207 C 29/2022-58 — Okresní soud v Šumperku

1. Návrhem na vydání platebního rozkazu podaným u Okresního soudu v Šumperku dne 15. 9. 2022 a doplněným podáním doručeným Okresnímu soudu v Šumperku dne 2. 11. 2022 se žalobkyně domáhala po žalovaném zaplacení částky 14.281,97 Kč s příslušenstvím s tím, že žalovaný dne 1. 9. 2021 uzavřel s žalobkyní smlouvu o revolvingovém úvěru a užívání kreditní karty [číslo] na základě které se banka zavázala poskytnout žalovanému úvěr ke kreditní kartě do výše úvěrového limitu 10.000 Kč. Žalovaný se zavázal tento úvěr splatit v pravidelných měsíčních splátkách alespoň ve výši minimální splátky stanovené jako 2 % čerpaného úvěru, přičemž žalovaný se zavázal splácet jak jistinu úvěru, tak úroky a poplatky. Smluvní úrok byl sjednán ve výši 22,99 % ročně. Před uzavřením smlouvy banka prověřila schopnost žalovaného splácet úvěr. Žalovaný úvěr čerpal průběžně po dobu trvání smluvního vztahu, a to formou plateb u jednotlivých obchodníků nebo výběrem z bankomatů. Žalovaný však svoji povinnost ze smlouvy nesplnil a nesplácel poskytnutý úvěr řádně a včas, když na poskytnutý úvěr neuhradil ničeho. Banka v souladu se smlouvou prohlásila úvěr ke dni 1. 2. 2022 za okamžitě splatný a vyzvala žalovaného k úhradě již splatné částky. Žalovaný ani poté splatný úvěr nezaplatil. Neuhrazená načerpaná jistina úvěru představuje částku 9.943,51 Kč. Žalovanému byla žalobkyní zaslána výzva k úhradě dluhu před podáním žaloby, přičemž žalovaný do dnešního dne pohledávku neuhradil. Předmětem žaloby je nesplacená jistina úvěru spolu se smluvními poplatky ve výši 13.084,51 Kč, kapitalizovaný smluvní úrok ve výši 863,63 Kč, kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení ve výši 333,83 Kč, zákonný úrok z prodlení ve výši 11,75 % ročně z částky 9.943,51 Kč od 29. 6. 2022 do zaplacení a zákonný úrok z prodlení ve výši 11,75 % ročně z částky 863,63 Kč od 29. 6. 2022 do zaplacení. 2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil, v řízení byl zcela nečinný. 3. Ve věci bylo postupováno dle § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o. s. ř.”), dle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí. 4. Žádostí o smlouvu o revolvingovém úvěru a vydání a užívání kreditní karty ze dne 1. 9. 2021 bylo prokázáno, že žalovaný požádal banku o poskytnutí revolvingového úvěru a o zajištění vydání kreditní karty k tomuto úvěru s minimální výší úvěrového rámce 10.000 Kč. Žalovaný v žádosti uvedl, že je zaměstnány u zaměstnavatele [právnická osoba] s průměrným čistým měsíčním příjmem za 3 měsíce ve výši 15.845 Kč a celkovým čistým měsíčním příjmem domácnosti ve výši 50.000 Kč. 5. Z Vysvětlení některých pojmů používaných ve standardní informaci o spotřebitelském úvěru a doplnění předsmluvní informace pro Kartu bylo zjištěno, že žalobkyně poskytla žalovanému informace o sjednávaném produktu. 6. Formulářem pro standardní informace o spotřebitelském úvěru bylo prokázáno, že žalobkyně poskytla žalovanému informace ve smyslu § 94 a násl. zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, ve znění pozdějších předpisů, a podala žalovanému vysvětlení základních pojmů týkajících se spotřebitelského úvěru. 7. Ze Smlouvy o revolvingovém úvěru a vydání a užívání kreditní karty [číslo] ze dne 1. 9. 2021 soud zjistil, že touto smlouvou banka a žalovaný sjednali vzájemná práva a povinnosti při poskytování revolvingového úvěru, který je možno čerpat kreditní kartou s tím, že smluvní ujednání jsou obsažena ve smluvní dokumentaci, kterou tvoří smlouva včetně dispozic, jejíž součástí jsou Všeobecné produktové podmínky obsahující smluvní ujednání společná všem smluvním vztahům. Smlouvou se banka zavázala poskytnout žalovanému peněžní prostředky do výše úvěrového rámce a žalovaný se zavázal poskytnuté peněžní prostředky vrátit, zaplatit úroky, poplatky a splnit veškeré povinnosti dle smlouvy. Dle smlouvy byl žalovanému poskytnut úvěr ke kreditní kartě [příjmení] [příjmení] s úvěrovým rámcem ve výši 10.000 Kč se sjednanou výší minimální splátky 2 % z čerpaného úvěru a roční úrokovou sazbou 22,99 % pro hotovostní i bezhotovostní čerpání úvěru. 8. Ze Všeobecných produktových podmínek účinných od 1. 9. 2014 bylo zjištěno, že tyto obsahují smluvní ujednání mezi bankou a jejími klienty, která jsou společná všem poskytovaným produktům a službám. 9. Sazebníkem poplatků za produkty a služby pro fyzické osoby nepodnikatele platného od 1. 9. 2013 byla prokázána výše poplatků za jednotlivé služby poskytované bankou. 10. Vyjádřením k procesu posouzení úvěruschopnosti bylo prokázáno, že banka před uzavřením smlouvy posuzovala schopnost žalovaného splácet předmětný úvěr, kdy žalovaný byl v době žádosti o úvěr zaměstnán v pracovním poměru na dobu určitou, čistý měsíční příjem domácnosti žalovaného činil 50.000 Kč. Vůči bance měl žalovaný v době podání žádosti o úvěr závazky s celkovou výší měsíčních splátek 2.043,46 Kč, jiné závazky žalovaný neměl. 11. Výpisem z běžného účtu žalovaného bylo prokázáno, že žalobkyně prověřovala příjmy a výdaje žalovaného. 12. Z upomínky – rozhodnutí o zesplatnění a žádosti o splacení dluhů z úvěru bylo zjištěno, že žalobkyně dne 1. 2. 2022 pro opakované porušení smluvních podmínek zesplatnila pohledávku ze smlouvy [číslo] vyzvala žalovaného k úhradě celého dluhu ze smlouvy nejpozději do 15. 2. 2022. 13. Z poštovního podacího archu ze dne 2. 2. 2022 soud zjistil, že rozhodnutí o zesplatnění bylo podáno k odeslání žalovanému dne 2. 2. 2022. 14. Z Platební historie a výpisu ke kreditní kartě [příjmení] [příjmení] soud zjistil první čerpání úvěru žalovaným, splátky zaplacené žalovaným na poskytnutý úvěr a poplatky a úroky účtované žalovanému žalobkyní. 15. Výzvou k úhradě dluhu ze dne 29. 6. 2022 s podacím lístkem z téhož dne bylo prokázáno, že žalobkyně před podáním žaloby vyzývala žalovaného k úhradě žalované částky prostřednictvím svého právního zástupce. 16. Soud dospěl po provedení důkazů k tomuto závěru o skutkovém stavu: žalobkyně a žalovaný uzavřeli dne 1. 9. 2021, po prověření schopnosti žalovaného splácet úvěr, smlouvu o revolvingovém úvěru a vydání a užívání kreditní karty [číslo] na základě které žalobkyně poskytla žalovanému úvěr ke kreditní kartě do výše úvěrového limitu 10.000 Kč při sjednání smluvního úroku ve výši 22,99 % ročně. Žalovaný se zavázal tento úvěr splácet v pravidelných měsíčních splátkách ve výši minimálně 2 % čerpaného úvěru. Žalovaný sjednané splátky úvěru nesplácel řádně a včas, když na poskytnutý úvěr neuhradil ničeho. Žalobkyně proto ke dni 1. 2. 2022 prohlásila poskytnutý úvěr za okamžitě splatný. Žalobkyně prostřednictvím svého právního zástupce vyzývala žalovaného k úhradě dluhu vyplývajícího z úvěrové smlouvy, avšak bezvýsledně. 17. Podle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o. z.“) se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. 18. Podle § 2398 odst. 1, 2 o. z. úvěrující poskytne úvěrovanému peněžní prostředky na jeho žádost v době určené v žádosti; neurčí-li úvěrovaný dobu plnění v žádosti, poskytne je úvěrující bez zbytečného odkladu. Váže-li smlouva použití úvěru jen na určitý účel, může úvěrující omezit poskytnutí peněz pouze na plnění povinností úvěrovaného vzniklých v souvislosti s tímto účelem. 19. Podle § 2399 odst. 1, 2 o. z. úvěrovaný vrátí úvěrujícímu poskytnuté peněžní prostředky v dohodnuté době, jinak do měsíce ode dne, kdy byl o vrácení požádán. Úvěrovaný může vrátit úvěrujícímu peněžní prostředky před smluvenou dobou. Úroky zaplatí jen za dobu od poskytnutí do vrácení peněžních prostředků. 20. Podle § 1802 o. z. mají-li být plněny úroky a není-li jejich výše ujednána, platí dlužník úroky ve výši stanovené právním předpisem. Nejsou-li úroky takto stanoveny, platí dlužník obvyklé úroky požadované za úvěry, které poskytují banky v místě bydliště nebo sídla dlužníka v době uzavření smlouvy. 21. Podle § 1968 o. z. dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele. 22. Podle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. 23. Po takto provedeném dokazování dospěl soud k závěru, že návrh je důvodný. Mezi účastníky byl v souladu s § 2395 a násl. o. z. uzavřen smluvní vztah, na jehož základě poskytla žalobkyně žalovanému po prověření schopnosti žalovaného splácet úvěr, úvěr ke kreditní kartě s úvěr