11 C 319/2022-26 — Okresní soud v Šumperku

1. Návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu podaným [datum] se žalobkyně domáhala zaplacení částky ve výši 18 340 Kč, se zákonným úrokem z prodlení 10 % ročně z částky 18 340 Kč od [datum] do [datum] kapitalizovaným ve výši 203,78 Kč a zákonným úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z dlužné jistiny ve výši 18 340 Kč od [datum] do zaplacení z titulu bezdůvodného obohacení vzniklého na straně žalované. Žalobkyně svůj návrh odůvodnila tím, že mezi právní předchůdkyní žalobkyně společností [právnická osoba], [IČO], sídlem [adresa], [PSČ] [obec a číslo] a žalovanou byla dne [datum] uzavřena smlouva o zápůjčce [číslo]. Na základě smlouvy poskytla právní předchůdkyně žalobkyně žalované peněžní prostředky ve výši 25 000 Kč, a to v hotovosti v den uzavření smlouvy, což žalovaná potvrdila svým podpisem smlouvy a žalovaná se zavázala tyto prostředky spolu se souhrnným poplatkem ve výši 19 372 Kč vrátit v 60 týdenních splátkách. Žalovaná na svůj dluh celkem uhradila částku 6 660 Kč. Žalobkyně po žalované požaduje pouze vrácení částky představující bezdůvodné obohacení vzniklé na straně žalované se zákonným úrokem z prodlení. Žalobkyně se tedy domáhá po žalované dlužné jistiny ve výši 18 340 Kč, představující rozdíl mezi poskytnutou jistinou ve výši 25 000 Kč a částkou zaplacenou žalovanou ve výši 6 660 Kč, kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení ve výši 203,78 Kč (tj. ve výši 10 % ročně z částky 18 340 Kč od [datum] do [datum], tedy od data prodlení žalovaného, když měl celkovou dlužnou částku uhradit do [datum], do data postoupení pohledávky), a zákonného úroku z prodlení ve výši 10 % ročně z dlužné jistiny ve výši 18 340 Kč od [datum] do zaplacení. 2. Žalobkyně se rovněž domáhala částky ve výši 500 Kč, se zákonným úrokem z prodlení 9,75 % ročně z částky 500 Kč od [datum] do [datum] kapitalizovaným ve výši 30,06 Kč a zákonným úrokem z prodlení ve výši 9,75 % ročně z dlužné jistiny ve výši 500 Kč od [datum] do zaplacení z titulu bezdůvodného obohacení vzniklého na straně žalované. Žalobkyně návrh odůvodnila tím, že mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovanou byla dne [datum] uzavřena smlouva o zápůjčce [číslo]. Na základě smlouvy poskytla právní předchůdkyně žalobkyně žalované peněžní prostředky ve výši 12 000 Kč, a to v hotovosti v den uzavření smlouvy, což žalovaná potvrdila svým podpisem smlouvy a žalovaná se zavázala tyto prostředky spolu se souhrnným poplatkem ve výši 8 513 Kč vrátit v 60 týdenních splátkách. Žalovaná na svůj dluh celkem uhradila částku 11 500 Kč. Žalobkyně po žalované požaduje pouze vrácení částky představující bezdůvodné obohacení vzniklé na straně žalované se zákonným úrokem z prodlení. Žalobkyně se tedy domáhá po žalované dlužné jistiny ve výši 500 Kč, představující rozdíl mezi poskytnutou jistinou ve výši 12 000 Kč a částkou zaplacenou žalované ve výši uhradila částku 11 500 Kč, kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení ve výši 30,06 Kč (tj. ve výši 9,75 % ročně z částky 500 Kč od [datum] do [datum], tedy od data prodlení žalovaného, když měl celkovou dlužnou částku uhradit do [datum], do data postoupení pohledávky), a zákonného úroku z prodlení ve výši 9,75 % ročně z dlužné jistiny ve výši 500 Kč od [datum] do zaplacení. 3. Pohledávky vyplývající z uvedených smluv, včetně příslušenství, se všemi právy s nimi spojenými, byly ze strany společnosti [právnická osoba], [IČO], sídlem [adresa], [PSČ] [obec a číslo] postoupeny na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum] na žalobkyni jako nového věřitele. Postoupení pohledávek bylo žalované písemně oznámeno dopisem zaslaným doporučeně. Žalobkyně před podáním žaloby žalovanou vyzvala k úhradě dlužných částek. 4. Žalovaná se přes výzvu soudu ve věci nevyjádřila. 5. Ze smlouvy označené jako„ smlouva o zápůjčce - [anonymizována tři slova]“ [číslo] bylo zjištěno, že dne [datum] žalovaná a společnost [právnická osoba], [IČO], sídlem [adresa], [PSČ] [obec a číslo], podepsaly smlouvu, na jejímž základě se právní předchůdkyně žalobkyně zavázala poskytnout žalované částku 25 000 Kč a žalovaná se zavázala tuto částku spolu se souhrnným poplatkem v částce 19 372 Kč, zaplatit v hotovosti v 60 týdenních splátkách. Žalovaná podpisem smlouvy potvrdila, že při uzavření smlouvy převzala v hotovosti celou poskytnutou částku. 6. Ze smlouvy označené jako„ smlouva o zápůjčce - [anonymizováno] v [anonymizováno]“ [číslo] bylo zjištěno, že dne [datum] žalovaná a předchůdkyně žalobkyně, podepsaly smlouvu, na jejímž základě se právní předchůdkyně žalobkyně zavázala poskytnout žalované částku 12 000 Kč a žalovaná se zavázala tuto částku spolu se souhrnným poplatkem v částce 8 513 Kč, zaplatit v hotovosti v 60 týdenních splátkách. Žalovaná podpisem smlouvy potvrdila, že při uzavření smlouvy převzala v hotovosti celou poskytnutou částku 7. Ze smlouvy o postoupení pohledávek a seznamu postoupených pohledávek k této smlouvě, soud zjistil, že žalobkyně jako postupník a společnost [právnická osoba], [IČO], sídlem [adresa], [PSČ] [obec a číslo], jako postupitel uzavřely dne [datum] písemnou smlouvou o postoupení pohledávek vzniklých ze smluv o zápůjčce specifikované v příloze [číslo] smlouvy, a to se všemi právy s nimi spojenými. Pohledávka za žalované ze smlouvy [číslo] [číslo] se nachází v seznamu postoupených pohledávek. 8. Z oznámení o postoupení pohledávky ze dne [datum] a podacího lístku, soud zjistil, že předchůdkyně žalobkyně vyhotovila oznámení adresované žalované, ve kterém sdělovala postoupení pohledávky ze smlouvy [číslo] [číslo] vyzvala žalovanou k uhrazení dlužných částek. Oznámení bylo předáno k poštovní přepravě dne [datum]. 9. Z předžalobní upomínky ze dne [datum] a podacího lístku, bylo zjištěno, že právní zástupce žalobkyně vyhotovil výzvu adresovanou žalované, ve které ji vyzval k zaplacení dlužných částek ze smlouvy [číslo] [číslo]. Předžalobní upomínka byla předána k poštovní přepravě dne [datum] 10. Z dalších provedených důkazů nečinil soud žádná skutková zjištění, neboť jejich obsah nebyl s ohledem na právní posouzení podstatný. 11. Z výše uvedených důkazů soud dospěl k následujícímu závěru o skutkovém stavu. Právní předchůdce žalobkyně [právnická osoba], [IČO], sídlem [adresa], [PSČ] [obec a číslo], a žalovaná dne [datum] podepsaly smlouvu, na základě které předchůdkyně žalobkyně poskytla žalované částku ve výši 25 000 Kč a žalovaná se uvedenou částku zavázal vrátit spolu se souhrnným poplatkem ve výši 19 372 Kč, a to v 60 týdenních splátkách. Žalovaná podpisem smlouvy potvrdila, že při uzavření smlouvy převzala v hotovosti poskytnutou částku. Právní předchůdce žalobkyně a žalovaná dne [datum] podepsaly smlouvu, na základě které předchůdkyně žalobkyně poskytla žalované částku ve výši 12 000 Kč a žalovaná se uvedenou částku zavázal vrátit spolu se souhrnným poplatkem ve výši 8 513 Kč, a to v 60 týdenních splátkách. Žalovaná podpisem smlouvy potvrdila, že při uzavření smlouvy převzala v hotovosti poskytnutou částku. 12. Pohledávka za žalovanou ze smlouvy [číslo] [číslo] byly postoupeny z předchůdkyně žalobkyně na žalobkyni. Právní předchůdkyně žalobkyně žalované odeslala oznámení o postoupení pohledávky ze dne [datum], předaným k poštovní přepravě dne [datum]. Před podáním žaloby byla žalované odeslána výzva k zaplacení dluhu právního zástupce žalobkyně ze dne [datum], předanou k poštovní přepravě dne [datum]. 13. Podle § 86 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, v účinném znění (dále jen„ ZSÚ“), poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Podle odst. 2 poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy. 14. Podle § 87 odst. 2 ZSÚ poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené je