15 C 181/2023-86 — Okresní soud ve Svitavách

1. Žalobkyně se žalobou podanou ke zdejšímu soudu dne 1. 8. 2023 domáhala po žalované zaplacení částky 103 477 Kč s příslušenstvím z titulu smlouvy o úvěru [číslo] uzavřené dne 14. 6. 2022 mezi žalobkyní a žalovanou. Předmětem smlouvy bylo poskytnutí úvěru ve výši 75 000 Kč s nominální úrokovou sazbou 66,85 % ročně, který měla žalovaná splácet ve 42 měsíčních splátkách po 5 122 Kč vždy k 25. dni příslušného měsíce počínaje 25. 7. 2022. Žalovaná zaplatila celkem 20 488 Kč, do prodlení se dostal s 5. splátkou. Žalobkyně úvěr po délce prodlení 65 dní dle čl. 6 smlouvy k 29. 1. 2023 zesplatnila. K datu zesplatnění činila dlužná částka 85 010,69 Kč (72 923,69 Kč činila dlužná jistina a 12 087 Kč představoval úrok za poskytnutí úvěru přirostlý ke dni zesplatnění). Po dni zesplatnění žalovaná neuhradila již ničeho. Dále žalobkyně požaduje zaplacení 2 smluvních pokut po 499 Kč podle čl. 6 smlouvy za prodlení se splátkou vyšší než 30 dnů. Celková částka za tyto smluvní pokuty činí 998 Kč. Podle čl. 6 smlouvy žalobkyně požaduje zaplacení nákladů vzniklých v souvislosti s prodlením žalované, a to po 200 Kč za každou splátku, tedy 600 Kč (žalovaná se ocitla v prodlení se splátkami 4, 5, 6). Dále žalobkyně požaduje uhrazení částky 1 398 Kč v souvislosti s neuhrazenou výší sjednaného pojistného, které činilo 466 Kč měsíčně, přičemž žalovaná neuhradila tuto částku v rámci splátek č. 5, 6, 7. Žalobkyně tak požaduje uhrazení částky 88 006 Kč (85 010,69 + 998 + 600 + 1 398) spolu se zákonným úrokem z prodlení z částky 88 006 Kč ve výši 15 % ročně od 31. 1. 2023 do zaplacení. Podle bodu 6.5. smlouvy žalobkyně požaduje po žalované zaplacení smluvní pokuty ve výši 0,1 % denně z dlužné nové jistiny, a to z částky 85 010,69 Kč od 31. 1. 2023 do 31. 7. 2023 ve výši 15 471,82 Kč. Závěrem žalobkyně požaduje smluvní úrok z jistiny 72 923,69 Kč od 31. 1. 2023 do 23. 2. 2023 v nominální výši 66,85 % ročně. Za období od 24. 2. 2023 do zaplacení pak požaduje žalobkyně úrok ve výši 15 % ročně z částky 72 923,69 Kč dle § 122 odst. 4 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále jen „zákon o spotřebitelském úvěru“). Úrok je pak požadován maximálně do doby, kdy celkový úrok dosáhne od 31. 1. 2023 částky 234 662 Kč (tedy podle bodu 2.2. smlouvy 120 % částky, kterou má žalovaná zaplatit dle části A. smlouvy). 2. K jednání nařízenému na 6. 12. 2023 se právní zástupce žalobkyně dostavil, na podané žalobě setrval, přičemž uvedl, že žalovaná nehradila ničeho nad rámec plateb uvedených již v žalobě. Příjem žalované ve výši 23 336 Kč měsíčně vyplývá z opisu daňového přiznání. Žalovaná se k jednání bez omluvy nedostavila, proto soud v souladu a za splnění podmínek § 101 odst. 3 o. s. ř. jednal v její nepřítomnosti. Po poučení soudu ve smyslu § 118a o. s. ř. a následně i § 118b o. s. ř. o tom, že soud nemá za dostatečně prokázané, že by žalobkyně řádně přezkoumala úvěruschopnost žalované, žalobkyně uvedla, že nad rámec předložených listin nemá, co by soudu doložila. 3. Z návrhu na uzavření smlouvy o úvěru/smlouvy o úvěru ze dne 14. 6. 2022, přílohy [číslo] dodatku [číslo] z oznámení o schválení úvěru [číslo] ze dne 15. 6. 2022 soud zjistil, že žalobkyně poskytla žalované úvěr ve výši 75 000 Kč a žalovaná se zavázala poskytnutý úvěr spolu s úrokem ve výši 66,85 % ročně (RPSN 91,66 % ročně) splácet v pravidelných 42 měsíčních splátkách po 5 122 Kč splatných vždy k 25. dni v měsíci. Celkem měla žalovaná zaplatit žalobkyni částku 195 552 Kč. Podle čl. 6 smlouvy jestliže se klient ocitne v prodlení se splátkou o délce 30 dnů, vzniká mu povinnost zaplatit poskytovateli smluvní pokutu ve výši 499 Kč, a to za každou splátku, maximální souhrn těchto smluvních pokut činí 2 999 Kč za rok. Podle článku 6.2. smlouvy má poskytovatel právo na náhradu účelně vynaložených nákladů, které mu vznikly v souvislosti s prodlením. Výše těchto nákladů činí u každé splátky 200 Kč. Podle článku 6.5. smlouvy jestliže klient po zesplatnění úvěru nezaplatí novou jistinu úvěru v den zesplatnění úvěru, vzniká mu povinnost zaplatit poskytovateli smluvní pokutu ve výši 0,1 % denně z dlužné nové jistiny úvěru ode dne následujícího po dni zesplatnění úvěru do zaplacení. Dle článku 6.9. smlouvy souhrn výše všech ze strany poskytovatele uplatněných smluvních pokut nesmí přesáhnout součin čísla 0,5 a celkové výše úvěru. Z přílohy [číslo] soud zjistil, že žalovaná se přihlásila k návrhu na uzavření smlouvy o úvěru/smlouvy o úvěru – pojištění schopnosti splácet úvěr. Součástí ujednání byla v bodě 2.1. vyjádřená povinnost žalované hradit měsíčně částku 466 Kč. Žalobkyně dne 15. 6. 2021 oznámila žalované, že úvěr schválila s úrokem 66,85 % ročně a zaslala jí splátkový kalendář, z něhož je zřejmé, že měsíční splátka 5 122 Kč v sobě zahrnuje již částku 466 Kč za pojištění. 4. Z dokladu o vyplacení úvěru vyplývá, že částka 75 000 Kč byla vyplacena na účet uvedený žalovanou ve smlouvě, tj. účet č. [bankovní účet] dne 14. 6. 2022. 5. Žalobkyně žalovanou výzvami ze dne 27. 12. 2022 a 25. 1. 2023 vyzývala k úhradě dlužných splátek. 6. Z oznámení ze dne 29. 1. 2023 soud zjistil, že žalobkyně sdělila žalované, že pro neplnění podmínek úvěru tento úvěr ke dni 29. 1. 2023 zesplatnila a současně ji vyzvala k okamžité úhradě dlužné částky 88 006 Kč. 7. Z předžalobní výzvy k plnění ze dne 12. 7. 2023 vyplynulo, že žalobkyně vyzývala žalovanou k úhradě dlužné částky s tím, že pokud nebude dlužná částka zaplacena, bude vymáhána soudní cestou. 8. Z karty klienta soud zjistil, že žalovaná uhradila 4 splátkami celkem 20 488 Kč. Splátka 5 122 Kč byla uhrazena dne 30. 6. 2022, dvakrát dne 5. 9. 2022 a naposledy dne 15. 11. 2022. Následně již nebylo hrazeno ničeho. V souvislosti s opožděnými platbami byly žalované zaslány upomínky dne 27. 12. 2022 a 25. 1. 2023. Neuhrazená výše pokut činila 998 Kč. 9. Z hodnocení klienta soud zjistil, že příjmy žalované činí 23 336 Kč. Pokud jde o výdaje, započetla na ně žalobkyně životní minimum ve výši 4 250 Kč, náklady na bydlení činily 5 529 Kč. Žalobkyně mezi náklady zahrnula i povinnost žalované hradit výživné na jedno dítě ve výši 3 050 Kč měsíčně. Celková výše výdajů tedy činila 12 829 Kč. Volné prostředky tak činily 9 507 Kč. 10. Z opisu vybraných údajů z DAP DPFO za ZO 2021 soud zjistil, že příjmy žalované činily 700 092 Kč, výdaje 420 055 Kč. Rozdíl příjmů a výdajů činil 280 037 Kč. 11. Z výpisů z účtu žalované za listopad 2021 soud zjistil, že se v něm položka příjem ze zaměstnání nevyskytuje. Výpis ovšem obsahuje položku nájemné a zálohy za služby ve výši 9 068 Kč, přičemž tato byla hrazena dne 1. 11. 2021 a ve výši 9 069 Kč též dne 29. 11. 2021. Výpis dále obsahuje údaje o výdajích za měsíc listopad v souhrnné výši minimálně 5 429 Kč, řadu nespecifikovaných plateb v baru Wings v Poliččce. 12. Z výpisu registru SOLUS soud zjistil, že žalovaná nemá žádný příznak. Z výpisu registru NRKI a následného scoringu soud zjistil, že žalované bylo přiděleno skóre 295, které ji zařadilo do kategorie I, tedy do vyššího rizika, kde je úvěr výrazněji limitován výší vyplacené částky, případně zamítán. 13. V řízení bylo prokázáno, že žalobkyně uzavřela se žalovanou dne 14. 6. 2022 smlouvu o úvěru, na základě které poskytla žalované částku 75 000 Kč a žalovaná se zavázala poskytnutou částku vrátit v pravidelných 42 měsíčních splátkách po 5 122 Kč měsíčně a úrokem ve výši 66,85 % ročně z poskytnutého úvěru. Žalovaná na dluh uhradila 20 488 Kč. Pro případ prodlení si účastníci sjednali smluvní pokuty ve výši 499 Kč za porušení splatností splátky a ve výši 0,1 % denně v případě, že úvěr po zesplatnění nebude uhrazen. Náklady žalobkyně v souvislosti s prodlením žalované byly stanoveny ve výši 200 Kč za prodlení se splátkou. 14. Po právní stránce soud hodnotil věc tak, že se jedná o spor podle § 2395 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“) ve spojení se zákonem č. 257/2016 Sb. o spotřebitelském úvěru (dále jen„ z.s.ú“). 15. Podle ust. § 2395 o. z. smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. 16. Podle ust. § 86 odst. 1 z.s.ú. poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. 17. Podle ust. § 86 odst. 2 z.s.ú. poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelskéh