11 C 179/2022-84 — Okresní soud v Šumperku

1. Žalobou doručenou soudu dne [datum], ve znění doplnění ze dne [datum], se žalobkyně domáhala zaplacení částky 24 000 Kč, s úrokem ve výši 10 % ročně z částky 24 000 Kč od [datum] do zaplacení, a částky 12 000 Kč představující smluvní pokutu. Návrh odůvodnila tím, že předchůdkyně žalobkyně společnost [právnická osoba], [IČO], se sídlem [adresa] (dále jen„ původní věřitel“) a žalovaná uzavřely dne [datum] smlouvu o spotřebitelském úvěru, na základě které žalobkyně poskytla žalované úvěr ve výši 40 000 Kč. Žalovaná se zavázala vrátit původnímu věřiteli poskytnuté peněžité prostředky zpět ve 12 měsíčních splátkách po částce 4 508,63 Kč. Žalovaná měla podle smlouvy vrátit celkovou částku 54 103,46 Kč. Původní věřitel ověřil schopnost žalované úvěr splatit na základě měsíčního příjmu a měsíčních výdajů a lustrací v insolvenčním rejstříku, centrální evidenci exekucí a v nebankovním registru NRKI. Žalovaná ale nesplácela řádně a včas. Pohledávka původního věřitele byla postoupena na [právnická osoba] [anonymizováno], se sídlem [adresa], [anonymizována čtyři slova], která jej následně smlouvou ze dne [datum] postoupila žalobkyni. Žalobkyně prostřednictvím svého právního zástupce před podáním žaloby vyzvala žalovanou k dobrovolnému splnění povinnosti písemnou předžalobní výzvou. 2. Žalovaná se žalobou nesouhlasila, neboť měla za to, že uhradila na dluh vyšší částku a částka zbývající k doplacení tak měla být nižší, než požadovala žalobkyně. <b>3. Soud učinil následující skutková zjištění:</b> 4. Z daňového přiznání za rok 2017, včetně přílohy k dani z příjmu, soud zjistil, že zisk žalované za období od [datum] do [datum] činil 134 202 Kč. 5. Z výpisu z účtu č. [bankovní účet] vedeného na jméno žalované soud zjistil, že za období od [datum] do [datum] byly celkové příjmy na účtu 11 030,28 Kč, celkové výdaje pak 10 747,28 Kč. 6. Z výpisu z účtu č. [bankovní účet] vedeného na jméno žalované soud zjistil, že za období od [datum] do [datum] byly celkové příjmy na účtu 28 658,50 Kč, celkové výdaje pak 24 878,84 Kč. Za období od [datum] do [datum] byly celkové příjmy na účtu 53 977,66 Kč, celkové výdaje pak 75 322,39 Kč. 7. Z fotokopie občanského a řidičského průkazu č.l. 39-40 soud zjistil, že žalobkyně měla pro ověření totožnosti žalované k dispozici kopii jejího občanského a řidičského průkazu. 8. Ze smlouvy o spotřebitelském úvěru [číslo] ze dne [datum], včetně jejich přílohy 1-4 bylo zjištěno, že předmětem smlouvy byl závazek žalobkyně poskytnout žalované spotřebitelský úvěr do výše 40 000 Kč a závazek žalované tento úvěr splácet v měsíčních splátkách ve výši 4 508,63 Kč. Úroková sazba činila 35,51 % ročně s roční procentní sazbou nákladů ve výši 79,35 %. Žalovaná uvedla své číslo účtu [bankovní účet]. Žalovaná smlouvu podepsala elektronicky sms kódem [číslo]. Rozpis splátek byl určen první splátkou splatnou ke dni [datum] a poslední splátkou ke dni [datum]. 9. Z výpisu plateb číslo účtu [bankovní účet] soud zjistil, že ve prospěch účtu [bankovní účet] došlo k zaslání částky 40 000 Kč dne [datum]. 10. Z emailové korespondence založené na č. l. 61-63 soud zjistil, že žalovaná uhradila za období od [datum] do [datum] do [datum] celkovou částku 32 474,63 Kč. Z webových stránek původního věřitele založených na č. l. 69-70 pak soud zjistil, že údaje poskytnuté o úhradách za uvedené období byly žalované zaslány emailem [email], který je emailem pro komunikaci s dlužníky původního věřitele. 11. Z emailové korespondence založené na č. l. 16 a 20 soud zjistil, že původní věřitel vyzýval dne [datum] žalovanou k úhradě dlužné částky ve výši 14 546,76 Kč. 12. Z předžalobní upomínky ze dne [datum] soud zjistil, že právní zástupce žalobkyně vyzýval žalovanou k úhradě dlužné částky v celkové výši 42 872,80 Kč. Z emailu s odesláním předžalobní upomínky pak soud zjistil, že tato byla žalované zaslána dne [datum]. 13. Ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum], včetně seznamu postoupených pohledávek, soud zjistil, že původní věřitel postoupil pohledávku za žalovanou na [právnická osoba] [anonymizováno], se sídlem [adresa], [anonymizována čtyři slova]. 14. Ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum], včetně seznamu postoupených pohledávek, soud zjistil, že [právnická osoba] [anonymizováno], se sídlem [adresa], [anonymizována čtyři slova], postoupila pohledávku za žalovanou na žalobkyni. 15. Z dalších důkazů nečinil soud žádná skutková zjištění, neboť s ohledem na právní hodnocení soudu, nebyl jejich obsah pro rozhodnutí podstatný. <b>16. Soud dospěl k tomuto závěru o skutkovém stavu:</b> 17. Žalovaná prostřednictvím internetu požádala o uzavření smlouvy s původním věřitelem, tento ověřil totožnost žalované pomocí jejího občanského průkazu. Původní věřitel a žalovaná (elektronicky, sms kódem) dne [datum] podepsali smlouvu o spotřebitelském úvěru [číslo] kterou se původní věřitel zavázal poskytnout žalované úvěr do výše 40 000 Kč, a žalovaná se zavázala tuto částku splácet v měsíčních splátkách ve výši 4 508,63 Kč. Úroková sazba činila 35,51 % ročně s roční procentní sazbou nákladů ve výši 79,35 %. Původní věřitel vyplatil žalované dne [datum] částku 40 000 Kč na účet uvedený žalovanou. Žalovaná poskytnutou částku hradila nepravidelně a v nedostatečné výši. Žalovaná celkem uhradila částku 32 477,4 Kč. Původní věřitel před uzavřením smlouvy ověřil úvěruschopnost žalované pouze tak, že pracoval s příjmem žalované ve výši 11 183,5 Kč měsíčně, vyplývající z jejího daňového přiznání za rok 2017, a s informacemi z insolvenčního rejstříku, centrální evidence exekucí, nebankovního registru NRKI, a z žalovanou předložených výpisů z účtů. Pohledávka původního věřitele za žalovanou byla postoupena nejprve na [právnická osoba] [anonymizováno], se sídlem [adresa], [anonymizována čtyři slova], která předmětnou pohledávku následně postoupila na žalobkyni. Právní zástupce žalobkyně vyzval žalovanou k úhradě dlužné částky předžalobní výzvou ze dne [datum]. 18. Podle § 86 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, ve znění účinném do 28. 5. 2022 (dále jen„ ZSÚ“), poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Podle odst. 2 poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy. 19. Podle § 87 odst. 2 ZSÚ poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem. 20. Podle § 2991 odst. 1, 2 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů (dále jen o. z.), kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám. 21. Podle § 2993 o. z. plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. Plnily-li obě strany, může každá ze stran požadovat, aby jí druhá strana vydala, co získala; právo druhé strany namítnout vzájemné plnění tím není dotčeno. To platí i v případě, byl-li závazek zrušen. 22. Podle rozsudku Soudního dvora EU ze dne [datum] sp. zn. C [číslo] musí být články 8 a 23 směrnice EP a Rady 2008/48 [příjmení] vykládány v tom smyslu, že vnitrostátnímu soudu ukládají, aby z úřední povinnosti zkoumal, zda došlo k porušení předsmluvní povinnosti věřitele stanovené v čl. 8 této směrnice, tj. povinnosti posoudit úvěruschopnost spotřebitele, a vyvodil důsledky, které z porušení této povinnosti vyplývají ve vnitrostátním právu, za podmínky, že sankce splňují požadavky tohoto článku 23. Články 28 a 3 směrnice 2008/48 musí být rovněž vykládány v tom smyslu, že brání vnitrostátní úpravě, podle ní