16 C 14/2023-21 — Okresní soud v Šumperku

1. Žalobkyně se na žalované domáhala zaplacení částky 490.520,05 Kč se shora uvedeným příslušenstvím, s odůvodněním, že právní předchůdce žalobkyně, společnost [právnická osoba], uzavřel s žalovanou dne [datum] smlouvu o úvěru konsolidace a refinancování [číslo] jejíž součástí byly obchodní podmínky banky, na základě které byl žalované poskytnut úvěr za účelem konsolidace ve smlouvě specifikovaných závazků žalované ve výši 524.587 Kč, který se žalovaná zavázala vrátit spolu se sjednaným smluvním úrokem ve výši 8,9 % ročně, poplatků za pojištění ve výši 497 Kč měsíčně a s dalšími poplatky podle této smlouvy a ceníku, přičemž bude dodržovat dohodnuté podmínky. Úvěr měl být uhrazen ve 120 pravidelných měsíčních splátkách po 7.093 Kč splatných vždy k 20. dni v měsíci. Žalovaná tuto povinnost nedodržela a tím smlouvu porušila. [příjmení] žalovanou vyzvala dopisem k okamžitému zaplacení dlužné částky, avšak žalovaná dluh nezaplatila, čímž došlo k zesplatnění ke dni [datum]. Žalovaná tak dluží žalobkyni částku 490.520,05 Kč sestávající z nesplacené jistiny ve výši 485.547,05 Kč a z dlužných kapitalizovaných úroků ve výši 32.675,11 Kč, kapitalizovaných úroků z prodlení ve výši 2.688,99 Kč a dlužných poplatků ve výši 4.973 Kč Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne [datum] uzavřené mezi žalobkyní a bankou, se žalobkyně stala věřitelem žalované. Tím, že žalovaná nezaplatila řádně a včas, dostala se do prodlení a žalobkyni vzniklo právo požadovat po žalované dle § 1970 obč. zák. účinného od 1. 1. 2014 také úroky z prodlení ve výši stanovené nařízením vlády č. 142/1994 Sb., ve znění pozdějších novel. 2. Ve věci byl vydán platební rozkaz, který byl zrušen pro nedoručitelnost a za souhlasu účastníků pak soud ve věci rozhodoval, aniž by nařizoval jednání. 3. Podle ust. § 2395 občanského zákoníku účinného od 1. 1. 2014 smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. 4. Podle ust. § 2396 občanského zákoníku účinného od 1. 1. 2014 úvěrovaný vrátí úvěrujícímu peněžní prostředky v měně, ve které mu byly poskytnuty. V téže měně platí i úroky. 5. Podle ust. § 2397 občanského zákoníku účinného od 1. 1. 2014 úvěrovaný může uplatnit právo na poskytnutí peněz ve lhůtě určené ve smlouvě. Není-li lhůta ujednána, může právo uplatnit, dokud závazek ze smlouvy trvá. 6. Podle ust. § 2398 odst. 1, 2 občanského zákoníku účinného od 1. 1. 2014 úvěrující poskytne úvěrovanému peněžní prostředky na jeho žádost v době určené v žádosti; neurčí-li úvěrovaný dobu plnění v žádosti, poskytne je úvěrující bez zbytečného odkladu. Váže-li smlouva použití úvěru jen na určitý účel, může úvěrující omezit poskytnutí peněz pouze na plnění povinností úvěrovaného vzniklých v souvislosti s tímto účelem. 7. Podle ust. § 2399 odst. 1, 2 občanského zákoníku účinného od 1. 1. 2014 úvěrovaný vrátí úvěrujícímu poskytnuté peněžní prostředky v dohodnuté době, jinak do měsíce ode dne, kdy byl o vrácení požádán. Úvěrovaný může vrátit úvěrujícímu peněžní prostředky před smluvenou dobou. Úroky zaplatí jen za dobu od poskytnutí do vrácení peněžních prostředků. 8. Podle ust. § 1802 občanského zákoníku účinného od 1. 1. 2014 mají-li být plněny úroky a není-li jejich výše ujednána, platí dlužník úroky ve výši stanovené právním předpisem. Nejsou-li úroky takto stanoveny, platí dlužník obvyklé úroky požadované za úvěry, které poskytují banky v místě bydliště nebo sídla dlužníka v době uzavření smlouvy. 9. Podle ust. § 1803 občanského zákoníku účinného od 1. 1. 2014 má se za to, že se ujednaná výše úroků týká ročního období. 10. Podle ust. § 1804 občanského zákoníku účinného od 1. 1. 2014 úroky se platí v téže měně jako hlavní dluh (jistina). 11. Podle ust. § 1968 občanského zákoníku účinného od 1. 1. 2014 dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele. 12. Podle ust. § 1970 občanského zákoníku účinného od 1. 1. 2014 po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. 13. Podle ust. § 160 odst. 1 o. s. ř. uložil-li soud v rozsudku povinnost, je třeba ji splnit do tří dnů od právní moci rozsudku nebo, jde-li o vyklizení bytu, do patnácti dnů od právní moci rozsudku; soud může určit lhůtu delší nebo stanovit, že peněžité plnění se může stát ve splátkách, jejichž výši a podmínky splatnosti určí. 14. Po takto provedeném dokazování dospěl soud k závěru, že návrh je důvodný. V řízení bylo prokázáno, že právní předchůdce žalobkyně, společnost [právnická osoba], uzavřel s žalovanou dne [datum] smlouvu o úvěru konsolidace a refinancování [číslo] jejíž součástí byly obchodní podmínky banky, na základě které byl žalované poskytnut úvěr za účelem konsolidace ve smlouvě specifikovaných závazků žalované ve výši 524.587 Kč, který se žalovaná zavázala vrátit spolu se sjednaným smluvním úrokem ve výši 8,9 % ročně, poplatků za pojištění ve výši 497 Kč měsíčně a s dalšími poplatky podle této smlouvy a ceníku, přičemž bude dodržovat dohodnuté podmínky. Úvěr měl být uhrazen ve 120 pravidelných měsíčních splátkách po 7.093 Kč splatných vždy k 20. dni v měsíci. Žalovaná tuto povinnost nedodržela a tím smlouvu porušila. [příjmení] žalovanou vyzvala dopisem k okamžitému zaplacení dlužné částky, avšak žalovaná dluh nezaplatila, čímž došlo k zesplatnění ke dni [datum]. Žalovaná tak dluží žalobkyni částku 490.520,05 Kč sestávající z nesplacené jistiny ve výši 485.547,05 Kč a z dlužných kapitalizovaných úroků ve výši 32.675,11 Kč, kapitalizovaných úroků z prodlení ve výši 2.688,99 Kč a dlužných poplatků ve výši 4.973 Kč Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne [datum] uzavřené mezi žalobkyní a bankou, se žalobkyně stala věřitelem žalované. Tím, že žalovaná nezaplatila řádně a včas, dostala se do prodlení a žalobkyni vzniklo právo požadovat po žalované dle § 1970 obč. zák. účinného od 1. 1. 2014 také úroky z prodlení ve výši stanovené nařízením vlády č. 142/1994 Sb., ve znění pozdějších novel. 15. Náklady řízení pak byly přiznány dle § 142 odst. 1 o. s. ř., když žalobkyně měla ve věci plný úspěch a soud jí proto přiznal náklady řízení v plném rozsahu v částce 39.405,50 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku 19.622 Kč, z odměny za právní zastoupení dle ust. § 7 vyhl. č. 177/1996 Sb., za 1 úkon právní služby - § 11/1a (převzetí zastoupení a příprava věci) po 10.300 Kč + 1 úkon právní služby - § 11/2h (výzva k plnění) po 5.150 Kč + 3 krát režijní paušál po 300 Kč – § [číslo] + 21% DPH - § 14a, odměna za podání návrhu ve věci § 11/1d + rež. paušál nebyla zástupci žalobce přiznána s odkazem na rozhodnutí II. ÚS 1202/07 ze dne [datum]).