10 C 238/2021-38 — Okresní soud ve Svitavách

1. Žalobce se domáhal zaplacení žalované částky. V žalobě uvedl, že je vlastníkem budovy v obci [část obce], [adresa] stavebním pozemku p.č. st. [číslo], dále stavebního pozemku p.č. St. [číslo] a ostatní plochy – zeleň p,č, [číslo], vše v obci [obec], k. ú. [část obce], zapsané na [list vlastnictví]. Dle nájemní smlouvy ze dne 1. května 2019 byla žalovaná nájemkyní bytu č. 2 situovaného v 1. podlaží uvedené budovy, o dispozici 3 + 1 s příslušenstvím. Žalovaná byla povinna platit nájemné ve výši 10 000 Kč měsíčně, vždy do 15. dne příslušného měsíce. Žalovaná hradila nájemné v roce 2019 pravidelně, poté nastaly proluky v hrazení nájmu a v roce 2021 neuhradila na nájmu nic. Žalovaná ukončila nájemní vztah dne 30. dubna 2021, ale nebylo možno ji vystěhovat, proto v měsíci květnu 2021 byla v bytě neoprávněně a byla jí účtována pokuta 500 Kč za každý den, což do konce května 2021 činilo 15 000 Kč. Celkový dluh na nájemném, úrocích, službách a pokutě činí 128 753 Kč. Žalovaná dne 31. 5. 2021 podepsala uznání dluhu, ale do dnešního dne neuhradila ničeho. Na výzvy k zaplacení žalovaná nereagovala. 2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila. 3. Soud věc projednal a rozhodl, aniž by nařídil jednání, neboť byly splněny podmínky dané § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, když soud vycházel z toho, že oba účastníci souhlasili s tím, aby ve věci rozhodl bez nařízení jednání, a ve věci lze rozhodnout jen na základě předložených listinných důkazů. 4. Z prohlášení o uznání dluhu a dohody o úhradě dluhu ze dne 31. 5. 2021 vzal soud za prokázané, že žalovaná písemně uznala svůj dluh z titulu dlužného nájemného bytu č. 2 v domě [adresa] v [část obce], [obec] po 10 000 Kč nájemného měsíčně v době od srpna 2020 do dubna 2021, tedy v částce 90 000 Kč, na který byla započtena složená kauce ve výši 20 000 Kč, dluh z tohoto titulu tedy činí 70 000 Kč. Dále žalovaná písemně uznala dluh na poplatcích za energie a dalších službách souvisejících s nájmem bytu ve výši 36 163 Kč. Žalovaná dále uznala, že žalobci dluží úrok z prodlení ve výši 0,1% z neuhrazené částky dlužného nájemného, který za dobu od 15. 10. 2020 do 31. 5. 2021 činí 29 880 Kč. Žalovaná rovněž uznala dluh spočívající v tom, že předmětný byt užívala i v době od 1. 5. 2021 do 31. 5. 2021 bez právního důvodu (po skončení nájmu) a dle nájemní smlouvy pro takový případ dluží za toto období bezdůvodné obohacení ve výši 15 000 Kč (v uznání označeno jako ušlý zisk). Celkem tak uznala svůj dluh vůči žalobci v částce 151 043 Kč. 5. S ohledem na shora uvedené uznání dluhu se má za to, že uznaný dluh v době uznání trval (§ 2053 o. z.). Žalovaná nijak nezpochybnila pravost uznání dluhu, ani netvrdila, že na dluh něco zaplatila, respektive že zaplatila takovou částku, která by znamenala, že dluh v době podání žaloby je nižší, než z žaloby vyplývá (dluh dle uznání 151 043 Kč, žalováno je 128 573 Kč). 6. Nárok na zaplacení žalované částky vyplývá z ustanovení § 2246 o. z., pokud jde o dlužné nájemné, z ustanovení § 2247 o. z., pokud jde o dlužné energie a služby včetně záloh, z ustanovení § 1970 o. z., pokud jde o úrok z prodlení a z ustanovení § 2991 o. z. pokud jde o bezdůvodné obohacení (užívání bytu bez právního důvodu po skončení nájmu). 7. Ve sporu byl úspěšný žalobce a má dle ust. § 142 odst. 1 o. s. ř. právo na náhradu nákladů, které účelně vynaložil. Náklady řízení jsou tvořeny zaplaceným soudním poplatkem ve výši 6 438 Kč. 8. Lhůtu k plnění rozsudkem uložených povinností stanovil soud v souladu s ustanovením § 160 odst. 1 o. s. ř. na tři dny od právní moci tohoto rozsudku.