10 C 236/2022-39 — Okresní soud ve Svitavách

1. Žalobkyně se domáhala zaplacení žalované částky. V žalobě uváděla, že společnost [právnická osoba], [IČO] se sídlem [adresa], [PSČ] [obec a číslo], a žalovaný spolu uzavřeli smlouvu o spotřebitelském úvěru [číslo] na základě které věřitel poskytl žalovanému dne 18. 6. 2013 částku ve výši 2 000. Na základě smluv o postoupení pohledávek došlo k postoupení pohledávky, která je předmětem tohoto řízení, z původního věřitele na žalobce. Po nabytí pohledávky ze smlouvy žalobcem tento zjistil, že původním věřitelem nebyla v souladu s ustanovením zák. č. 145/2010 Sb., resp. zák. č. 257/2016 Sb., řádně zkoumána úvěruschopnost žalovaného, kdy na základě této skutečnosti dopěl k závěru, že smlouva je z daného důvodu neplatná. S ohledem na neplatnost smlouvy se však žalovaný bezdůvodně obohatil na původním věřiteli, resp. na žalobci, neboť získal majetkový prospěch plněním bez právního důvodu a je z tohoto důvodu povinen vydat žalobci bezdůvodné obohacení spočívající ve vydání částky, která mu byla původním věřitelem poskytnuta na základě smlouvy. 2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. 3. Soud věc projednal a rozhodl, aniž by nařídil jednání, neboť byly splněny podmínky dané § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, když soud vycházel z toho, že oba účastníci souhlasili s tím, aby ve věci rozhodl bez nařízení jednání, a ve věci lze rozhodnout jen na základě předložených listinných důkazů. 4. Podle § 157 odst. 4 o. s. ř. platí, že v odůvodnění rozsudku, proti němuž není odvolání přípustné nebo proti němuž se účastníci odvolání vzdali (§ 207 odst. 1), soud uvede pouze předmět řízení, závěr o skutkovém stavu a stručné právní posouzení věci. 5. [právnická osoba], [IČO] se sídlem [adresa], [PSČ] [obec a číslo], a žalovaný spolu uzavřeli smlouvu o spotřebitelském úvěru [číslo] na základě které věřitel poskytl žalovanému dne 18. 6. 2013 částku ve výši 2 000. Na základě smluv o postoupení pohledávek došlo k postoupení pohledávky, která je předmětem tohoto řízení, z původního věřitele na žalobce (pohledávka byla postupně postupována společností [právnická osoba] [právnická osoba] s.r.o., touto společností dále [právnická osoba] s.r.o., touto společností [právnická osoba] a tato společnost žalobkyni). Žalovanému byla částka 2 000 Kč poskytnuta bezhotovostně 18. 6. 2013 a ten poskytnutou částku nevrátil do současné doby. Žalobkyně nepředložila žádné důkazy, které by nasvědčovaly, že poskytovatel úvěr zkoumal, tzv. úvěru schopnost žalovaného, ostatně žalobkyně sama vychází z toho, že smlouva o úvěru je z tohoto důvodu neplatná. Žalobkyně požaduje vrácení pouze poskytnuté částky 2 000 Kč. 6. Nárok žalobkyně vyplývá z ustanovení § 451 a násl. občanského zákoníku č. 40/1964 Sb. ve znění pozdějších předpisů (byl účinný do 31. 12. 2013) a jde o nárok na vydání bezdůvodného obohacení, neboť žalovaný se obohatil z plnění z neplatného právního úkonu (§ 451 odst. 2 citovaného o. z.). Soud proto žalobkyni nárok na bezdůvodné obohacení přiznal i včetně požadovaného úroku z prodlení podle § 517 odst. 2 citovaného občanského zákoníku. 7. Ve sporu byla úspěšná žalobkyně a má dle ust. § 142 odst. 1 o. s. ř. právo na náhradu nákladů, které účelně vynaložila. Náklady řízení jsou tvořeny zaplaceným soudním poplatkem ve výši 400 Kč a náklady právního zastoupení ve výši 1 089 Kč (odměna dle § 14b odst. 1 bodu1 vyhlášky č. 177/1996 Sb. v účinném znění (advokátní tarif), ve výši 600 Kč za tři úkony právní služby po 200 Kč, tři paušální náhrady hotových výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a advokátního tarifu a 21% DPH). Tyto náklady řízení v celkové výši 1 489 Kč je žalovaný povinen nahradit žalobkyni k rukám jejího zástupce (§ 149 odst. 1 o. s. ř.). 8. Lhůtu k plnění rozsudkem uložených povinností stanovil soud v souladu s ustanovením § 160 odst. 1 o. s. ř. na tři dny od právní moci tohoto rozsudku.