8 C 52/2020-525 — Okresní soud v Šumperku

1. Žalobkyně se po žalované domáhaly zaplacení výše uvedených částek s tím, že dne , Datum narození žalobkyně B, žalobkyně a) po normálně probíhajícím těhotenství porodila po komplikovaném porodu žalobkyni b), u níž byla diagnostikována těžká porodní asfyxie, žalobkyni a) musela být po nevydařené operaci děložní ruptury děloha vyjmuta. Žalobkyně a) s manželem měli skoro zletilého , Anonymizováno, syna (, Anonymizováno, ) a nezletilou zdravou dceru. Vzhledem k náročnosti péče o , Anonymizováno, syna se rozhodli, že pro budoucí zajištění péče o syna a o sebe se pokusí počít třetí dítě. Zpočátku se žalobkyni a) otěhotnět nedařilo, podstoupila tedy hormonální léčbu, která byla úspěšná, a ona otěhotněla. Celé těhotenství žalobkyně a) bylo bez komplikaci, screeningová vyšetření byla v pořádku. Žalobkyně a) se tedy těšila na svou druhou zdravou dceru. V 39. týdnu a jednom dni těhotenství žalobkyni a) odtekla plodová voda, žalovaná tedy rozhodla o indukci porodu. Porod byl vyvolán podáním uterokinetických látek, a to prostaglandinu a oxytocinu. Tyto látky však byly podány nesprávně, když prostaglandin byl podán ve větším množství (7,5 mg namísto doporučených 5 mg, přičemž byla překročena maximální denní dávka 6 mg) a na nesprávné místo (nad vnitřní branku i intravaginálně, i když se podává do děložního hrdla nebo nad vnitřní branku) a oxytocin byl podán za 2 hodiny 50 minut po podání prostaglandinu, i když mohl být aplikován nejdříve za 6 hodin po této aplikaci. Aplikace uterokinetických látek sama o sobě vyvolává riziko děložní ruptury, předávkování těmito látkami však toto riziko zvyšuje. Kromě předávkování uterokinetickými látkami došlo na straně žalované k nesprávnému vyhodnocení kardiotokografického záznamu. Do 9:20 hodin dne , Datum narození žalobkyně B, , kdy probíhal porod, byl tento záznam čitelný a vykazoval fyziologický průběh porodu, po tomto okamžiku však je kardiogram zcela nečitelný, nehodnotitelný, když došlo i k úplné ztrátě signálu. V této situaci mělo dojít k monitorování plodu jinou metodou či k operativnímu ukončení porodu tzv. císařským řezem, a ne k ignoraci aktuálního stavu. Jak lze dovozovat i ze znaleckých posudků , tituly před jménem, , jméno FO, a , tituly před jménem, , jméno FO, , žalobkyně a) byla do 9:20 hodin normálně zásobena kyslíkem (oxygenovaná), problém s hypoxií musel tedy nutně nastat po této hodině. Tedy v době, kdy pracovníci žalované neměli informaci o situaci plodu z kardiotokografu, konstatovali snížení ozev plodu a rodička kolabovala, zcela nesprávně aplikovali žalobkyni a) infuzi oxytocinu a až za 27 minut přistoupili k porodu vakuumextraktorem. I když tedy samotné podání uterokinetických prostředků měli vyhodnotit jako rizikové, kteréžto riziko znásobili překročením jejich dávkování, následně nesprávně vyhodnotili (nevyhodnotili) kardiotokografický záznam jako problémový a naznačující děložní rupturu. Pokud by se pracovníci žalované vyhnuli těmto dvěma chybám, resp. ještě správně vyhodnotili CTG záznam a provedli akutní císařský fez, nemuselo u žalobkyně a) i žalobkyně b) dojít k těžkým následkům na zdraví obou. Žalobkyně akceptují, že každý porod je rizikový a při porušení povinnosti žalované nutno věc posuzovat z pohledu ex ante, takový pohled však naznačuje, že při zvýšeném riziku vyvolaném nadměrným užitím uterokinetických látek, snížením ozev plodu a ztrátě signálu CTG bylo nutno reagovat bez prodlevy snahou monitorovat plod jinak, zjistit situaci uvnitř těla žalobkyně a) ultrazvukem či sondou a ne situaci ignorovat, resp. bez zjištění, zda je vše v pořádku, opožděně reagovat vakuumextrakcí a ne císařským řezem. Oba znalci zhodnotili, že dodaná zdravotnická dokumentace je poměrně strohá, nelze z ní zjistit, zda byly použity všechny potřebné vyšetřovací metody ke zjištění ruptury dělohy žalobkyně a) a k prevenci hypoxie u žalobkyně b), žalobkyně tedy tvrdí, že tyto použity nebyly, (když břemeno důkazní o opaku nese žalovaná). Znalec , tituly před jménem, , jméno FO, jako rizikovou okolnost navíc uvádí samotnou deflexní polohu plodu (která byla špatně rozeznána, resp. pracovníky žalované nerozeznána) a kvůli níž měl být porod pečlivěji monitorován. Pochybení pracovníků žalované je znalcem , tituly před jménem, , jméno FO, popsáno podrobné a jasně na straně 18 znaleckého posudku č. , Anonymizováno, . Kdyby pracovníci žalované brali pečlivě v úvahu rizikovou polohu plodu, nezvýšili riziko ruptury předávkováním uterokineckými látkami a zejména správně a řádně reagovali na CTG záznam a provedli akutní císařský řez, u žalobkyně a) by nebylo nutno řešit situaci celkovou hysterektomií (vynětím celé dělohy), ale stačila by konzervativní operační strategie (děloha by byla sešita a zachována funkční), která by obnášela obvyklé důsledky jako jakákoliv jiná operace na děloze. Reprodukční schopnost žalobkyně a) by byla pouze minimálně omezena. Kromě nerozpoznání ruptury dělohy u žalobkyně a) došlo ale i k nesprávnému postupu po zjištění ruptury. Tato byla zjištěna po vynětí dítěte, řešena konzervativně sešitím, nicméně nebyl správně zjištěn rozsah ruptury, který lze hodnotit jako rozsáhlý a devastující, když ruptura měřila dle následného patologického vyšetření 12 cm, a u žalobkyně a) proto došlo k dalšímu krvácení, které následně nebylo možné řešit jinak než hysterektomií. Jinak řečeno, nesprávný postup (opomenutí) při nerozpoznání ruptury dělohy mohl být zřejmě napraven řádným postupem při operaci následně zjištěné ruptury, i zde však byl postup nesprávný, když nedošlo k rozpoznání rozsahu roztržení, nedostatečnému šiti, dalšímu krvácení do dutiny břišní a nutnosti provést absolutní řešení v podobě vynětí dělohy zcela. Žalobkyně a) může zřejmě také hovořit o štěstí, že tato situace neskončila pro ni fatálně – smrtí. U žalobkyně b) by adekvátní reakcí pracovníků žalované nedošlo k tak masivní hypoxii, která by u ní vedla k porodní asfyxii. Je zcela pravděpodobné, že by žalobkyně b) neměla žádné následky, když poškození mozku při hypoxii je pravděpodobné pouze u 6 % novorozenců, možná by bylo nutno o žalobkyni b) po porodu intenzivněji pečovat (což je pravděpodobně u 15 % novorozenců), nicméně nenechalo by to na ní každopádně takové fatální následky, jakými trpí dnes. Žalobkyně b) měla v době podání žaloby skoro , Anonymizováno, . Byla sama schopna po vynaložení velkého úsilí přetočit se z pozice v leže na zádech do pozice na bříšku, končetiny má v permanentní křeči. Lze u ní pozorovat zpoždění v oblasti hrubé i jemné motoriky, a to významné, trpí hybnou poruchou dystonicko - dyskinetickou. Potravu přijímá sondou zavedenou do žaludku. Před zavedením sondy přijímala pouze tekutou potravu, a to velice špatně, pročež se snižovala její váha a neprospívala. Sací reflex žalobkyně b) nikdy neměla, resp. se jej nikdy nepodařilo dostatečně nastartovat tak, aby byla schopna sát z prsu, či z lahvičky. Žalobkyně b) trpěla od narození zvýšenou zahleněností, která jí také bránila v lepším příjmu potravy. Rodiče cvičí s žalobkyní b) Vojtovu metodu, která má zlepšit pohybové schopnosti žalobkyně b), nicméně tato nikdy nebude moci vést samostatný a soběstačný život. Porušením svoji povinnosti poskytovat lékařskou péči lege artis tak žalovaná způsobila škodu žalobkyni a) i žalobkyni b), a to tím, že předávkováním uterokinetickými látkami a nerozpoznáním komplikace postavení plodu zvýšila riziko ruptury dělohy, toto zvýšené riziko následně dostatečně nemonitorovala a nesprávně reagovala (nereagovala) na CTG záznam (zeslabení ozev), resp. jeho ztrátu (nečitelný záznam). Následně nerozpoznala rozsah ruptury dělohy u žalobkyně a), tento nedostatečně operovala, kdy u žalobkyně a) došlo k masivnímu krvácení do břišní dutiny a pro devastující poranění dělohy bylo nutno u žalobkyně a) provést hysterektomii. Žalobkyni a) tak žalovaná tímto svým porušením povinnosti způsobila bolest a ztížila její společenské uplatnění zejména spočívající v nemožnosti další reprodukce, navíc nutnosti zvýšené péče o druhé postižené dítě. Žalobkyně a) má poruchy spánku, je vystavena zvýšenému stresu, který hůře zvládá a je podrážděná. V souvislosti s operací břicha a objevivší se kýlou není schopna přenášet těžší předměty, stejné platí o schopnosti pohybu spočívajícího ve skákání či přitahování. Dále má dlouhotrvající problémy s močením, kdy močí cca 10 – 20 x denně, přitom když se nevymočí hned, má problém s jeho únikem. Problémy má také se stolicí, která u ní hůře odchází. Ve schopnosti vykonávat domácí práce a práce kolem domu, ve kterém žije, je omezena také, když je schopna činit pouze práce lehčí, těžší pouze s dopomocí. Stejně tak je schopna pomoct ostatním členům domácnosti pouze s lehčími úkony, těžších není schopna. Kvůli 24hodinové péči o dceru je téměř vyřazena ze společenského života, společenských akcí se neúčastní, není schopna ani delších procházek, delšího cestování, kino a divadlo prakticky přestala navštěvovat, svoje zájmy musela omezit, občanský život nemá takřka žádný. Kvůli nastalé situaci se zhoršil i vztah s jed