15 C 259/2021-36 — Okresní soud ve Svitavách

1. Žalobou doručenou soudu dne 18. 8. 2021 se žalobkyně domáhala zaplacení částky 8 000 Kč. V žalobě uvedla, že právní předchůdce žalobkyně a žalovaný uzavřeli dne 15. 3. 2018 smlouvu o úvěru, na jejímž základě poskytl právní předchůdce žalobkyně žalovanému peněžní prostředky ve výši 8 000 Kč, které byly žalovanému zaslány na účet č. [bankovní účet]. Žalovaný se zavázal vrátit jistinu a poplatek činil 0 Kč, vše měl žalovaný vrátit nejpozději do 12. 4. 2018. Žalovaný však své smluvní závazky neuhradil řádně a včas. Uzavření smlouvy o úvěru proběhlo prostřednictvím webové stránky [webová adresa], na které žalovaný vyplnil formulář – Žádost o poskytnutí úvěru, kde zadal své osobní údaje, a to včetně svého telefonního čísla a emailové adresy. Tímto žalovaný učinil návrh na uzavření konkrétní smlouvy o úvěru vůči právnímu předchůdci žalobkyně. V důsledku prodlení žalovanému vznikla povinnost uhradit též úroky z prodlení ve výši určené nařízením vlády č. 351/2013 Sb. Žalovaný na dlužnou částku ničeho neuhradil. 2. Žalovaný se k věci na výzvu soudu nevyjádřil. Postupem podle § 101 odst. 4 o.s.ř. bylo možné dovodit souhlas s rozhodnutím věci bez nařízení jednání, žalobkyně s tímto postupem souhlasila již v žalobě. Protože zároveň bylo možné ve věci rozhodnout jen na základě předložených listinných důkazů, soud ve smyslu ust. § 115a o.s.ř. k projednání věci samé nenařizoval jednání. 3. Podle § 157 odst. 4 o. s. ř. platí, že v odůvodnění rozsudku, proti němuž není odvolání přípustné nebo proti němuž se účastníci odvolání vzdali (§ 207 odst. 1), soud uvede pouze předmět řízení, závěr o skutkovém stavu a stručné právní posouzení věci. 4. O skutkovém stavu lze uzavřít následovně: Právní předchůdce žalobkyně poskytl na základě smlouvy o úvěru [číslo] žalovanému prostředky ve výši 8 000 Kč, a to za poplatek ve výši 0 Kč. Předmětná částka byla dle dokladu o vyplacení zaslána na účet žalovaného dne 15. 3. 2018. Žalovaný na svůj dluh dosud ničeho neuhradil. Právní předchůdce žalobkyně – společnost [právnická osoba], [IČO], sídlem [adresa žalobkyně], pak pohledávku postoupila žalobkyni, a to smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 3. 3. 2021. Předžalobní výzvu žalobkyně zaslala žalovanému dne 13. 4. 2021, tedy téhož dne kdy mu oznámila, že došlo k postoupení jeho pohledávky na současnou žalobkyni. 5. Právní vztahy stran sporu se řídí právní úpravou zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o. z.“). Smlouva uzavřená mezi stranami byla smlouvou o úvěru podle § 2395 a násl. o. z., která byla zároveň spotřebitelským úvěrem podle zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále jen„ ZSpU“). Vzhledem k tomu, že se jednalo o smlouvu uzavřenou mezi podnikatelem v rámci jeho podnikatelské činnosti a spotřebitelem, je ve věci nezbytné aplikovat i ta zvláštní ustanovení, jejichž účelem je ochrana spotřebitele (zejména § 1810 an. o. z.). Žalovaný má dle smlouvy a právní úpravy povinnost vrátit jistinu poskytnutého úvěru a zaplatit úrok. Nárok na úroky z prodlení je opřen o § 1970 o. z. Ohledně jistiny úvěru a úroku z prodlení z této částky proto soud žalobě vyhověl. 6. Soud tedy s ohledem na shora uvedené zavázal žalovaného k úhradě částky 8 000 Kč. Bylo přitom věcí žalovaného, aby tvrdil a případně prokázal, že na dlužnou částku hradil alespoň částečně. Žalovaný byl však po celou dobu řízení pasivní. Z uvedeného důvodu vycházel soud z tvrzení žalobkyně, které v tomto směru považoval za nesporné. K zaplacení tak žalovanému zbývá uvedená částka 8 000 Kč, kterou tedy soud žalobkyni, jak uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku přiznal. 7. Jelikož se žalovaný ocitla v prodlení, je ve smyslu § 1970 o. z. povinen zaplatit žalobkyni i úroky z prodlení 8,5% (výše úroku z prodlení se řídí nařízením vlády č. 351/2013 Sb.). 8. Jelikož žalobkyně byla ve věci zcela úspěšná, má právo na náhradu nákladů potřebných k účelnému uplatňování práva (§ 142 odst. 1 o. s. ř.). Dle názoru soudu je na místě aplikace ust. § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., neboť se jednalo o řízení zahájené návrhem podaným na ustáleném vzoru uplatněném opakovaně týmž žalobcem ve skutkově i právně obdobných věcech a předmětem řízení bylo peněžité plnění nepřevyšující 50 000 Kč. Soudu je z úřední činnosti známo, že žalobkyně uplatňuje obdobné nároky opakovaně, a to v řádu desítek ročně. 9. O nákladech řízení soud rozhodl dle § 142 odst. 1 o. s. ř. a § 142a odst. 1 o.s.ř., tedy podle poměru úspěchu a neúspěchu účastníků ve věci. Náklady řízení tvoří jednak soudní poplatek 400 Kč a dále náklady právního zastoupení. Tyto byly určeny dle vyhl. č. 177/1996 Sb. advokátního tarifu, ve znění účinném ke dni učinění jednotlivých úkonů právní služby (dále jen„ AT“), a to konkrétně ve znění od 1. 7. 2014. Jde o odměnu advokáta za tři úkony právní služby dle § 14b odst. 1 bod 3 AT – po 200 Kč za jeden - celkem 400 Kč (převzetí a příprava zastoupení a podání žaloby; § 11 odst. 1 písm. a), d) AT) a jednom úkonu v poloviční výši 100 Kč (předžalobní výzva; § 11 odst. 2 písm. h) AT), celkem 500 Kč, dále o náhradu hotových výdajů spojených s každým z úkonů – vždy po 100 Kč, tj. celkem 300 Kč (§ 14b odst. 5 písm. a) AT). Konečně žalobci náleží i náhrada za DPH v sazbě 21% (zák. č. 235/2004 Sb. ve znění účinném od 1. 1. 2013) z odměny i hotových výdajů advokáta, tj. částka 168 Kč (0,21 x (500 + 300)). Náhrada nákladů řízení tak činí celkem 1 368 Kč (400 + 500 + 300 + 168). Tyto náklady je žalovaný povinen nahradit žalobkyni k rukám jejího zástupce (§ 149 odst. 1 o. s. ř.). 10. O lhůtě k plnění bylo rozhodnuto podle ust. § 160 odst. 1 o.s.ř., když soud nezjistil žádný důvod ke stanovení delší lhůty či uložení peněžitého plnění ve splátkách.