15 C 72/2020-42 — Okresní soud ve Svitavách

1. Žalobou ze dne [datum] se žalobkyně domáhala zaplacení 5 402 Kč s příslušenstvím z titulu náhrady nákladů spojených s poškozením zdraví [jméno] [příjmení], jehož se žalovaný dopustil dne [datum] a za které byl pravomocně odsouzen trestním příkazem Okresního soudu ve Svitavách ze dne [datum rozhodnutí], č.j. [číslo jednací]. 2. Pobyt žalovaného se nepodařilo zjistit, pročež mu byl usnesením zdejšího soudu ze dne [datum rozhodnutí], č.j. [číslo jednací] ustanoven opatrovník [příjmení] [jméno] [příjmení]. Tento pak ve vyjádření ze dne [datum] uvedl, že žalovanou částku nepovažuje za jednoznačně prokázanou a odůvodněnou a proto navrhl žalobu zamítnout. 3. Soud věc projednal a rozhodl, aniž by nařizoval jednání, neboť byly splněny podmínky uvedené v § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu v účinném znění (dále jen„ o. s. ř.“). Soud totiž s přihlédnutím k obsahu žaloby a charakteru projednávaného sporu dospěl k závěru, že ve věci lze rozhodnout jen na základě žalobkyní předložených listinných důkazů. Žalobkyně s tímto postupem souhlasila, stejně jako opatrovník žalovaného. 4. Dle § 157 odst. 4 o. s. ř. v odůvodnění rozsudku, proti němuž není odvolání přípustné nebo proti němuž se účastníci odvolání vzdali (§ 207 odst. 1), soud uvede pouze předmět řízení, závěr o skutkovém stavu a stručné právní posouzení věci. 5. O skutkovém stavu lze uzavřít, že žalovaný byl trestním příkazem Okresního soudu ve Svitavách ze dne [datum rozhodnutí], č.j. [číslo jednací] shledán vinným tím, že dne [datum] na návštěvě u [jméno] [příjmení] tohoto po vzájemné slovní hádce fyzicky napadl kuchyňským nožem, kterým poškozeného [příjmení] pořezal do 3. prstu levé ruky a následně jej bodnul do oblasti levého ramene, čímž mu způsobil bodnou ránu zhruba 3 cm na délku a 2-3cm hloubky. Tímto útokem došlo k poranění svalové cévky, která si vyžádala chirurgické ošetření v podobě jejího sešití čtyřmi stehy. Poškozený byl ve způsobu svého života vlivem jednání žalovaného omezen po dobu dvou týdnů. Léčení bylo ukončeno dne [datum]. Z potvrzení ze dne 6. 3. č. u390588 soud zjistil, že poškozený [jméno] [příjmení] je pojištěncem žalobkyně. Z posudku žalobkyně ze dne [datum] soud zjistil, že náklady na hrazené služby za pojištěnce [jméno] [příjmení] dosáhly částky 5 402,12 Kč, a to za léčení v období od [datum] do [datum]. Konkrétně náklady za zdravotní výkony u [příjmení] záchranné služby Pardubického kraje činily celkem 3 672,18 Kč a u [nemocnice] následné péče [obec] činily celkem 1 729,94 Kč. Z výzvy ze dne [datum] soud dále zjistil, že žalobkyně vyzvala žalovaného k uhrazení částky 5 402 Kč a to ve lhůtě do 30 dnů od doručení. Opětovně jej pak žalobkyně vyzvala k úhradě dlužné částky předžalobní výzvou ze dne [datum], kdy měl žalovaný dlužnou částku uhradit do 5 dnů od doručení této výzvy. Tuto výzvu si žalovaný dle doručenky převzal dne [datum]. 6. Po právní stránce soud věc posuzoval dle § 55 odst. 1 zákona č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění ve znění účinném ke dni vzniku nároku na straně žalobkyně. 7. Po skutkové stránce soud uzavřel, že žalovaný nesl odpovědnost za poškození zdraví [jméno] [příjmení], které mu způsobil dne [datum], jak vyplývá z trestního příkazu vydaného zdejším soudem. V důsledku tohoto jednání byla žalobkyně nucena vynaložit v souvislosti s poškozením zdraví svého pojištěnce [jméno] [příjmení] částku 5 402 Kč, konkrétně částku 3 672,18 Kč [příjmení] záchranné službě Pardubického kraje a částku 1 729,94 Kč [nemocnice] následné péče v [obec]. Výzvami ze dne [datum] a [datum] pak vyzvala žalovaného k úhradě dlužné částky. Bylo věcí žalovaného, aby tvrdil, že a následně prokázal, že výše požadované náhrady škody neodpovídá skutečnosti, resp. že tuto škodu zcela, nebo i jen částečně uhradil. Toto však žalovaný neprokázal, naopak soud má za to, že žalobkyně dostatečně věrohodně doložila výši škody, kterou byla nucena uhradit. Z uvedeného důvodu soud podané žalobě v plném rozsahu vyhověl. 8. S přihlédnutím k § 1968 a § 1970 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, byl oprávněným shledán též nárok žalobkyně na zaplacení úroku z prodlení, který dle nařízení vlády č. 351/2013 Sb. činí 10% ročně z částky 5 402 Kč. 9. Na základě výše uvedeného proto soud rozhodl tak, jak je uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku. 10. Jelikož byla žalobkyně ve smyslu § 11 odst. 2 písm. d) zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích (dále jen „zákon o soudních poplatcích“), od soudních poplatků osvobozena ze zákona a jejímu návrhu bylo zcela vyhověno, přechází poplatková povinnost ve smyslu § 2 odst. 3 zákona o soudních poplatcích, na žalovaného. Žalovaný je tak povinen nahradit České republice soudní poplatek ve výši 1 000 Kč dle položky 1 bod 1 písm. a) Sazebníku soudních poplatků dle zákona o soudních poplatcích. Soud tedy rozhodl tak, jak je uvedeno ve výroku II. tohoto rozsudku. 11. Plně úspěšná žalobkyně má právo na náhradu účelně vynaložených nákladů (§ 142 odst. 1 o. s. ř.). Výrokem III. tohoto rozsudku pak bylo rozhodnuto o tom, že náklady řízení sestávají z paušální náhrady dle § 151 odst. 3 o. s. ř. ve spojení s vyhláškou č. 254/2015 Sb. ve výši 600 Kč (1 x žaloba, 1 x výzva k plnění). 12. Lhůtu k plnění povinností, které byly žalovanému uloženy ve vztahu k žalobkyni, stanovil soud ve smyslu § 160 odst. 1 o. s. ř. na tři dny od právní moci tohoto rozsudku.