15 C 46/2023-25 — Okresní soud ve Svitavách

1. Žalobkyně se žalobou ze dne 9. 3. 2023 domáhala po žalovaném zaplacení částky 25 435,24 Kč s příslušenstvím, a to z titulu pohledávek vzniklých za žalovaným v důsledku ukončeného pracovního poměru, kdy v období od 8. 11. 2021 do 27. 12. 2021 pracoval u žalobkyně na pozici servisního technika. Jednalo se o pohledávku z finančních prostředků svěřených žalovanému na nákup pohonných hmot, kdy žalovanému byla dne 12. 11. 2021 předána hotovost ve výši 8 000 Kč a dne 3. 12. 2021. Tuto hotovost měl žalovaný vyúčtovat oproti zakoupeným pohonným hmotám použitým při plnění pracovních činností. K vyúčtování ovšem žalovaný předložil pouze doklad na částku 1 988,50 Kč. Částka 11 011,50 Kč tedy proúčtována nebyla. Dále měl žalovaný od žalobkyně k dispozici pro plnění pracovních úkolů telefon zn. Apple i Phone SE 2 gen., sér. č. F17F4DZBPLJQ, který při ukončení pracovního poměru vrátil poškozený. Oprava byla provedena dne 5. 1. 2022 v ceně 3 710,75 Kč. Žalovanému bylo svěřeno k užívání též vozidlo Toyota PROACE 2.0 D-4D, [registrační značka], které žalovaný poškodil při autonehodě. Spoluúčast z pojistky činila 5 000 Kč, škody nekryté pojištění pak 5 712,99 Kč Celkem tedy v souvislosti s poškozením vozidla žalobkyně požaduje po žalovaném částku 10 712,99 Kč. Žalobkyně se tedy domáhá celkové částky 25 435,24 Kč, neboť žalovaný na shora uvedené pohledávky neuhradil ničeho. 2. Žalovaný se k věci na výzvu soudu nevyjádřil. Postupem podle § 101 odst. 4 o. s. ř. bylo možné dovodit souhlas s rozhodnutím věci bez nařízení jednání, když ani žalovaný ani žalobkyně na výzvu soudu nesdělili, že s rozhodnutím věci bez nařízení jednání nesouhlasí. Protože zároveň bylo možné ve věci rozhodnout jen na základě předložených listinných důkazů, soud ve smyslu ust. § 115a o. s. ř. k projednání věci samé nenařizoval jednání. 3. Z oznámení škody [číslo] soud zjistil, že dne 23. 12. 2021 došlo ke vzniku pojistné události u vozidla [registrační značka], tov. zn. Toyota PROACE, zaviněné řidičem vozidla, tj. žalovaným. Žalovaný nehodu způsobil tak, že sjel do brázdy za krajnici a poté do odvodňovacího kanálu v důsledku čehož došlo k výbuchu levé přední pneumatiky. V důsledku nehody dále došlo k poškození předního nárazníku. Oznámení škody bylo přijato řidičem. 4. Z faktury [číslo] ze dne 28. 1. 2022 soud zjistil, že v případě vozidla tov. zn. Toyota PROACE, [registrační značka], žalobkyně rozhodla o vymáhání částky 5 000 Kč po žalovaném v rámci pojistné události [číslo]. V rámci faktury [číslo] ze dne 25. 2. 2022 pak soud zjistil, že žalobkyně rozhodla o vymáhání částky nekryté leasingovou smlouvou po žalovaném z titulu pojistné události vozidla [registrační značka] v celkové částce 5 712,99 Kč. 5. Z přehledu vyplacených záloh za pohonné hmoty soud zjistil, že dne 12. 11. 2021 a 3. 12. 2021 převzal žalovaný zálohu ve výši 8 000 Kč, resp. 5 000 Kč, přičemž dne 11. 1. 2022 bylo na tyto zálohy započteno vyúčtování ve výši 1 988,50 Kč. Výše nevyúčtovaných záloh tak činila 11 011,50 Kč. 6. Z faktury [číslo] ze dne 5. 1. 2022 soud zjistil, že v rámci reklamace zařízení Apple i Phone SE 2 gen. bylo žalobkyni účtováno 3 710,75 Kč. Splatnost faktury byla stanovena na 4. 2. 2022. 7. Z předžalobní výzvy ze dne 29. 11. 2022 soud zjistil, že žalobkyně vyzvala žalovaného k uhrazení dlužné částky ve výši 25 435,24 Kč s podrobným rozpisem jednotlivých dlužných částek, a to nejpozději do 10 dnů od obdržení této výzvy. Výzva byla žalovanému odeslána dne 29. 11. 2022. 8. Pokud jde o skutková zjištění, odkazuje soud pro zjednodušení na body 2 až 6 odůvodnění tohoto rozsudku. 9. Po právní stránce soud věc hodnotil v případě nevrácené zálohy za pohonné hmoty jako nárok z titulu bezdůvodného obohacení dle § 2991 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“), ve zbývající části pak podle ustanovení § 2894, § 2900 a § 2951 o. z. 10. Na základě shora uvedeného dospěl soud k závěru, že podaná žaloba je v plném rozsahu důvodná. Žalobkyně svá tvrzení dostatečně prokázala předloženými fakturami a dalšími listinnými důkazy. Bylo přitom věcí žalovaného, aby v případě, že předmětné pohledávky vůči své osobě zcela nebo i jen zčásti uhradil, toto tvrdil a prokázal. Nicméně žalovaný byl po celou dobu řízení pasivní a soud proto vycházel z tvrzení a důkazů předložených žalobkyní. 11. Ve věci úspěšné žalobkyni bylo vůči neúspěšnému žalovanému přiznáno právo na náhradu nákladů řízení (§ 142 odst. 1 a § 142a odst. 1 o. s. ř.), které tvoří jednak soudní poplatek ve výši 1 272 Kč, a dále náklady řízení. Tyto byly určeny dle vyhl. č. 177/1996 Sb. advokátního tarifu, ve znění účinném ke dni učinění jednotlivých úkonů právní služby (dále jen„ AT“), a to konkrétně ve znění od 1. 7. 2014. Jde o odměnu advokáta za tři úkony právní služby dle § 7 odst. 5 AT – po 2 140 Kč za jeden (1 500 + (40 x 16)) - celkem 6 420 Kč (převzetí a příprava zastoupení, podání žaloby; § 11 odst. 1 písm. a), c), d) AT), dále o náhradu hotových výdajů spojených s každým z úkonů – vždy po 300 Kč, tj. celkem 900 Kč (§ 13 odst. 4 AT) Celkem tedy 7 320 Kč. Žalobkyni pak náleží i náhrada DPH ve výši 21 %, tj. 1 537 Kč (0,21 x (6 420 + 900)). Náhrada nákladů řízení tak činí celkem 10 129 Kč (1 272 + 6 420 + 900 + 1 537). Tyto náklady je žalovaný povinen nahradit žalobkyni k rukám jejího zástupce (§ 149 odst. 1 o. s. ř.). 12. O lhůtě k plnění bylo rozhodnuto podle ust. § 160 odst. 1 o. s. ř.