16 C 191/2022-118 — Okresní soud ve Svitavách

1. Žalobkyně se domáhala určení vlastnictví pozemku p. č. st. [číslo] v k. ú. [okres], po změně žaloby u jednání, uložení povinnosti žalobkyni zaplatit žalovanému částku 72 200 Kč. Tvrdila, že je výlučným vlastníkem domu [adresa] (dále jen„ dům“), který z většiny (84 m2) leží na pozemku p. č. st. [číslo], který rovněž vlastní žalobkyně. Menšinovou částí (19 m2) leží na pozemku žalovaného p. č. st. [číslo], který vznikl rozdělením původního pozemku [parcelní číslo] o výměře 274 m2 (dále„ původní pozemek“). Žalobkyně dovozuje, že původní vlastník domu stavěl v dobré víře, že staví na svém pozemku, přičemž v malé míře přesáhl na původní pozemek. Stavba takto stojí bezmála 40 let. Má tedy za to, že bylo naplněno ustanovení o přestavku, které se posuzuje zpětně ke dni zřízení stavby a nehraje tedy roli, že později byl z původního pozemku [parcelní číslo] o výměře 274 m2 vyčleněn pozemek p. č. st. [číslo]. Žalobkyně se tedy na základě přestavku stala vlastníkem pozemku p. č. st. [číslo] o výměře 19 m2, žalovanému za to náleží náhrada 72 200 Kč stanovená znaleckým posudkem. 2. Žalovaný s žalobou nesouhlasil. Tvrdil, že právní předchůdce žalobkyně, společnost [právnická osoba], nabyla dům v prosinci 2020 v dražbě konané v rámci insolvenčního řízení. V rámci dražby byl zveřejněn znalecký posudek s upozorněním, že část domu se nachází na pozemku [parcelní číslo] (původní pozemek), který má jiného vlastníka. [právnická osoba] chtěla od žalovaného zakoupit část původního pozemku, na kterou dům přesahuje, přičemž byla ujednána kupní cena 350 000 Kč. Z prodeje však nakonec sešlo z důvodu na straně společnosti [právnická osoba] Nakonec došlo dne 23. 7. 2021 k uzavření nájemní smlouvy, kterou žalovaný pronajal část původního pozemku do 31. 12. 2023 za částku 30 000 Kč s inflační doložkou. V důsledku fúze sloučením došlo k převodu domu na žalobkyni. Strany spolu následně komunikovaly ohledně dalších svých sporů a ze strany žalobkyně došlo k nabídce odkupu dotčené části pozemku za 500 000 Kč. K rozdělení pozemku geometrickým plánem se vznikem pozemku p. č. st. [číslo] došlo bez vědomí a souhlasu žalovaného. Následně spolu strany opět komunikovaly ohledně dalších sporů a dne 6. 5. 2022 došlo k úpravě nájemného na 34 000 Kč, avšak později byl žalovaný opět vyzván k uzavření kupní smlouvy, žalovaný nabídl prodej za částku 450 000 Kč, ovšem bez odezvy. Ustanovení o přestavku nemohou být dle žalovaného aplikována, neboť v době zřízení části stavby zasahující na původní pozemek v roce 1981 byly všechny dotčené pozemky, dnes označené jako p. [číslo] p. [číslo] p. č. st. [číslo] a p. č. st. [číslo], ve vlastnictví jediné osoby, a to paní [jméno] [příjmení]. Nejednalo se tedy o stavbu zřízenou na cizím pozemku. Zároveň stavba nezasahuje malou částí na původní pozemek a nejedná se o malou část pozemku. Dům má celkovou plochu 103 m2, z čehož 19 m2 zasahuje na původní pozemek o výměře 274 m2. Na původním pozemku se tedy nachází 18,45 % plochy domu, přičemž přesah domu zabírá 6,93 % plochy pozemku. Dle žalovaného nebyl dán ani právní zájem na požadovaném určení, neboť právní postavení stran je jisté – žalobkyně má právo užívat pozemek žalobce na základě nájemní smlouvy až do [datum]. 3. Soud věc projednal a na základě provedených důkazů učinil následující zjištění: 4. Mezi stranami nebylo sporné (protokol na č. l. 114), že dům žalobkyně [adresa] stojí výměrou 84 m2 na pozemku žalobkyně st. [parcelní číslo] v k. ú. [okres] a výměrou 19 m2 na pozemku žalovaného st. [parcelní číslo] v k. ú. [okres]. Pozemek žalovaného byl původně součástí jiného pozemku žalovaného [parcelní číslo] v k. ú. [okres] o původní výměře 274 m2 [adresa] má současnou podobu a půdorys cca 40 let, tj. od 80. let 20. století. 5. Z ohlášení drobné stavby ze dne 2. 7. 1987 (č. l. 81 vzadu) soud zjistil, že toto ohlášení podávala paní [jméno] [příjmení], ohlášení je sice z drobné části zakryto skvrnou, je však stále čitelné, že se jedná o stavbu na p. [číslo] má jít o nahrazení dřevěné kůlny kůlnou zděnou, přičemž paní [příjmení] prohlašuje, že k pozemku má vlastnické právo. 6. Z dopisu ze dne 8. 7. 1981 (č. l. 82) soud zjistil, že tehdejší MNV v [obec] vyzval paní [příjmení], aby znovu vyplnila formulář ohlášení stavby a uvedla přesnou adresu stavebníka, číslo pozemku podle evidence nemovitostí a přiložila jednoduchou projektovou dokumentaci. 7. Z ohlášení drobné stavby ze dne 14. 7. 1987 (č. l. 82 vzadu) soud zjistil, že toto ohlášení podávala paní [jméno] [příjmení]. Jedná se o stavbu na p. [číslo] má jít o nahrazení dřevěných dřevníků dřevníkem zděným s plechovou střechou, přičemž paní [příjmení] prohlašuje, že k pozemku má vlastnické právo. 8. Z plánku (č. l. 83) soud zjistil umístění dřevníku. 9. Ze sdělení k ohlášení drobné stavby ze dne 14. 7. 1981 (č. l. 81) soud zjistil, že tehdejší MNV v [obec] sdělil paní [jméno] [příjmení], že k hlášení drobné stavby - stavební úpravy objektu [okres], A. [příjmení] [číslo], na pozemku [parcelní číslo] není námitek. 10. Z geometrického plánu ze dne 26. 1. 2022 (č. l. 87) soud zjistil, že tímto plánem byl pozemek [parcelní číslo] rozdělen na pozemky p. [číslo] st. p. [číslo] st. p. [číslo] pozemek p. č. st. 22 byl rozdělen na pozemky st. p. č [číslo] a st. [parcelní číslo]. Původní pozemek st. [parcelní číslo] nesousedí s pozemkem [parcelní číslo]. 11. Z pozemkové knihy – knihovní vložky [číslo] pro katastrální obec a soudní okres [okres] (č. l. 93 a 94) soud zjistil, že v této vložce byly zapsány pozemky st. [parcelní číslo] a [parcelní číslo], přičemž na pozemku [parcelní číslo] stála chalupa [adresa]. První vlastník (spoluvlastníci ideálních polovin) je zapsán roku [číslo], přičemž až do roku 1964, kdy byla posledním zápisem zapsána jako jediný vlastník obou pozemků paní [jméno] [příjmení], nebylo odděleno vlastnictví pozemků [parcelní číslo] a [parcelní číslo] (oba pozemky vždy ve /spolu/vlastnictví jednoho vlastníka nebo spoluvlastníků). Nabytí vlastnictví paní [jméno] [příjmení] je dále prokázáno notářským zápisem ze dne ze dne 5. 5. 1960 (č. l. 95) a usnesením státního notářství ze dne 31. 3. 1964 (č. l. 100). 12. Z listiny označené pol. VZ [číslo] (č. l. 107) soud zjistil, že v době, kdy paní [příjmení] vlastnila pozemky st. [parcelní číslo] a [parcelní číslo], došlo k rozdělení pozemku [parcelní číslo] na pozemky p. [číslo] [parcelní číslo]. 13. Z rozhodnutí státního notářství ze dne 19. 12. 1991 soud zjistil, že po paní [příjmení] zdědili pozemky st. [parcelní číslo], p. [číslo] [parcelní číslo] (a také [parcelní číslo]) pan [jméno] [příjmení] a paní [jméno] [příjmení] (každý id. polovinu). 14. Z dalších provedených důkazů soud neučinil žádná zjištění, neboť by byla vzhledem k právnímu posouzení nadbytečná (listiny týkající se nabytí vlastnického práva žalobkyní a její bezprostřední právní předchůdkyní by mohly mít vliv na pozdější dobrou víru, nikoliv na dobrou víru v době stavby, stejně tak vzájemná komunikace mezi stranami, nájemní smlouva a její dodatky; trestní příkaz zdejšího soudu je jednak nepravomocný, jednak ani případný trestný čin žalovaného v roce 2022 nemohl mít vliv na okolnosti v době vzniku stavby). 15. Z učiněných zjištění dospěl soud k následujícímu závěru o skutkovém stavu: 16. Dům žalobkyně [adresa] stojí výměrou 84 m2 na pozemku žalobkyně st. [parcelní číslo] v k. ú. [okres] a výměrou 19 m2 na pozemku žalovaného st. [parcelní číslo] v k. ú. [okres]. Pozemek žalovaného byl původně součástí jiného pozemku žalovaného [parcelní číslo] v k. ú. [okres] o původní výměře 274 m2 [adresa] má současnou podobu a půdorys cca 40 let, tj. od 80. let 20. století (nesporná tvrzení). K přesahu na pozemek [parcelní číslo] došlo úpravami v roce 1981 (ohlášení drobné stavby z 2. a 14. 7. 1981, dopis z 8. 7. 1981 a sdělení MNV z 14. 7. 1981 – v opraveném ohlášení a sdělení MNV je sice uveden pozemek p. [číslo] nicméně ten s pozemkem st. [parcelní číslo], na kterém se stavba [adresa] převážně nachází, nesousedí, muselo se tedy jednat o pozemek p. [číslo] čemuž odpovídá i původní ohlášení drobné stavby ze dne 2. 7. 1981). Pozemky nyní označené jako p. [číslo] st. p. [číslo] st. p. [číslo] st. p. č [číslo] a st. [parcelní číslo] byly minimálně v období [číslo] – 19. 12. 1991 vždy ve vlastnictví stejného vlastníka či stejných spoluvlastníků (pozemková kniha – knihovní vložka [číslo] ve spojení s rozhodnutím státního notářství ze dne 19. 12. 1991). 17. Po právní stránce soud posoudil věc takto: 18. Ve věci byl dán naléhavý právní zájem na požadovaném určení, neboť byl tvrzen rozpor mezi stavem zapsaným a skutečným. 19. Podle § 1087 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ OZ“), platí, že zasahuje-li trvalá stavba zřízená na vlastním pozemku jen malou částí na malou část cizího pozemku, stane se část pozemku zastavěného přestavkem vlastnictvím zřizovatele stavby; to neplatí, nestavěl-li zřizovatel stavby v dobré víře. 20. Podle § 3059 OZ platí, že je-li stavba zřízena na několika pozemcích, použijí