10 C 263/2019-68 — Okresní soud ve Svitavách

1. Žalobkyně se domáhala zrušení a vypořádání podílového spoluvlastnictví k nemovitostem, a to k pozemku parcelního čísla st. 470 zastavěná plocha a nádvoří, jejíž součástí je stavba označená jako [obec], [adresa], rod. dům a pozemku [parcelní číslo] zahrada, zapsaných na [list vlastnictví] v obci a k. ú. [obec] u Katastrálního úřadu pro Pardubický kraj, katastrální pracoviště Svitavy s tím, že účastníci jsou podílovými spoluvlastníky, a to žalobkyně jedné ideální dvanáctiny, stejně jako i žalovaní 1 a 3, spoluvlastnický podíl 2. žalované činí jednu ideální čtvrtinu a spoluvlastnický podíl 4. žalované činí jednu ideální polovinu. Žalobkyně nabyla svůj spoluvlastnický podíl v dražbě na základě příklepu soudního exekutora. Žalobkyně vyzvala žalované k vypořádání spoluvlastnictví, avšak ti na její výzvu adekvátně nereagovali. Žalobkyně tedy navrhla zrušení a vypořádání spoluvlastnictví tak, že nemovitosti připadnou do spoluvlastnictví žalovaných s tím, že se podíl každého z nich zvýší o poměrnou část výše podílu žalobkyně podle svého vlastního podílu. Žalobkyně žádala celkem o vypořádací podíl ve výši 100 000 Kč, což by odpovídalo ceně nemovitostí 1 200 000 Kč, když žalobkyně je přesvědčena, že skutečná cena nemovitostí převyšuje tuto částku. Pokud nebudou žalovaní schopni vypořádací podíl zaplatit, navrhla žalobkyně vypořádání zrušeného spoluvlastnictví prodejem v dražbě. Tento způsob vypořádání pak s ohledem na stanoviska všech žalovaných žalobkyně také navrhla. 2. Prvý žalovaný v zásadě souhlasil s tím, že by došlo ke zrušení podílového spoluvlastnictví a s tím, že by došlo k tomu, že se do budoucna namísto podílu ve výši [číslo] stane spoluvlastníkem s podílem [číslo] a vyplatí žalobkyni vypořádací podíl 9 090 Kč. S větším navýšením svého podílu však nesouhlasil, neměl by peníze na vypořádací podíl žalobkyni. Nesouhlasil rovněž se zrušením a vypořádáním podílového spoluvlastnictví, pokud by k vypořádání mělo dojít prodejem v dražbě a to s ohledem na 4. žalovanou [celé jméno žalované], která jako jediná ze spoluvlastníků nemovitost užívá, je velmi stará, nemocná a prodej by pro ni znamenal nepřiměřenou zátěž. 3. Druhá žalovaná s žalobou v zásadě nesouhlasila. Nenamítala sice výslovně nic proti zrušení a vypořádání podílového spoluvlastnictví, uvedla však, že nemá zájem o navýšení svého spoluvlastnického podílu, nemovitosti neužívá a k ničemu by jí to nebylo, navíc nemá finanční prostředky na zaplacení vypořádacího podílu. Na druhou stranu by soud měl přihlédnout k tomu, že se tento spor týká také čtvrté žalované, paní [celé jméno žalované], které bude v únoru příštího roku 92 let. Z hlediska lidského s ní proto ani nebylo jednáno o zrušení a vypořádání spoluvlastnictví. Druhá žalovaná se nehodlá vystavit případným výčitkám paní [celé jméno žalované], že souhlasila s prodejem předmětných nemovitých věcí, a že souhlasila s tím, aby jí byla prodána střecha nad její hlavou. Vzhledem k tomu, že druhá žalovaná nezná stanovisko prvého žalovaného a třetí žalované, se kterými nekomunikuje a také nezná stanovisko čtvrté žalované, které ze shora uvedených důvodů nehodlá zjišťovat, vyjádří se k tomu poté, co soud zjistí jejich stanoviska, pokud ovšem soud nedospěje k názoru, že je nutné žalobu zamítnout z důvodů zvláštního zřetele hodných, právě ve vztahu k paní [celé jméno žalované], a to jak s přihlédnutím k jejímu věku, tak i k tomu, že v předmětných nemovitých věcech žije celý život a těžko by se přizpůsobila žít někde jinde a ve zcela jiných podmínkách, než žije dosud. Lze se také domnívat, že žalobkyně vydražila spoluvlastnický podíl ve výši [číslo] k předmětným nemovitým věcem zřejmě ze spekulativních důvodů. Jak jinak si vysvětlit, že kupuje pouze [číslo] k nemovitým věcem v obci [obec], které nejsou v příliš dobrém stavu, navíc v záplavové oblasti, kde je asi cca tři metry od obvodové zdi koryto řeky [obec]. Druhá žalovaná následně z uvedených důvodů navrhla zamítnutí žaloby. 4. Třetí žalovaná v zásadě souhlasila s tím, že by došlo ke zrušení podílového spoluvlastnictví a s tím, že by došlo k tomu, že se do budoucna namísto podílu ve výši [číslo] stane spoluvlastníkem s podílem [číslo] a vyplatí žalobkyni vypořádací podíl 9 090 Kč. S větším navýšením svého podílu však nesouhlasila, neměla by peníze na vypořádací podíl žalobkyni. Nesouhlasila rovněž se zrušením a vypořádáním podílového spoluvlastnictví, pokud by k vypořádání mělo dojít prodejem v dražbě a to s ohledem na 4. žalovanou [celé jméno žalované], která jako jediná ze spoluvlastníků nemovitost užívá, je velmi stará, nemocná a prodej by pro ni znamenal nepřiměřenou zátěž. 5. Čtvrtá žalovaná s žalobou rovněž nesouhlasila. Nemá zájem o navýšení svého spoluvlastnického podílu a ostatně ani nemá prostředky na to, aby platila žalobkyni jakýkoli vypořádací podíl. Současně nesouhlasí s prodejem nemovitosti, protože je spoluvlastnicí 1 ideální poloviny, nemovitost užívá dlouhá léta, je tam zvyklá a i v případě, že by došlo k prodeji a ona dostala nějaké peníze, nebyla by schopná zrealizovat nějakou změnu svého bydlení. I kdyby to někdo udělal za ní, zřejmě by nebyla schopná se v novém bydlení adaptovat. Je zcela odkázána na svoji vnučku [jméno] [příjmení], která s ní v domě bydlí. Snahu žalobkyně o zrušení a vypořádání podílového spoluvlastnictví vnímá tak, že jí chce žalobkyně z domu dostat, a její postup, kdy vydražila spoluvlastnický podíl, považuje za spekulativní. V projednávané věci jde přesně o to, co upravuje ustanovení § 1140 odst. 2 o. z., podle kterého se oddělení ze spoluvlastnictví nemůže žádat v nevhodnou dobu, nebo jen k újmě některého ze spoluvlastníků. Má za to, že ona je právě tímto spoluvlastníkem, k jehož újmě se to žádá. Navíc podle jejího názoru nemůže požívat právní ochranu jednání žalobkyně, která se stala spoluvlastnicí spoluvlastnického podílu na nemovitostech nikoli proto, aby vykonávala spoluvlastnická práva, ale proto, aby spoluvlastníky donutila k vyplacení vypořádacího podílu a pokud se jí to nepodaří, aby docílila prodeje nemovitosti jako celku. Za situace, kdy dům užívá 93 letá čtvrtá žalovaná, která je nemocná a nebude si moci zajistit jiné bydlení, je nutno takový postup považovat za výslovně nemravný. Proto navrhuje, aby žaloba byla zamítnuta. 6. Ke stanoviskům žalovaných, zejména ke stanovisku čtvrté žalované podala vyjádření i žalobkyně. Podle jejího názoru nejsou dány důvody pro zamítnutí žaloby, když podle dostupné judikatury Nejvyššího soudu musí být nepříznivé důvody dány povahou věci a nikoli osobními důvody na straně spoluvlastníka, např. v jeho zdravotním nebo jiném stavu. Navíc není splněna podmínka přechodnosti takového stavu. Z dosavadního dokazování bylo zjištěno pouze to, že žalovaná 4 je vysokého věku. To však vyplynulo pouze z výslechu svědkyně [příjmení], která je vnučkou žalované 4, předchozí vlastnicí podílu žalobkyně, a která svým nezodpovědným jednáním způsobila tento stav. Navíc je zřejmé, že tato svědkyně v předmětné nemovitosti bydlí a je sama na této nemovitosti závislá uspokojováním životní potřeby své a svého partnera. Rovněž tak zjevně konzumuje spolu se žalovanou 4 příspěvek na její péči. Žalobkyně na tyto okolnosti poukazuje proto, že v tomto kontextu by měl soud její výpověď hodnotit, neboť je především v zájmu svědkyně, aby mohla v nemovitosti nadále bezplatně bydlet a užívat finančního příspěvku své babičky. Vypořádáním by totiž i ona musela řešit svou bytovou potřebu, když své vlastnické právo již dávno pozbyla. Postoj ostatních spoluvlastníků žalobkyně považuje za pokrytecký, když žádný z nich sice s vypořádáním nesouhlasí a poukazuje na potřeby žalované 4, avšak nikdo z nich není ochoten„ přispět“ na vyplacení žalobkyně za tak nízkou částku v kontextu k hodnotě nemovitosti. Rovněž tak argument, že by opuštění nemovitosti žalovanou 4 bylo fatální, považuje žalobkyně za silně spekulativní. Je zřejmé, že žalovaná 4 by mohla žít v důstojnějších podmínkách pečovatelského domu, na pokrytí těchto nákladů by jistě výtěžek z prodeje postačil na mnoho let. 7. Podle § 1140 odst. 1 a 2 o. z. nikdo nemůže být nucen ve spoluvlastnictví setrvat. Každý ze spoluvlastníků může kdykoli žádat o své oddělení ze spoluvlastnictví, lze-li předmět spoluvlastnictví rozdělit, nebo o zrušení spoluvlastnictví. Nesmí tak ale žádat v nevhodnou dobu nebo jen k újmě některého ze spoluvlastníků. 8. Podle § 1143 o. z. nedohodnou-li se spoluvlastníci o zrušení spoluvlastnictví, rozhodne o něm na návrh některého ze spoluvlastníků soud. Rozhodne-li soud o zrušení spoluvlastnictví, rozhodne zároveň o způsobu vypořádání spoluvlastníků. 9. Podle § 1147 o. z. není-li rozdělení společné věci dobře možné, přikáže ji soud za přiměřenou náhradu jednomu nebo více spoluvlastníkům. Nechce-li věc žádný ze spoluvlastníků, nařídí soud prodej věci ve veřejné dražbě; v odůvodněném případě může soud rozhodnout, že věc bude dražena jen mezi spoluvlastníky. 10. Podle § 8 o. z. zjevné zneužití práva nepožívá právní ochrany. 11. Z výpisu z katastru nemovitostí, listu vl