9 C 189/2023-33 — Okresní soud ve Svitavách

1. Žalobce se žalobou podanou u zdejšího soudu dne 22. 6. 2023 domáhal po žalované zaplacení dlužného nájemného, k jehož úhradě byla žalovaná povinna na základě smlouvy o nájmu bytu uzavřené mezi účastníky dne 31. 10. 2022. Na základě uvedené smlouvy měla žalovaná od žalobce pronajatý byt [číslo] v domě [adresa], stojící na pozemku p. č. st. [číslo], zapsané na [list vlastnictví] pro katastrální území Litomyšl, a to v období od 1. 11. 2022 do 7. 3. 2023. Ačkoliv se k tomu ve smlouvě zavázala, neuhradila žalobci sjednané nájemné v celkové výši 52 849 Kč. Žalobce se domáhal úhrady této částky a současně požadoval i zákonný úrok z prodlení z žalované částky od 21. 4. 2023 do zaplacení. 2. Žalovaná se k žalobě, kterou jí soud zaslal na adresu, na níž je hlášena k trvalému pobytu, ani přes výzvu soudu nevyjádřila. 3. Soud věc projednal a rozhodl, aniž by nařizoval jednání, neboť byly splněny podmínky uvedené v § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu v účinném znění (dále jen„ o. s. ř.“). Soud totiž s přihlédnutím k obsahu žaloby a charakteru projednávaného sporu dospěl k závěru, že ve věci lze rozhodnout jen na základě žalobcem předložených listinných důkazů. Žalobce s rozhodnutím bez nařízení jednání souhlasil, žalovaná se ve stanovené lhůtě k písemné výzvě soudu obsahující doložku podle § 101 odst. 4 o. s. ř., zda s rozhodnutím bez nařízení jednání souhlasí, nevyjádřila. Soud tedy ve smyslu citovaného ustanovení její souhlas s tímto postupem předpokládal. 4. Ze smlouvy o nájmu bytu, která byla mezi účastníky uzavřena dne 31. 10. 2022, soud zjistil, že žalobce přenechal žalované k užívání byt [číslo] nacházející se v budově [adresa] v části obce Litomyšl [část obce], stojící na p. [číslo] jak je vše zapsáno na listech vlastnictví [číslo] [číslo] vedených u Katastrálního úřadu pro Pardubický kraj, katastrální pracoviště Svitavy, pro obec Litomyšl a katastrální území Litomyšl, jehož je vlastníkem. Nájem byl sjednán na dobu určitou od 1. 11. 2022 do 31. 10. 2023. Žalovaná se zavázala hradit žalobci za užívání předmětného bytu nájemné ve výši 12 000 Kč měsíčně s tím, že nájemné za listopad 2022 činilo 14 140 Kč. Nájemné bylo splatné měsíčně vždy do 25. dne kalendářního měsíce předcházejícího měsíci, za které bylo hrazeno, přičemž nájemné za prosinec 2022 bylo splatné do 25. 12. 2022 a nájemné za listopad 2022 bylo splatné k 31. 1. 2023. 5. Z internetového výpisu z katastru nemovitostí soud zjistil, že žalovaný je vlastníkem bytové jednotky [číslo] vymezené v budově [adresa] v katastrálním území Litomyšl, zapsané na listu vlastnictví [číslo]. 6. Z předávacího protokolu ze 7. 3. 2023, který za žalovanou podepsal její druh [jméno] [příjmení], jenž dle shora uvedené nájemní smlouvy užíval předmětný byt spolu se žalovanou, bylo zjištěno, že s ohledem na hrubé porušení nájemní smlouvy byl pronajatý byt [číslo] předán shora uvedeného dne zpět žalobci, a to včetně příslušenství, přičemž současně byly zapsány stavy měřidel spotřeby energií. [jméno] [příjmení] se zavázal, že společně se žalovanou do 20. 4. 2023 doplatí žalobci dluh na nájemném v celkové výši 77 000 Kč. 7. Z dopisu ze dne 19. 5. 2023 soud zjistil, že žalobce písemně vyzval žalovanou k zaplacení dlužného nájemného a úhrad za služby za období od 1. 11. 2022 do 7. 3. 2023 v celkové výši 77 000 Kč a poskytl žalované dodatečnou lhůtu k úhradě dlužných částek v délce 7 dnů od doručení výzvy. Současně upozornil žalovanou, že pokud nebude dluh uhrazen ani v této dodatečné lhůtě, bude přistoupeno k jeho soudnímu vymáhání. Tuto upomínku jí zaslal na adresu [adresa]. 8. Z předžalobní upomínky ze dne 14. 6. 2023 soud zjistil, že žalobce vyzval žalovanou k úhradě dlužného nájemného. Tuto upomínku jí zaslal na adresu [adresa]. 9. Na podkladě shora uvedených listinných důkazů učinil soud následující závěr o skutkovém stavu věci: Žalobce uzavřel se žalovanou dne 31. 10. 2022 smlouvu o nájmu bytu, na jejímž podkladě přenechal žalované k užívání byt [číslo] nacházející se v budově [adresa] v části obce Litomyšl [část obce], jehož je vlastníkem. Nájem byl sjednán na dobu určitou od 1. 11. 2022 do 31. 10. 2023 a žalovaná se zavázala za užívání bytu hradit nájemné za měsíc listopad 2022 ve výši 14 140 Kč a dále od prosince 2022 ve výši 12 000 Kč měsíčně, přičemž nájemné za listopad 2022 bylo splatné do 31. 1. 2023 a nájemné za prosinec 2022 do 25. 12. 2022. Od 1. 1. 2023 bylo nájemné splatné vždy do 25. dne kalendářního měsíce předcházejícího měsíci, za které bylo hrazeno. Žalovaná předala předmětný byt žalobci zpět prostřednictvím svého druha [jméno] [příjmení], který s ní daný byt užíval, dne 7. 3. 2023. Dopisem ze dne 19. 5. 2023 a předžalobní výzvou ze dne 14. 6. 2023 byla žalovaná žalobcem vyzvána k úhradě dlužného nájemného ve výši 52 849 Kč s tím, že pokud tuto částku neuhradí v dodatečně poskytnuté lhůtě, bude přistoupeno k jejímu soudnímu vymáhání. 10. Podle § 2201 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku v účinném znění (dále jen “o. z.“) se nájemní smlouvou pronajímatel zavazuje přenechat nájemci věc k dočasnému užívání a nájemce se zavazuje platit za to pronajímateli nájemné. 11. Podle § 2246 odst. 1 o. z. platí, že si strany při nájmu bytu ujednají nájemné pevnou částkou. Má se za to, že se nájemné sjednává za jeden měsíc. 12. V řízení bylo prokázáno, že žalovaná na základě nájemní smlouvy uzavřené ve smyslu § 2201, respektive § 2235 odst. 1 a násl. o. z. užívala předmětný byt ve vlastnictví žalobce. Dle smlouvy byla tedy povinna hradit sjednané nájemné. Žalovaná v řízení nevyvrátila tvrzení žalobce, že na nájemném za dobu od 1. 11. 2022 do 7. 3. 2023 dluží žalobci žalobou požadovanou částku ve výši 52 849 Kč. Bylo přitom právě na žalované, aby v případě, že uvedenou dlužnou částku uhradila žalobci řádně, případně alespoň částečně, takovou skutečnost soudu tvrdila a zejména pak prokázala. Žalovaná však zůstala po celou dobu trvání řízení nečinnou, na podanou žalobu nijak nereagovala a se soudem nekomunikovala. Soud proto vycházel z toho, že žalobci skutečně dluží žalovanou částku, a posoudil žalobu jako oprávněnou. Uložil tedy žalované povinnost zaplatit žalobci 52 849 Kč, a to včetně požadovaného zákonného úroku z prodlení z dlužné částky od 21. 4. 2023 do zaplacení. Nárok na zaplacení úroku z prodlení se opírá o § 1970 o. z., neboť žalovaná se dostala do prodlení s úhradou svého peněžitého dluhu a z ničeho nevyplývá, že by za toto prodlení nebyla odpovědná. Výše přiznaného úroku z prodlení se pak řídí nařízením vlády č. 351/2013 Sb. 13. Žalobce měl v řízení plný procesní úspěch a podle § 142 odst. 1 o. s. ř. mu tak svědčí vůči neúspěšné žalované právo na náhradu účelně vynaložených nákladů řízení. Tyto náklady sestávaly ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 2 114 Kč a z nákladů zastoupení ve výši 8 950 Kč (mimosmluvní odměna advokáta ve výši 8 050 Kč za dva úkony právní služby učiněné ve smyslu § 11 odst. 1 vyhlášky Ministerstva spravedlnosti č. 177/1996 Sb., a to za převzetí a přípravu zastoupení a sepis žaloby, kdy každý z těchto úkonů je podle § 7 bodu 5 cit. vyhl. honorován sazbou odměny ve výši 3 220 Kč, a za jeden úkon právní služby učiněný podle § 11 odst. 2 cit. vyhl. (jednoduchá výzva k plnění), za který náleží mimosmluvní odměna v poloviční výši, tj. ve výši 1 610 Kč, a dále tři paušální náhrady hotových výdajů po 300 Kč podle § 13 odst. 4 cit. vyhl.). Soud tak uložil žalované povinnost nahradit žalobci náklady řízení ve výši 11 064 Kč, a to k rukám jeho zástupce (§ 149 odst. 1 o. s. ř.). 14. Lhůtu k plnění rozsudkem uložených povinností soud stanovil podle § 160 odst. 1 o. s. ř. na tři dny od právní moci tohoto rozsudku.