9 C 123/2024-40 — Okresní soud v Šumperku

1. Návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu podaným u Okresního soudu v , adresa, dne , datum, se žalobkyně na žalovaném domáhala zaplacení částky 18.928,56 Kč s příslušenstvím s odůvodněním, že předchůdkyně žalobkyně společnost , Anonymizováno, . uzavřela s žalovaným dne , datum, smlouvu o revolvingovém úvěru, na jejímž základě žalovaný čerpal za období od , datum, do , datum, úvěr v konečné výši 33.172 Kč, který měl být uhrazen nejpozději do , datum, , společně s denním úrokem ve výši 0.4026 % ze zůstatku úvěru. Žalovaný uhradil částku ve výši 34.582,15 Kč a dlužná částka se skládá z nesplacené jistiny ve výši 9.474,77 Kč a dlužného úroku ve výši 9.453,79 Kč. Úvěruschopnost žalovaného byla dle žalobkyně ověřena tak, že právní předchůdkyně vypočetla rozdíl mezi doložitelnými příjmy a výdaji, přičemž klientům je ponechána rezerva 10 % rozdílu mezi doloženými příjmy a deklarovanými výdaji mimo splátky, kdy se těchto 10 % musí rovnat minimálně výši životního minima. Půjčky jsou pak poskytovány tak, aby vrácená částka byla maximálně ve výši 90 % rozdílu mezi příjmy a výdaji. Dále byl žalovaný lustrován ve veřejně dostupných databázích. Pohledávka za žalovaným byla postoupena na žalobkyni smlouvou o opakovaném postoupení pohledávek ze dne , datum, . Žalobkyně přípisem ze dne , datum, žalovanému oznámila postoupení pohledávky a současně žalovaného vyzvala k úhradě dlužné částky, ale bezvýsledně.2. Žalovaný se ve věci přes výzvu soudu nevyjádřil.3. Na výzvu soudu dle § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „o. s. ř. “), zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání, když ve věci lze rozhodnout jen na základě předložených listinných důkazů, se žalovaný nevyjádřil, přičemž byl rovněž poučen o následcích nevyjádření se ve stanovené lhůtě ve smyslu ustanovení § 101 odst. 4 o. s. ř., tj. o tom, že v takovém případě platí, že byl její souhlas dán. Žalobkyně, s postupem soudu dle ustanovení § 115a o. s. ř. souhlasila. Soud proto ve věci rozhodl bez jednání.4. Ze smlouvy o revolvingovém úvěru bylo zjištěno, že právní předchůdkyně žalobkyně a žalovaný tuto smlouvu podepsali dne , datum, . Předchůdkyně žalobkyně se na základě této smlouvy zavázala poskytnout žalovanému revolvingový úvěr. Žalovaný se zavázal tento úvěr splácet pravidelnými měsíčními splátkami ve výši 13 % z nesplaceného věru společně s úroky. Úrok byl sjednán ve výši 0.4026 % denně ze zůstatku úvěru.5. Z občanského průkazu soud zjistil, že žalobkyně ověřila totožnost žalovaného pomocí občanského průkazu.6. Ze sdělení , právnická osoba, ze dne , datum, bylo zjištěno, že jako vlastník účtu č. , č. účtu, je evidován žalovaný.7. Z přehledu plateb a potvrzení o provedené platbě bylo zjištěno, že žalovaný čerpal za období od , datum, do , datum, na účet č. , č. účtu, částku v konečné výši 33.172 Kč, a uhradil cekem částku 34.582,15 Kč.8. Ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne , datum, se seznamem postoupených pohledávek soud zjistil, že smlouva byla uzavřena mezi předchůdkyní žalobkyně a žalobkyní a jejím předmětem je postupné postupování pohledávek z předchůdkyně žalobkyně na žalobkyni. V seznamu postoupených pohledávek je uvedena i pohledávka za žalovaným.9. Z oznámení o postoupení pohledávky ze dne , datum, bylo zjištěno, že právní předchůdkyně žalobkyně oznámila žalovanému postoupení pohledávky.10. Z předžalobní upomínky ze dne , datum, s podacím lístkem bylo zjištěno, že žalobkyně před podáním žaloby vyzývala žalovaného k úhradě dlužné částky a tato upomínka byla dne , datum, předána k poštovní přepravě.11. Z dalších provedených důkazů, soud nečinil žádná skutková zjištění, neboť pro právní posouzení a rozhodnutí soudu byl podstatný skutkový stav zjištěný z výše uvedených důkazů.12. Soud dospěl k tomuto závěru o skutkovém stavu: Právní předchůdkyně žalobkyně s žalovaným podepsali dne , datum, smlouvu o revolvingovém úvěru. Totožnost žalovaného byla prověřena z občanského průkazu žalovaného. Ve smlouvě se právní předchůdkyně žalobkyně zavázala poskytnout žalovanému revolvingový úvěr a žalovaný se zavázal tento úvěr splácet pravidelnými měsíčními splátkami ve výši 13 % z nesplaceného úvěru společně s úroky. Úrok byl sjednán ve výši 0.4026 % denně ze zůstatku úvěru. Žalovaný celkem čerpal na svůj účet částku ve výši 33.172 Kč a na úvěr uhradil částku ve výši 34.582,15 Kč. Právní předchůdkyně žalobkyně prověřovala schopnost žalovaného splácet úvěr lustrováním z veřejných databází. Dne , datum, uzavřela právní předchůdkyně žalobkyně a žalobkyně smlouvu o opakovaném postoupení pohledávek, součástí této smlouvy byla i pohledávka za žalovaným, postoupení pohledávky bylo žalovanému oznámeno přípisem ze dne , datum, . Před podáním žaloby žalobkyně výzvou ze dne , datum, , vyzývala žalovaného k uhrazení celé dlužné částky, žalovaný neuhradil ničeho.13. Podle § 86 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, (dále jen „ZSÚ“), poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Podle odst. 2 poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.14. Podle § 87 odst. 2 ZSÚ poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.15. Podle § 2991 odst. 1, 2 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů (dále jen o. z.), kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.16. Podle § 2993 o. z. plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. Plnily-li obě strany, může každá ze stran požadovat, aby jí druhá strana vydala, co získala; právo druhé strany namítnout vzájemné plnění tím není dotčeno. To platí i v případě, byl-li závazek zrušen.17. Podle rozsudku Soudního dvora EU ze dne , datum, sp. zn. C-697/18 musí být články 8 a 23 směrnice EP a Rady 2008/48 ES vykládány v tom smyslu, že vnitrostátnímu soudu ukládají, aby z úřední povinnosti zkoumal, zda došlo k porušení předsmluvní povinnosti věřitele stanovené v čl. 8 této směrnice, tj. povinnosti posoudit úvěruschopnost spotřebitele, a vyvodil důsledky, které z porušení této povinnosti vyplývají ve vnitrostátním právu, za podmínky, že sankce splňují požadavky tohoto článku 23. Články 28 a 3 směrnice 2008/48 musí být rovněž vykládány v tom smyslu, že brání vnitrostátní úpravě, podle níž se sankce za porušení předsmluvní povinnosti věřitele posoudit úvěruschopnost spotřebitele, tj. neplatnost úvěrové smlouvy ve spojení s povinností tohoto spotřebitele vrátit věřiteli poskytnutou jistinu v době přiměřené jeho možnostem, uplatní pouze za podmínky, že spotřebitel tuto neplatnost namítne, a to v tříleté promlčecí době. Podle rozsudku Nejvyššího soudu České republiky z , datum, , sp. zn. , spisová značka, : „(…) věřitel nedostojí povinnosti stanovené mu zákonem o spotřebitelském úvěru, tedy nepostupuje s odbornou péčí při posouzení schopnosti spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr, vyjde-li z objektivně nedoloženého osobního prohlášení dlužníka o jeho osobních, výdělkových a majetkových poměrech. Na tom nic nemění, že dlužník není evidován v databázích dlužníků. Již gramatickým a logickým výkladem § 9 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru lze dovodit, že dostatečnými nejsou míněny informace získané toliko od spotřebitele. Odborná péče předpokládá údaje, které dlužník věřiteli uvedl, ověřit, resp. objektivně podložit minimálně potvrzením zaměstnavatele dlužníka (srov. Wachtlo