7 C 272/2022-27 — Okresní soud v Šumperku

1. Návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu podaným u Okresního soudu v Šumperku dne 22. 8. 2022 a doplněným podáním doručeným soudu dne 17. 1. 2023 se žalobkyně domáhala po žalovaném zaplacení částky 16.032 Kč, kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení ve výši 1.829,65 Kč a zákonného úroku z prodlení z částky 16.032 Kč od 8. 1. 2022 do zaplacení ve výši 8,25 % s tím, že žalovaný dne 28. 2. 2019 uzavřel s právní předchůdkyní žalobkyně, společností [právnická osoba], [IČO], smlouvu o spotřebitelském úvěru [číslo] na základě které byly žalovanému poskytnuty v hotovosti v den uzavření smlouvy peněžní prostředky ve výši 38.000 Kč, přičemž žalovaný se zavázal vrátit právní předchůdkyni žalobkyně částku úvěru spolu s částkou ve výši 6.460 Kč představující úrok za půjčené peněžní prostředky, částkou 7.600 Kč jako odměnou za administrativní činnost a částkou 19.760 Kč za hotovostní inkaso splátek, a to do 27. 8. 2020. Žalovaný sjednanou částku nehradil řádně a včas, když od uzavření smlouvy o úvěru do podpisu smlouvy o postoupení pohledávek uhradil celkem částku 21.968 Kč. Právní předchůdkyně žalobkyně následně pohledávku za žalovaným ze smlouvy o úvěru postoupila smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 7. 1. 2022 na žalobkyni, o čemž byl žalovaný informován. Předmětem žaloby je zaplacení částky představující bezdůvodné obohacení vzniklé na straně žalovaného se zákonným úrokem z prodlení, tj. dlužná jistina ve výši 16.032 Kč představující rozdíl mezi poskytnutou jistinou ve výši 38.000 Kč a částkou zaplacenou žalovaným na předmětnou pohledávku ve výši 21.968 Kč, zákonný úrok z prodlení v sazbě 8,25 % ročně z dlužné jistiny a kapitalizovaný za období od 28. 8. 2020 do 7. 1. 2022 částkou 1.829,65 Kč a zákonný úrok z prodlení v zákonné výši 8,25 % ročně z dlužné jistiny ve výši 16.032 Kč od 8. 1. 2022 do zaplacení. 2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil, v řízení byl zcela nečinný. 3. Z výpisu z obchodního rejstříku soud zjistil předmět podnikání žalobkyně a osobu oprávněnou jednat za žalobkyni. 4. Ze smlouvy o spotřebitelském úvěru v hotovosti [číslo] ze dne 28. 2. 2019 bylo zjištěno, že dne 28. 2. 2019 byla mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovaným uzavřena smlouva o spotřebitelském úvěru, na jejímž základě poskytla právní předchůdkyně žalobkyně žalovanému v hotovosti v den uzavření smlouvy peněžní prostředky ve výši 38.000 Kč, které se žalovaný zavázal splatit v 78 týdenních splátkách. 5. Kartou zákazníka, žádostí o spotřebitelský úvěr bylo prokázáno, že žalovaný požádal právní předchůdkyni žalobkyně o poskytnutí úvěru ve výši 38.000 Kč se způsobem poskytnutí v hotovosti. Žalovaný uvedl, že je zaměstnán v hlavním pracovním poměru u zaměstnavatele [právnická osoba] s čistým měsíčním příjmem ve výši 21.500 Kč. Jako své výdaje žalovaný uvedl výdaje na bydlení ve výši 2.500 Kč měsíčně a osobní výdaje ve výši 5.000 Kč měsíčně. 6. Smlouvou o postoupení pohledávek uzavřenou mezi společností [právnická osoba], jako postupitelem a žalobkyní jako postupníkem a částí seznamu postoupených pohledávek bylo prokázáno, že společnost [právnická osoba] postoupila předmětné pohledávky žalobkyni. 7. Oznámením o postoupení pohledávky ze dne 3. 2. 2022 s podacím lístkem s datem podání 4. 2. 2022 bylo prokázáno, že žalovaný byl o postoupení pohledávky informován. 8. Z Informací o zpracování osobních údajů bylo zjištěno, že žalobkyně informovala žalovaného, že zpracovává jeho osobní údaje. 9. Výzvou k plnění ze dne 14. 4. 2022 s podacím lístkem s datem podání 19. 4. 2022 bylo prokázáno, že žalobkyně před podáním žaloby vyzývala žalovaného k úhradě žalované částky. 10. Soud po provedeném dokazování dospěl k následujícímu závěru o skutkovém stavu: právní předchůdkyně žalobkyně společnost [právnická osoba] poskytla dne 28. 2. 2019 žalovanému v hotovosti peněžní prostředky v částce 38.000 Kč. Žalovaný na poskytnuté plnění uhradil částku v celkové výši 21.968 Kč. Právní předchůdkyně žalobkyně následně smlouvou o postoupení pohledávek postoupila pohledávku za žalovaným žalobkyni. Žalobkyně žalovaného před podáním žaloby marně vyzývala k úhradě dosud nesplacené částky prostřednictvím právního zástupce. 11. Podle § 86 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ ZSÚ“), poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Podle odst. 2 poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy. 12. Podle § 87 odst. 2 ZSÚ poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem. 13. Podle § 2991 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o. z.“), kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Podle odst. 2 téhož ustanovení se bezdůvodně obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám. 14. Podle § 2993 o. z. plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. Plnily-li obě strany, může každá ze stran požadovat, aby jí druhá strana vydala, co získala; právo druhé strany namítnout vzájemné plnění tím není dotčeno. To platí i v případě, byl-li závazek zrušen. 15. Podle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. 16. Nejvyšší soud ve svém rozhodnutí ze dne 20. 4. 2022, sp. zn. 33 Cdo 3675/2021 mimo jiné uvedl, že„ …již z textu (tj. gramatického výkladu) samotného ustanovení § 87 odst. 1 a 2 zákona o spotřebitelském úvěru vyplývá, že toto ustanovení upravuje dobu (okamžik) vrácení poskytnuté a dosud nesplacené jistiny spotřebitelského úvěru, tj. splatnost plnění vyplývajícího z neplatné úvěrové smlouvy, resp. ze smlouvy neplatné právě podle § 87 odst. 1 věty první. Vzhledem k tomu, že plnění z neplatné smlouvy bývá obecně vypořádáváno podle obecných zásad bezdůvodného obohacení (v uvedeném případě by se při absenci § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru nabízelo ustanovení § 2993 věta první ve spojení s § 2991 odst. 2 o. z.), představuje toto ustanovení speciální úpravu vypořádání plnění z neplatné smlouvy (systematický výklad) … Důvodová zpráva k ustanovení § 87 zákona o spotřebitelském úvěru uvádí, že s ohledem na fakt, že z neplatnosti smlouvy vyplývá povinnost stran vzájemně si bez zbytečného odkladu vrátit poskytnutá plnění na základě ustanovení o bezdůvodném obohacení, z čehož pro spotřebitele mohou vyplývat problémy související s nutností urychleně si opatřit již utracené peníze ze spotřebitelského úvěru, stanoví se na jeho ochranu, že poskytnutou jistinu není povinen vrátit ihned, avšak v době odpovídající jeho možnostem. Spotřebitel je povinen vrátit celou poskytnutou jistinu, avšak v takových splátkách, v jakých je schopen splácet. Text„ v době přiměřené jeho možnostem“ míří na rozložení vrácení poskytnuté jistiny spotřebitelského úvěru v čase. Pokud spotřebitel vrací poskytnutou jistinu podle svých možností, nemůže se dostat do prodlení, což je hlavním cílem ochrany (teleologický výklad). V obecné rovině z uvedeného vyplývá, že dokud se spotřebitel nedostane do prodlení s vrácením poskytnuté jistiny, nemůže poskytovateli úvěru vzniknout nárok na zákonné úroky z prodlení podle § 1970 o. z. (logický výklad) …“ 17. Soud na zjištěný skutkový stav aplikova