10 C 164/2023-35 — Okresní soud ve Svitavách

1. Žalobkyně se podanou žalobou domáhala zaplacení žalované částky 48 489 Kč s příslušenstvím. V žalobě uváděla, že mezi právním předchůdcem žalobkyně společností [právnická osoba], [IČO], a žalovaným byla dne 28. 4. 2021 uzavřena smlouva o spotřebitelském úvěru - zápůjčce [číslo]. Na základě této smlouvy právní předchůdce žalobkyně poskytl žalovanému peněžní prostředky ve výši 30 000 Kč, a to v hotovosti v den uzavření smlouvy, což žalovaný potvrdil svým podpisem smlouvy. V souvislosti s poskytnutou zápůjčkou se žalovaný ve smlouvě zavázal zaplatit právnímu předchůdci žalobkyně částku 21 953 Kč, a to úroku ve výši 20 453 Kč a poplatku za zpracování zápůjčky ve výši 1 500 Kč. Celkovou částku odpovídající součtu poskytnuté zápůjčky a poplatků se žalovaný zavázal uhradit v hotovosti v 15 měsíčních splátkách po 3 464 Kč, přičemž poslední splátka byla stanovena na 2. 8. 2022. Žalovaný však nehradil sjednané splátky řádně a včas, čímž porušil své závazky ze smlouvy. Na svůj dluh uhradil pouze 3 464 Kč Poslední platba na pohledávku byla ze strany žalovaného uhrazena dne 18. 6. 2021 Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 14. 12. 2022 byla pohledávka za žalovaným s účinností od 16. 12. 2022 postoupena žalobkyni, což bylo žalovanému oznámeno písemně. Dlužná vymáhaná částka činí 48 489 Kč a sestává z nesplacené jistiny ve výši 28 878,19 Kč a z nesplaceného poplatku ve výši 19 610,81 Kč. Žalobkyně dále požaduje přiznání kapitalizovaného úroku ve výši 2 234,74 Kč, tj. úroku ve výši 20,79 % p.a. z dlužné jistiny od 3. 8. 2022, tedy ode dne následujícího po splatnosti poslední sjednané splátky, do data postoupení 14. 12. 2022, kapitalizovaného úroku z prodlení ve výši 2 597,83 Kč, tj. zákonného úroku z prodlení z dlužné jistiny od 29. 11. 2021, tedy od marného uplynutí týdenní lhůty běžící od splatnosti poslední sjednané splátky, do data postoupení 14. 12. 2022, úroku ve výši 20,79 % p.a. a zákonného úroku z prodlení ve výši 8,5 % p.a. z dlužné jistiny od 15. 12. 2022 do zaplacení. 2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. 3. Účastníkům bylo zasláno usnesení s výzvou, zda souhlasí s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání. Jelikož se účastníci ve stanovené lhůtě nevyjádřili, má soud za to, že s rozhodnutím bez nařízení jednání ve smyslu ustanovení § 115a o. s. ř. souhlasí. 4. Ze zákaznické karty a ze smlouvy o zápůjčce ze dne 28. 4. 2021 vzal soud za prokázané, že mezi právním předchůdcem žalobkyně společností [právnická osoba], [IČO], a žalovaným byla dne 28. 4. 2021 uzavřena smlouva o spotřebitelském úvěru - zápůjčce [číslo]. Na základě této smlouvy právní předchůdce žalobkyně poskytl žalovanému peněžní prostředky ve výši 30 000 Kč, a to v hotovosti v den uzavření smlouvy, což žalovaný potvrdil svým podpisem smlouvy. V souvislosti s poskytnutou zápůjčkou se žalovaný ve smlouvě zavázal zaplatit právnímu předchůdci žalobkyně částku 21 953 Kč sestávající z úroku ve výši 20 453 Kč a poplatku za zpracování ve výši 1 500 Kč. Celkovou částku odpovídající součtu poskytnuté zápůjčky a poplatků se žalovaný zavázal uhradit v hotovosti v 15 měsíčních splátkách po 3 464 Kč, přičemž poslední splátka byla stanovena ve výši 3 457 Kč. 5. Z tabulky umoření vzal soud za prokázané, že žalovaný nehradil sjednané splátky řádně a včas, čímž porušil své závazky ze smlouvy. Na svůj dluh uhradil pouze 3 464 Kč Poslední platba na pohledávku byla ze strany žalovaného uhrazena dne 18. 6. 2021 Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 14. 12. 2022 byla pohledávka za žalovaným s účinností od 16. 12. 2022 postoupena žalobkyni. 6. V dané věci soud po právní stránce posuzoval spor jako spor ze smlouvy o zápůjčce dle § 2390 a následujících zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o. z.“), která byla zároveň spotřebitelským úvěrem podle zákona č. 145/2010 Sb., o spotřebitelském úvěru a o změně některých zákonů, ve znění účinném do 30. 11. 2016. 7. Z provedeného dokazování vyplývá, že žalovaný uzavřel s právním předchůdcem žalobkyně smlouvu o zápůjčce a zavázal se žalobkyni za poskytnutou zápůjčku ve výši 30 000 Kč zaplatit dále úrok ve výši 20 953 Kč, což je v zásadě v souladu s § 2392 odst. 1 o. z. Dále se pak zavázal zaplatit rovněž částku za zpracování zápůjčky ve výši 1 500 Kč. Pojmově jde tedy o něco jiného než o samotný úrok, nicméně v zásadě jde o další plnění související s poskytnutím zápůjčky a lze jej tedy k úroku připočítat, resp. lze jej považovat za jakousi skrytou podobu úroku. Celkem byl tedy sjednán úrok ve výši 21 953 Kč, která je s ohledem na celkově zapůjčenou částku a dobu trvání zápůjčky (18 měsíců) zcela nepřiměřená. Co do částky 7 796,25 Kč považuje soud úrok za přiměřený (jde o úrok ve výši 20,79 %, který si účastníci jako další úrok výslovně sjednali). Naopak nad tuto částku jde již o úrok nepřiměřeně vysoký (jde o částku 14 156,75 Kč). Žalobkyni nárok na tuto část poplatku nevznikl, neboť pak již by byl poplatek nepřiměřeně vysoký a příčil se dobrým mravům. V této části je pak ujednání smlouvy právním jednáním neplatným podle § 580 odst. 1 obč. zák. 8. Žalovanému tedy vznikla povinnost zaplatit pouze jistinu zápůjčky ve výši 30 000 Kč a poplatek /úrok ve výši 7 796,25 Kč. V řízení nebylo prokázáno, že by žalovaný na svoje dluhy zaplatil více, než kolik uvádí žalobkyně, tedy 3 464 Kč. Na zápůjčku měl žalovaný zaplatit celkem soudem přiznávaných 37 796,25 Kč, a pokud na ni zaplatil 3 464 je zřejmé, že žalovaný nadále žalobkyni dluží 34 332,25 Kč. Soud proto žalobkyni tuto částku jako nedoplatek zápůjčky přiznal a to včetně sjednaného úroku a úroku z prodlení (nárok na zaplacení úroku z prodlení vyplývá z ustanovení § 1970 obč. zák. 9. Naopak soud žalobu, pokud jde o žalovaný nedoplatek zápůjčky 14 156,75 Kč včetně žalovaného příslušenství, zamítl jako nedůvodnou. 10. Žalobkyně uhradila za návrh na vydání elektronického platebního rozkazu soudní poplatek ve výši 1 940 Kč. Vzhledem k tomu, že soud ve věci nevydal elektronický platební rozkaz, postupoval podle položky 2 bodu 2. sazebníku soudních poplatků a soudní poplatek doměřil v konečném rozhodnutí. Podle položky 1 činí výše soudního poplatku z žalované částky 2 425 Kč. K doplacení tedy zbývá částka 485 Kč. Soud proto žalobkyni uložil ve výroku IV. povinnost zaplatit České republice - Okresnímu soudu ve Svitavách doplatek soudního poplatku ve výši 485 Kč, a to do 15 dnů od právní moci tohoto rozsudku (§ 9 odst. 1 zákona č. 549/1991 Sb., v účinném znění). 11. V řízení byla žalobkyně částečně úspěšná a podle § 142 odst. 2 o.s.ř. jí přísluší právo na náhradu nákladů řízení podle poměru jeho úspěchu a neúspěchu ve věci. Žalobkyně měla úspěch ze 71 %, neúspěch z 29 %, má tedy právo na náhradu nákladů řízení ze 42 % (71 – 29 = 42). Její náklady pak spočívaly v soudním poplatku ve výši 2 425 Kč, v odměně advokáta po 500 Kč podle § 14b odst. 1 advokátního tarifu za tři úkony právní služby, ve třech paušálech po 100 Kč podle § 14b odst. 5 advokátního tarifu a ve 21% DPH z odměny a paušálů. Náklady tak celkem činí 4 603 Kč a žalobkyně právo na náhradu 42% z těchto nákladů, tedy částky 1 933,26 Kč.