16 C 113/2024-18 — Okresní soud v Šumperku

1. Žalobkyně se na žalované domáhala zaplacení částky 14.450 Kč se shora uvedeným příslušenstvím, sestávající z neuhrazené jistiny ve výši 14.450 Kč, kapitalizovaných zákonných úroků z prodlení ve výši 921,19 Kč a zákonných úroků z prodlení z dlužné jistiny od , datum, do zaplacení. Návrh odůvodnila tím, že mezi právním předchůdcem žalobkyně – společností , právnická osoba, , a žalovanou byla uzavřena dne , datum, smlouva o spotřebitelském úvěru číslo , hodnota, , na základě, které byl žalované poskytnut úvěr ve výši 20.000 Kč. Tato částka byla převzata v hotovosti při podpisu smlouvy a žalovaná se ji zavázala vrátit spolu s poplatkem za administrativní činnost ve výši 4.000 Kč, s úrokem ve výši 3.400 Kč a poplatkem za hotovostní inkaso splátek ve výši 11.400 Kč. Celkem tak měla žalovaná zaplatit částku ve výši 38.800 Kč v pravidelných týdenních splátkách po 491 Kč po dobu 80 týdnů, přičemž první splátku měla uhradit nejpozději do sedmi dnů od uzavření smlouvy, počínaje dnem , datum, , když poslední splátka byla stanovena na den , datum, . Žalovaná ke dni podání žaloby zaplatila částku ve výši 5.550 Kč, která byla započítána na úhradu jistiny. Částku ve výši 4.450 Kč, představující rozdíl mezi jistinou ve výši 20.000 Kč a uhrazenou částkou ve výši 5.550 Kč, žalobkyni dosud neuhradila. Mezi právním předchůdcem žalobkyně a žalobkyní byla uzavřena smlouva o postoupení pohledávky a postoupení pohledávky bylo žalované oznámeno. Žalovaná byla rovněž před podáním žaloby vyzvána k zaplacení dluhu. Pohledávka za žalovanou byla na základě smlouvy o postoupení pohledávek uzavřené dne , datum, s účinností k témuž dni převedena na žalobkyni, přičemž změna v osobě věřitele byla žalované oznámena přípisem ze dne , datum, . Tím, že žalovaná nezaplatila řádně a včas, dostala se do prodlení a žalobkyni vzniklo právo po žalované požadovat dle ust. § 1970 o. z. účinného od , datum, , úroky z prodlení ve výši stanovené nařízením vlády č. 142/1994 Sb., když o zaplacení byla upomenuta předžalobní upomínkou.2. Ve věci byl vydán platební rozkaz, který byl zrušen pro nedoručitelnost a za souhlasu účastníků soud postupoval dle ust. § 115a o. s. ř., když věc rozhodl bez nařízení jednání.3. Podle ust. § 2991 odst. 1, 2 občanského zákoníku kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.4. Podle ust. § 2993 občanského zákoníku plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. Plnily-li obě strany, může každá ze stran požadovat, aby jí druhá strana vydala, co získala; právo druhé strany namítnout vzájemné plnění tím není dotčeno. To platí i v případě, byl-li závazek zrušen.5. Podle ust. § 1968 občanského zákoníku účinného od , datum, dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele.6. Podle ust. § 1970 občanského zákoníku účinného od , datum, po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.7. Podle ust. § 160 odst. 1 o. s. ř. uložil-li soud v rozsudku povinnost, je třeba ji splnit do tří dnů od právní moci rozsudku nebo, jde-li o vyklizení bytu, do patnácti dnů od právní moci rozsudku; soud může určit lhůtu delší nebo stanovit, že peněžité plnění se může stát ve splátkách, jejichž výši a podmínky splatnosti určí.8. Po takto provedeném dokazování dospěl soud k závěru, že návrh je důvodný. V řízení bylo zjištěno, že mezi právním předchůdcem žalobkyně – společností , právnická osoba, , a žalovanou byla uzavřena dne , datum, smlouva o spotřebitelském úvěru číslo , hodnota, , na základě, které byl žalované poskytnut úvěr ve výši 20.000 Kč. Tato částka byla převzata v hotovosti při podpisu smlouvy a žalovaná se ji zavázala vrátit spolu s poplatkem za administrativní činnost ve výši 4.000 Kč, s úrokem ve výši 3.400 Kč a poplatkem za hotovostní inkaso splátek ve výši 11.400 Kč. Celkem tak měla žalovaná zaplatit částku ve výši 38.800 Kč v pravidelných týdenních splátkách po 491 Kč po dobu 80 týdnů, přičemž první splátku měla uhradit nejpozději do sedmi dnů od uzavření smlouvy, počínaje dnem , datum, , když poslední splátka byla stanovena na den , datum, . Žalovaná ke dni podání žaloby zaplatila částku ve výši 5.550 Kč, která byla započítána na úhradu jistiny. Částku ve výši 4.450 Kč, představující rozdíl mezi jistinou ve výši 20.000 Kč a uhrazenou částkou ve výši 5.550 Kč, žalobkyni dosud neuhradila. Mezi právním předchůdcem žalobkyně a žalobkyní byla uzavřena smlouva o postoupení pohledávky a postoupení pohledávky bylo žalované oznámeno. Žalovaná byla rovněž před podáním žaloby vyzvána k zaplacení dluhu. Pohledávka za žalovanou byla na základě smlouvy o postoupení pohledávek uzavřené dne , datum, s účinností k témuž dni převedena na žalobkyni, přičemž změna v osobě věřitele byla žalované oznámena přípisem ze dne , datum, . Tím, že žalovaná nezaplatila řádně a včas, dostala se do prodlení a žalobkyni vzniklo právo po žalované požadovat dle ust. § 1970 o. z. účinného od , datum, , úroky z prodlení ve výši stanovené nařízením vlády č. 142/1994 Sb., když o zaplacení byla upomenuta předžalobní upomínkou.9. Žalobkyně požadovala pouze vydání bezdůvodného obohacení, tedy rozdíl mezi poskytnutou jistinou ve výši 20.000 Kč a úhradou částky 5.550 Kč, které bylo s ohledem na ust. § 2991 o. z. přiznáno v plném rozsahu.10. Lhůta k plnění byla stanovena v délce tří dnů, neboť pro jiný postup nebyly shledány důvody.11. Nárok žalobkyně také koresponduje s předloženými listinami, a to smlouvou o půjčce, smluvními podmínkami smlouvy, smlouvou o postoupení pohledávek, upomínkami, předžalobní upomínkou, poštovním podacím archem, oznámením o postoupení pohledávek, potvrzením o úplatě za postoupené pohledávky přílohou smlouvy o postoupení pohledávek.12. Ohledně nákladů řízení bylo rozhodnuto dle § 142 odst. 1 o. s. ř., když žalobkyně byla ve věci zcela úspěšná. Soud jí tedy přiznal náklady řízení v plném rozsahu. Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 800 Kč a nákladů právního zastoupení v rozsahu tří úkonů právní pomoci po 300 Kč dle vyhl. č. 177/1996 Sb., ve znění pozdějších novel (převzetí věci a sepis žaloby, jednoduchá výzva k úhradě), 3 x režijního paušálu po 100 Kč dle vyhl. č. 177/1996 Sb. Soud přiznal žalobkyni na nákladech řízení celkem částku 2.252 Kč, když zástupce žalobkyně zastupuje tutéž žalobkyni v obdobných věcech opakovaně a jedná se o tzv. formulářové žaloby.