smlouvy. V části C rámcové smlouvy jsou upraveny všeobecné smluvní podmínky. Čl. 6 všeobecných smluvních podmínek stanoví, že v případě zesplatnění půjčky dle tohoto článku má žalobkyně právo účtovat zůstavitelce smluvní pokutu 0,5 % z aktuální výše celkové dlužné částky vyplývající z dílčí smlouvy, za každý den prodlení s úhradou zesplatněné částky. Ode dne účtování smluvní pokuty podle tohoto článku zaniká žalobkyni právo účtovat zůstavitelce smluvní pokutu dle čl. 10 části C úvěrové smlouvy. Dle čl. 10 všeobecných smluvních podmínek se zůstavitelka a žalobkyně dohodly, že v případě, že se zůstavitelka ocitne v prodlení se splácením jakékoliv splátky nebo její části, je žalobkyně oprávněna účtovat zůstavitelce smluvní pokutu ve výši 0,5 % z aktuální výše nesplacené jistiny za každý den, který následuje po dni, kdy se tento den ocitla v prodlení se splacením splátky nebo její části. V souladu s čl. 17 všeobecných smluvních podmínek zůstavitelka potvrdila, že si před podepsáním rámcové smlouvy přečetla všechny její podmínky, že porozuměla všem ustanovením rámcové smlouvy a že tato rámcová smlouva představuje její svobodnou vůli a že nebyla uzavřena pod hrozbou nebo nátlakem nebo v tísni za nápadně nevýhodných podmínek. 7. Z vyčíslení pohledávek ze smlouvy ke dni [datum] (č. l. 306) bylo zjištěno, že neuhrazená jistina činí 15 926 Kč (poskytnutá jistina půjčky ve výši 20 000 Kč, před zesplatněním uhrazeno 2 394 Kč, po zesplatnění 1 680 Kč), neuhrazené obchodní úroky činí 17 666 Kč (obchodní úroky ke dni zesplatnění činily 30 392 Kč, před zesplatněním uhrazeno 12 726 Kč, po zesplatnění ničeho), neuhrazený zákonný úrok z prodlení činí 1 461,04 Kč (z toho 207,12 Kč za dobu do zesplatnění a 1 253,92 Kč za dobu od zesplatnění od data vyčíslení pohledávky) uhrazeno nebylo ničeho), neuhrazené smluvní pokuty činí 24 366,96 Kč (uhrazeno nebylo ničeho). 8. Z výpisu ze splátkového kalendáře (č. l. 307) soud zjistil, že z předepsaných 30 splátek zůstavitelka uhradila celkem 9 splátek. 9. Z protokolu o přezkoumání pohledávek ze dne [datum] (č. l. 661) soud zjistil, že v rámci jednání o přezkoumání pohledávek došlo k popření pohledávky žalobkyně přihlášené do dědického řízení po zůstavitelce ve výši 25 828 Kč, a to v celé výši, s odůvodněním, že smluvní pokuta není příslušenstvím pohledávky tak, jak definuje občanský zákoník, nicméně neplatnost předmětné smluvní pokuty nutno spatřovat právě v souvislosti s obsahem sporné smlouvy, kdy smluvní pokuty jsou pouze odkazovány na všeobecné obchodní podmínky, z čehož je nutno dovozovat neplatnost, neboť platí, že ujednání zakládající smluvní pokutu nemohou být součástí tzv. všeobecných obchodních podmínek, nýbrž toliko spotřebitelské smlouvy samotné. 10. Z usnesení ze dne [datum rozhodnutí], č. l. 21 [spisová značka], (č. l. 698) bylo zjištěno, že žalobkyně byla notářkou [anonymizováno] [jméno] [příjmení] vyzvána, aby se žalobou podle občanského soudního řádu domáhala určení, že jí pohledávka z titulu smlouvy o půjčce [číslo] ze dne [datum] ve výši 33 592 Kč a pohledávka z titulu smluvní pokuty z též smlouvy ve výši 25 828 Kč, náleží a v jaké výši, a to ve lhůtě jednoho měsíce ode dne doručení tohoto usnesení, přičemž jestliže nebude žaloba podána včas nebo vůbec, nebude soud v dalším řízení o likvidaci pozůstalosti k pohledávce, která nebyla prokázána, přihlížet. 11. Z provedených důkazu učinil soud následující závěr o skutkovém stavu: [anonymizována dvě slova] v [obec] – [anonymizováno] [jméno] [příjmení], notářky se sídlem v [obec] čj. [číslo jednací] byla v řízení o pozůstalosti po zůstavitelce, žalobkyně vyzvána, aby se žalobou domáhala určení, že jí náleží pohledávka