11 C 330/2022-62 — Okresní soud v Šumperku

1. Návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu podaným u soudu dne [datum], ve znění doplnění ze dne [datum], se žalobkyně domáhala na žalované zaplacení částky 20 936,46 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,5 % ročně z částky 12 000 Kč od [datum] do zaplacení. Žalobu odůvodnila tím, že mezi žalobkyní a žalovanou došlo prostřednictvím prostředků komunikace na dálku, přes webový portál žalobkyně, k uzavření smlouvy o úvěru [číslo] dne [datum], na základě které poskytla žalobkyně žalované částku 12 000 Kč, kterou byla žalovaná povinna uhradit k poslednímu dní splatnosti dne [datum] spolu s úrokem ve výši 0,9 % denně, tedy částku 25 315,35 Kč, ale žalovaná tuto částku neuhradila. Žalovaná uhradila pouze částku 5 163 Kč dne [datum], která byla započtena v částce 636 Kč na smluvní pokutu ve výši 0,1 % denně od [datum] do [datum], v částce 148,11 Kč na zákonný úrok z prodlení od [datum] do [datum] a v částce 4 378,89 Kč na smluvní úrok od [datum] do [datum]. Pohledávka je mimo jistiny a smluvních úroků tvořena smluvní pokutou ve výši 2 712 Kč počítanou z částky 12 000 Kč ve výši 0,1 % denně za období od [datum] do [datum]. Žalobkyně prověřila úvěruschopnost žalované na základě vyplněného dotazníku, kdy příjmy žalované byly ověřeny prostřednictvím výplatních pásek a také prostřednictvím aplikace [anonymizováno], dále žalobkyně žalovanou lustrovala v příslušných databázích. Žalobkyně před podáním žaloby vyzývala žalovanou k úhradě dlužných částek, ale bezvýsledně. 2. Žalovaná se přes výzvu soudu ve věci nevyjádřila <b>Soud učinil následující skutkové zjištění:</b> 3. Z výpisu z účtu žalované za období od [datum] – [datum] soud zjistil, že počáteční zůstatek na účtu byl 3 740,68 Kč a konečný 1 200 Kč. Příjmy činily částku 148 234,36 Kč a výdaje 150 775,04 Kč. Na účtu je vícekrát položka„ čerpání úvěru“, a to dne 5. 5. ve výši 700 Kč a 1 000 Kč, dne 11. 5. ve výši 1 822,98 Kč, dne 12. 5. ve výši 17 300 Kč, dne 13. 5. ve výši 3 000 Kč, dne 15. 5. ve výši 7 208,98 Kč, dne 17. 5. ve výši 300 Kč, dne 17. 5. ve výši 8 928 Kč a 4 800 Kč, dne 21. 5. ve výši 300 Kč a 2 000 Kč, dne 22. 5. ve výši 900 Kč, dne 25. 5. ve výši 2 500 Kč, dne 26. 5. ve výši 100 Kč, dne 27. 5. ve výši 4 000 Kč, dne 27. 5. ve výši 3 896 Kč, dne 28. 5. ve výši 100 Kč, dne 29. 5. ve výši 40 Kč, dne 30. 5. ve výši 1 200 Kč a dne 31. 5. ve výši 47,02 Kč. Žalovaná prováděla rovněž platby označené“ Splátka úvěru“, a to dne 4. 5. ve výši 1,71 Kč, dne 11. 5. ve výši 19 998,28 Kč, 13. 5. ve výši 3 000 Kč, dne 14. 5. ve výši 19 372,98 Kč, dne 17. 5. ve výši 1 500 Kč, dne 21. 5. ve výši 3 000 Kč, dne 25. 5. ve výši 4 000 Kč, dne 27. 5. ve výši 14 214 Kč a dne 31. 5. ve výši 47,02 označená jako splátka kontokorentu. Dne 14. 5. byla na účet připsána platba 27 500 Kč od [právnická osoba] [anonymizována dvě slova], dne 27. 5. byla připsána platba ve výši 14 214 Kč označená jako výplata nemocenské. Dne 14. 5. bylo provedeno inkaso ve prospěch [právnická osoba] [anonymizována dvě slova] ve výši 4 736 Kč. 4. Z fotokopie občanského průkazu a fotografie č.l. 20 soud zjistil, že žalobkyně měla při uzavření smlouvy k dispozici kopii občanského průkazu žalované. Žalovaná se pro potřeby žalobkyně a ověření totožnosti s občanským průkazem i vyfotila. 5. Z výplatních pásek a z potvrzení o provedení platby č.l. 20 - 23 bylo zjištěno, že příjem žalované za leden 2021 byl 20 392 Kč, za březen 2021 byl příjem žalované 19 549 Kč, za duben 2021 byl 20 500 Kč a za únor 2021 byl příjem žalované 20 177 Kč. 6. Z výpisu označeném„ bank statement data“ ze dne [datum] bylo zjištěno, že žalobkyně měla k dispozici přístup k obratům na účtu žalované za 6 měsíců. Žalovaná měla v době pořízení výpisu na účtu částku 8,47 Kč. I z tohoto výpisu soud zjistil, že žalovaná si brala půjčky a splácela je, každý měsíc navíc hradila [právnická osoba] [anonymizována dvě slova] částku 4 736 Kč 7. Z výpisu z registru č.l. 48-49 bylo zjištěno, že žalovaná měla v době poskytnutá úvěru celkem 5 záznamů v registru [příjmení], neboť nehradila své závazky, kdy celková dlužná částka po splatnosti činila 604 336 Kč. 8. Ze smlouvy [číslo] bylo zjištěno, že stranami jsou žalobkyně a žalovaná, přičemž žalobkyně se smlouvou zavazuje poskytnout žalované částku 12 000 Kč a žalovaná se zavázala tuto částku vrátit spolu s úrokem 0,9 % denně do 180 dnů od odeslání finančních prostředků, kdy celková částka, kterou měla žalovaná uhradit činila 25 315,35 Kč, a to v 6 splátkách po 4 289,36 Kč. 9. Z výpisu z účtu žalobkyně bylo zjištěno, že dne [datum] provedla platbu ve výši 12 000 Kč na účet žalované s označením„ půjčka dle smlouvy [číslo]. 10. Z výzvy ze dne [datum] a potvrzení o odeslání písemnosti prostřednictvím Hybridní pošty bylo zjištěno, že žalobkyně před podáním žaloby vyzývala žalovanou k úhradě dlužné částky ve výši 29 120,02 Kč. 11. Z dalších provedených důkazů, a to všeobecných obchodních podmínek, formuláře pro standardní informace o spotřebitelském úvěru, faktury ze dne [datum], soud nečinil žádná skutková zjištění, neboť jejich obsah byl s ohledem na právní hodnocení nepodstatný. <b>Soud dospěl k tomuto závěru o skutkovém stavu:</b> 12. Žalobkyně vyplatila žalované dne [datum] částku 12 000 Kč, a to na základě smlouvy [číslo] kterou se žalobkyně zavázala poskytnout žalované částku 12 000 Kč a žalovaná se zavázala tuto částku vrátit spolu s úrokem 0,9 % denně do 180 dnů od odeslání finančních prostředků, kdy celková částka, kterou měla žalovaná uhradit činila 25 315,35 Kč, a to v 6 splátkách po 4 289,36 Kč. Žalovaná takto ale neučinila a žalobkyně ji předžalobní výzvou ze dne [datum] vyzvala k úhradě dlužné částky ve výši 29 120,02 Kč. Žalobkyně před podáním žaloby zkoumala úvěruschopnost žalované tak, že měla k dispozici její výplatní pásky, potvrzení o platbách mzdy na účet žalované. Žalobkyně měla rovněž k dispozici výpis z účtu žalované za měsíc květen 2021 a výpis ze služby [anonymizováno], které žalovaná udělila přístup do jejího účtu. Žalovaná měla v době poskytnutí úvěru příjem cca 20 000 Kč měsíčně, měla ovšem ale také již více dluhů a pravidelně uzavírala smlouvy o úvěru. Každý měsíc také splácela [právnická osoba] [anonymizována dvě slova] částku 4 736 Kč a měla po splatnosti celkem 5 úvěrů, přičemž částka po splatnosti činila 604 336 Kč. 13. Podle § 86 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, ve znění účinném do 28. 5. 2022 (dále jen„ ZSÚ“), poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Podle odst. 2 poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy. 14. Podle § 87 odst. 2 ZSÚ poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem. 15. Podle § 2991 odst. 1, 2 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů (dále jen o. z.), kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám. 16. Podle § 2993 o. z. plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. Plnily-li obě strany, může každá ze stran požadovat, aby jí druhá strana vydala, co získala; právo druhé strany namítnout vzájemné plnění tím není dotčeno. To platí i v případě, byl-li závazek zrušen. 17. Podle rozsudku Soudního dvora EU ze dne [datum] sp. zn. C [číslo] musí být články 8 a 23 směrnice EP a Rady 2008/48 [příjmení] vykládány v tom smyslu, že vnitrostátnímu soudu ukládají, aby z úřední povinnosti zkoumal, zda došlo k porušení předsmluvní povinnosti věřitel