8 C 176/2023-36 — Okresní soud v Šumperku

1. Žalobkyně se domáhala zrušení a vypořádání podílového spoluvlastnictví k nemovitostem uvedeným ve výroku I. tohoto rozsudku s tím, že je spoluvlastníkem podílu o velikosti ideální 1/3 těchto nemovitostí a žalovaní jsou spoluvlastníci každý také podílů ideální 1/3 předmětných nemovitostí. Žalobkyně zaslala prostřednictvím svého zástupce žalovaným předžalobní upomínky, ve kterých je vyzvala ke smírnému vyřešení věci, kdy jako možný způsob vypořádání spoluvlastnictví navrhla žalovaným společný prodej. Žalovaná 1. s žalobkyní komunikovala, ovšem k dohodě stran ohledně společného postupu nedošlo. Žalovaný 2. si předžalobní upomínku nevyzvedl. Žalobkyně je tedy toho názoru, že nemá jinou možnost než podat žalobu, neboť jak stanoví § 1140 odst. 1 občanského zákoníku, nikdo nemůže být nucen setrvat ve spoluvlastnictví. Žalobkyně tak nevidí jiné východisko z celé situace, než spoluvlastnictví zrušit a vypořádat jej. Součástí společné věci je rodinný dům a dále pozemky v jeho okolí, kdy nemovitosti jsou ve spoluvlastnictví účastníků. Žalobkyně má za to, že faktické rozdělení těchto nemovitostí na tři části není možné a jeví se jí jako vhodný způsob vypořádání spoluvlastnictví prodej nemovitostí v dražbě, neboť žalobkyně již nemá vůli vlastnit podíl na těchto nemovitostech. 2. Žalovaná 1. k žalobě uvedla, že souhlasí se zrušením předmětného spoluvlastnictví i s navrhovaným způsobem jeho vypořádání prodejem v dražbě. 3. Žalovaný 2. se k žalobě nevyjádřil a k nařízenému jednání se dne 15. 11. 2023 bez omluvy nedostavil. 4. Výpisem z katastru nemovitostí má soud za prokázané, že účastníci jsou podílovými spoluvlastníky nemovitostí, a to pozemku p. č. st. [anonymizováno], zastavěná plocha a nádvoří, jehož součástí je rodinný dům [adresa] a dále k pozemkům [anonymizováno] [číslo] zahrad a [anonymizováno] [číslo] zahrada, vše zapsáno na listu vlastnictví [číslo] u [stát. instituce], [stát. instituce], pro [katastrální uzemí], [územní celek] s tím, že každý vlastní ideální jednu třetinu. 5. Předžalobními upomínkami datovanými 12. 7. 2023 a doklady o jejich odeslání, má soud za prokázané, že žalobkyně zaslala oběma žalovaným uvedené předžalobní upomínky, ve kterých jim sdělila, že již nemá zájem v setrvání ve spoluvlastnictví předmětných nemovitostí a chce se dohodnout na jeho zrušení a vypořádání, přičemž nabízí možnost jejich společného prodeje. 6. Vzhledem k tomu, že rozhodnutí soudu o zrušení a vypořádání podílového spoluvlastnictví je rozhodnutím konstitutivním, jež nově konstituuje práva a povinnosti mezi účastníky, posuzoval soud právní věc dle § 1115 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „občanský zákoník“). Dle § 1143 občanského zákoníku nedohodnou-li se spoluvlastníci o zrušení spoluvlastnictví, rozhodne o něm na návrh některého z nich soud. Rozhodne-li soud o zrušení spoluvlastnictví, rozhodne zároveň o způsobu vypořádání spoluvlastníků. Dle § 1144 odst. 2 občanského zákoníku je-li to možné, rozhodne soud o rozdělení společné věci. Dle § 1147 občanského zákoníku není-li rozdělení společné věci dobře možné, přikáže ji soud za přiměřenou náhradu jednomu nebo více spoluvlastníkům. Nechce-li věc žádný ze spoluvlastníků, nařídí soud prodej věci ve veřejné dražbě; v odůvodněném případě může soud rozhodnout, že věc bude dražena jen mezi spoluvlastníky. V průběhu řízení žalobkyně i žalovaná 1. shodně uvedli, že reálné rozdělení předmětných nemovitostí mezi spoluvlastníky dle spoluvlastnických podílů není možné, a navíc jak žalobkyně, tak žalovaná 1. na takovém rozdělení nemají zájem. Taktéž žalobkyně ani žalovaná 1. nemají zájem na přikázání nemovitostí do jejich výlučného vlastnictví. Žalovaný 2. na žalobu vůbec nereagoval a k jednání se bez omluvy nedostavil. Na základě provedeného dokazování a s ohledem na uvedená procesní stanoviska žalobkyně a žalované 1. a nezájem žalovaného 2. soud dle citovaného § 1143 občanského zákoníku spoluvlastnictví účastníků k předmětným nemovitým věcem zrušil a nařídil soud prodej předmětných nemovitostí ve veřejné dražbě s tím, že výtěžek bude rozdělen mezi účastníky rovným dílem. 7. Náhradu nákladů řízení soud dle § 142 odst. 2 občanského soudního řádu žádnému z účastníků nepřiznal s odkazem na rozhodnutí Ústavního soudu České republiky ze dne 5. 4. 2022, sp. zn. IV. ÚS 404/22, jak správně poukázala žalovaná 1., když v řízení nedošlo ze strany žádného z účastníků k procesnímu postupu, který by byl šikanózním výkonem práva, obstrukčním chováním stěžujícím včasné vynesení soudního rozhodnutí anebo zneužitím procesních práv.