9 C 28/2023-24 — Okresní soud v Šumperku

1. Návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu podaným u Okresního soudu v Šumperku se žalobkyně na žalované domáhala zaplacení částky 30.000 Kč s příslušenstvím. Žalobkyně v návrhu na vydání elektronického platebního rozkazu tvrdila, že na základě smlouvy o úvěru [číslo] uzavřené dne [datum] mezi žalovanou a právní předchůdkyní žalobkyně, společností [právnická osoba], [IČO], byl žalované poskytnut bezhotovostním převodem na její účet úvěr v částce 5.000 Kč. Žalovaná následně využila svého práva na navýšení a čerpala úvěr v celkové částce 30.000 Kč. Totožnost žalované byla ověřena zasláním verifikačního poplatku ve výši 1 Kč. Úvěr se žalovaná zavázala splatit do [datum]. Žalovaná předchůdkyni žalobkyně neuhradila ničeho; od [datum] se tak ocitla v prodlení. V důsledku prodlení žalované vzniklo právní předchůdkyni žalobkyně právo na zákonný úrok z prodlení z neuhrazené jistiny úvěru. Pohledávka za žalovanou byla na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum] postoupena na žalobkyni, o čemž byla žalovaná informována. Žalobkyně před podáním žaloby vyzývala žalovanou k úhradě dlužné částky prostřednictvím svého právního zástupce, avšak bezvýsledně. Podáním ze dne [datum] žalobkyně soudu sdělila, že úvěruschopnost žalované právní předchůdkyně žalované zkoumala zejména lustrací z veřejně dostupných databází, dále odesláním žádosti žalovaná potvrdila, že má pravidelný měsíční příjem, je schopna úvěr splatit a řádně zvážila své možnosti. Žalobkyně dále sdělila, že nedisponuje žádnými dalšími doklady k doložení způsobu prověřování úvěruschopnosti žalované. 2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila, v řízení byla zcela nečinná. 3. Ve věci bylo postupováno dle § 115a o. s. ř., dle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí. 4. Ze smlouvy o úvěru [číslo] ve znění navýšení ze dne [datum] soud zjistil, že právní předchůdkyně žalobkyně podepsala se žalovanou dne [datum] prostřednictvím použití elektronických prostředků smlouvu o úvěru [číslo] úvěr byl následně navýšen dodatky ze dne [datum]. Ve smlouvě se právní předchůdkyně žalobkyně zavázala poskytnout žalované úvěr ve výši 30.000 Kč a žalovaná se zavázala tento úvěr splatit společně s úrokem ve výši 6.800 Kč a to v jedné splátce splatné dne [datum]. 5. Z výpisu z účtu právní předchůdkyně žalobkyně za období od [datum] do [datum] soud zjistil, že žalovaná zaslala právní předchůdkyni žalobkyně dne [datum] verifikační poplatek a to z účtu [bankovní účet]. 6. Z výpisu z účtu právní předchůdkyně žalobkyně za období od [datum] do [datum] bylo zjištěno, že právní předchůdkyně žalobkyně zaslala dne [datum] částku 5.000 Kč na účet číslo [bankovní účet] a dne [datum] částku ve výši 25.000 Kč na účet č. [bankovní účet]. 7. Ze sdělení [anonymizována tři slova] ze dne [datum] bylo zjištěno, že majitelem účtu č. [bankovní účet] je žalovaná. 8. Ze smlouvy o postoupení pohledávek a seznamu postoupených pohledávek k této smlouvě, soud zjistil, že žalobkyně jako postupník a právní předchůdkyně žalobkyně, jako postupitel, podepsaly dne [datum] písemnou smlouvou o postoupení pohledávek. Pohledávka za žalovanou se nachází v seznamu postoupených pohledávek. 9. Z předžalobní upomínky s podacím archem soud zjistil, že před podáním žaloby žalobkyně žalovanou, prostřednictvím svého právního zástupce vyzvala k úhradě celé dlužné částky; výzva byla předána k poštovní přepravě dne [datum]. 10. Soud dospěl k tomuto závěru o skutkovém stavu: Právní předchůdkyně žalobkyně, společnost [právnická osoba], [IČO], a žalovaná dne [datum] podepsaly smlouvu, ve znění dodatku ze dne [datum], ve které se předchůdkyně žalobkyně zavázala poskytnout žalované částku ve výši 30.000 Kč a žalovaná se zavázala uvedenou částku vrátit spolu s částkou ve výši 6.800 Kč představující kapitalizovaný smluvní úrok, a to do [datum] v jediné splátce. Totožnost žalované byla ověřena verifikačním poplatkem. [příjmení] úvěru ve výši 5.000 Kč byla poukázána dne [datum] na bankovní účet žalované a dne [datum] byla na bankovní účet žalované poukázána částka ve výši 25.000 Kč. Žalovaná na poskytnuté plnění ničeho neuhradila. Právní předchůdkyně žalobkyně následně smlouvou o postoupení pohledávek ze dne [datum] postoupila pohledávku za žalovanou žalobkyni, která žalovanou před podáním žaloby marně vyzývala k úhradě dlužné částky. 11. Podle § 86 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ ZSÚ“), poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Podle odst. 2 poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy. 12. Podle § 87 odst. 2 ZSÚ poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem. 13. Podle § 2991 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o. z.“), kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Podle odst. 2 téhož ustanovení se bezdůvodně obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám. 14. Podle § 2993 o. z. plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. Plnily-li obě strany, může každá ze stran požadovat, aby jí druhá strana vydala, co získala; právo druhé strany namítnout vzájemné plnění tím není dotčeno. To platí i v případě, byl-li závazek zrušen. 15. Podle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. 16. Nejvyšší soud ve svém rozhodnutí ze dne 20. 4. 2022, sp. zn. 33 Cdo 3675/2021 mimo jiné uvedl, že„ …již z textu (tj. gramatického výkladu) samotného ustanovení § 87 odst. 1 a 2 zákona o spotřebitelském úvěru vyplývá, že toto ustanovení upravuje dobu (okamžik) vrácení poskytnuté a dosud nesplacené jistiny spotřebitelského úvěru, tj. splatnost plnění vyplývajícího z neplatné úvěrové smlouvy, resp. ze smlouvy neplatné právě podle § 87 odst. 1 věty první. Vzhledem k tomu, že plnění z neplatné smlouvy bývá obecně vypořádáváno podle obecných zásad bezdůvodného obohacení (v uvedeném případě by se při absenci § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru nabízelo ustanovení § [číslo] věta první ve spojení s § 2991 odst. 2 o. z.), představuje toto ustanovení speciální úpravu vypořádání plnění z neplatné smlouvy (systematický výklad) … Důvodová zpráva k ustanovení § 87 zákona o spotřebitelském úvěru uvádí, že s ohledem na fakt, že z neplatnosti smlouvy vyplývá povinnost stran vzájemně si bez zbytečného odkladu vrátit poskytnutá plnění na základě ustanovení o bezdůvodném obohacení, z čehož pro spotřebitele mohou vyplývat problémy související s nutností urychleně si opatřit již utracené peníze ze spotřebitelského úvěru, stanoví se na jeho ochranu, že poskytnutou jistinu není povinen vrátit ihned, avšak v době odpovídající jeho možnostem. Spotřebitel je povinen vrátit celou poskytnutou jistinu, avšak v takových splátkách, v jakých je schopen splácet. Text„ v době přiměřené jeho možnostem“ míří na rozložení vrácení poskytnuté jistiny spotřebitelského úvěru v čase. Pokud spotřebitel vrací poskytnutou jistinu pod