10 C 31/2021-64 — Okresní soud ve Svitavách

1. Žalobkyně se domáhala zaplacení žalované částky. V žalobě uváděla, že mezi žalovaným a společností [právnická osoba], [IČO], se sídlem [adresa], došlo dne 29. 11. 2017 k uzavření smlouvy o úvěru [číslo]. Dle smluvního ujednání je nedílnou součástí smlouvy také předpis splátek, který tvoří její přílohu č. 1. Na základě uzavřené smlouvy poskytl právní předchůdce žalobkyně žalovanému peněžní prostředky ve výši 40 000 Kč, a to v hotovosti v den uzavření smlouvy, což žalovaný potvrdil svým podpisem smlouvy. Za sjednanou dobu poskytnutí úvěru, tj. do sjednaného data poslední řádné splátky dne 29. 1. 2019 se žalovaný zavázal zaplatit právnímu předchůdci žalobce úrok v pevné výši 3 851 Kč. Žalovaný se dále zavázal zaplatit úhradu za poskytnutí úvěru a uzavření smlouvy ve výši 18 000 Kč, úhradu za administrativní činnost a vyhodnocení úvěrového případu ve výši 3 693 Kč a úhradu za umožnění platit splátky v hotovosti přímo v místě svého bydliště ve výši 7 200 Kč. Veškeré úhrady za služby byly sjednány na první straně Smlouvy. Celkovou dlužnou částku ve výši 72 744 Kč, se žalovaný zavázal uhradit v 14 měsíčních splátkách po 5 196 Kč Poslední splátku tak byl povinen uhradit nejpozději do 29 1. 2019. Žalovaný však nehradil sjednané splátky řádně a včas, čímž porušil své závazky ze smlouvy. Dnem následujícím po datu splatnosti poslední sjednané splátky, tj. 30. 1. 2019, tak již byl žalovaný v prodlení se všemi sjednanými a neuhrazenými splátkami a právnímu předchůdci žalobce vzniklo nejpozději tohoto dne právo na uhrazení celé zbývající dosud neuhrazené části celkové dlužné částky. Žalovaný následně na dlužnou částku naposledy ještě uhradil dne 31. 7. 2019 částku ve výši 600 Kč, avšak celková dlužná částka ani poté nebyla zcela uhrazena a činila na jistině úvěru 21 748,37 Kč, úroku za sjednanou dobu poskytnutí úvěru 1 147,59 Kč, úhradě za poskytnutí úvěru a uzavření smlouvy 3 759,35 Kč, úhradě za administrativní činnost a vyhodnocení úvěrového případu 1 928,31 Kč, úhradě za umožnění platit splátky v hotovosti přímo v místě svého bydliště 9 398,38 Kč Na dlužnou částku nebylo následně ze strany žalovaného ničeho zaplaceno. Vzhledem k tomu, že poskytnutý úvěr nebyl ze strany žalovaného řádně v plné výši uhrazen ve lhůtě sjednané ve smlouvě, tj. k 29. 1. 2019, úročí se neuhrazená jistina úvěru ve výši 21 748,37 Kč od 30. 1. 2019 dále úrokem s úrokovou sazbou ve výši 15 % ročně. Úroková sazba úroku z úvěru ve výši 15 % ročně je sjednána v článku„ Splatnost, úrok a RPSN“ smlouvy. V důsledku prodlení žalovaného s úhradou splátek vzniklo právnímu předchůdci žalobkyně také právo požadovat zaplacení úroku z prodlení v zákonné výši 9,75 % ročně. Na základě smluvního ujednání, aprobovaného občanským zákoníkem, je úrokem z prodlení úročena splatná nezaplacená částka jistiny úvěru ve výši 21 748,37 Kč a splatná nezaplacená částka úroku v pevné výši 1 147,59 Kč. V důsledku porušení smluvních povinností žalovaného hradit splátky řádně a včas vzniklo právnímu předchůdci žalobce rovněž právo na úhradu smluvní pokuty sjednané přímo ve smlouvě. Pohledávka za žalovaným vyplývající z výše uvedené smlouvy byla ze strany společnosti [právnická osoba] postoupena žalobkyni na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 24. 6. 2020, se všemi právy s ní spojenými, včetně práva ze smluvní pokuty, a to s účinností ke dni 8. 7. 2020. Postoupení pohledávky bylo žalovanému písemně oznámeno. Žalobkyně tedy požaduje po žalovaném zaplacení neuhrazené jistiny ve výši 21 748,37 Kč, úroku za sjednanou dobu poskytnutí úvěru ve výši 1 147,59 Kč, úhrady za poskytnutí úvěru a uzavření smlouvy ve výši 3 759,35 Kč, úhrady za administrativní činnost a vyhodnocení úvěrového případu ve výši 1 928,31 Kč, úhrady za umožnění platit splátky v hotovosti přímo v místě svého bydliště ve výši 9 398,38 Kč, smluvní pokuty ve výši 21 500,00 Kč, úroku vyčísleného od 30. 1. 2019 do postoupení pohledávky z dlužné jistiny ve výši 5 981,04 Kč, zákonného úroku z prodlení vyčísleného od prodlení do postoupení pohledávky ve výši 3 811,17 Kč, úroků z úvěru ve výši 15 % p.a. z dlužné jistiny úvěru ve výši 21 748,37 Kč od 21. 5. 2020 do zaplacení, zákonných úroků z prodlení ve výši 9,75 % p.a. z částky ve výši 22 895,96 Kč, sestávající se z dlužné jistiny úvěru ve výši 21 748,37 Kč, úroku za sjednanou dobu poskytnutí úvěru ve výši 1 147,59 Kč, od 21. 5. 2020 do zaplacení. Před podáním žaloby byl žalovaný žalobkyní písemně vyzván k úhradě dlužné částky předžalobní výzvou k plnění obsahující základní skutkový a právní rozbor věci. Tato výzva byla žalovanému odeslána doporučeně dne 11. 11. 2020 Ani přesto však dlužná částka nebyla uhrazena. Žalobkyně je tak nucena se domáhat splnění svého nároku prostřednictvím soudu. 2. Žalovaný s žalobou nesouhlasil. Namítal, že s žalobkyní žádnou smlouvu neuzavřel. V roce 2017 nemohl žádnou smlouvu podepsat, protože od roku 2015 má exekuce, všude je veden jako dlužník a nikdo mu peníze nepůjčí. 3. Jednání ve věci se žalovaný nezúčastnil, svoji nepřítomnost neomluvil. Soud tedy věc projednal bez přítomnosti žalovaného u jednání s odkazem na ustanovení § 101 odst. 2 a 3 o.s.ř. 4. Ze smlouvy o úvěru vzal soud za prokázané, že mezi žalovaným a společností [právnická osoba], [IČO], se sídlem [adresa], došlo dne 29. 11. 2017 k uzavření smlouvy o úvěru [číslo]. K argumentu, že žalovaný smlouvu neuzavřel, soud odkazuje na skutečnost, že při uzavření smlouvy byla totožnost žalovaného ověřena z [číslo obč. průkazu] (číslo uvedeno ve smlouvě a navíc odpovídá číslu občanského průkazu žalovaného, jejíž fotokopii žalobkyně předložila soudu). Dle smluvního ujednání je nedílnou součástí smlouvy také předpis splátek, který tvoří její přílohu č. 1. Na základě uzavřené smlouvy poskytl právní předchůdce žalobkyně žalovanému peněžní prostředky ve výši 40 000 Kč, a to v hotovosti v den uzavření smlouvy, což žalovaný potvrdil svým podpisem smlouvy. Za sjednanou dobu poskytnutí úvěru, tj. do sjednaného data poslední řádné splátky dne 29. 1. 2019 se žalovaný zavázal zaplatit právnímu předchůdci žalobce úrok v pevné výši 3 851 Kč. Žalovaný se dále zavázal zaplatit úhradu za poskytnutí úvěru a uzavření smlouvy ve výši 18 000 Kč, úhradu za administrativní činnost a vyhodnocení úvěrového případu ve výši 3 693 Kč a úhradu za umožnění platit splátky v hotovosti přímo v místě svého bydliště ve výši 7 200 Kč. Veškeré úhrady za služby byly sjednány na první straně Smlouvy. Celkovou dlužnou částku ve výši 72 744 Kč, se žalovaný zavázal uhradit v 14 měsíčních splátkách po 5 196 Kč Poslední splátku tak byl povinen uhradit nejpozději do 29 1. 2019. Úroková sazba úroku z úvěru ve výši 15 % ročně je sjednána v článku„ Splatnost, úrok a RPSN“ smlouvy. Pro případ nezaplacení jakékoliv splátky byla ve smlouvě sjednána smluvní pokuta ve výši 0,1% z příslušné dlužné částky, s níž je dlužník v prodlení. 5. Ze smlouvy o postoupení pohledávek soud zjistil, že pohledávka za žalovaným vyplývající z výše uvedené smlouvy byla ze strany společnosti [právnická osoba] postoupena žalobkyni smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 24. 6. 2020, a to s účinností ke dni 8. 7. 2020. Postoupení pohledávky bylo žalovanému písemně oznámeno podáním ze dne 24. 7. 2020. 6. Z přehledu splátek žalované soud zjistil, že žalovaný na dluh nepravidelnými splátkami od 30. 11. 2017 do 31. 7. 2019 zaplatil celkem 34 762 Kč. Žalovaný ve svém vyjádření netvrdil, že tento dluh zaplatil více než je tato částka. 7. Na základě shora uvedené smlouvy o úvěru žalovanému jistě vznikla povinnost zaplatit (vrátit) právnímu předchůdci žalobkyně poskytnutou částku 40 000 Kč v rámci uvedeného splátkového režimu a to s odkazem na ustanovení § 2395 a násl. o. z. Citované ustanovení pak věřiteli zakládá právo na zaplacení a žalovanému tedy povinnost zaplatit sjednané úroky. Tímto pojmem je ve smlouvě označena jen částka 3 851 Kč, kterou měl žalovaný zaplatit rovněž ve splátkovém režimu. Na zaplacení této částky rovněž právnímu předchůdci žalobkyně vznikl nárok. Spolu se zaplacením jistiny úvěru a jmenovitého úroku smlouva žalovanému ukládá zaplatit ještě úplatu za poskytnutí úvěru 18 000 Kč a náklady na vyhodnocení úvěrového případu. U obou částek, pokud jde o jejich označení je zřejmé, že jde o jakousi platbu navíc nad jistinu, a že tedy plní úlohu sjednaného úroku, byť jsou označeny jinými označeními. Spolu s pojmenovaným úrokem tak měl žalovaný zaplatit nad jistinu z titulu úroků částku celkem 25 544 Kč. Pokud jde o úrok, má soud za to, že tento nemůže být sjednán v jakékoliv výši, ale že je nutno posuzovat, zda byl sjednán v přiměřené výši. Nepřiměřeně vysoký úrok by pak bylo jistě nutno posoudit jako právní jednání příčící se dobrým mravům a tedy podle § 580 odst. 1 o. z. a § 588 o. z. neplatné. Hranice přiměřeného úroku se dle názoru pohybuje někde u 30 % ročně, což je v projednávané věci u jistiny 40 000 Kč, při trvání úvěru 14 měsíců je pak hranicí přiměřeného úvěru částka 14 000 Kč. Nad tuto částku soud považuje sjednaný úrok (lhostejno jak nazvaný) za nep