8 C 154/2020-87 — Okresní soud v Šumperku

1. Žalobci se domáhali určení, že jsou vlastníky ve výroku I. uvedených nemovitostí s tím, že jsou vlastníky pozemku [parcelní číslo], ležícím v obci [obec] v [katastrální uzemí] zapsaném na [list vlastnictví]. Na pozemku [parcelní číslo] stojí rodinný dům [adresa], který společně s dalšími pozemky koupili žalobci v roce 1999 od manželů [příjmení]. Držená část pozemku [parcelní číslo] je po své kratší straně vymezena plotem, který se k rodinnému domu [adresa] napojuje brankou, prostřednictví které je možné vstoupit na drženou část pozemku [parcelní číslo]. Oddělení držené části pozemku [parcelní číslo], včetně umístění branky, bez znalosti dalších informací vytváří dojem, že ohraničená část přináleží k rodinnému domu [adresa], jehož vlastníky jsou žalobci. Oplocení držené části pozemku [parcelní číslo], které má zčásti betonovou podezdívku, i vstupní branka, byly vybudovány dříve, než žalobci nabyli nemovitosti a jsou tak předmětem znaleckého posudku v části III (body [číslo] a [číslo]) ze dne 5. 5. 1999, jenž byl použit při zpracování kupní smlouvy. Z toho, co je žalobcům známo, tak již předchozí vlastníci rodinného domu [adresa] stejným způsobem jako žalobci, využívali drženou část pozemku včetně studny. Rodinný dům [adresa] je připojen trubkou vedoucí v zemi k předmětné studni na pozemku [parcelní číslo], odkud žalobci čerpají pitnou vodu povrchovým čerpadlem umístěným uvnitř domu. Předmětná studna je výslovně uváděna nejen v kupní smlouvě, ale je také předmětem znaleckého posudku. Žalobci neměli důvod se domnívat, že by studna na pozemku [parcelní číslo] mohla být nárokována z titulu vlastnictví třetí osobou a v budoucnosti otázka jejího vlastnictví zpochybňována. Pokud by jim informace o nejasnosti vlastnictví studny byla před uzavřením kupní smlouvy známa, smlouvu by neuzavřeli, neboť se jedná o jediný zdroj vody po dům [adresa]. Žalobci ode dne, kdy začali užívat předmětné nemovitosti, tedy od června 1999 do července 2017, nebyli žádným způsobem žalovaným upozorněni, že užívají jeho studnu a část jeho pozemku, a to i přesto, že celoročně užívali drženou část pozemku [parcelní číslo] zejména sekáním trávy a odstraňováním nevhodného porostu, případně odstraňováním sněhu, vyrývali hlínu v předzahrádce za vstupní brankou, odebírali ji a odváželi si ji mimo drženou část pozemku [parcelní číslo], využívali držené části pozemku jako odkladové plochy pro použitý stavební materiál při opravách vnitřní části domu [adresa], celoročně čerpali vodu ze studny atd. Naopak žalovaný upozorňoval žalobce na dle jeho slov nedostatečně udržování pozemku, kdy větve z nízkých dřevin rostoucích u plotu držené části pozemku [parcelní číslo] přerůstaly do části pozemku [parcelní číslo] užívané žalovaným. Žalobcům není ani známo, že by se žalovaný zajímal o stav studny tím způsobem, že by ji jakkoli udržoval, případně nechal provést rozbor vody. Informace o tom, že žalobci čerpají vodu ze studny, byla žalovanému známa, a to nejen z rozhovorů mezi nimi, ale také z toho, že žalovaný znal tuto skutečnost od předchozích vlastníků domu [adresa]. Žalovaný informoval žalobce o tom, že jimi užívaná část pozemku [parcelní číslo] a studna na tomto pozemku jsou v jeho vlastnictví až poté, kdy byly někdy v červenci 2017 v sousedství zaměřovány jiné pozemky. Žalobci nabídli žalovanému v roce 2017 odkup držené části pozemku [parcelní číslo] včetně studny. Při zaměření zjistili, že plocha pozemku [parcelní číslo] byla vyměřena na 115 m2, což je oproti doposud uvedenému údaji v katastru nemovitostí, který činí 129 m2 méně. Žalovaný však s prodejem nesouhlasil a sám navrhl pronájem s čímž zase nesouhlasili žalobci. Žalobci udržovali drženou část pozemku [parcelní číslo] někdy do 17. 6. 2020. Po tomto datu žalovaný část plotu, který navazoval na drženou část pozemku [parcelní číslo], odstranil. Toto žalobci zjistili 25. 7. 2020. Dne 30. 8. 2020 pak zjistili, že za rodinným domem [adresa], byl na držené části pozemku [parcelní číslo] těsně k rodinnému domu vystavěn nový dřevěný plot, a to i přes skutečnost, že pozemek [parcelní číslo], na kterém stojí dům [adresa], má větší výměru, než je hranice, která je dána obvodovou zdí. Vodu ze studny mohli žalobci doposud čerpat s tím, že byli žalovaným upozorněni, že pokud nepodepíší dohodu o nájmu, trubku přivádějící pitnou vodu žalovaný přeruší. V případě, že by taková situace nastala, žalobci zůstanou nejen bez pitné vody, ale také bez možnosti využívat ústřední topení a bojler na ohřev vody. 2. Žalovaný s žalobou nesouhlasil a navrhl její zamítnutí s tím, že předmětný pozemek [parcelní číslo] je a vždy byl v jeho osobním vlastnictví i výhradním užívání. Nikdy jej neprodal, ani nikomu nedaroval. Tento pozemek přiléhá k ostatním pozemkům okolo jeho rodinného domu a všechen tento nemovitý majetek řádně a poctivě nabyl. O předmětný pozemek se stará a mimo jiné se stará o opravy plotu. [ulice] uvedl, že ji přihlásil 13. 8. 2007 na Městském úřadu v [obec], na odboru životního prostředí, kdy mu tento institut vystavil potvrzení o kolaudaci a určil její výhradní užívání pro jeho nemovitost [adresa]. Studna je tak ve výlučném vlastnictví žalovaného, což potvrzuje také výpis z katastru nemovitostí. Studnu v pravidelných intervalech chodí kontrolovat, pozoruje stav skruží i pohledově kvalitu vody. S žalobci má žalovaný letitý spor. Není pravdou, že by se o své pozemky nezajímal a žalobce neinformoval o skutečnosti, že studna i pozemek jsou v jeho državě. Celou skutečnost jim sdělil již v době, kdy koupili jejich nemovitost. V rámci dobrých sousedských vztahů s nimi uzavřel ústní nájemní smlouvu o tom, že mohou vodu z předmětné studny a pozemek kolem využívat, avšak za podmínky v podobě sekání zeleně v okolí studny. V rámci dobrých sousedských vztahů žalovaný dokonce více než 10 let vlastnil klíče od nemovitosti žalobců a v zimních měsících prováděl vytápění jejich nemovitosti a drobné opravy, neboť nemovitost žalobci v zimních měsících četně nevyužívali. To je v rozporu s tvrzením žalobců, že by v zimě z tohoto pozemku odklízeli nánosy sněhu. V teplejších měsících naopak žalovaný větral jejich nemovitost a staral se, aby nedošlo k hromadění vlhkého vzduchu uvnitř budovy. Také budovu kontroloval a zaopatřoval ji občasným dohledem před zloději. Za tyto služby nikdy nepřijal žádnou finanční ani jinou kompenzaci a prováděl ji v rámci dobrých sousedských vztahů. Dokonce žalovaný s manželkou několikrát žalobce hostili a oslavovali s nimi různé příležitosti. Kámen sváru však nastal tehdy, když žalovanému pokročilý věk a bolavé nohy nedovolovali tyto činnosti ve prospěch žalobců provádět. Do té doby bylo vše v naprostém pořádku. Najednou se jejich dobré vztahy začaly kazit a žalobci omluvu žalovaného, že již nemůže tyto činnosti vzhledem k věku a nemocem vykonávat, brali jako křivdu. Od té doby jejich starost o pozemek kolem studny začala být liknavá a žalovaný cítil, že nedodržují smluvenou smlouvu. Několikrát je musel upozorňovat, že takto jejich dohoda nezněla. Navíc skruže začínaly chátrat a bylo třeba začít opravovat. Ze špatného hospodaření žalobců a z narůstajícího napětí ohledně sousedských vztahů, vytušil žalovaný špatný záměr a tak je vyzval, že by rád jejich ústní domluvu uvedl do listinné podoby a dále pak zavedl pronájem za symbolických 500 Kč na rok a tento pozemek pronajal i se studnou. Toto se jim nelíbilo a chtěli část pozemku odkoupit za 20 Kč za m2. Žalovaný na obecním úřadě zjistil, že je to velmi pod cenou, nabídku odmítl a žalobcům sdělil, že studnu a pozemek prodat nehodlá, ale je ochoten akceptovat dlouhodobý pronájem. S tím ovšem žalobci nesouhlasili a sdělili mu, že ho tedy budou žalovat. K tvrzení žalobců, že by dům nekoupili, kdyby věděli, že pozemek, na který mají kupní smlouvu, na němž je studna, nebude v jejich državě, žalovaný uvedl, že je mu této situace líto, avšak s jeho osobou to nemá nic společného. Uvedení v omyl, pakliže se takto fatálnímu pochybení dá říkat, byli prodávajícím a s tím si musí tento spor vypořádat a případné kompenzace nárokovat u něj. Prodávající porušil zásadu, kdy nemůže prodávat něco, co není v jeho vlastnictví. Tuto skutečnost žalovaný sdělil žalobcům i osobně, ale odvětili, že prodávající s nimi nekomunikuje a tak věc řeší s žalovaným. Situaci si však mohli žalobci sami ověřit náhledem, nebo výpisem z katastru nemovitostí. Žalobci dále tvrdí, že z pozice umístění studny v blízkosti domu [adresa], patrně vyplývá, že studna k domu patří. Toto tvrzení žalobců je zcestné, neboť kdyby tuto domněnku měli, mohli sami žádat o legalizaci studny a nečinil by tak žalovaný v roce 2007. Tehdy o to žalobci nežádali, neboť jim žalovaný již dávno sdělil, že studna i pozemek jsou v jeho vlastnictví, což je v rozporu s tím, co tvrdí žalobci, že se žalovaný ke svému majetku od roku 1999 do roku 2017 nehlásil. 3. Notářským zápisem ze dne 18. 5. 1999, sp. zn. [číslo], [spisová značka], má soud za prokázané, že mezi manžely [jméno] a [jméno] [příjmení] jako prodávajícími a žalobci jako kupujícími, byla