16 C 145/2019-194 — Okresní soud ve Svitavách

1. Žalobkyně se společně s dalšími dvěma žalobci – svými dětmi domáhala zaplacení náhrady újmy vzniklé duševní útrapami vzniklými v důsledku úmrtí pana [jméno] [příjmení] – otce žalobkyně a dědečka dalších dvou žalobců. Tvrdila, že dne 26. 7. 2017 byl pan [příjmení] hospitalizován ve [anonymizována dvě slova] s rozsáhlými otoky dolních končetin, ikterem a ascitem. Po konsolidaci stavu a kompenzaci pacienta byl dne 8. 8. 2017 přeložen do zařízení žalované k pokračování v medikaci a následné péči, tedy k doléčení, nikoli k paliativní péči. V zařízení žalované však došlo v důsledku absence lékařské reakce na zhoršující se stav pacienta k jeho úmrtí. Ve zdravotnické dokumentaci jsou značné rozdíly v dokumentaci sesterské a lékařské. Není zřejmé, proč prim. MUDr., [příjmení] upustil po rozhovoru s prim. [příjmení] ze [anonymizováno] nemocnice od přeložení pacienta zpět na internu ve [obec] Pacient trpěl silnými bolestmi, které nebyly adekvátně tišeny. Lékaři žalované nereagovali adekvátně na evidentní zánět, který zřejmě katalyzoval zhoršení celkové zdravotního stavu. Pacient měl být při zhoršení stavu převezen. V silách medicíny bylo stav pacienta zvrátit, stabilizovat a vyléčit. Příčinou úmrtí byl téměř jistě septický stav při zánětu v levé dolní končetině, který neřešen katalyzoval zhoršení celkového stavu. Krevní odběry ze dne 18. 8. 2017 neprokazují hepatonerální selhání, jasně však prokazují elevaci zánětlivých markerů. Mělo se tedy pátrat po příčině a měla být podávána antibiotika. Nečinností lékařů tedy došlo k úmrtí pacienta. Žalobkyně prožil se svým otcem šťastné dětství, vyrůstala s ním do 15 let. Po rozchodu rodičů se otec žalobkyně nastěhoval ke svému bratrovi, přesto s ním byla žalobkyně v pravidelném kontaktu, telefonovali si a ona jej navštěvovala. Setkávali se jednou až dvakrát měsíčně na obědě a u příležitosti narozenin či svátku a na Štědrý den. Po smrti bratra na tom byl otec žalobkyně finančně špatně, žalobkyně i její matka mu pomáhaly, přesto přišel o střechu nad hlavou a z bytu ho vyhodili. Bydlel pak na chatě kamaráda, než si domluvil azylový dům, ve kterém pobýval poslední 4 měsíce života. Zajímal se o žalobkyni i o její děti. Díky ní a vnukovi dokázal ovládat závislost na alkoholu a nepít. Žalobkyně žádala zaplacení odškodnění dle § 2959 občanského zákoníku ve výši 1 000 000 Kč. 2. Další dva žalobci – děti žalobkyně – vzali v řízení žalobu zpět a v tomto rozsahu bylo řízení zastaveno usnesením Okresního soudu ve Svitavách ze dne 13. 10. 2021, č. j. 16 C 145/2019-131. 3. Žalovaná s žalobou nesouhlasila. Postup žalované byl po celou dobu lege artis a úmrtí pana [jméno] [příjmení] nebylo v příčinné souvislosti s jakýmkoliv pochybením žalované. Tvrzení o septickém stavu při zánětu jako příčině úmrtí neodpovídají zdravotnické dokumentaci, z této vyplývá jako příčina úmrtí selhání jater, ledvin a nakonec CNS při zahlcení organismu metabolity čpavku. U žalované bylo pokračováno v doporučené medikaci dle překladové zprávy ze svitavské nemocnice Pacient byl v terminálním stádiu cirhózy jater. K překladu pacienta zpět na internu do [obec] nedošlo po konzultaci s prim. MUDr. [příjmení] ze svitavské nemocnice, dle které by pacientovi nebyli schopni poskytnout jinou či lepší péči. Postup žalované byl přezkoumán revizní komisí [obec] lékařské komory a byl shledán jako postup lege artis. Žalovaná nesouhlasila ani s výší náhrady, kterou žalovaná žádala. 4. K podnětu žalované vstoupila do řízení na její straně vedlejší účastnice. Ta rovněž nesouhlasila s žalobou. Odkázala na vyjádření žalované a poukázal na celkový nepříznivý stav pacienta již při přeložení. Poukázala na absenci příčinné souvislosti mezi jednáním či opomenutím žalované a úmrtím pana [příjmení]. Rovněž zpochybnila výši požadované náhrady. 5. Soud věc projednal a z provedených důkazů učinil následující zjištění: 6. Mezi stranami nebylo sporné, že pan [jméno] [příjmení] zemřel dne 24. 8. 2017 v zařízení žalované, kam byl dne 8. 8. 2017 přeložen ze [anonymizováno] nemocnice, kde byl hospitalizován od 26. 7. 2017. 7. Z informace o rozhodnutí revizní komise OS ČLK (č. l. 20) soud zjistil, že revizní komise dospěla k závěru, že prim. MUDr. [příjmení] při péči o pana [příjmení] neporušil žádnou povinnost. Tato informace o rozhodnutí obsahuje odkaz na pitevní protokol a je psána zřetelně arogantním způsobem. Žalobkyně se proti tomuto rozhodnutí bránila námitkou (přílohová obálka na č. l. 44). 8. Ze znaleckého posudku MUDr. [celé jméno znalce] (č. l. 54) ve spojení s výslechem znalce u jednání dne 15. 9. 2021 (protokol na č. l. 110 a částečný přepis audiozáznamu na č. l. 135) soud zjistil, že pan [jméno] [příjmení] měl cirhózu jater, byl stižen nejvyšším stupněm poškození jater. Prognóza byla nepříznivá, dlouhodobé přežití v horizontu 2 – 5 let nepravděpodobné. Dne 16. 8. bylo rozhodnuto o další pouze symptomatické léčbě, zápis ve zdravotnické dokumentaci by však měl být přesnější (v dekurzu byl pouze záznam o symptomatické terapii – str. 23 posudku) a měla by být informována rodina. Z informací dostupných v době prvního výslechu znalce, tj. ze zdravotnické dokumentace, nebylo dle znalce možné říci, zda rozhodnutí o symptomatické léčbě bylo v daný okamžik správné. Postup žalované nebyl po celou dobu péče optimální, nelze však říci, že by byl nesprávný. Dne 18. 8. 2017 byla vysazena léčba Normixem. Nelze určit, zda vysazení Normixu mělo vliv na zhoršení vědomí pacienta, neboť k tomu mohlo dojít i vlivem infekce. V případě, že je u pacienta symptomatická léčba, je absence podání antibiotik v případě vzestupu CRP v pořádku. Pokud by symptomatická léčba u pacienta nebyla, pak by měla být nasazena antibiotika. Co se týče změny stavu 18. 8., tak v té době už byla vedena pouze symptomatická léčba a nebylo tedy na místě léčbu rozšiřovat. Analgetická léčba od 16. do 20. 8. nebyla vedena optimálně, nicméně nasazena byla. Nasogastrická léčba není u pacientů v tomto stavu standardní. Infuzní léčba zřejmě byla podávána, neboť je v zápisech uveden příjem tekutin. Celou dobu pacient močil dostatečně. Pacient měl anasarku, což je otok celého těla, zadržování vody. Ze zápisu o bilanci tekutin vyplývá, že v případě pacienta v režimu symptomatické léčby se jednalo o postup dostačující. V době přeložení ze [obec] byl pacient stabilizován ve smyslu stabilizace poslední fáze cirhózy jater. V této fázi může jakákoliv infekce vést k prudkému zhoršení zdravotního stavu. V dokumentaci uvedený závěr o hepatorenálním syndromu zřejmě není správný, neboť tomu nenasvědčují informace obsažené v dokumentaci, jakkoli jsou kusé. Pacient nebyl žlutý, močil dostatečně. Dle znalce byla příčinnou úmrtí infekce neznámé etiologie. Neznámá je zejména z toho důvodu, že poslední laboratoř byla ze dne 18. 8. Zdravotní dokumentace je v tomto směru výrazně nedostatečná. Obecně hodnotu CRP 128 lze snížit podáním antibiotik, nicméně izolovaně tato hodnota nevypovídá o stavu pacienta, v případě onemocnění jater může být tato hodnota ovlivněná i sníženou tvorbou bílkovin a skutečný stav infekce může být mnohem horší. Je tedy třeba hodnotit stav pacienta v kontextu klinického stavu a dynamiky. Cirhóza jater u posuzovaného pacienta byla diagnostikována jako alkoholická, tj. způsobená nadužíváním alkoholu. Z dostupné dokumentace nevyplývá nic, co by svědčilo pro nebo proti rozhodnutí o symptomatické léčbě. 9. Z konceptu propouštěcí zprávy (č. l. 67 jako součást znaleckého posudku) soud zjistil, že dne 16. 8. 2017 byl plánován překlad pana [příjmení] na interní oddělení ve [obec]. 10. Z nutriční tabulky (č. l. 70 jako součást znaleckého posudku) soud zjistil, že pan [příjmení] od 18. 8. do 23. 8. přijímal tekutiny (dne 18. 8. [číslo] ml, dne 19. 8. [číslo] ml, dne 20. 8. 900 ml, dne 21. 8. 600 ml, dne 22. 8. 400 ml, dne 23. 8. [číslo] ml), celou dobu tekutiny i vylučoval, vždy více, než přijal. 11. Ze sdělení [obec] lékařské komory ze dne 2. 11. 2021 (č. l. 139) soud zjistil, že pravidla přechodu léčby kauzální na léčbu symptomatickou, nazývanou též paliativní, jsou vymezena v Doporučení představenstva ČLK [číslo]. Toto doporučení bylo ke sdělení přiloženo (č. l. 140). Dle čl. 6 tohoto sdělení by měli být do rozhodování o zahájení paliativní péče zapojeni všichni členové ošetřujícího týmu, odpovědnost za rozhodnutí však nese vedoucí nebo jím určený lékař. Zahájení musí být zaznamenáno ve zdravotnické dokumentaci, přičemž předcházející zápis by měl obsahovat odborné posouzení zdravotního stavu a medicínské zdůvodnění rozhodnutí. Prioritou paliativní péče je odstranění bolesti, diskomfortu a strádání. 12. Svědek prim. MUDr. [jméno] [příjmení], primář oddělení [anonymizováno] u žalované, vypověděl (protokol na č. l. 147 a částečný přepis audiozáznamu na č. l. 164), že pan [jméno] [příjmení] byl k žalované převezen ve zdravotně stabilním stavu, měl těžkou cirhózu, trpěl bolestmi. Byla u něj hepatální encefalopatie. Vážil 105 kg, byl mobilní, částečně soběstačný. Po přijetí pacienta zjišťovali, jaké bere léky, prováděli vyšetř