6 C 117/2022-188 — Okresní soud ve Svitavách

1. Žalobkyně se žalobou podanou ke zdejšímu soudu dne 14. 6.2022 domáhala po žalované vydání bezdůvodného obohacení za užívání nemovitých věcí žalobkyně bez právního důvodu. Česká republika je na základě usnesení Krajského soudu v Hradci Králové – pobočka v Pardubicích ze dne 7. 7. 2020, č. j. 62 T 12/2018, které nabylo právní moci dne 30. 9. 2020 ve spojení s usnesením Vrchního soudu v Praze ze dne 30. 9. 2020, č. j. 3 To 67/2020 vlastníkem pozemku st. [parcelní číslo] (zastavěná plocha a nádvoří) o výměře 360 m², jehož součástí je stavba rodinného domu [adresa], vše v [katastrální uzemí]. Právo hospodaření s touto nemovitou věcí náleží [anonymizováno 7 slov]. Žalovaná užívala předmětný majetek v období od 1. 9. 2021 do 31. 3. 2022 bez písemné uzavřené smlouvy a žalobkyni platila na základě vlastní úvahy každý měsíc částku 15 000 Kč. Za užívání předmětných nemovitostí by žalobkyni mělo být ve smyslu ustanovení § 2991 o. z. poskytnuto přiměřené plnění. Při stanovení výše bezdůvodného obohacení žalobkyně vychází ze znaleckého posudku znalce [celé jméno znalce] ze dne 4. 9. 2021, který stanovil částku bezdůvodného obohacení ve výši 45 667 Kč měsíčně. Žalovaná byla vyzvána dopisem ze dne 1. 10. 2021 k vydání bezdůvodného obohacení od 1. 9. 2021 do 30. 9. 2021 ve výši 45 667 Kč s termínem nejpozději do 20. 10. 2021 a dále k úhradě částky 45 667 Kč každý následující měsíc vždy do 10. dne toho kterého měsíce. Jelikož žalovaná plnila v žalovaném období vždy 15 000 Kč měsíčně, požaduje žalobkyně za každý měsíc v období od 1. 9. 2021 do 31. 3. 2022 částku 30 667 Kč. 2. Ve věci byl zdejším soudem dne 21. 6. 2022, č. j. 6C 117/2022-42 vydán platební rozkaz, proti kterému si žalovaná podala odpor. Žalovaná namítala, že se na úkor žalobkyně nikdy neobohatila, odkazovala na ustanovení § 2992 o. z., podle kterého, učinila-li jedna osoba něco ve svém výlučném a osobním zájmu či na vlastní nebezpečí, nevzniká povinnost obohacení vydat. Žalobkyně nechala žalovanou ve svém výlučném osobním zájmu užívat rodinný dům. Tímto svým jednáním sledovala svůj vlastní prospěch a osobní zájem, když nemusela vynakládat prostředky na údržbu a správu rodinného domu, kdy toto činila na své náklady výlučně žalovaná. Pokud by nebyl dán důvod dle ustanovení § 2992 o. z., tak stejně bezdůvodné obohacení nevzniklo. Majetkovým vyjádřením prospěchu, který obohacení neoprávněným užíváním nemovitosti získal, je částka, která odpovídá částkám vynakládaným obvykle v daném místě a čase na užívání obdobného předmětu nájmu a kterou by nájemce za obvyklých okolností byl povinen platit podle nájemní smlouvy. Za bezdůvodné obohacení není možno považovat jakýkoliv prospěch, jehož by mohl vlastník věci teoreticky dosáhnout, nýbrž pouze ten prospěch, o nějž na jeho úkor obohacený buď zvýšil svůj majetkový stav anebo o nějž se jeho majetkový stav nezmenšil, ač by se tak za běžných okolností stalo. Ustálená rozhodovací praxe Nejvyššího soudu dále dovodila, že s ohledem na specifické okolnosti konkrétní věci není vyloučen ani úsudek, že nemovitou věc nebylo vůbec možné v relevantním období pronajmout a užívací právo k ní tudíž mělo nulovou hodnotu, pročež by ani nemohlo být usuzováno na vznik obohacení subjektu, který ji užíval. Žalovaná je toho názoru, že v uplatněném období nebylo možné nemovitou věc pronajmout, pročež ani nemohlo vzniknout bezdůvodné obohacení, a to z toho důvodu, že celý rodinný dům je obklopen pozemkem p. [číslo] jež je ve vlastnictví třetí osoby a k domu tedy není zajištěn přístup z veřejné komunikace. Je tak zřejmé, že potencionální nájemce by neměl zajištěn přístup k rodinnému domu, když k užití sousedního pozemku mu nesvědčí žádný právní titul a lze předpokládat, že vlastník sousedního pozemku by mu v přístupu k rodinnému domu bránil. Nadto na sousedním pozemku se nachází systém zavlažování travnatých ploch a zádržný systém dešťové vody, dále inženýrské sítě domu. Závěru o nepronajatelnosti rodinného domu svědčí též to, že v domě jsou umístěny věci ve společném jmění manželů [jméno] a [jméno] [příjmení], jako kuchyňská linka, pračka, sušička, vestavěné skříně, stůl v pracovně, šatní skříň, dveře a kliky, koupelnové doplňky, WC doplňky, sanita koupelny, stůl na stolní tenis, stolek na fotbal, sauna, robotický vysavač, tepelné čerpadlo a další nábytek. Dále žalovaná sporovala znalecký posudek předložený žalobkyní a uváděla, že domy v [obec] nemohou být pronajímány za částku 45 667 Kč měsíčně. Odkázala na nabídku pronájmu rodinného domu v [obec], která činí částku 30 000 Kč. Závěrem žalovaná navrhla zamítnutí žaloby. V závěrečném návrhu žalovaná rozebrala vypracované znalecké posudky a dále dodala, že žalovaná žalobkyni dům spravuje, udržuje a opravuje. Hradí za dům všechny poplatky spojené s dodávkami energie a plynu, když měsíční zálohy představují částku okolo 12 000 Kč. Pokud by se mělo uvažovat o výši částky, o kterou byla žalovaná užíváním domu obohacena (ač nikoliv na úkor žalobkyně), pak tuto lze stanovit s ohledem na výši tržního nájemného ve srovnatelném místě a čase na částku přibližně 15 000 Kč měsíčně, když není reálné, že by žalovaná jinde platila výrazně vyšší nájemné. 3. Žalobkyně k odporu žalované uvedla, že si žalovaná byla dobře vědoma, že ji k užívání stavby [adresa] nesvědčí vlastnické ani žádné užívací právo. Argumentace žalované, že ji žalobkyně nechala užívat předmětný majetek ve svém výlučném a osobním zájmu a/nebo na své vlastní nebezpečí nemá oporu v občanském zákoníku. Primárním zájmem žalobkyně byl a je prodej zabraného majetku. Teprve poté, co byla žalovanou informována o tom, že ohledně předmětného majetku jsou vedena dvě dosud neskončená soudní řízení, která by mohla mít dopad na rozhodnutí o zabrání majetku, tak z opatrnosti vyčkávala s prodejem daného majetku, aby předešla případnému riziku náhrady škody, kdy by zabraný majetek byl již prodán. Rozsah povinnosti vydat bezdůvodné obohacení se neodvíjí od újmy ochuzeného, ale od prospěchu nabytého obohaceným. Žalovaná užívá rozsáhlý pozemek o výměře 360m², jehož součástí je vysoce nadstandardní rodinný dům, jehož stáří je 8 let a jeho technický stav je výborný. Sama žalovaná si musí být vědoma propastného rozdílu mezi užíváním běžného standardního domu či bytu oproti užívání předmětného majetku, kde se nachází příkladmo obývací pokoj s kuchyní a jídelnou, několik ložnic, několik samostatných WC a koupelen, posilovna, sauna, pokoj pro hosty a knihovna, technické zázemí rodinného domu, jehož provoz je na nejvyšší možnou míru automatizován, kdy je takto řízeno vytápění domu, jeho uzamykání, klimatizace, chytrá domácnost. V závěrečném návrhu potom žalobkyně doplnila, že pro žalovanou užívací právo v žádném případě nulovou hodnotu nemá, neboť žalovaná má přístup do nemovitosti zajištěn. Žalovaná věděla od počátku, že pokud bude i nadále rodinný dům užívat, toto užívání je zejména s odkazem na § 27 odst. 3 zákona č. 219/2000 Sb. úplatné a byla s tím srozuměna. Způsob při stanovení ceny obvyklé a výše nájemného je odpovědností soudního znalce. Posudek předložený žalovanou je podle názoru žalobkyně nepoužitelný, znalci nezapočítali celou plochu garáže a snížili výměru zastavěné plochy na 321 m² oproti 360 m². Také žalobkyně nechápe, proč znalci odčítali od částky nájemného pro rodinný dům nájemné za pozemkové parcely p. [číslo]. Žalobkyně byla též upozorněna na to, že žalovaná opět podala dne 27. 3. 2023 stížnost pro porušení zákona. 4. V průběhu řízení podala žalovaná dvakrát návrh na přerušení soudního řízení z toho důvodu, že zúčastněná osoba [jméno] [příjmení] podal k Ministerstvu spravedlnosti ČR podnět ke stížnosti pro porušení zákona proti usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne 30. 9. 2020, sp. zn. 3 To 67/2020. Soud návrh na přerušení řízení usnesením ze dne 19. 12. 2022, č,. j. 6 C 117/2022-135 a ze dne 22. 2. 2023, č. j 6C 117/2022-155 zamítl z důvodu, že podnět ke stížnosti pro porušení zákona byl ministrem spravedlnosti dne 14. 12. 2022 odložen. 5. Soud ve věci provedl následující dokazování: 6. Z výpisu z katastru nemovitostí soud zjistil, že Česká republika je vlastníkem pozemku st. [parcelní číslo] o výměře 360 m², jehož součástí je stavba [část obce], [adresa], rodinný dům, vše zapsáno v [katastrální uzemí] [anonymizována dvě slova] [územní celek], [stát. instituce]. Příslušnost hospodařit s majetkem státu má [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova] [anonymizováno]. Z kopie katastrální mapy vyplývá, že celý dům je postaven na st. [parcelní číslo], která je obklopena pozemkem [parcelní číslo] ve vlastnictví [jméno] [příjmení], syna žalované. Na tento pozemek navazuje ještě pozemek p. [číslo] kde se nachází altán a který je také ve vlastnictví [jméno] [příjmení]. Oba pozemky nabyl [jméno] [příjmení] na základě darovací smlouvy ze dne 10. 5. 2021. K oběma těmto pozemkům je zřízeno doživotní bezúplatné věcné břemeno užívání pro [jméno] [příjmení] ze dne 11. 8 2021. 7. Usnesením Krajského soudu v Hradci Králové – pobočky v Pardubicích ze dne 7