218 C 11/2022-41 — Okresní soud v Šumperku

1. Žalobkyně se domáhala rozhodnutí, kterým by byla žalovanému uložena povinnost zaplatit žalobkyni 28.000 Kč s příslušenstvím. Žaloba byla odůvodněna tím, že žalovaný uzavřel dne [datum] nájemní smlouvu týkající se nájmu bytové jednotky [číslo] na ul. [ulice a číslo] v [obec]. Na základě čl. IV této nájemní smlouvy žalobkyně složila žalovanému vratnou jistotu (kauci) ve výši 28.000 Kč a nájem bytu zanikl ke konci [anonymizováno] [rok] a žalovanému vznikla povinnost vrátit kauci do [datum], což neučinil. Žalobkyně vyzvala žalovaného k vrácení písemně výzvou ze dne [datum], podanou na poště dne [datum]. 2. Žalovaný navrhl žalobu zamítnout. Uvedl, že je pravda, že účastníci uzavřeli uvedenou smlouvu a byla složena kauce, avšak žalobkyně měla povinnost dle smlouvy na své náklady provádět běžnou údržbu a drobné opravy, což zanedbala, když o víkendu mezi [anonymizováno] a [datum] došlo v bytě k prasknutí hadičky k WC a vytopení spodního bytu, za což byla dosud vynaložena částka 15.971 Kč, dále lze předpokládat ještě vynaložení částky 10.000 Kč na opravy podlahy vytopeného bytu. 3. Z nesporných skutkových tvrzení soud zjistil, že vlastníkem bytu, který byl pronajat, je bytové družstvo, bytové družstvo má vymíněno souhlasit s uzavíráním smluv, kterým by byty byly dále pronajímány členy družstva, v daném případě bytové družstvo nevyslovilo souhlas s pronájmem uvedeného bytu, předmětem pronájmu byl družstevní byt [číslo] na ulici [ulice a číslo] v [obec], v souvislosti s pronájmem bytu uhradila žalobkyně žalovanému kauci ve výši 28.000 Kč, která nebyla dosud vrácena, během víkendu [anonymizováno] - [datum] vytekla voda kvůli prasklé hadičce, která spojuje WC nádržku na vodu s přívodem vody, kdy na zdi je uzavíratelný kohoutek, ze kterého vede hadička do této nádržky a v místě mezi tímto kohoutkem a nádržkou hadička praskla, čímž došlo k vytečení vody, vyteklá voda byla vodou pitnou, žalobkyně bydlela v bytě, který byl předmětem nájemní smlouvy, v období 1. 7. 2017 až 30. 11. 2021, žalovaný předal žalobkyni předávací protokol při skončení nájmu. 4. Z nájemní smlouvy ze dne [datum] soud zjistil, že žalovaný je ve smlouvě označen a podepsán jako pronajímatel, žalobkyně jako nájemce. Předmětem je pronájem bytu [číslo] na adrese [adresa] Nájemní smlouva je uzavřena na dobu určitou [datum] – [datum] s možností prodloužení. Obsahem čl. IV. smlouvy je ujednání, že se účastníci dohodli na předání vratné jistoty 28.000 Kč, která bude po skončení nájmu, bude-li vše v pořádku, vrácena. 5. Z předávacího protokolu z [datum] soud zjistil, že žalovaný převzal byt od žalobkyně zpět dne [datum]. 6. Z informace o jednotce z katastru nemovitostí soud zjistil, že jednotka [číslo] v budově [adresa] v k. ú. [obec] je ve vlastnictví [anonymizováno] bytového družstva [obec], [ulice a číslo], [PSČ] [obec]. 7. Soud hodnotil důkazy podle své úvahy, a to každý důkaz jednotlivě a všechny důkazy v jejich vzájemné souvislosti; přitom pečlivě přihlížel ke všemu, co vyšlo za řízení najevo, včetně toho, co uvedli účastníci. Soud vycházel přitom z listinných důkazů za stavu, kdy nikdo jejich pravost ani obsah nezpochybnil. Soud provedl k důkazu i fakturu a pokladní doklady [anonymizováno] a fotografie vytopeného bytu na CD, avšak žádné závěry z nich neučinil, když (jak bude dále uvedeno) soud posoudil odpovědnost žalobkyně za opravy a údržbu bytu a za následky v podobě prasklé hadičky negativně a uvedené důkazy na rozhodnutí tak neměly žádný vliv. Soud zamítl důkazní návrhy na prohlášení syna žalovaného, výslech svědkyně [příjmení] a žalobkyně ze stejných důvodů, když rozsah škody není pro rozhodnutí ve věci významný, navíc prohlášení syna a výslech svědkyně byly důkazy neurčitými. 8. Soud došel k následujícímu závěru o skutkovém stavu. Účastníci podepsali dne [datum] smlouvu, kterou označili jako nájemní, kde jako pronajímatel byl označen žalovaný a nájemkyní byla žalobkyně. Předmětem smlouvy byl pronájem bytové jednotky [číslo] v budově [adresa] v k. ú. [obec], tato bytová jednotka je ve vlastnictví [anonymizováno] bytového družstva [obec], [ulice a číslo], [PSČ] [obec]. Na základě smlouvy poskytla žalobkyně žalovanému částku 28.000 Kč jako kauci, která měla být po skončení nájmu, bude-li vše v pořádku, vrácena. Bytové družstvo nebylo účastníkem smlouvy, ani nevyslovilo souhlas s tím, aby žalovaný byt dále podnajmul. Žalobkyně v bytě bydlela v období [datum] až [datum]. V tomto období v bytě žalovaný nebydlel. Během víkendu [anonymizováno] - [datum] došlo k prasknutí hadičky, která spojuje WC nádržku na vodu s přívodem vody, kdy na zdi je uzavíratelný kohoutek, ze kterého vede tato hadička do nádržky, čímž došlo k úniku vody a vytopení spodního bytu. 9. Podle § 2201 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, v účinném znění – dále jen „o. z.“, nájemní smlouvou se pronajímatel zavazuje přenechat nájemci věc k dočasnému užívání a nájemce se zavazuje platit za to pronajímateli nájemné. 10. Podle § 2237 o. z. smlouva vyžaduje písemnou formu; pronajímatel však nemá právo namítnout vůči nájemci neplatnost smlouvy pro nedostatek formy. 11. Podle § 2275 o. z. v případě, že nájemce v bytě sám trvale nebydlí, může dát třetí osobě do podnájmu byt nebo jeho část pouze se souhlasem pronajímatele. 12. Podle § 2991 odst. 1 o. z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. 13. Podle § 2991 odst. 2 o. z. bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám. 14. Žalobkyně poskytla žalovanému částku 28.000 Kč, kterou žalovaný dosud nevrátil. Z tohoto hlediska je žaloba oprávněná. Žalovaný se bránil tím, že se jedná o kauci, která byla v části použita a ještě použita bude na odstranění škod způsobených vytopením spodního bytu, přičemž za škodu odpovídá žalobkyně, jelikož zanedbala povinnost nájemce bytu stanovenou v nájemní smlouvě. Této obraně soud ovšem nepřisvědčil. Předně žalovaný nebyl vlastníkem bytové jednotky [číslo] v budově [adresa] v k. ú. [obec], tudíž ji ani nemohl pronajmout. Naopak je to on sám, kdo je nájemcem uvedeného bytu, a to z titulu členství ve [anonymizováno] bytovém družstvu [obec], které je vlastníkem této bytové jednotky. Smlouva ze dne [datum] tak nemůže být platnou nájemní smlouvou ve smyslu § 2201 a § 2237 o. z. Smlouva nemůže být ani podnájemní smlouvou pro absenci souhlasu pronajímatele ve smyslu § 2275 o. z., když (jak bylo nesporné) bytové družstvo s poskytnutím bytu další osobě souhlas nevyslovilo. Pokud žalovaný argumentoval tím, že nájemce si má hradit a provádět drobné opravy a údržbu v bytě, čehož nesplněním došlo k prasknutí hadičky, lze s ním souhlasit, ovšem tím nájemcem není v tomto případě žalobkyně, ale žalovaný. On zanedbal údržbu, on zodpovídá za škodu. Žalovaná nezpůsobila škodu tím, že by zanedbala nějakou svoji povinnost, tu zanedbal žalovaný. S ohledem na absenci platného právního jednání, na základě kterého byla žalobkyní žalovanému předána částka 28.000 Kč, s ohledem na absenci jiného důvodu, proč by mohl žalovaný zadržovat uvedenou částku či započíst vůči ní svoji jinou pohledávku, hodnotí soud zadržování této částky jako bezdůvodné obohacení bez právního důvodu ve smyslu § 2991 o. z. Proto soud žalobě v celém rozsahu podle § 2991 o. z. vyhověl, včetně úroků z prodlení dle § 1970 ve výši dle nař. vl. č. 351/2013 Sb., když výzva k zaplacení částky byla podána na poštu dne 18. 1. 2022 a soud má ve smyslu § 573 o. z. za to, že doručena byla dne 21. 1. 2022, termín pro zaplacení byl stanoven ve výzvě na 10 dnů od doručení, od 1. 2. 2022 je tedy žalovaný v prodlení. 15. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 14.000 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 1.400 Kč a nákladů zastoupení advokátem. Náklady zastoupení advokátem nelze určit dle § 151 odst. 2 o. s. ř., jelikož tzv. úhradová vyhláška byla zrušena Ústavním soudem a dosud nebyla přijata nová. Soud tedy přiměřeným způsobem aplikoval za použití analogie na určení výše odměny advokáta vyhlášku č. 177/1996 Sb., advokátní tarif, v účinném znění - dále jen„ a. t., dle které náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 a. t. z tarifní hodnoty ve výši 28.000 Kč sestávající z částky 2.220 Kč za každý z pěti úkonů uvedených v § 11 odst. 1 a. t. (převzetí, výzva, žaloba, vyjádření, účast na jednání v rozsahu jedné dvouhodiny, když dvouhodina byla překročena jen nepatrně a odměna za dvě dvouhodiny by tak byla nepřiměřená) včetně pěti paušálních náhrad výdajů po 300 Kč dle § 13 odst. 4 a. t.