15 C 13/2026-20 — Okresní soud v Šumperku

1. Žalobou podanou u zdejšího soudu dne 16. 12. 2025 domáhá se žalobkyně, aby byla žalovanému uložena povinnost zaplatit žalobkyni zůstatek úvěru, který poskytla žalovanému. Žalobkyně tvrdí, že uzavřela s žalovaným dne 22. 1. 2024 smlouvu o podnikatelském úvěru a poskytla na jejím základě úvěr žalovanému ve výši 50 000 Kč dne 22. 1. 2024 na účet č. , č. účtu, . Žalovaný se zavázal zaplatit poskytnuté prostředky žalobkyni do 31. 3. 2024. Žalovaný byl kromě splacení poskytnutého úvěru povinen zaplatit úplatu za poskytnut úvěru ve výši 35 000 Kč jako poplatek za poskytnutí úvěru. Žalobkyně také tvrdí, že žalovaný se prokázal při uzavření smlouvy prostřednictvím internetové stránky žalobkyně , Anonymizováno, fotokopií svého dokladu totožnosti, tak byl žalovanému zřízen uživatelský účet, po jeho žádosti vytvořen návrh smlouvy, který byl podepsán zadáním SMS kódu poskytnutého žalovanému na jeho telefonní číslo. Žalobkyně tvrdí, že žalovaný uzavřel smlouvu v souvislosti se svou podnikatelskou činností. Žalovaný zaplatil pouze částku 5 000 Kč.2. Žalovaný se k žalobě vyjádřil tak, že sice obdržel částku 50 000 Kč, ale úroky a další příslušenství považuje za neadekvátní. Navrhuje dluh 50 000 Kč po zohlednění plateb 3 000 Kč a 2 000 Kč, které provedl před podáním žaloby, splácet vzhledem ke svým osobním poměrům splátkami. Žalovaný uvedl, že dluh převzal jako podnikatel a prostředky pro podnikání použil, ale již podnikatelem není.3. Soud k projednání věci nařídil jednání, kterého se účastnil žalovaný, avšak žalovaná se bez důvodné a včasné omluvy nedostavila, soud tedy věc projednal v její nepřítomnost. Ze Smlouvy o podnikatelském úvěru č. , hodnota, ze dne 22. 1. 2024 soud zjistil, že ji uzavřela žalobkyně a žalovaný, který je identifikován účtem č. , č. účtu, vedeným u , právnická osoba, , podpis žalovaného je nahrazen elektronickými mechanickými prostředky údaje o zadání SMS kódu, předmětem je poskytnutí úvěru ve výši 50 000 Kč, splatný žalovaným do 70 dní ode dne jeho poskytnutí, poplatek za poskytnutí je 1 % denně od poskytnutí do úplného splacení vždy z původně poskytnuté výše úvěru, úvěr je splatný v pěti splátkách o výši každé 10 000 Kč spolu s částkou 7 000 Kč, a to 4. 2. 2024, 18. 2. 2024, 3. 3. 2024, 17. 3. 2024, 31. 3. 2024; pokud se žalovaný dostane do prodlení déle než 90 dní bude muset dále zaplatit poplatek za poskytnutí úvěru ve výši 1 % z nesplacené části úvěru, a od 91. dne prodlení dále poplatek 0,02 % z nesplacené části úvěru. Z lícové a rubové strany občanského průkazu soud zjistil, že jde o fotokopii občanského průkazu žalovaného č. , hodnota, . Z Potvrzení o provedené platbě ze dne 22. 1. 2024 soud zjistil, že částka 50 000 Kč byla odeslána na účet č. , č. účtu, . Z Výzvy k úhradě před podáním žaloby ze dne 13. 7. 2024 soud zjistil, že právní zástupce žalobkyně vyzývá žalovaného k zaplacení částky 153 140 Kč na základě smlouvy o úvěru uzavřené dne 22. 1. 2024. Z Podacího lístku , anonymizováno, soud zjistil, že byla právní zástupcem žalobkyně odeslána zásilka dne 13. 7. 2024 žalovanému. Soud nevycházel z důkazu , Anonymizováno, , když nebylo zjevné, k jakému tvrzení je označen a ani z něj soud nedokázal dovodit, jakou skutečnost z něj je možné pro věc samo zjistit.4. Na základě zjištění učiněných z předložených listin dospěl soud k následujícímu závěru o skutkovém stavu ve věci samé: Žalobkyně a žalovaný uzavřeli smlouvu elektronickými prostředky komunikace na dálku, kdy žalovaný se zavázal, že poté, co mu žalobkyně poskytne úvěru 50 000 Kč, splatí jej do 2 měsíců v 5 splátkách o výši 17 000 Kč. Žalovaný se také zavázal, že zaplatí celkový poplatek za poskytnutí částky 50 000 Kč ve výši 35 000 Kč, což odpovídá 1 % denně z 50 000 Kč za celou dobu trvání úvěru. Žalobkyně žalovanému skutečně poskytla částku 50 000 Kč, ale žalovaný zaplatil žalobkyni pouze částku 5 000 Kč. Žalovaný uvedl v žádosti o úvěr své identifikační číslo osoby jako fyzické osoby podnikatele.5. Podle § 2 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále jen „z. s. ú.“), je spotřebitelským úvěrem odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli;podle § 7 odst. 1, písm. g) a § 9 z. s. ú. je oprávněna poskytovat spotřebitelský úvěr právnická osoba, která je oprávněna poskytovat spotřebitelský úvěr na základě oprávnění k činnosti nebankovního poskytovatele spotřebitelského úvěru, které jí udělila Česká národní banka;podle § 87 odst. 1 z. s. ú. poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem;podle § 104 z. s. ú. vyžaduje smlouva o spotřebitelském úvěru písemnou formu […];podle § 561 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“), k platnosti právního jednání učiněného v písemné formě se vyžaduje podpis jednajícího. Podpis může být nahrazen mechanickými prostředky tam, kde je to obvyklé. Jiný právní předpis stanoví, jak lze při právním jednání učiněném elektronickými prostředky písemnost elektronicky podepsat;podle § 562 odst. 1 o. z. je písemná forma zachována i při právním jednání učiněném elektronickými nebo jinými technickými prostředky umožňujícími zachycení jeho obsahu a určení jednající osoby;podle § 588 o. z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.podle § 419 o. z. je spotřebitelem každý člověk, který mimo rámec své podnikatelské činnosti nebo mimo rámec samostatného výkonu svého povolání uzavírá smlouvu s podnikatelem nebo s ním jinak jedná;podle § 420 odst. 1 o. z. kdo samostatně vykonává na vlastní účet a odpovědnost výdělečnou činnost živnostenským nebo obdobným způsobem se záměrem činit tak soustavně za účelem dosažení zisku, je považován se zřetelem k této činnosti za podnikatele.6. Na základě shora uvedeného závěru o skutkovém stavu posoudil soud věc po právní stránce takto: Smlouva mezi žalobkyní a žalovaným byla uzavřena, když toto ani žalovaný nečinil sporným, přičemž nahradit osobní jednání mechanickými elektronickými prostředky včetně podpisu právní úprava připouští. Soud se tedy zabýval tím, zda vznikla smlouva jako platné právní jednání. Soud zdůrazňuje, že je povinen i v případě, že osoba uzavřela jako úvěrovaný smlouvu s uvedením svého identifikačního čísla podnikatele, zkoumat, zda se jednalo skutečně o uzavření smlouvy v rámci její obchodní činnosti. V rozsudku ze dne 19. 7. 2017 sp. zn. 23 Cdo 705/2017 Nejvyšší soud uzavřel, že pro závěr, zda fyzická osoba uzavírající smlouvu je v postavení spotřebitele, je rozhodující zejména účel jednání takové osoby v tomto smluvním vztahu. V rozhodnutí sp. zn. 33 Cdo 1685/2015 ze dne 29. 11. 2016 dospěl Nejvyšší soud k závěru, že „pro odpověď na otázku, zda fyzická osoba uzavírající smlouvu s dodavatelem je v postavení spotřebitele, je rozhodující především jednání takové osoby v konkrétním smluvním vztahu. Okolnost, že spotřebitel má podnikatelské oprávnění, je pro posouzení jeho právního postavení ve smluvním vztahu s dodavatelem irelevantní.“ Ústavní soud v usnesení ze dne 8. 6. 2021 sp. zn. II ÚS 1176/21 uvedl, že pro určení postavení účastníka v konkrétní smlouvě není relevantní výslovně ujednaná smluvní identifikace stran, nýbrž je třeba zkoumat faktický stav věci. Podstatné je odlišit, zda podnikající fyzická osoba jedná jako podnikatel v rámci své podnikatelské činnosti, nebo mimo tento rámec. Ústavní soud dovodil že rovněž osoba s živnostenským oprávněním může vystupovat v daném vztahu jako spotřebitel, pokud jedná mimo rámec své podnikatelské činnosti. Souvislost půjčovaných prostředků s podnikáním nelze podle Ústavního soudu prokazovat pouze tím, že je ve smlouvě uveden údaj o sídle a identifikačním číslem podnikatele, ani tím že smlouva „skrytě“ obsahuje ve formulářových ustanoveních blíže neurčené označení „podnikatelské účely“. Soud má za to, že žalobkyně neprokázala, že uzavírala smlouvu vědoma si skutečné povahy žalovaného jako podnikatele nebo spotřebitele. Soud přitom nepřihlíží k tvrzení žalovaného u jednání, že smlouvu uzavřel jako podnikatel. Žalovaný totiž nemohl bez nebezpečí plynoucí pro jeho odpovědnost z veřejného práva jednoduše popřít, že by smlouvu ve skutečnosti uzavíral jako podnikatel. jinými slovy, po žalovaném nelze spravedlivě v postavení žalovaného požadovat, aby doznal uvedené nepravdivých údajů v době, kdy žádal o úvěr. Bylo proto na žalobkyni uplatňující úvěr jako poskytnutý v rámci obchodní činnosti žalovaného, aby k poučení soudu doplnila tvrzení o skutečné povaze postavení žalovaného při poskytnutí úvěru. Protože však žalobkyně nebyla přítomna jednání soudu, nemohl ji soud podle § 118a odst. 1 a 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řá