8 C 39/2023-39 — Okresní soud v Šumperku

1. Žalobkyně se domáhala určení, že ve výroku I. tohoto rozsudku uvedená nemovitost je ve vlastnictví obou účastníků a je součástí jejich společného jmění manželů s tím, že manželství žalobkyně s žalovaným, uzavřené dne 5. 9. 1997, bylo rozvedeno rozsudkem [název soudu] ze dne 30. 1. 2020 č.j. [číslo jednací], který nabyl právní moci dne 12. 2. 2020 O vypořádání jejich společného jmění manželů je veden spor u zdejšího soudu pod sp. zn. [spisová značka]. Usnesením soudního exekutora o udělení příklepu ze dne [datum rozhodnutí] č.j. [číslo jednací], které nabylo právní moci dne 27. 10. 2010, nabyli účastníci do vlastnictví nemovitost - jednotku [číslo] byt, jednotka vymezená podle zákona o vlastnictví bytů, v budově [obec], [adresa] na pozemku st.p.č. [číslo], s podílem na společných částech domu a pozemku o velikosti [číslo], vše v k.ú. [obec]. Jednotka byla pořízena za trvání manželství účastníků z jejich společných prostředků, v důsledku čehož je tato jednotka podle ust. § 143 odst. 1 písm. a) zákona č. 40/1964 Sb., občanský zákoník, ust. § 3028 odst. 2 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, součástí jejich zaniklého nevypořádaného společného jmění manželů. V katastru nemovitostí je jako výlučný vlastník zapsán žalovaný, což je důsledkem způsobu nabytí nemovitosti, neboť v dražbě se uděluje příklep toliko jedné osobě. Faktický stav zápisu v katastru nemovitostí je v rozporu s právním stavem, když nemovitost je ve společném jmění účastníků. Žalovaného žalobkyně vyzvala, aby stav zápisu v katastru opravil, dokonce mu zaslala listinu, na základě které lze zápis provést, avšak nereagoval. Naléhavý právní zájem na určení je dán vadným stavem zápis ve veřejném rejstříku, když stávající zápis neodpovídá právnímu stavu a má za následek nejisté postavení žalobkyně jako vlastníka nemovitosti nezapsaného do katastru nemovitostí. 2. Žalovaný k žalobě uvedl, že nikdy nepopíral, že jednotka vymezená podle zákona o vlastnictví bytů [číslo] vymezená v budově [adresa], která stojí na pozemku p.č. st. [číslo], zapsaná na [list vlastnictví] pro k.ú. [obec] se spoluvlastnickým podílem na společných částech domu a pozemku p.č. st. [číslo] o velikosti [číslo] (dále jen jako jednotka) je součástí společného jmění manželů žalobkyně a žalovaného. Žalovaný sám podal k nadepsanému soudu žalobu o vypořádání společného jmění manželů, když řízení o žalobě je vedeno pod sp. zn. [spisová značka], kde učinil pod bodem II. odst. 1 písm. f) předmětem řízení kromě jiného též jednotku s tím, že v petitu žaloby navrhl, nechť jednotka připadne do výlučného vlastnictví žalobkyně. Žalovaný se proto domnívá, že zahájené řízení sp. zn. [spisová značka] vedené u Okresního soudu v Šumperku tvoří překážku litispendence, když podle ust. § 83 o.s.ř. platí, že„ Zahájení řízení brání tomu, aby o téže věci probíhalo u soudu jiné řízení“. Žalovaný proto s ohledem na shora uvedené zastává stanovisko, že nejsou dány podmínky pro vedení řízení dle podané žaloby. Jednak zcela absentuje předmět sporu o určení vlastnického práva, neboť žalovaný formu vlastnictví jako společné jmění manželů nikdy nepopíral ani nezastíral Dále pak žalovaný tvrdí, že stav zápisu jednotky v katastru nemovitostí odpovídá vůli nabyvatelů v době nabytí vlastnického práva k jednotce a je zcela v souladu se zákonnou úpravou vzhledem k nabývacímu titulu a konečně řízení brání překážka probíhajícího soudního sporu o téže věci, když předmět řízení dle podané žaloby není nic jiného než toliko jednotka ohledně jejíž vlastnictví se rozhoduje u řízení, které bylo zahájeno žalobou z roku 2020. V žádném případě tak nemůže být dán naléhavý právní zájem, když k tomu, aby takový zájem existoval je nutný spor ohledně právní povahy věci, který mezi účastníky není. Žalovaný proto navrhuje, aby soud řízení zastavil s tím, že nejsou dány podmínky pro vedení řízení o podané žalobě. 3. E-mailovou korespondencí mezi účastníky z února a března 2023, má soud za prokázané, že žalobkyně vyzývala žalovaného k vyřešení celé věci souhlasným prohlášením účastníků jakožto vlastníků předmětného bytu, avšak neúspěšně. 4. Rozsudkem zdejšího soudu datovaným [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací], který nabyl právní moci 12. 2. 2020, má soud za prokázané, že manželství účastníků uzavřené 5. 9. 1997 před [stát. instituce], bylo rozvedeno ke dni 12. 2. 2020. 5. Shodným tvrzením účastníků má soud za prokázané, že ve výroku I. tohoto rozsudku uvedená nemovitost byla účastníky pořízena za trvání jejich manželství a náleží do jejich společného jmění manželů. 6. Informacemi o pozemku p. č. st. [číslo], jehož součástí je stavba bytového domu [adresa], vše zapsané na [list vlastnictví] v katastru nemovitostí vedeném u Katastrálního úřadu [obec], [stát. instituce] pro katastrální území a [územní celek], má soud za prokázané, že jako vlastník bytové jednotky [číslo] podílu o velikosti [číslo] na společných částech domu a pozemku p. č. st. [číslo], je v katastru nemovitostí veden žalovaný. 7. Dle ustanovení § 80 občanského soudního řádu se lze určení, zda tu právní poměr nebo právo je, či není, žalobou domáhat jen tehdy, je-li na tom naléhavý právní zájem. Soud v předmětné věci shledal existenci naléhavého právního zájmu žalobkyně na určení vlastnictví ke shora uvedené nemovitosti s ohledem na právní závěry, které učinil Nejvyšší soud ve svém rozhodnutí ze dne 22 Cdo 3245/2017. Dle tohoto rozhodnutí nejen, že mezi žalobou na vypořádání společného jmění manželů a žalobou na určení, zda určitá nemovitá věc patří nebo nepatří do společného jmění manželů, není překážka litispendence ani rei iudicatae, ale navíc existuje i naléhavý právní zájem na určení, že určitá nemovitá věc patří do společného jmění manželů i poté, co společné jmění zaniklo, a je tedy možné žalovat na jeho vypořádání, tedy na plnění (které je obvykle překážkou naléhavého právního zájmu na určení), a to i v době vedení řízení o případně podané žalobě na vypořádání společného jmění manželů, jak je tomu právě v projednávané věci. S tím souvisí zásada materiální publicity zápisů do veřejných seznamů, z níž vyplývá, že není-li stav zapsaný ve veřejném seznamu v souladu se skutečným právním stavem, svědčí zapsaný stav ve prospěch osoby, která nabyla věcné právo za úplatu v dobré víře od osoby k tomu oprávněné podle zapsaného stavu. Dobrá víra se posuzuje k době, kdy k právnímu jednání došlo, vzniká-li však věcné právo až zápisem do veřejného seznamu, pak k době podání návrhu na zápis (§ 984 odst. 1 občanského zákoníku). Není-li stav zapsaný ve veřejném seznamu v souladu se skutečným právním stavem, může se osoba, jejíž věcné právo je dotčeno, domáhat odstranění nesouladu; prokáže-li, že své právo uplatnila, zapíše se to na její žádost do veřejného seznamu. Rozhodnutí vydané o jejím věcném právu působí vůči každému, jehož právo bylo zapsáno do veřejného seznamu poté, co dotčená osoba o zápis požádala (§ 985 občanského zákoníku)„ Uplatněním práva“ ve smyslu tohoto ustanovení je žaloba na jeho určení, přičemž určovací žaloba je podkladem pro vyznačení poznámky spornosti a zamezení účinku zápisu výlučného práva jednoho z účastníků na třetí osoby. Určovací žalobu nemůže nahradit žaloba na plnění opírající nárok na plnění o právo, jehož existence má být posouzena jako předběžná otázka. Je-li tedy v katastru nemovitostí jako vlastník nemovitosti evidován jen jeden z (bývalých) manželů, a druhý tvrdí, že věc je předmětem zaniklého, avšak dosud nevypořádaného společného jmění manželů, může se domáhat určení, že nemovitost je v zaniklém a dosud nevypořádaném společném jmění manželů. Manžel, který se domáhá určení, že určitá věc tvoří součást společného jmění manželů, má naléhavý právní zájem na takovém určení i tehdy, pokud již došlo k zániku společného jmění manželů, a jde tedy o věc v zaniklém a dosud nevypořádaném společného jmění manželů. Tento závěr o naléhavém právním zájmu platí bezpochyby tím spíše, pokud jde o společné jmění manželů ještě trvající, a soudní praxe jej přijímá i tehdy, kdy se jedná o společné jmění manželů, které již zaniklo, a kde probíhá řízení o vypořádání tohoto společného jmění. Z pohledu nabyvatele je totiž situace ve vztahu ke katastru nemovitostí a v něm obsažených informací v zásadě stejná, bez ohledu na to, kdy katastrálně zapsaný majetek nabývá (srov. komentář k rozhodnutí Nejvyššího soudu ze dne 20. 9. 2017, sp. zn. 22 Cdo 3245/2017, JUDr. Eva Dobrovolná, Ph.D., LL.M., Mgr. Michal Králík, Ph.D.). 8. Vzhledem k tomu, že v řízení bylo prokázáno, že předmětnou nemovitost nabyli oba účastníci za trvání jejich manželství a žádný z nich netvrdil skutečnosti, které by mohly vést k závěru, že tuto nemovitost nabyl pouze jeden z nich, byť za trvání manželství, soud žalobě vyhověl. 9. Výrok o nákladech řízení je odůvodněn § 142 odst. 1 občanského soudního řádu, když žalobkyně měla ve sporu plný úspěch a soud jí tak přiznal plnou náhradu nákladů řízení. Tyto náklady jsou tvořeny odměnou advokáta za zastupování ve výši 9.300 Kč, dle § 7, bodu 5 a § 9 odst. 4 písm. b) vyhlášky