6 C 234/2022-38 — Okresní soud ve Svitavách

1. Žalobkyně se podanou žalobou podanou ke zdejšímu soudu dne 13. 10. 2022 domáhala po žalovaném zaplacení částky v celkové výši 12 858 Kč s příslušenstvím z titulu smlouvy o úvěru uzavřené mezi žalobkyní a žalovaným dne 28. 7. 2022. Na jejím základě byl žalovanému poskytnut úvěr ve výši 6 000 Kč splatný dne 30. 8. 2022. Žalovaný se zavázal vrátit částku 6 000 Kč společně s poplatkem za poskytnutí úvěru a 39% úrokem ročně. Žalobkyně požaduje kromě dlužné jistiny ve výši 6 000 Kč zaplatit smluvní pokutu ve výši 264 Kč, poplatek za poskytnutí úvěru ve výši 1 488 Kč a částku 5 106 Kč představující náklady spojené s uplatněním pohledávky (1. upomínka za 450 Kč, 2. upomínka za 650 Kč, náhrada nákladů za inkasní řízení ve výši 1 500 Kč, upomínací SMS ve výši 1 221 Kč – 37 SMS po 33 Kč, upomínací emaily ve výši 1 085 Kč – 35x 31 Kč a upomínací telefonáty ve výši 200 Kč – 5x 40 Kč). Dále žalobkyně požaduje běžící zákonný úrok z prodlení a dále 39% úrok z jistiny 6 000 Kč od 31. 8. 2022 do zaplacení. 2. Účastníkům bylo zasláno usnesení s výzvou, zda souhlasí s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání. Žalobkyně s rozhodnutím bez nařízení jednání souhlasila. Jelikož se žalovaný ve stanovené lhůtě nevyjádřil, má soud za to, že s rozhodnutím bez nařízení jednání ve smyslu ustanovení § 115a o. s. ř. souhlasí. Soud vyšel z obsahu spisu a z důkazů založených ve spise. 3. Ze smlouvy o spotřebitelském úvěru ze dne 28. 7. 2022 vzal soud za prokázané, že žalobkyně uzavřela s žalovaným smlouvu o úvěru, na základě které poskytla žalovanému částku 6 000 Kč a žalovaný se zavázal společně s částkou 6 000 Kč zaplatit poplatek za poskytnutí úvěru ve výši 1 488 Kč – čl. 4 4. smlouvy. Smluvní strany si v čl. 4 1. smlouvy ujednaly úrok ve výši 39 % ročně, sazba RPSN činila dle čl. 6 2. smlouvy 1916 %. V článku 7. 1.c) smlouvy si smluvní strany sjednaly smluvní pokutu ve výši 0,1% denně z částky, ohledně níž je úvěrovaný v prodlení, maximálně ve výši ½ jistiny úvěru. V čl. 7 4. smlouvy si smluvní strany dále sjednaly pro případ prodlení úvěrujícího s vrácením úvěru poplatek ve výši 450 Kč za první upomínku k úhradě dlužné částky po sedmi dnech prodlení, poplatek ve výši 650 Kč za druhou upomínku k úhradě dlužné částky po dvaceti dnech prodlení, poplatek ve výši 1 500 Kč za náklady spojené s vymáháním pohledávky cestou inkasní agentury, dále 31 Kč za každou emailovou zprávu, 33 Kč za každou SMS zprávu a 40 Kč za každý i nespojený hovor, vše v maximálním počtu 40 zpráv, emailů či hovorů. Žalovanému byly poskytnuty předsmluvní informace shrnující podmínky spotřebitelského úvěru. Totožnost žalovaného byla ověřena pomocí ověřovací platby ve výši 1 Kč zaslané z bankovního účtu žalovaného a z kopie občanského průkazu žalovaného. Částka 6 000 Kč byla žalovanému žalobkyní odeslána dne 28. 7. 2022. 4. Upomínkou ze dne 8. 9. 2022 vyzývala žalobkyně žalovaného k úhradě dlužné částky, dne 20. 9. 2022 zaslala žalobkyně žalovanému poslední upomínku před předáním na vymáhání a dne 3. 10. 2022 poslední výzvu před žalobou. 5. V řízení bylo prokázáno, že žalobkyně uzavřela s žalovaným dne 28. 7. 2022 smlouvu o úvěru za použití prostředků komunikace na dálku, přičemž vůle žalovaného uzavřít danou smlouvu byla projevena tzv. verifikační platbou v částce 1 Kč. Na základě této smlouvy poskytla žalobkyně žalovanému částku 6 000 Kč se splatností 30. 8. 2022 (30 dní). Žalovaný se zavázal poskytnutou částku vrátit ve lhůtě splatnosti spolu s poplatkem za poskytnutí spotřebitelského úvěru ve výši 1 488 Kč a úrokem ve výši 192 Kč. Pro případ porušení smluvních povinností stanovených v čl. 7 1.c) smlouvy ze strany žalovaného byla sjednána smluvní pokuta ve výši 0,1 % denně z dlužné částky. Smluvní strany si dále sjednaly pro případ prodlení žalovaného s vrácením úvěru poplatek ve výši 450 Kč za první upomínku k úhradě dlužné částky po sedmi dnech prodlení, poplatek ve výši 650 Kč za druhou upomínku k úhradě dlužné částky po dvaceti dnech prodlení, a poplatek ve výši 1 500 Kč za náklady spojené s vymáháním pohledávky cestou inkasní agentury a dále i náklady za každé zaslání SMS zprávy, emailu či telefonátu, jak je uvedeno v odstavci 1. tohoto odůvodnění. Žalobkyně vyzvala žalovaného dopisy ze dne 8. 9. 2022, 20. 9. 2022 a 3. 10. 2022 k úhradě dlužné částky, žalovaný však na výzvy nereagoval a neuhradil ničeho. 6. Po právní stránce posoudil soud spor jako spor ze smlouvy o úvěru podle § 2395 a násl. o. z. Podle ustanovení § 2395 o. z. se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. 7. Podle ustanovení § 2048 o. z. ujednají-li strany pro případ porušení smluvené povinnosti smluvní pokutu v určité výši nebo způsob, jak se výše smluvní pokuty určí, může věřitel požadovat smluvní pokutu bez zřetele k tomu, zda mu porušením utvrzené povinnosti vznikla škoda. Smluvní pokuta může být ujednána i v jiném plnění než peněžitém. 8. Podle ustanovení § 580 o. z. neplatné je právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje. 9. Podle ustanovení § 588 o. z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému. 10. Podle ustanovení § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. 11. Mezi žalobkyní a žalovaným byla uzavřena smlouva o úvěru, která je zároveň spotřebitelskou smlouvou ve smyslu ustanovení § 1810 a násl. o. z., neboť ji žalobkyně uzavírala jako podnikatel a žalovaný jako spotřebitel. 12. V souvislosti s žalobou uplatněným nárokem se soud zabýval zejména tím, zda má žalobkyně nárok na zaplacení poplatku za poskytnutí úvěru ve výši 1 488 Kč, smluvní pokuty ve výši 264 Kč a náhrady nákladů spojených s vymáháním pohledávky ve výši 5 106 Kč. Nárok na zaplacení jistiny ve výši 6 000 Kč shledal soud důvodný. 13. Žalobkyně poskytla žalovanému úvěr ve výši 6 000 Kč a za to požadovala po žalovaném zaplatit poplatek za poskytnutí úvěru ve výši 1 488 Kč, tj. poplatek ve výši 24,8 % poskytnuté částky. V této souvislosti je soud ochoten akceptovat poplatek do výše maximálně 1/3 poskytnutého úvěru, a to právě s ohledem na poskytnutou částku úvěru, její nezajištění a krátkou dobu splatnosti. Nárok na 1 488 Kč tedy žalobkyně podle názoru soudu má. 14. Smluvní strany si dále ujednaly pro případ prodlení žalovaného s vrácením úvěru poplatek za první upomínku ve výši 450 Kč, poplatek za druhou upomínku ve výši 650 Kč, poplatek za vymáhání pohledávky prostřednictvím inkasní agentury ve výši 1 500 Kč a dále poplatky za telefonáty, emaily a SMS zprávy. Podle ustanovení § 122 odst. 1 písm. a) zák. č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, má věřitel právo na náhradu účelně vynaložených nákladů, které mu vznikly v souvislosti s prodlením spotřebitele, a pokud byla ujednána náhrada vyšší, považuje se v této části za smluvní pokutu. Zákon zde jasně hovoří o účelně vynaložených nákladech, poskytovatel úvěru tedy nemůže sjednat poplatek za zaslání upomínky v jakékoliv výši, ale pouze ve výši přiměřené, resp. účelně vynaložené. Je běžnou praxí, že zasílání upomínek dlužníkům je ze strany věřitelů zpoplatněno, za účelně vynaložené náklady však považuje soud maximálně částku ve výši 600 Kč za dvě upomínky. Další upomínání a navyšování nákladů na upomínání se soudu jeví jako účelově navyšující dlužnou částku. Za účelně vynaložené naopak nepovažuje částky vyšší ani poplatek za předání pohledávky k vymáhání inkasní agentuře, neboť pokud se žalobkyně jako podnikatelka dlouhodobě zabývá poskytováním nebo zprostředkováním spotřebitelského úvěru, jak vyplývá z předmětu podnikání žalobkyně patrného z výpisu z obchodního rejstříku, patří k této činnosti podnikání i základní ekonomická a zejména právní orientace v problematice spotřebitelského úvěru. Subjekt zabývající se touto podnikatelskou činností tedy musí disponovat vlastním odborným aparátem, nezávislým na vymáhání pohledávek prostřednictvím třetí osoby. Náklady na vymáhání prostřednictvím inkasní agentury tedy nepovažuje soud za účelně vynaložené. Stejně tak všechny ostatní náklady na SMS zprávy, telefonáty, i ty neuskutečněné a emaily, podle názoru soudu pouze uměle navyšují dlužnou částku. Za účelně vynaložené tak lze považovat náklady ve výši 600 Kč, a co do částky 4 506 Kč soud žalobu zamítl. 15. V článku 7. 1.c) smlouvy si smluvní strany sjednaly smluvní pokutu ve výši 0,1 % denně z dlužné částky. Žalobkyně požadovala smluvní pokutu ve výši 264 Kč, tato