15 C 290/2022-36 — Okresní soud ve Svitavách

1. Žalobkyně se podanou žalobou domáhala po žalovaném zaplacení částky 40 126,11 Kč s kapitalizovaným úrokem ve výši 7 127,50 Kč, úrokem ve výši 11,75% ročně z částky 38 030,11 Kč od 11. 10. 2022 do zaplacení, kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 1 626,61 Kč od 7. 6. 2022 do 10. 10. 2022 a zákonným úrokem z prodlení ve výši 11,75% ročně z částky 40 126,11 Kč od 11. 10. 2022 do zaplacení, a to z titulu smlouvy o revolvingovém úvěru [číslo] uzavřené mezi účastníky dne 16. 3. 2019. Na základě této smlouvy byl žalovaný oprávněn čerpat revolvingový úvěr s úvěrovým rámcem ve výši 45 000 Kč. Výše pravidelné měsíční splátky byla stanovena na 4% z aktuální dlužné částky. Splatnost každé splátky byla stanovena vždy k 20. dni měsíce následujícího po měsíci, v němž došlo k čerpání. Žalovaný celkem za dobu trvání úvěrového vztahu čerpal 63 457,32 Kč. Na poskytnutý úvěr uhradil 48 719,60 Kč. Žalovaný tedy dlužné splátky nehradil řádně a včas a proto žalobkyně úvěr ke dni 23. 5. 2022 v souladu s úvěrovými podmínkami zesplatnila. Dlužná pohledávka ke dni podání žaloby tak činila 40 126,11 Kč a sestávala z neuhrazené jistiny ve výši 38 030,11 Kč, poplatků ve výši 196 Kč, nákladů na vymáhání ve výši 400 Kč a smluvních pokut ve výši 1 500 Kč. 2. Žalovaný se k řádně doručené žalobě přes výzvu a poučení soudu nevyjádřil. 3. Soud věc projednal a rozhodl, aniž by nařizoval jednání, neboť byly splněny podmínky uvedené v § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu v účinném znění (dále jen„ o. s. ř.“). Soud totiž s přihlédnutím k obsahu žaloby a charakteru projednávaného sporu dospěl k závěru, že ve věci lze rozhodnout jen na základě žalobkyní předložených listinných důkazů. Žalovaný se ve stanovené lhůtě k písemné výzvě soudu obsahující doložku podle § 101 odst. 4 o. s. ř. nevyjádřil, soud proto jeho souhlas s rozhodnutím věci bez nařízení jednání předpokládal. Žalobkyně tento souhlas vyslovila již v podané žalobě. 4. Žalovaný uzavřel s žalobkyní dne 16. 3. 2019 úvěrovou smlouvu o revolvingovém úvěru [číslo]. V rámci této smlouvy byl žalovanému poskytnut revolvingový úvěr s výší úvěrového rámce 45 000 Kč. Žalovaný se revolvingový úvěr zavázal splácet v pravidelných měsíčních splátkách ve výši 4% z dlužné částky, minimálně 400 Kč. Splatnost byla dohodnuta do 20. dne v měsíci. Roční úroková sazba byla sjednána ve výši 26,28%. Z úvěrových podmínek bylo dále zjištěno, že smluvní pokuta pro případ nesplácení byla stanovena na 500 Kč. Žalobkyni by dále vznikl nárok na jednorázovou smluvní pokutu po zesplatnění ve výši 10% ze splatné jistiny, úroků a pojistného, maximálně však 0,1% denně z dlužné částky. Doplňkovou službou bylo čerpání na nákup zboží – chladničky Beko ve výši 14 798 Kč, výše měsíční splátky činila 1 480 Kč, úroková sazba 18,96% ročně, počet splátek 11. 5. Z výpisu čerpání soud zjistil, že úvěr ve výši 14 798 Kč byl čerpán dne 16. 3. 2019. Tento úvěr žalovaný řádně splácel. Současně však počínaje 2. 12. 2019 počal čerpat úvěr z úvěrového rámce. Poslední úhradu splátky učinil žalovaný dne 20. 1. 2022, tedy 34 splátku ve výši 1 721 Kč. Následně již ničeho neuhradil. Dle předložené rekapitulace, která je součástí výpisu z účtu, došlo ke dni 23. 5. 2022 k zesplatnění úvěru. Dluh na jistině činil 38 030,11 Kč. Neuhrazené poplatky činily 196 Kč, úrok za hotovostní transakce činil 2 638,01 Kč, náklady za vymáhání pohledávky činily 400 Kč a smluvní pokuta činila celkem 1 500, úrok činil 1 443,14 Kč, obchodní úrok 3 045,23 Kč a úrok z prodlení 1 626,61 Kč. Celková výše dluhu činila 48 880,22 Kč. 6. Z výzvy ke splacení celého úvěru ze dne 23. 5. 2022 vzal soud za prokázané, že žalobkyně vyzvala žalovaného k úhradě dlužné částky 44 208,38 Kč nejpozději do 14 dnů od sepsání této výzvy a tato výzva byla odeslána na trvalou adresu žalovaného. 7. Z předžalobní výzvy ze dne 17. 6. 2022 soud zjistil, že žalovaný byl vyzván k úhradě částky 45 028,75 Kč se splatností do 7 dnů. Tato výzva byla žalovanému odeslána dne 20. 6. 2022. 8. Po právní stránce soud hodnotil spor jako spor ze smlouvy o úvěru podle § 2395 a násl. zák. č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“) za užití ust. § 1820 a násl. o. z., ve spojení se zák. č. 145/2010 Sb. o spotřebitelském úvěru, ve znění novel. 9. Podle § 2395 o. z. smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. 10. Podle ust. § 1970 o.z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízení; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. 11. Podle ust. § 2048 o. z. ujednají-li strany pro případ porušení smluvené povinnosti smluvní pokutu v určité výši nebo způsob, jak se výše smluvní pokuty určí, může věřitel požadovat smluvní pokutu bez zřetele k tomu, zda mu porušením utvrzené povinností vznikla škoda. Smluvní pokuta může být ujednána i v jiném plnění než peněžitém. 12. Podle ust. § 580 o. z. neplatné je právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje. 13. Podle ust. § 588 o. z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému. 14. Na základě shora uvedeného je zřejmé, že se žalobkyně nyní právem domáhá po žalovaném zaplacení dlužné částky, a proto soud podané žalobě vyhověl a uložil žalovanému povinnost zaplatit žalobkyni dlužnou částku včetně příslušenství, tak jak je uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku. Žalobkyně požaduje úrok ve výši 11,75% ročně přičemž takovouto výši úrokové sazby nepovažuje soud za zjevně nepřiměřenou. Z uvedeného důvodu byl oprávněným shledán též požadavek na úhradu kapitalizovaného smluvního úroku. 15. Nárok na zaplacení poplatků ve výši 196 Kč vyplývá jednak ze smlouvy a jednak z výpisu čerpání a soud jejich výši shledal rovněž oprávněnou a nijak nevybočující běžného rámce. Stejným způsobem pak soud nahlíží též na výši nárokovaných nákladů spojených s vymáháním pohledávky v celkové výši 400 Kč. Pokud jde o výši smluvní pokuty, tak i tuto shledal soud oprávněnou a nijak nenarušující dobré mravy. V samotné smlouvě je smluvní pokuta stanovena ve výši 500 Kč za nesplacenou splátku a dále 10% ze splatné jistiny, úroků a úhrad za pojištění. Dle výpisu čerpání přitom žalobkyně naúčtovala žalovanému smluvní pokutu za dvě nesplacené splátky ve výši 1 000 Kč a dále smluvní pokutu ve výši 1 500 Kč. Uhrazeno bylo celkem 1 000 Kč, k úhradě tak zbývá 1 500 Kč. Výše uvedených poplatků je přitom zcela v souladu se zněním zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru. Jistina tak činí celkem požadovaných 40 126,11 Kč (38 030,11 + 196 + 400 + 1 500). Nárok žalobkyně na zákonný úrok z prodlení vyplývá z ust. § 1970 zák. č. 89/2012 Sb., neboť k prodlení žalovaného došlo již za účinnosti nového občanského zákoníku, výše úroku z prodlení se pak řídí nařízením vlády č. 351/2013 Sb., ve znění pozdějších předpisů. Jelikož byl nárok žalobkyně shledán oprávněným, byl jí přiznán i kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení v požadované výši 16. Podle § 142 odst. 1 o. s. ř. svědčí procesně zcela úspěšné žalobkyni vůči žalovanému právo na náhradu účelně vynaložených nákladů řízení. Ty sestávají ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 1606 Kč a z nákladů zastoupení. Tyto byly určeny dle vyhl. č. 177/1996 Sb. advokátního tarifu, ve znění účinném ke dni učinění jednotlivých úkonů právní služby (dále jen„ AT“), a to konkrétně ve znění od 1. 7. 2014. Jde o odměnu advokáta za tři úkony právní služby dle § 14b bod 1 bod 3 AT – po 500 Kč za jeden (převzetí a příprava zastoupení, podání žaloby a písemné podání; § 11 odst. 1 písm. a), d) AT) celkem 1 500 Kč, dále o náhradu hotových výdajů spojených s každým z úkonů – vždy po 100 Kč, tj. celkem 300 Kč (§ 14b odst. 5 písm. a) AT). Konečně žalobkyni náleží i náhrada za DPH v sazbě 21% (zák. č. 235/2004 Sb. ve znění účinném od 1. 1. 2013) z odměny i hotových výdajů advokáta, tj. částka 378 Kč (0,21 x (1 500 + 300)). Náhrada nákladů řízení tak činí celkem 3 784 Kč (1 606 + 1 500 + 300 + 378). Tyto náklady je žalovaný povinen nahradit žalobkyni k rukám jejího zástupce (§ 149 odst. 1 o. s. ř.). 17. Lhůtu k plnění rozsudkem uložených povinností soud stanovil v souladu s § 160 odst. 1 o. s. ř. na tři dny od právní moci tohoto rozsudku.