15 C 129/2022-34 — Okresní soud ve Svitavách

1. Žalobkyně se podanou žalobou domáhala po žalovaném zaplacení částky 52 199,79 Kč s kapitalizovaným úrokem ve výši 9 168,56 Kč, úrokem ve výši 8,5% ročně z částky 49 958,01 Kč od 22. 6. 2022 do zaplacení, kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 1 377,93 Kč od 1. 4. 2022 do 21. 6. 2022 a zákonným úrokem z prodlení ve výši 11,75% ročně z částky 52 199,79 Kč od 22. 6. 2022 do zaplacení, a to z titulu smlouvy o revolvingovém úvěru [číslo] uzavřené mezi účastníky dne 28. 8. 2020. Na základě této smlouvy byla žalovaná oprávněna čerpat revolvingový úvěr s úvěrovým rámcem ve výši 50 000 Kč. Výše pravidelné měsíční splátky byla stanovena na 2,43% ze sjednaného úvěrového rámce. Splatnost každé splátky byla stanovena vždy k 20. dni měsíce následujícího po měsíci, v němž došlo k čerpání. Žalovaná celkem za dobu trvání úvěrového vztahu čerpala 52 677,44 Kč. Na poskytnutý úvěr uhradila 18 990 Kč. Žalovaná tedy dlužné splátky nehradila řádně a včas a proto žalobkyně úvěr ke dni 17. 3. 2022 v souladu s úvěrovými podmínkami zesplatnila. Dlužná pohledávka ke dni podání žaloby tak činila 52 199,79 Kč a sestávala z neuhrazené jistiny ve výši 49 958,01 Kč, poplatků za pojištění ve výši 441,78 Kč, nákladů na vymáhání ve výši 300 Kč a smluvních pokut ve výši 1 500 Kč. 2. Žalovaná se k řádně doručené žalobě přes výzvu a poučení soudu nevyjádřila. 3. Soud věc projednal a rozhodl, aniž by nařizoval jednání, neboť byly splněny podmínky uvedené v § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu v účinném znění (dále jen„ o. s. ř.“). Soud totiž s přihlédnutím k obsahu žaloby a charakteru projednávaného sporu dospěl k závěru, že ve věci lze rozhodnout jen na základě žalobkyní předložených listinných důkazů. Žalovaná se ve stanovené lhůtě k písemné výzvě soudu obsahující doložku podle § 101 odst. 4 o. s. ř. nevyjádřila, soud proto její souhlas s rozhodnutím věci bez nařízení jednání předpokládal. Žalobkyně tento souhlas vyslovila již v podané žalobě. 4. Žalovaná uzavřela s žalobkyní dne 28. 8. 2018 úvěrovou smlouvu o revolvingovém úvěru [číslo]. V rámci této smlouvy byl žalované poskytnut revolvingový úvěr s výší úvěrového rámce 50 000 Kč. Žalovaná se revolvingový úvěr zavázala splácet v pravidelných měsíčních splátkách ve výši 2,43 % z úvěrového rámce, tj. 1 215 Kč. Splatnost byla dohodnuta do 20. dne v měsíci. Roční úroková sazba byla sjednána ve výši 24,88%. Z úvěrových podmínek bylo dále zjištěno, že smluvní pokuta pro případ nesplácení byla stanovena na 500 Kč. Žalobkyni by dále vznikl nárok na jednorázovou smluvní pokutu po zesplatnění ve výši 10% ze splatné jistiny, úroků a pojistného, maximálně však 0,1% denně z dlužné částky. 5. Z výpisu čerpání soud zjistil, že úvěr byl čerpán dne 31. 8. 2020. Nebyl splácen žalovanou v souladu s uzavřenou smlouvou od 16. splátky, tj. od 20. 12. 2021. Dle předložené rekapitulace, která je součástí výpisu z účtu, došlo ke dni 17. 3. 2022 k zesplatnění úvěru. Dluh na jistině činil 49 958 Kč. Neuhrazené poplatky za pojištění činily 32,61 Kč, úrok za hotovostní transakce činil 321,79 Kč, náklady za vymáhání pohledávky činily 300 Kč a smluvní pokuta činila celkem 1 500, úrok činil 5 679,54 Kč, obchodní úrok 3 134,62 Kč a úrok z prodlení 1 377,93 Kč. Celková výše dluhu činila 62 746,28 Kč. 6. Z výzvy ke splacení celého úvěru ze dne 17. 3. 2022 vzal soud za prokázané, že žalobkyně vyzvala žalovanou k úhradě dlužné částky 58 233,73 Kč nejpozději do 14 dnů od sepsání této výzvy a tato výzva byla odeslána na trvalou adresu žalovaného. 7. Z předžalobní výzvy ze dne 12. 4. 2022 soud zjistil, že žalovaná byla vyzvána k úhradě částky 4 306 Kč se splatností ihned. 8. Po právní stránce soud hodnotil spor jako spor ze smlouvy o úvěru podle § 2395 a násl. zák. č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“) za užití ust. § 1820 a násl. o. z., ve spojení se zák. č. 145/2010 Sb. o spotřebitelském úvěru, ve znění novel. 9. Podle § 2395 o. z. smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. 10. Podle ust. § 1970 o.z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízení; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. 11. Podle ust. § 2048 o. z. ujednají-li strany pro případ porušení smluvené povinnosti smluvní pokutu v určité výši nebo způsob, jak se výše smluvní pokuty určí, může věřitel požadovat smluvní pokutu bez zřetele k tomu, zda mu porušením utvrzené povinností vznikla škoda. Smluvní pokuta může být ujednána i v jiném plnění než peněžitém. 12. Podle ust. § 580 o. z. neplatné je právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje. 13. Podle ust. § 588 o. z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému. 14. Na základě shora uvedeného je zřejmé, že se žalobkyně nyní právem domáhá po žalovaném zaplacení dlužné částky, a proto soud podané žalobě vyhověl a uložil žalovanému povinnost zaplatit žalobkyni dlužnou částku včetně příslušenství, tak jak je uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku. Nárok žalobce na sjednané úroky ve výši 24,88 % ročně vyplývá z účastníky uzavřené smlouvy o úvěru. Takto sjednanou výši úrokové sazby nepovažuje soud za zjevně nepřiměřenou, neboť v srpnu 2020, činila průměrná úroková sazba korunových úvěrů poskytnutých bankami domácnostem na spotřebu dle databáze časových řad ARAD dostupné na webových stránkách České národní banky 8,87 % ročně. Sazba stanovená ve smlouvě tak sice tuto hranici převyšuje dvou a půlnásobně, nicméně stále se pohybuje v intencích, které je soud ochoten akceptovat. Z uvedeného důvodu byl oprávněným shledán též požadavek na úhradu kapitalizovaného smluvního úroku. 15. Nárok na zaplacení poplatků spojených s pojištěním ve výši 441,78 Kč vyplývá jednak ze smlouvy a jednak z výpisu čerpání a soud jejich výši shledal rovněž oprávněnou a nijak nevybočující běžného rámce. Stejným způsobem pak soud nahlíží též na výši nárokovaných nákladů spojených s vymáháním pohledávky v celkové výši 300 Kč. Pokud jde o výši smluvní pokuty, tak i tuto shledal soud oprávněnou a nijak nenarušující dobré mravy. V samotné smlouvě je smluvní pokuta stanovena ve výši 500 Kč za nesplacenou splátku a dále 10% ze splatné jistiny, úroků a úhrad za pojištění. Dle výpisu čerpání přitom žalobkyně naúčtovala žalovanému smluvní pokutu za dvě nesplacené splátky ve výši 1 000 Kč a dále smluvní pokutu ve výši 1 500 Kč. Uhrazeno bylo celkem 1 000 Kč, k úhradě tak zbývá 1 500 Kč. Výše uvedených poplatků je přitom zcela v souladu se zněním zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru. Jistina tak činí celkem požadovaných 52 199,79 Kč (49 958,01 + 441,78 + 300 + 1 500). Nárok žalobkyně na zákonný úrok z prodlení vyplývá z ust. § 1970 zák. č. 89/2012 Sb., neboť k prodlení žalovaného došlo již za účinnosti nového občanského zákoníku, výše úroku z prodlení se pak řídí nařízením vlády č. 351/2013 Sb., ve znění pozdějších předpisů. Jelikož byl nárok žalobkyně shledán oprávněným, byl jí přiznán i kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení v požadované výši 16. Podle § 142 odst. 1 o. s. ř. svědčí procesně zcela úspěšné žalobkyni vůči žalované právo na náhradu účelně vynaložených nákladů řízení. Ty sestávají ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 2 088 Kč a z nákladů zastoupení. Tyto byly určeny dle vyhl. č. 177/1996 Sb. advokátního tarifu, ve znění účinném ke dni učinění jednotlivých úkonů právní služby (dále jen„ AT“), a to konkrétně ve znění od 1. 7. 2014. Jde o odměnu advokáta za tři úkony právní služby dle § 7 bod 5 AT – po 3 220 Kč za jeden (převzetí a příprava zastoupení, podání žaloby a písemné podání; § 11 odst. 1 písm. a), d) AT) celkem 9 660 Kč, dále o náhradu hotových výdajů spojených s každým z úkonů – vždy po 300 Kč, tj. celkem 900 Kč (§ 13 odst. 4 AT). Konečně žalobkyni náleží i náhrada za DPH v sazbě 21% (zák. č. 235/2004 Sb. ve znění účinném od 1. 1. 2013) z odměny i hotových výdajů advokáta, tj. částka 2 217,60 Kč (0,21 x (9 660 + 900)). Náhrada nákladů řízení tak činí celkem 14 865,60 Kč (2 088 + 9 660 + 900 + 2 474). Tyto náklady je žalovaná povinna nahradit žalobkyni k rukám jejího zástupce (§ 149 odst. 1 o. s. ř.). 17. Lhůtu k plnění rozsudkem uložených povinností soud stanovil v souladu s § 160 odst. 1 o. s. ř. na tři dny od právní moci tohoto rozsudku.