17 C 196/2023-52 — Okresní soud ve Svitavách

1. Žalobou doručenou soudu dne 25. 4. 2023 se žalobce domáhal zaplacení 91 858 Kč. Uvedl, že rozsudkem Okresního soudu v Šumperku ze dne 15. 5. 2020, č. j. 10 C 110/2019-111, byla žalobci a žalovanému uložena povinnost zaplatit společně a nerozdílně [právnická osoba], (dále jen "pojišťovně") částku 68 959 Kč se zákonným úrokem z prodlení. Žalobce s ohledem na solidárnost závazku zaplatil pojišťovně od měsíce července 2020 celkem částku 111 200 Kč, přičemž tato částka obsahuje i náhradu nákladů řízení, kdy tato povinnost ovšem byla stanovena pouze žalobci, proto je od této částky odečtena částka 19 342 Kč, představující náhradu nákladů řízení. Žalobce tak splnil povinnost stanovenou výše uvedeným rozsudkem a zaplatil pojišťovně jistinu se stanoveným zákonným úrokem z prodlení v celkové výši 91 858 Kč. Dopravní nehodu a tím i škodu však způsobil žalovaný, proto žalobce požaduje zaplacení celé částky, kterou zaplatil pojišťovně. 2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. 3. Z rozsudku ze dne 15. 5. 2020, č. j. 10 C 110/2019-111, soud zjistil, že Okresní soud v Šumperku uložil žalobci povinnost zaplatit pojišťovně společně a nerozdílně se žalovaným částku 68 959 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 9 % ročně z částky 65 087 Kč od 27. 12. 2018 do zaplacení, se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 2 064 Kč od 6. 11. 2017 do zaplacení a se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 1 808 Kč od 6. 11. 2017 do zaplacení. 4. Z odůvodnění rozsudku soud zjistil, že Okresní soud v Šumperku učinil následující závěr o skutkovém stavu. Pojišťovna uzavřela se žalobcem smlouvu o pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou provozem vozidla [registrační značka]. Žalobce se dne 10. 3. 2017 domluvil s [jméno] [příjmení] (dále jen [anonymizována dvě slova]), že žalobce spolu s dalšími odveze autem žalobce na koncert do [obec] a zpátky. Na tomto koncertě žalobce i žalovaný konzumovali alkoholické nápoje. Jelikož [anonymizováno] odjel z koncertu dříve, nabídl se žalovaný, který již byl v té době pod vlivem alkoholu, a tato skutečnost byla žalobci prokazatelně známá, že cestu zpět do [obec] odřídí. Žalobce souhlasil a předal mu řízení vozidla, přičemž během cesty zpět kolem 0:50 hodin na silnici I/35 v okrese [obec] žalovaný nezvládl řízení a narazil do svodidel a svislé dopravní značky, čímž způsobil Ředitelství silnic a dálnic ČR (dále jen "ŘSD") škodu ve výši 67 367 Kč. V důsledku nehody utrpěli žalobce a [jméno] [příjmení] (dále jen [anonymizována dvě slova].) zranění, která si vyžádala léčebné náklady vyčíslené Českou průmyslovou zdravotní pojišťovnou (dále jen„ ČPZP“) na částku 2 948 Kč v případě žalobce a částku 2 538 Kč v případě [anonymizována dvě slova]. Dechovými zkouškami provedenými v 1:10 hod. a 1:16 hod. byla u žalovaného zjištěna přítomnost alkoholu ve výši 1,08 ‰, a z biologického materiálu odebraného ve 2:15 hod. ve [příjmení] nemocnici bylo v krvi žalovaného naměřeno ještě 0,93 g alkoholu. Toxikologickým rozborem bylo pozitivně zjištěno, že žalovaný měl v krvi psychotropní látky, a to metamfetamin s hladinou 90 ng/ml a THC s hladinou 3 ng/ml. Za popsané jednání byl žalovaný uznán vinným ze spáchání přečinu ohrožení pod vlivem návykové látky trestním příkazem Okresního soudu ve Svitavách ze dne 24. 7. 2017, č. j. 2 T 232/2017-120, který nabyl právní moci dne 12. 9. 2017. Žalobce byl v souvislosti s dopravní nehodou převezen na chirurgické oddělení Nemocnice Pardubického kraje, a. s . Žalobkyně následně po započítání šrotovného a spoluúčasti poškozených na vzniku škody vyplatila pojistné plnění, a to ŘSD dne 16. 11. 2017 částku 65 087 Kč, ČPZP pak za žalobce dne 8. 10. 2017 částku 2 064 Kč a za [anonymizována dvě slova]. dne 8. 10. 2017 částku 1 808 Kč. Pojišťovna požadovala úhradu těchto nákladů formou následného regresu. 5. Na takto ustaveném základě Okresní soud v Šumperku uzavřel, že byly naplněny podmínky § 10 odst. 1 písm. j) ve spojení s § 10 odst. 3 zákona č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla a o změně některých souvisejících zákonů (zákona o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla), a žalobě vyhověl, když zavázal žalobce k solidární úhradě dluhu společně s žalovaným, o jehož povinnosti bylo již rozhodnuto částečným rozsudkem pro uznání ze dne 10. 12. 2019, č. j. 10 C 110/2019-77, ve znění opravného usnesení č. j. 10 C 110/2019-84, neboť v případě plurality odpovědných subjektů závisí čistě na pojistiteli, vůči kterému z nich (případně zda vůči oběma) uplatní své postihové právo. 6. Z výpisů z účtu soud zjistil, že žalobce hradil pojišťovně platbami ze dne 23. 7. 2020 ve výši 3 000 Kč, ze dne 24. 8. 2020 ve výši 3 000 Kč, ze dne 22. 10. 2020 ve výši 3 000 Kč, ze dne 25. 11. 2020 ve výši 3 000 Kč, ze dne 23. 12. 2020 ve výši 3 000 Kč a ze dne 25. 1. 2021 ve výši 3 000 Kč. Z potvrzení plateb z transakční historie soud zjistil, že žalobce hradil pojišťovně platbami ze dne 24. 9. 2020 ve výši 3 000 Kč, ze dne 25. 2. 2021 ve výši 3 000 Kč, ze dne 25. 3. 2021 ve výši 3 000 Kč, ze dne 26. 4. 2021 ve výši 3 000 Kč, ve výši 24. 5. 2021 ve výši 3 000 Kč, ze dne 25. 6. 2021 ve výši 3 000 Kč, ze dne 23. 7. 2021 ve výši 3 000 Kč, ze dne 24. 8. 2021 ve výši 3 000 Kč, ze dne 24. 9. 2021 ve výši 3 000 Kč, ze dne 21. 10. 2021 ve výši 24 000 Kč, ze dne 25. 11. 2021 ve výši 3 000 Kč a ze dne 23. 12. 2021 ve výši 3 000 Kč. Z historie pohybů běžného účtu soud zjistil, že žalobce hradil pojišťovně platbami ze dne 25. 5. 2022 ve výši 3 000 Kč, ze dne 27. 6. 2022 ve výši 3 000 Kč, ze dne 1. 8. 2022 ve výši 1 200 Kč, ze dne 25. 8. 2022 ve výši 1 200 Kč, ze dne 27. 9. 2022 ve výši 1 200 Kč, ze dne 2. 11. 2022 ve výši 1 200 Kč a ze dne 30. 11. 2022 ve výši 1 000 Kč. Z potvrzení plateb z transakční historie soud zjistil, že žalobce hradil pojišťovně platbami ze dne 23. 12. 2021 ve výši 3 000 Kč, ze dne 24. 1. 2022 ve výši 2 000 Kč, ze dne 25. 2. 2022 ve výši 2 000 Kč, ze dne 25. 3. 2022 ve výši 3 000 Kč a ze dne 25. 4. 2022 ve výši 3 000 Kč. Z potvrzení plateb z transakční historie vzal soud za prokázané, že žalobce hradil pojišťovně platbami ze dne 25. 5. 2022 ve výši 3 000 Kč, ze dne 27. 6. 2022 ve výši 3 000 Kč, ze dne 1. 8. 2022 ve výši 1 200 Kč a ze dne 25. 8. 2022 ve výši 1 200 Kč. Soud vzal takto za prokázané, že žalobce uhradil pojišťovně celkem 91 858 Kč. 7. Z dopisu ze dne 1. 11. 2021 soud zjistil, že žalobce odeslal žalovanému předžalobní upomínku. 8. Z ostatních listinných důkazů soud nevzal za prokázané žádné právně významné skutečnosti. 9. Podle § 2927 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, (dále jen „obč. zák.“) kdo provozuje dopravu, nahradí škodu vyvolanou zvláštní povahou tohoto provozu. Stejnou povinnost má i jiný provozovatel vozidla, plavidla nebo letadla, ledaže je takový dopravní prostředek poháněn lidskou silou (odstavec 1). Povinnosti nahradit škodu se nemůže provozovatel zprostit, byla-li škoda způsobena okolnostmi, které mají původ v provozu. Jinak se zprostí, prokáže-li, že škodě nemohl zabránit ani při vynaložení veškerého úsilí, které lze požadovat (odstavec 2). 10. Podle § 2929 obč. zák. místo provozovatele nahradí škodu ten, kdo použije dopravního prostředku bez vědomí nebo proti vůli provozovatele. Provozovatel nahradí škodu společně a nerozdílně s ním, pokud mu takové užití dopravního prostředku z nedbalosti umožnil. 11. Podle § 10 odst. 1 písm. i) ve spojení s písm. j) zákona o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla pojistitel má proti pojištěnému právo na náhradu toho, co za něho plnil, jestliže prokáže, že pojištěný předal řízení vozidla osobě, která řídila vozidlo pod vlivem alkoholu, omamné nebo psychotropní látky nebo léku označeného zákazem řídit motorové vozidlo. 12. Podle § 10 odst. 3 zákona o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla provozovatel vozidla odpovídá společně a nerozdílně s osobou podle odstavce 1 za pohledávku pojistitele na náhradu částky vyplacené podle odstavce 1 písm. g), h), i) a j), neprokáže-li, že nemohl jednání této osoby ovlivnit. 13. Podle § 2915 odst. 1 obč. zák. je-li k náhradě zavázáno několik škůdců, nahradí škodu společně a nerozdílně; je-li některý ze škůdců povinen podle jiného zákona k náhradě jen do určité výše, je zavázán s ostatními škůdci společně a nerozdílně v tomto rozsahu. To platí i v případě, že se více osob dopustí samostatných protiprávních činů, z nichž mohl každý způsobit škodlivý následek s pravděpodobností blížící se jistotě, a nelze-li určit, která osoba škodu způsobila (odstavec 1). Jsou-li pro to důvody zvláštního zřetele hodné, může soud rozhodnout, že škůdce nahradí škodu podle své účasti na škodlivém následku; nelze-li účast přesně určit, přihlédne se k míře pravděpodobnosti. Takto nelze rozhodnout, pokud se některý škůdce vědomě účastnil na způsobení škody jiným škůdcem nebo je podněcoval či podporoval nebo pokud lze připsat celou škodu každému škůdci, byť jednali nezávisle, nebo má-li škůdce hradit škodu způsobenou pomocníkem a vznikla-li povinnost k náhradě také pomocníkovi (odsta