9 C 187/2021-51 — Okresní soud ve Svitavách

1. Žalobkyně se žalobou podanou u zdejšího soudu dne 10. 5. 2021 domáhala po žalované zaplacení 358 000 Kč s příslušenstvím vymezeným ve výroku I. tohoto rozsudku z titulu nesplněného závazku žalované ze smlouvy o zápůjčce, kterou obě účastnice měly uzavřít 31. 3. 2017. Žalobkyně tvrdila, že na základě uvedené smlouvy poskytla žalované peněžní prostředky ve výši 400 000 Kč. Žalovaná se zavázala tuto částku vrátit a zaplatit úrok za poskytnutí zápůjčky, jehož kapitalizovaná výše za dobu sjednaného trvání zápůjčky činila 72 000 Kč, obojí v ujednaných splátkách s tím, že celý dluh ze smlouvy měl být uhrazen nejpozději do 30. 9. 2018. Žalovaná však nehradila řádně a včas sjednané splátky a před podáním žaloby na svůj dluh zaplatila žalobkyni pouze 114 000 Kč. Tuto částku žalobkyně započetla zčásti na smluvní úrok, zčásti pak i na jistinu své pohledávky. Žalobkyně se vedle zbývající dlužné jistiny zápůjčky ve výši 358 000 Kč domáhala rovněž zaplacení kapitalizovaného smluvního úroku ve výši 112 438,30 Kč, který odpovídal smluvené sazbě 1 % měsíčně z dlužné jistiny zápůjčky ve výši 400 000 Kč za období od 1. 10. 2018 do 2. 2. 2021, kapitalizovaného smluvního úroku ve výši 5 230 Kč odpovídajícího sazbě 1 % měsíčně z dlužné jistiny zápůjčky ve výši 388 000 Kč za období od 3. 2. 2021 do 15. 3. 2021, běžícího úroku ve výši 1 % měsíčně z dlužné jistiny zápůjčky ve výši 358 000 Kč za období od 16. 3. 2021 do zaplacení, kapitalizovaného úroku z prodlení ve výši 84 328,77 Kč, který odpovídal zákonné roční sazbě z dlužné jistiny zápůjčky ve výši 400 000 Kč za období od 1. 10. 2018 do 2. 2. 2021, kapitalizovaného úroku z prodlení ve výši 3 922,52 Kč, který odpovídal zákonné roční sazbě z dlužné jistiny zápůjčky ve výši 388 000 Kč za období od 3. 2. 2021 do 15. 3. 2021, a běžícího zákonného úroku z prodlení z dlužné jistiny ve výši 358 000 Kč za období od 16. 3. 2021 do zaplacení. 2. Žalovaná se k řádně doručené žalobě přes výzvu soudu nevyjádřila. 3. Soud ve věci nařídil jednání na den 21. 10. 2021. Žalované bylo předvolání k jednání doručeno ve smyslu § 49 odst. 4 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu v účinném znění (dále jen„ o. s. ř.“), doručeno 27. 9. 2021, tedy s dostatečným předstihem. Přesto se žalovaná k jednání bez jakékoliv omluvy nedostavila. Soud proto postupoval podle § 101 odst. 3 o. s. ř. a věc projednal a rozhodl v její nepřítomnosti. Zástupce žalobkyně, který se k nařízenému jednání dostavil, na podané žalobě v plném rozsahu setrval a uvedl, že žalovaná v mezidobí po podání žaloby neuhradila na svůj dluh z předmětné smlouvy o zápůjčce ničeho. 4. Ze smlouvy o zápůjčce uzavřené mezi žalobkyní a žalovanou dne 31. 3. 2017, jakož i z písemného potvrzení žalované o převzetí peněžních prostředků ve výši 400 000 Kč z téhož dne, soud zjistil, že žalobkyně poskytla žalované dne 31. 3. 2017 zápůjčku ve výši 400 000 Kč. Žalovaná se zavázala, že uvedenou částku žalobkyni vrátí a současně jí zaplatí sjednaný úrok, jehož kapitalizovaná výše za dobu sjednaného trvání zápůjčky činila 72 000 Kč a který odpovídal úrokové sazbě ve výši 1 % z poskytnuté jistiny zápůjčky měsíčně, obojí ve lhůtě do 30. 9. 2018 s tím, že dluh žalované ze smlouvy měl být hrazen v 18 pravidelných měsíčních splátkách, jejichž výše činila 4 000 Kč, respektive 404 000 Kč, pokud jde o poslední splátku, a které byly splatné vždy k poslednímu dni příslušného kalendářního měsíce počínaje 30. 4. 2017. V čl. 1 smlouvy o zápůjčce bylo sjednáno, že pokud bude žalovaná v prodlení s vrácením více než dvou splátek, anebo jedné splátky po dobu delší než 3 měsíce, pozbývá splátkový kalendář bez dalšího platnosti a celý dluh ze smlouvy se stává jednorázově splatným, a to včetně příslušenství a případných smluvních pokut. 5. Z žalobkyní předložených výpisů z jejího bankovního účtu č. [bankovní účet] vedeného u Československé obchodní banky, a.s., soud zjistil, že žalovaná na svůj dluh ze smlouvy o zápůjčce celkem uhradila 114 000 Kč, a to tak, že 3. 8. 2017 uhradila 10 000 Kč, 20. 9. 2017 10 000 Kč, 11. 12. 2018 6 000 Kč, 8. 8. 2019 30 000 Kč, 4. 10. 2019 8 000 Kč, 2. 2. 2021 20 000 Kč a 15. 3. 2021 30 000 Kč. 6. Z předžalobní výzvy z 29. 3. 2021, která byla dle přiloženého poštovního podacího lístku odeslána žalované 31. 3. 2021, soud zjistil, že žalobkyně písemně vyzvala žalovanou k zaplacení dluhu ze shora uvedené smlouvy o zápůjčce ve lhůtě deset dnů a upozornila ji, že pokud dluh nezaplatí, bude přistoupeno k jeho soudnímu vymáhání. 7. Na podkladě provedených důkazů učinil soud následující závěr o skutkovém stavu věci: Žalobkyně uzavřela se žalovanou dne 31. 3. 2017 smlouvu o zápůjčce, na jejímž podkladě poskytla žalované téhož dne v hotovosti peněžní prostředky ve výši 400 000 Kč. Žalovaná se zavázala, že tuto částku žalobkyni vrátí a dále jí zaplatí úrok ve výši 1 % z poskytnuté částky měsíčně, jehož výše za sjednanou dobu trvání smlouvy měla činit celkem 72 000 Kč, to vše v 18 pravidelných měsíčních splátkách, jejichž výše činila 4 000 Kč, respektive 404 000 Kč, pokud jde o poslední splátku, a které byly splatné vždy k poslednímu dni příslušného kalendářního měsíce počínaje 30. 4. 2017 Smlouva obsahovala ujednání o ztrátě výhody splátek pro případ, že se žalovaná dostane do prodlení s úhradou více než dvou splátek nebo s úhradou jedné splátky po dobu delší než 3 měsíce. V takovém případě se celý její dluh ze smlouvy automaticky měl stát automaticky jednorázově splatným. Žalovaná na svůj dluh ze smlouvy v období od 3. 8. 2017 do 15. 3. 2021 uhradila 114 000 Kč. Žalobkyně ji vyzvala k úhradě zbývající části dluhu předžalobní výzvou z 29. 3. 2021. 8. Po právní stránce soud hodnotil věc jako spor ze smlouvy o zápůjčce uzavřené podle § 2390 násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku v účinném znění (dále jen„ o. z.“). 9. Podle § 2390 o. z., přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu, vznikne smlouva o zápůjčce. 10. Podle § 2392 odst. 1 věty prvé o. z. platí, že při peněžité zápůjčce lze ujednat úroky. 11. V řízení bylo prokázáno, že mezi účastnicemi vznikl závazkový právní vztah založený smlouvou o zápůjčce uzavřenou podle § 2390 o. z. Na jejím základě žalobkyně prokazatelně poskytla žalované v hotovosti peněžní prostředky v ujednané výši. Bylo tedy na žalované, aby i ona dostála svým smluvním závazkům a vrátila žalobkyni poskytnutou částku včetně smluveného úroku. Žalovaná nevyvrátila tvrzení žalobkyně, že se dostala do prodlení s úhradou sjednaných splátek zápůjčky a na svůj dluh celkem uhradila pouze 114 000 Kč. Bylo přitom na ní, aby v případě, že se toto tvrzení nezakládá na pravdě a že žalovaná zápůjčku splácela řádně a včas, takovou skutečnost soudu tvrdila a zejména pak prokázala. Žalovaná však zůstala po celou dobu trvání řízení nečinnou, na podanou žalobu nijak nereagovala, se soudem nekomunikovala a k nařízenému jednání se bez omluvy nedostavila. Za této situace soud vycházel z toho, že skutečně doposud neuhradila žalobkyni žalobou požadovanou částku ve výši 358 000 Kč. Proto podané žalobě v plném rozsahu vyhověl a uložil žalované povinnost zmíněnou částku žalobkyni zaplatit, a to včetně nárokovaného příslušenství v podobě smluvního úroku ve výši 1 % měsíčně, která odpovídá příslušnému smluvnímu ujednání, a zákonného úroku z prodlení. Nárok na jeho úhradu se opírá o § 1970 o. z., neboť žalovaná se dostala do prodlení se zaplacením svého peněžitého dluhu a z ničeho nevyplývá, že by za toto prodlení nebyla odpovědná. Výše přiznaného úroku z prodlení se pak řídí nařízením vlády č. 351/2013 Sb. 12. V této souvislosti se sluší podotknout, že žalobkyně úhrady provedené žalobkyní v období od 3. 8. 2017 do 4. 10. 2019 v celkové výši 64 000 Kč zcela v souladu s § 1932 odst. 1 o. z. započítávala nejprve na smluvní úrok, neboť z ničeho nevyplývá, že by žalovaná projevila při plnění vůli, aby tyto platby byly započteny nejprve na jistinu zápůjčky. Následující platba provedená 2. 2. 2021 (celkem ve výši 20 000 Kč) pak byla v rozsahu 8 000 Kč započtena na zbývající část kapitalizovaného smluvního úroku, ve zbytku, tj. v rozsahu 12 000 Kč, pak na jistinu zápůjčky. Poslední platba žalované z 15. 3. 2021 ve výši 30 000 Kč pak již byla zcela započtena na jistinu zápůjčky. Uvedený způsob započtení plateb žalované se projevil ve výši nárokovaného příslušenství pohledávky, kdy si žalobkyně nárokovala kapitalizovaný smluvní úrok a kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení až do 2. 2. 2021 z celé nesplacené jistiny zápůjčky ve výši 400 000 Kč, následně v období od 3. 2. 2021 do 15. 3. 2021 z ponížené jistiny ve výši 388 000 Kč a v období od 16. 3. 2021 do zaplacení již z aktuálně dlužné jistiny ve výši 358 000 Kč. 13. Žalobkyně byla v řízení plně úspěšná a svědčí jí tak dle § 142 odst. 1 o. s. ř. vůči žalované právo na náhradu účelně vynaložených nákladů řízení. Ty sestávají ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 14 320 Kč a z nákladů zastoupení ve výši 35 490 Kč (mimosmluvní odměna advokáta ve výši 34 09