9 C 173/2022-17 — Okresní soud v Šumperku

1. Podanou žalobou se žalobkyně domáhala zaplacení částky 1 691 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení. Žalobkyně tvrdila, že dne [datum] s žalovaným uzavřela pojistnou smlouvu, jejímž předmětem bylo [anonymizována dvě slova] pojištění, konkrétně pak [anonymizována dvě slova] [anonymizováno], [role v řízení] [anonymizováno] a [anonymizována dvě slova]. Pojištění bylo sjednáno na dobu [anonymizováno] let s datem počátku pojištění [datum] (tj. do [datum]). Výše splátek byla ve smlouvě stanovena na 540 Kč měsíčně. Pojištění bylo účtováno měsíčně za období od 14. dne kalendářního měsíce do 13. dne následujícího kalendářního měsíce. Žalovaný nezaplatil ani jedinou splátku. Žalobkyně žalovaného vyzvala upomínkou z [datum] k úhradě v dodatečné lhůtě do [datum]. Vzhledem k tomu, že žalovaný ani v této lhůtě svůj dluh neuhradil, došlo ke dni [datum] k zániku pojištění. O tom byl žalovaný informován dopisem ze dne [datum]. Pojistné za období [datum] do [datum] činilo 1 691 Kč. Celá jistina pohledávky nárokovaná v soudním řízení je tak tvořena dlužným pojistným. Před podáním žaloby žalobkyně prostřednictvím právního zástupce žalovaného vyzvala k zaplacení. 2. Žalovaný se k podané žalobě nevyjádřil. 3. Na výzvu soudu dle § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“), zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání, když ve věci lze rozhodnout jen na základě předložených listinných důkazů, se žalovaný nevyjádřil, přičemž byl rovněž poučen o následcích nevyjádření se ve stanovené lhůtě ve smyslu ustanovení § 101 odst. 4 o. s. ř., tj. o tom, že v takovém případě platí, že byl jeho souhlas dán. Žalobkyně s postupem soudu dle ustanovení § 115a o. s. ř. souhlasila v prohlášení učiněném v žalobě. Soud proto ve věci rozhodl bez jednání. 4. Jelikož proti tomuto rozsudku není přípustné odvolání, je jeho odůvodnění koncipováno jako zjednodušené ve smyslu ustanovení § 157 odst. 4 o. s. ř. 5. Soud dospěl k následujícímu závěru o skutkovém stavu: Účastníci řízení podepsali dne [datum] pojistnou smlouvu [číslo] jejímž předmětem byl pojistný produkt„ [anonymizována tři slova]“, kterou se žalobkyně z pozice pojistitele zavázala poskytnout žalovanému pojistné plnění, nastane-li pojistná událost a žalovaný se zavázal hradit žalobkyni pojistné v částce 540 Kč měsíčně. Žalovaný žalobkyni ve lhůtě splatnosti neuhradil pojistné, proto jej žalobkyně upomínkou ze dne [datum] vyzvala k zaplacení s tím, že pokud neuhradí dlužné pojistné do [datum], dojde marným uplynutím této lhůty k zániku pojištění. Vzhledem k tomu, že žalovaný ani v této lhůtě svůj dluh neuhradil, došlo ke dni [datum] k zániku pojištění. Dlužné pojistné za dobu od [datum] do [datum] činilo 1 691 Kč, žalovaný neuhradil ničeho. Před podáním žaloby žalobkyně žalovaného výzvou právního zástupce ze dne [datum] vyzvala k zaplacení. 6. Podle ustanovení § 2758 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“) pojistnou smlouvou se pojistitel zavazuje vůči pojistníkovi poskytnout jemu nebo třetí osobě pojistné plnění, nastane-li nahodilá událost krytá pojištěním (pojistná událost), a pojistník se zavazuje zaplatit pojistiteli pojistné. 7. Podle ustanovení § 1970 o. z., po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. 8. Soud na zjištěný skutkový stav aplikoval výše citovaná zákonná ustanovení a dospěl k závěru, že žaloba je důvodná. Účastníci řízení platně uzavřeli pojistnou smlouvu ve smyslu § 2758 odst. 1 občanského zákoníku. Žalovaný neplnil svoji povinnost vyplývající z této smlouvy včas a řádně hradit žalobkyni pojistné. Žalobkyni tak vzniklo právo požadovat po žalovaném dlužné pojistné i zákonný úrok z prodlení (§ 1970 o. z.) ve výši vyplývající z nařízení vlády č. 351/2013 Sb., a to ode dne následujícího po dni, kdy mělo být pojistné uhrazeno (tj. ode dne následujícího po zániku pojistné smlouvy), do zaplacení. Vzhledem k tomu, že tvrzení obsažená v žalobě jednoznačně vyplývají z listinných důkazů založených ve spise, rozhodl soud s odkazem na citovaná zákonná ustanovení tak, je uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku. 9. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal úspěšné žalobkyni nárok na náhradu nákladů řízení v plné výši. Náklady ve výši 1 489 Kč sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 400 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu (dále jen „a. t.”), sestávající z částky 200 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t., a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 900 Kč ve výši 189 Kč, když právní zástupce žalobkyně doložil, že je plátcem DPH. Podmínky ustanovení § 14b odst. 1 a. t. byly splněny, neboť řízení bylo zahájeno návrhem podaným na ustáleném vzoru uplatněném opakovaně žalobkyní ve skutkově i právně obdobných věcech (měněny jsou toliko identifikační údaje žalovaného, údaje o smlouvě a dlužném období) a předmětem řízení je peněžité plnění, kdy tarifní hodnota nepřevyšuje 50 000 Kč Částku 1 489 Kč je žalovaný povinen zaplatit žalobkyni v souladu s ustanovením § 149 odst. 1 o. s. ř. k rukám advokáta žalobkyně. Lhůtu k plnění soud určil podle § 160 odst. 1 věta před středníkem o. s. ř. jako obecnou třídenní.