8 C 169/2016-450 — Okresní soud v Šumperku

1. Žalobci se podanou žalobou domáhali zřízení služebnosti nezbytné cesty, jak je uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku s tím, že na základě dohody o zřízení práva osobního užívání , Anonymizováno, ze dne 14. 12. 1987 jsou vlastníky pozemku p. č. , hodnota, o výměře 923 m2, ostatní plocha, jiná plocha, v katastrálním území , Anonymizováno, . Pozemek získali od obce a byli přesvědčeni, že z tohoto důvodu mají zajištěno i právo cesty k tomuto pozemku, neboť vedle něj se nachází i obecní pozemek. Zjistili však, že obec vlastní toliko pozemek p. č. , hodnota, , kdežto pozemek p. č. , hodnota, vlastní žalovaná. Vzhledem k tomu, že tak nemají zajištěnu cestu k jejich pozemku a jediná možnost, jak se k tomuto pozemku dostat je právě z obecního pozemku p. č. , hodnota, , přes pozemek žalované p. č. , hodnota, , oslovili prostřednictvím právního zástupce žalovanou dopisem ze dne 17. 8. 2016. V tomto dopise pak navrhli, i když byli přesvědčeni o vydržení práva cesty, právní řešení odkoupením pozemku p. č. , hodnota, případně jenom části sloužící jako vjezd, případně i zřízení věcného břemene k takovéto části pozemku. Žalovaná písemně na návrh neodpověděla, pouze ústně sdělila právnímu zástupci žalobců, že s žádným výše uvedeným řešením nesouhlasí a vydržení práva cesty zpochybnila. Vzhledem k výše uvedenému je tedy nepochybné, že k pozemku žalobců p. č. , hodnota, v k. ú. , Anonymizováno, nemají žalobci právně zajištěn přístup, který však lze dosáhnout prostřednictvím ustanovení § 1029 občanského zákoníku o nezbytné cestě. Dle uvedeného ustanovení vlastník nemovité věci, na níž nelze řádně hospodařit či jinak ji řádně užívat, protože není dostatečně spojena s veřejnou komunikací, může žádat, aby soused za náhradu povolil nezbytnou cestu přes svůj pozemek. Nezbytnou cestu může soud povolit jako služebnost. Za nezbytnou cestu náleží úhrada. Z uvedených důvodů se tak žalobci domáhali zřízení výše uvedené služebnosti.2. Žalovaná k žalobě uvedla, že je skutečnou vlastnicí pozemku parc. č. , hodnota, v katastrálním území , Anonymizováno, , jak je zapsán na LV č. , hodnota, pro k.ú. , Anonymizováno, u Katastrálního úřadu pro , Anonymizováno, kraj, Katastrální pracoviště , adresa, . Má ovšem za to, že zřízení nezbytné cesty dle ust. § 1029 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále také jen „OZ“), tak jak ji navrhují žalobci, neodpovídá smyslu tohoto ustanovení. Mezi základní podmínky pro zřízení nezbytné cesty patří zejména skutečnost, že přístup vlastníka k nemovité věci nelze zajistit jinak, pro pouhé zlepšení spojení nelze nezbytnou cestu zřídit. To je třeba vyložit tak, že pokud stávající spojení je sice nepohodlné, vyžadující určité úsilí, nicméně postačující k objektivní potřebě nemovitosti, nelze právo cesty zřídit. Přístup musí být zajištěn k veřejné cestě, je-li více možností, jak přístup zajistit, musí být vybrán ten, který nejméně zatěžuje vlastníka pozemku, přes který má cesta vést. Cestu lze zřídit jen v takovém rozsahu, bez kterého by řádné (obvyklé) užívání bylo znemožněno nebo značně ztíženo. Zřízení nezbytné cesty představuje vážný zásah do práva vlastníka pozemku, a proto je třeba vždy poměřovat, zda výhoda, kterou cesta poskytuje, není podstatně menší než újma, která by vznikla zřízením cesty pro vlastníka zatížené nemovitosti. Musí dbát, aby vlastník pozemku byl omezen co nejméně. Z judikatury Nejvyššího soudu ČR je tedy zřejmé, že při zřizování nezbytné cesty je třeba dbát, aby právo vlastníka pozemku bylo omezeno, co možno nejméně. Má-li vlastník stavby možnost zřídit přístup ke stavbě jinak, bez omezení vlastníka přilehlého pozemku, nelze právo věcného břemene cesty zřídit (srov. Rozhodnutí sp. zn. 22 Cdo 38/2005). Skutečnost, že přístup zřízený přes cizí pozemek na základě práva odpovídajícího věcnému břemeni by byl pro žalobce pohodlnější, resp. výhodnější, nebo že by se obešel bez stavebních úprav, není významná (srov. Rozhodnutí sp. zn. 22 Cdo 1897/2004). Žalobci mají vchodovou branku ke svému pozemku postavenou nejen u přístupu z pozemku žalované, ale také z protější strany, kde se nachází vodní tok a za ním pozemek parc. č. , Anonymizováno, v katastrálním území , Anonymizováno, ve vlastnictví obce , adresa, , který představuje místní komunikaci. Tato místní komunikace je daleko lépe sjízdnější, když se jedná o klasickou obecní cestu, zatímco cesta vedoucí k pozemku, který má být dle návrhu žalobců zatížen služebností, „za humny“ má špatný povrch a aby získali žalobci přístup k tomuto mému pozemku, musí přejet přes další pozemky ve vlastnictví různých osob. Co se týče přístupu z obecní cesty, tj. pozemku parc. č. , Anonymizováno, v katastrálním území , Anonymizováno, , pak stačí žalobcům postavit mostek přes místní potok, jako to mají ostatní občané obce, kteří mají své věci nemovité za tímto potokem a nemají přístup přes vlastní věci nemovité z cesty „za humny“. Navíc obecní cesta umístěná na pozemku parc. č. , Anonymizováno, v k.ú. , Anonymizováno, přímo sousedí s domem ve vlastnictví žalobců, v němž mají trvalý pobyt. Pozemek parc. č. , hodnota, v k.ú. , jméno FO, , který bezprostředně sousedí s pozemkem žalobců a na nějž mají žalobci vybudovanou přístupovou branku, je ve vlastnictví Obce , adresa, . Pozemek parc. č. , Anonymizováno, v k.ú. , jméno FO, tvořící vodní tok, přes nějž by si žalobci mohli vybudovat mostek, je ve vlastnictví České republiky, přičemž právo hospodaření je zřízeno ve prospěch státního podniku , právnická osoba, . Vzhledem k těmto skutečnostem je zřejmé, že se žalobci domáhají nezbytné cesty z toho důvodu, že je pouze pro ně tato možnost ekonomicky výhodnější bez ohledu na naše zájmy a omezení našeho vlastnického práva, nikoli z toho důvodu, že by nemohli přístup ke svému pozemku zřídit jiným způsobem. Žalobci v žalobě ani netvrdí, že by se pokusili zřídit si mostek stejným způsobem, jak jej má zřízen vlastník pozemku parc. č. , hodnota, v k.ú. , Anonymizováno, , tj. vlastník sousedního pozemku hned za žalobci. V tomto směru by tedy měli být soudem vyzváni, aby svá tvrzení doplnili o uvedení skutečností, proč si mostek nezřídili. Judikatura Nejvyššího soudu ČR vydaná po účinnosti nového občanského zákoníku navíc rozvádí negativní podmínky uvedené v § 1032 NOZ, za kterých nelze právo nezbytné cesty zřídit a rozhodnutí vydaná pod sp.zn. 22 Cdo 1499/2015 a sp.zn. 22 Cdo 3242/2015 vymezují, že právo nezbytné cesty nelze zřídit ani v případě, kdy žadatel o zřízení služebnosti, v tomto případě žalobci, již při nabytí pozemku, v jehož prospěch služebnost zřídit žádají, neučinili takové úkony, aby si přístup z veřejné cesty zajistili. Sami žalobci v žalobě tvrdí, že pozemek parc. č. , hodnota, v k.ú. , jméno FO, získali od obce a „byli přesvědčeni“, že z toho důvodu mají zajištěno i právo cesty. Je tedy na místě, aby soud vyzval žalobce, nechť dotvrdí, jaké úkony ještě před nabytím předmětného pozemku učinili, aby si zajistili přístup z veřejné cesty, a k těmto tvrzením označili důkazy. Skutečnost, že k nabytí pozemku došlo ještě před účinností NOZ je nevýznamná – k tomu viz rozhodnutí NS ČR sp. zn. 22 Cdo 1499/2015. S ohledem na výše uvedené skutečnosti žalovaná navrhla, aby Okresní soud v Šumperku žalobu zamítl.3. Rozhodnutím Okresního národního výboru v , adresa, datovaným 19. 10. 1967, zn. , Anonymizováno, a knihovními vložkami č. , hodnota, a , Anonymizováno, pozemkové knihy pro katastrální území , Anonymizováno, , má soud za prokázané, že manželům , jméno FO, a , jméno FO, , byl na základě jejich žádosti ze dne 16. 3. 1967, přidělen do osobního užívání pozemek p. č. , Anonymizováno, o výměře 895 m2, v katastrálním území , Anonymizováno, s tím, že přidělený pozemek je určen k výstavbě rodinného domku, garáže, rekreační chaty a zřízení zahrádky.4. Dohodou o osobním užívání pozemku datovanou 14. 12. 1987, uzavřenou mezi , adresa, národním výborem v , jméno FO, a manželi , jméno FO, a , jméno FO, a knihovními vložkami č. , hodnota, a , Anonymizováno, pozemkové knihy pro katastrální území , jméno FO, , má soud za prokázané, že mezi žalobci a , adresa, národním výborem v , jméno FO, byla uzavřena uvedená dohoda, na základě které , právnická osoba, v , Anonymizováno, , který měl ve své správě v katastrálním území , Anonymizováno, celý pozemek p. č. , Anonymizováno, o výměře 895 m2, zřídil žalobcům na základě pravomocného rozhodnutí o přidělení pozemku do osobního užívání, vydaného finančním odborem ONV , adresa, ze dne 19. 10. 1967 pod zn. , Anonymizováno, , právo společného osobního užívání k tomuto pozemku za účelem výstavby rodinného domku.5. Identifikací parcel datovanou 18. 4. 1993 pro , adresa, , obec , adresa, , katastrální území , jméno FO, , má soud za prokázané, že žalovaná je evidována jako vlastník pozemku p. č. , Anonymizováno, , zahrada o výměře 105 m2 dle LV č. , hodnota, .6. Přídělovou listinou vydanou Okresním národním výborem ve , Anonymizováno, , datovanou 25. 7. 1957, zn. , Anonymizováno, , má soud za prokázané, že po provedeném př