7 C 173/2020-33 — Okresní soud ve Svitavách

1. Žalobkyně se podanou žalobou domáhala po žalované zaplacení částky 8 996,03 Kč s příslušenstvím z titulu smlouvy o úvěru ze dne [datum] uzavřené mezi právním předchůdcem žalobkyně – [právnická osoba], [IČO], [obec a číslo] a žalovanou, na základě které právní předchůdce žalobkyně poskytl žalované úvěr ve výši 4 300 Kč, který se žalovaná zavázala vrátit s poplatkem za poskytnutí úvěru, včetně poplatku za hotovostní čerpání úvěru v výši 4 696,03 Kč, doba trvání úvěru 29 dnů, RPSN 10 536,30 %, počet splátek úvěru 1, splátka ke dni 13. 11. 2017. Dle žaloby žalovaná úvěr řádně nesplácela, a to ani přes výzvu žalobkyně. K postoupení pohledávky na současnou žalobkyni došlo smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 18. 10. 2018. 2. Soud ve věci postupoval dle ustanovení § 115a o. s. ř. a ve věci rozhodl bez nařízení jednání. 3. Ze smlouvy o úvěru číslo [anonymizováno] uzavřené mezi [právnická osoba], [IČO], se sídlem [adresa], [PSČ] [obec a číslo] a žalovanou soud zjistil, že právní předchůdce žalobkyně poskytl žalované úvěr ve výši 4 300 Kč za účelem refinancování půjčky, úvěr byl poskytnut 15. 10. 2017 a splatný 13. 11. 2017, roční zápůjční úroková sazba činila 40 % p. a., celkový poplatek za poskytnutí úvěru, včetně poplatku za hotovostní čerpání úvěru činil 1 793,53 Kč po slevě, před slevou 4 696,03 Kč, doba trvání úvěru byla 29 dnů, celková částka splatná klientem činila 6 230,19 Kč po slevě a před slevou 9 132,69 Kč, výše RPSN úvěru činila 10 536,30 %, počet splátek věru 1. Úvěrová smlouva byla uzavřena dne [datum] elektronicky, SMS kód: id2b. 4. Ze smlouvy o postoupení pohledávek uzavřené mezi [právnická osoba] a současnou žalobkyní dne 18. 10. 2018 a z přílohy – seznamu postupovaných pohledávek soud zjistil, že právní předchůdce žalobkyně postoupil pohledávku za žalovanou ze shora uvedené smlouvy současné žalobkyni. 5. Z oznámení o postoupení pohledávky ze dne 29. 10. 2019 soud zjistil, že právní předchůdce žalobkyně – [právnická osoba] sdělila žalované, že pohledávky ze shora uvedené úvěrové smlouvy byla postoupena na současnou žalobkyni a zároveň vyzvala žalovanou, aby veškerá finanční plnění v souvislosti s úvěrovou smlouvou poukazovala již ve prospěch nového věřitele. 6. Z výzvy před podáním žaloby ze dne 29. 10. 2019 soud zjistil, že žalobkyně žalovanou vyzvala k úhradě pohledávky ve výši 15 225,68 Kč a dále k úhradě nákladů právního zastoupení ve výši 7 405 Kč, a to nejpozději ve lhůtě tří dnů s poučením, že v případě neuhrazení dlužných částek budou tyto vymáhány soudní cestou. Dle předloženého podacího lístku byla předžalobní výzva žalované odeslána dne 29. 10. 2019. 7. Mezi právním předchůdcem žalobkyně a žalovanou byla uzavřena úvěrová smlouva, a to s odkazem na ust. § 2395 a násl. NOZ (nového občanského zákoníku – dále jen NOZ) ve spojení se zák. č. 257/2016 Sb. o spotřebitelském úvěru. Žalobkyně poskytla žalované úvěr ve výši 4 300 Kč, který se žalovaná zavázala vrátit s poplatkem ve výši 4 696,03 Kč, celkem se žalovaná zavázala vrátit částku 8 996,03 Kč. Postoupení pohledávky na současnou žalobkyni bylo prokázáno smlouvou o postoupení pohledávek a seznamem postupovaných pohledávek. V řízení nebylo vyvráceno tvrzení žalobkyně o tom, že žalovaná na uvedený úvěr žádnou částku neuhradila. Žalovaná byla v řízení nekontaktní, na výzvu soudu nereagovala. 8. Soud přezkoumal uzavřenou smlouvu o úvěru a dospěl k závěru, že tato je v určité části (v části, která se týká poplatku za poskytnutí úvěru) uzavřena v rozporu s dobrými mravy a v části je neplatná. Pokud se týká poplatku ve výši 4 696,03 Kč, tak tento je s ohledem na výši poskytnutého úvěru (4 300 Kč) neúměrně vysoký. Lze v něm tak spatřovat zjevnou nespravedlnost a poškození práva slabší strany (tedy klienta žádajícího o půjčku, zápůjčku či úvěr). Dle názoru soudu odvíjejícího se od názoru Ústavního soudu ČR je neakceptovatelné, aby se případné soudní ochrany dostávalo subjektům, které evidentně poškozují práva svých klientů (nález Ústavního soudu I. ÚS 199/11, ze dne 26. 1. 2012). Soud připouští, že hranice mezi přiměřenou a nepřiměřenou výši smluvního ujednání není nikde striktně upravena. Nicméně tato hranice by měla odpovídat obecně uznávaným pravidlům slušného chování, rozumným vzájemným vztahům mezi lidmi a současně mravním principům daného společenského řádu. Je v podstatě jedno, zda se jedná o smluvené úroky, smluvní pokuty, jiné sankce či poplatky. Výše účastníky sjednaného ujednání o poplatcích za poskytnutí úvěru nemůže být libovolná. V dané věci se jedná o smlouvu uzavřenou mezi podnikatelem a spotřebitelem, jedná se o krátkodobý úvěr poskytnutý na 29 dnů. Částka poplatku za poskytnutí úvěru, která je vyšší než úvěr samotný, se soudu jeví jako nepřiměřeně vysoká, a to jednak ve vztahu k výši poskytnutému úvěru, ale i k době, na kterou byl úvěr poskytnut. V této části, tedy v části poplatku za poskytnutí úvěru, tj. ve výši 4 696,03 Kč, soud hodnotil ujednání účastníků jako právní jednání, které se příčí dobrým mravům a je tedy ve smyslu ustanovení § 580 odst. 1 NOZ a § 588 NOZ absolutně neplatné. 9. Soud shledal žalobu důvodnou pouze v části požadované jistiny ve výši 4 300 Kč (výrok I. tohoto rozsudku). Ve zbytku, tedy u poplatku za poskytnutí úvěru ve výši 4 696,03 Kč, soud žalobu zamítl (výrok II. tohoto rozsudku). 10. Jelikož se žalovaná ocitla v prodlení, je ve smyslu § 1970 NOZ povinna zaplatit žalobkyni i úroky z prodlení z dlužné jistiny, výše úroku z prodlení se řídí nařízením vlády č. 351/2013 Sb. 9. Vzhledem k tomu, že soud ve věci nevydal elektronický platební rozkaz, ale ve věci rozhodl v řízení, činila poplatková povinnost částku 1 000 Kč dle položky číslo 2 bodu 2. ve spojení s položkou 1 bodu 1. písm. a) Sazebníku soudních poplatků zákona číslo 549/1991 Sb. Žalobkyně uhradila na soudním poplatku částku 400 Kč, proto je povinna uhradit doplatek soudního poplatku ve výši 600 Kč. Tuto částku je žalobkyně povinna uhradit na účet soudu. 10. O nákladech řízení soud rozhodl dle § 142 odst. 2 o. s. ř., tedy podle poměru úspěchu a neúspěchu účastníků ve věci. Žalobkyně se původně domáhala zaplacení částky 8 996,03 Kč, žalobkyni bylo vyhověno co do částky 4 300 Kč, žaloba byla pro částku 4 696,03 Kč zamítnuta. Poměr úspěchu a neúspěchu ve věci činí ve prospěch žalované 52 % ku 48 % žalobkyně. Rozdíl úspěchu a neúspěchu účastníků ve věci tak činí 4 % ve prospěch žalované a je tedy nepatrný. Soud výrokem III. rozhodl tak, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů tohoto řízení. 11. Lhůta k plnění byla stanovena dle ustanovení § 160 odst. 1 o. s. ř.