6 C 256/2022-45 — Okresní soud ve Svitavách

1. Žalobkyně se žalobou podanou k Okresnímu soudu v Chrudimi dne 12. 10. 2022 domáhala po žalované zaplacení částky 37 974,83 Kč z titulu poskytnutého spotřebitelského úvěru [anonymizována dvě slova] na základě smlouvy [číslo] ze dne 19. 5. 2021. Žalované byla poskytnuta částka 30 000 Kč, kterou se zavázala splácet v pravidelných 30 měsíčních splátkách po 2 992 Kč od 19. 6. 2021. V měsíčních splátkách byl započítán i úrok ve výši 111,33% ročně. Jelikož žalovaná neplnila ustanovení smlouvy o úvěru, žalobkyně ke dni 28. 1. 2022 úvěr zesplatnila. Ke dni sepsání žaloby představuje dlužná částka 37 974,83 Kč a je tvořena neuhrazenou jistinou ve výši 29 040,06 Kč, smluvní pokutou ve výši 499 Kč za prodlení žalované s pravidelnými měsíčními splátkami, smluvní pokutou ve výši 7 085,77 Kč počítanou ve výši 0,1% denně z částky 29 040,06 Kč od 29. 1. 2022 do 12. 10. 2022 a náklady spojenými s uplatněním pohledávky ve výši 1 350 Kč. Dále žalobkyně požaduje zákonný úrok z prodlení z jistiny 29 040,06 Kč od 29. 1. 2022 do zaplacení, zkapitalizovaný smluvní úrok z jistiny 29 040,06 Kč ve výši 111,33% p. a. za období od 29. 1. 2022 do 12. 10. 2022 ve výši 11 344,47 Kč a náhradu nákladů řízení. 2. Okresní soud v Chrudimi vyslovil usnesením ze dne 14. 10. 2022, č. j. EPR 279294/2022-5 svoji místní nepříslušnost a spis postoupil podle bydliště žalované k Okresnímu soudu ve Svitavách. 3. Účastníkům bylo zasláno usnesení s výzvou, zda souhlasí s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání. Jelikož se účastníci ve stanovené lhůtě nevyjádřili, má soud za to, že s rozhodnutím bez nařízení jednání ve smyslu ustanovení § 115a o. s. ř. souhlasí. Soud vyšel z obsahu spisu a z důkazů založených ve spise, neboť žalovaná se ve věci nevyjádřila. 4. Ze smlouvy o spotřebitelském úvěru [anonymizována dvě slova] [číslo] ze dne 19. 5. 2021 vzal soud za prokázané, že mezi žalobkyní a žalovanou byla uzavřena smlouva o úvěru, podle které žalobkyně poskytla žalované úvěr, jehož jistina činila 30 000 Kč, byla stanovena zápůjční úroková sazba 111,33 % p. a., denní výše úroku činila 91,50 Kč. Žalovaná měla zaplatit celkovou částku 89 760 Kč v 30 měsíčních splátkách po 2 992 Kč, počínaje dnem 19. 6. 2021 (splatnost 1. splátky). Totéž vzal soud za prokázané z formuláře pro standardní informace o spotřebitelském úvěru. 5. Ze smluvních podmínek ke smlouvě o spotřebitelském úvěru soud mimo jiné zjistil, že nesplní-li klient povinnost uhradit jednotlivou splátku, bude úvěr zesplatněn (čl. VI.1.). Pro případ prodlení klienta s úhradou pravidelné měsíční splátky úvěru je úvěrující oprávněn požadovat smluvní pokutu ve výši 499 Kč (maximálně 2 999 Kč za rok) s tím, že souhrn všech uplatněných pokut nesmí přesáhnout součin čísla 0,5 a celkové výše úvěru, nejvýše však 200 000 Kč. Nebudou-li dlužné částky úvěru uhrazeny ani v dodatečné lhůtě, dojde k zesplatnění, klient je v takovém případě povinen uhradit smluvní pokutu ve výši 0,1% denně z částky, s níž je v prodlení. Podle článku VI. 2 písm. a) bude za odeslání upomínky účtována částka 450 Kč. V daném měsíci může být klientovi zaslána pouze jedna upomínka. Částka 30 000 Kč byla zaslána na účet žalované dne 21. 5. 2021. Z tvrzení žalobkyně vyplývá, že žalovaná uhradila celkem 13 964 Kč, přičemž tato částka byla započítána na úhradu vymáhání dlužné částky, úhradu smluvních pokut, úhradu přirostlého úroku a následně na úhradu jistiny. Žalobkyně úvěr ke dni 28. 1. 2022 zesplatnila a k tomuto datu vyčíslila dlužnou částku na 42 233,53 Kč. V předžalobní upomínce ze dne 15. 9. 2022 vyzval právní zástupce žalobkyně žalovanou k uhrazení dlužné částky 56 142,90 Kč nejpozději do 22. 9. 2022. 6. Po právní stránce soud hodnotil spor jako spor ze smlouvy o úvěru podle § 2395 a násl. o. z. 7. Podle § 588 o. z. platí, že soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému. 8. Podle § 577 o. z. platí, že je-li důvod neplatnosti jen v nezákonném určení množstevního, časového, územního nebo jiného rozsahu, soud rozsah změní tak, aby odpovídal spravedlivému uspořádání práv a povinností stran; návrhy stran přitom vázán není, ale uváží, zda by strana k právnímu jednání vůbec přistoupila, rozpoznala-li by neplatnost včas. 9. Žalobkyně uzavřela s žalovanou dne 19. 5. 2021 úvěrovou smlouvu, na jejímž základě jí byl poskytnut úvěr ve výši 30 000 Kč s úrokem ve výši 111,33% ročně. Žalovaná na úvěr zaplatila celkovou částku 13 964 Kč, z důvodu dalšího neplacení žalobkyně úvěr ke dni 28. 1. 2022 zesplatnila. Soud zjistil, že žalobkyně posuzovala úvěryschopnost žalované. Žalovaná doložila příjem ve výši 37 000 Kč měsíčně čistého. Z této částky žalovaná byla schopna poskytnutý úvěr splácet. 10. Soud považuje za nutné se předně vyjádřit ke sjednanému úroku. Úrok ve výši 111,33 % p. a. považuje soud za nepřiměřeně vysoký, a tedy v rozporu s dobrými mravy. Za přiměřený by soud považoval úrok do 30 % p. a. S ohledem na tuto nepřiměřenost se tak soudu jeví ujednání o úroku jako absolutně neplatné s odkazem na ustanovení § 580 a § 588 o. z. 11. Výkladem pojmu dobrých mravů ve vztahu k úrokům se zabývá bohatá judikatura Nejvyššího soudu. Nepřiměřenou, a tedy odporující dobrým mravům, je zpravidla taková výše úroků, která podstatně přesahuje úrokovou míru v době jejich sjednání obvyklou, stanovenou zejména s přihlédnutím k nejvyšším úrokovým sazbám uplatňovaným bankami při poskytování úvěrů nebo půjček. (viz rozsudek Nejvyššího soudu sp. zn. 21 Cdo 1484/2004 ze dne 15. 12. 2004). Na druhé straně lze dle Nejvyššího soudu připustit, že půjčky na základě smluv uzavíraných mezi fyzickými osobami, zejména v případě, kdy je dlužníkem osoba nacházející se v obtížné finanční situaci, mají pro věřitele na rozdíl od půjček či úvěrů poskytovaných peněžními ústavy výrazně vyšší míru rizikovosti, a proto - v závislosti na okolnostech konkrétního případu - nemusí být nepřiměřený úrok, který je dvojnásobkem či trojnásobkem úrokové míry peněžních ústavů (viz rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 27. 2. 2007, sp. zn. 33 Odo 236/2005) – i v tomto rozsudku však Nejvyšší soud připomněl, že není možné tolerovat extrémní případy, kdy úrok přesahuje obvyklou míru zcela neadekvátním způsobem. S těmito právními názory se soud zcela ztotožňuje. Vedle toho je třeba zdůraznit, že v citované věci se Nejvyšší soud vyjadřoval k půjčce mezi fyzickými osobami, nikoliv k půjčce ve vztazích podnikatele vůči spotřebiteli, ve kterých je na poskytovatele půjčky nutno klást vyšší nároky. 12. Průměrná sazba úroků na úvěrech na spotřebu poskytovaných bankami domácnostem činila v květnu 2021 (dle údajů ČNB – databáze ARAD dostupné na internetových stránkách https://www.cnb.cz/cnb/STAT.ARADY_PKG.PARAMETRY_SESTAVY?p_sestuid=58842&p_strid=AAABAA&p_lang) 7,36 % p. a. Úrok sjednaný v posuzované věci byl oproti této hodnotě více než patnáctinásobný. Takto ujednaná výše úroku není jen extrémně excesivní, je zcela zjevně přemrštěná a je nutno ji považovat za výši lichevní. Rozpor s dobrými mravy je zde proto naprosto zjevný (nadto za situace, kdy se jedná o vztah podnikatel – spotřebitel a smlouva je adhezního typu) a ujednání o výši úroků je proto dle § 588 o. z. absolutně neplatné. 13. Postup podle § 1802 o. z. v posuzované věci nepřipadá v úvahu, neboť nejde o situaci, kdy by byl sjednán úrok bez určení výše, nýbrž o situaci, kdy výše úroku sjednána byla, avšak neplatně. Vzhledem k tomu, že uzavřená smlouva byla smlouvou úvěrovou – tedy ex lege úplatnou – nebylo na místě ani nepřiznání úroku, ale bylo třeba podle § 577 o. z. moderovat výši úroku tak, aby odpovídala spravedlivému uspořádání práv a povinností stran. 14. U nebankovních institucí je soud ochoten akceptovat úroky či celkové náklady úvěru ve výši dvojnásobku sazeb, které v daném období poskytovaly banky (srov. též rozsudek Krajského soudu v Hradci Králové, pobočka v Pardubicích, ze dne 16. 2. 2017, sp. zn. 23 Co 14/2017). Smluvní strany si mezi sebou v posuzované věci sjednaly úrok ve výši 111,33 % ročně, což je sazba převyšující soudem akceptovatelný dvojnásobek sazby dle ČNB. Soud tedy připouští výši RPSN pouze co do 15% ročně (zaokrouhleně dvojnásobek sazby 7,36%), ve výši nad 15% ročně považuje ujednání o úroku za neplatné a v rozporu s dobrými mravy. 15. Při úroku 15 % p. a. by žalovaná měla při anuitním splácení zaplatit úrok 6 150 Kč, celkem by tedy zaplatila za 30 měsíců 36 150 Kč (splátka by činila 1 205 Kč měsíčně). Žalovaná tedy měla zaplatit částku 36 150 Kč, zaplatila celkem částku 13 964 Kč a rozdíl ve výši 22 186 Kč tedy představuje dlužnou jistinu včetně úroku. Jelikož úrok je spočítán až do celkové splatnosti úvěru, nemá žalobkyně nárok na částku 11 344,47 Kč, která představuje úrok za období od 20. 5. 2021 do 28. 1. 2022. Požadavku na tento 111,33% úrok soud s ohledem na dobré mravy nevyhověl. Není možné, aby poskytovatelé úvěru stanovovali svým klientům nemravn