3 C 132/2023-47 — Okresní soud ve Svitavách

1. Žalobkyně se žalobou podanou ke zdejšímu soudu dne 19. 10. 2023 domáhala po žalované zaplacení 16 959,29 Kč s příslušenstvím. V žalobě uváděla, že mezi žalovanou a žalobkyní byla dne 24. 11. 2022 uzavřena smlouva o úvěru, na jejímž základě žalovaná postupně čerpala úvěr ve výši 12 957 Kč. Žalovaná měla úvěr splatit nejpozději dne 24. 12. 2022 spolu s poplatkem za službu informační SMS servis ve výši 29 Kč a s poplatkem za sjednání úvěru ve výši 3 973,29 Kč. Žalovaná na svůj dluh neuhradila ničeho. Ke dni podání žaloby sestává dlužná částka z neuhrazené jistiny ve výši 12 957 Kč, poplatku za službu informační SMS servis ve výši 29 Kč a z poplatku za poskytnutí úvěru ve výši 3 973,29 Kč, celkem tedy ve výši 16 959,29 Kč. Žalobkyně dále požaduje zákonný úrok z prodlení z částky 16 959,29 Kč od 25. 12. 2022 do zaplacení. Žalobkyně dále v žalobě uvedla, že se řádně zabývala úvěruschopností žalované.2. Usnesením ze dne 7. 12. 2023, č.j. 3 C 132/2023-40, soud písemně vyzval žalobkyni, aby doplnila svá žalobní tvrzení v tom směru, aby bylo zřejmé, zda a případně jakým způsobem a na základě jakých podkladů před uzavřením předmětné smlouvy o úvěru žalobkyně posoudila úvěruschopnost žalované v souladu s § 86 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru v účinném znění (dále jen „ZSÚ“), a současně aby žalobkyně předložila důkazy k prokázání toho, že tuto zákonnou povinnost žalobkyně skutečně splnila. Žalobkyni také konkrétně instruoval o tom, jakým způsobem má splnění této zákonné povinnosti doložit, a sdělil jí, že na podkladě jí doposud předložených důkazů nelze uzavřít, že by před poskytnutím úvěru žalobkyně dostatečně prověřila schopnost žalované tento úvěr řádně a včas splatit. Žalobkyni současně poučil v souladu s § 118a odst. 1 a 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu v účinném znění (dále jen „o. s. ř.“), o tom, že pokud svá žalobní tvrzení řádně nedoplní a rovněž soudu nepředloží požadované důkazy k prokázání splnění povinnosti posoudit úvěruschopnost žalované, bude žaloba přinejmenším zčásti zamítnuta.3. Žalovaná se k řádně doručené žalobě přes výzvy a poučení soudu nevyjádřila.4. Žalobkyně souhlasila s rozhodnutím věci bez nařízení jednání dne 19. 2. 2024 a na shora uvedenou výzvu žádným způsobem nereagovala. Žalované bylo zasláno usnesení s výzvou k vyjádření, zda souhlasí s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání a s poučením, že v případě nevyjádření se ve stanovené lhůtě, bude soud předpokládat, že s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí (§ 115a a 101 odst. 4 o. s. ř.). Žalovaná se k doručené žalobě a uvedené výzvě ve věci nevyjádřila.5. Ze smlouvy o spotřebitelském úvěru s postupným čerpáním ze dne 24. 11. 2022 soud zjistil, že žalobkyně se zavázala poskytnout žalované peněžní prostředky až do výše 13 000 Kč, a to s postupným čerpáním dle žádosti žalované převodem na její bankovní účet č. , č. účtu, . Žalovaná se zavázala poskytnutý úvěr vrátit do 24. 12. 2022, a to spolu s poplatkem za sjednání úvěru ve výši 3 510 Kč a s poplatkem za službu informační SMS servis ve výši 29 Kč měsíčně. RPSN při čerpání celého úvěrového limitu činila 1 732,08 %. Součástí smlouvy byl i sazebník, všeobecné obchodní podmínky a prohlášení dlužníka o stávajících závazcích, ve kterém žalovaná uvedla, že uvedla veškeré, úplné a pravdivé informace o svých finančních závazcích.6. Z přehledu bankovních transakcí soud zjistil, že na účet žalované uvedený ve smlouvě byla celkem vyplacena částka 12 957 Kč (dne 25. 11. 2022 částka 3 000 Kč, dne 25. 11. 2022 částka 1 000 Kč, dne 25. 11. 2022 částka 2 000 Kč, dne 25. 11. 2022 částka 1 500 Kč, dne 25. 11. 2022 částka 1 500 Kč, dne 26. 11. 2022 částka 1 357 Kč a dne 28. 11. 2022 částka 2 600 Kč).7. Z výpisu o posouzení úvěruschopnosti u společnosti , právnická osoba, . ze dne 24. 11. 2022 soud zjistil, že žalovaná do formuláře uvedla, že celkový počet členů ve společně hospodařící domácnosti činí 4, přičemž z toho pouze dvě osoby mají příjem a dvě nemají. Výši pravidelných měsíčních výdajů na půjčky uvedla ve výši 1 200 Kč, a měsíční náklady na bydlení ve výši 3 500 Kč, další nezbytné výdaje ve výši 1 000 Kč a ostatní výdaje ve výši 500 Kč. Žalovaná dále uvedla, že její čistý měsíční příjem činí 15 000 Kč. Rezervu pro výdaje uvedla ve výši 700 Kč. Vypočítané minimální výdaje tak činí 6 270 Kč a disponibilní příjem činí 8 700 Kč. Žalobkyně tak vyhodnotila posouzení úvěruschopnosti žalované jako úspěšné.8. Z výzvy k úhradě před podáním žaloby ze dne 11. 9. 2023 vzal soud za prokázané, že právní zástupce žalobkyně vyzýval žalovanou k zaplacení žalované částky s upozorněním, že v případě nezaplacení bude dlužná částka vymáhána soudní cestou. Z poštovního podacího lístku soud zjistil, že zásilka byla podána na poštu dne 11. 9. 2023.9. Na základě žalobkyní předložených listinných důkazů učinil soud následující závěr o skutkovém stavu:Žalobkyně postupně poskytla žalované v době trvání smlouvy peněžní prostředky v celkové výši 12 957 Kč a žalovaná se je zavázala vrátit dne 24. 12. 2022 spolu s poplatkem za sjednání úvěru ve výši 3 973,29 Kč a s poplatkem informační SMS servis ve výši 29 Kč.10. Po právní stránce soud hodnotil věc jako spor ze smlouvy o úvěru uzavřené podle § 2395 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku v účinném znění (dále jen „o. z.“), která zároveň vykazovala znaky spotřebitelského úvěru ve smyslu příslušných ustanovení zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru v účinném znění. Dle § 2395 o. z. se smlouvou o úvěru zavazuje úvěrující, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, zatímco úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.11. Podle § 2399 odst. 1 o. z. vrátí úvěrovaný úvěrujícímu poskytnuté peněžní prostředky v dohodnuté době, jinak do měsíce ode dne, kdy byl o vrácení požádán.12. Podle § 2 odst. 1 ZSÚ je spotřebitelským úvěrem odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli.13. Podle § 86 odst. 1 ZSÚ poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.14. Podle § 86 odst. 2 ZSÚ poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.15. Podle § 87 odst. 1 ZSÚ platí, že poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem. Podle § 87 odst. 2 ZSÚ platí, že je-li spor o to, jaká je doba odpovídající možnostem spotřebitele podle odstavce 1, určí tuto dobu na návrh některé ze smluvních stran soud podle možností spotřebitele a v zájmu spravedlivého uspořádání práv a povinností smluvních stran s přihlédnutím k příjmu spotřebitele a jeho celkovým sociálním a majetkovým poměrům.16. Podle § 2991 odst. 1 o.z. platí, že kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil.17. V řízení bylo prokázáno, že mezi účastnicemi došlo uzavřením smlouvy o úvěru podle § 2395 o. z. ke vzniku závazkového právního vztahu. Předmětná smlouva o úvěru vykazuje znaky spotřebitelského úvěru ve smyslu § 2 odst. 1 ZSÚ, přičemž byla uzavřena již za účinnosti novely č. 96/2022 Sb., která s účinností od 29. 5. 2022 zakotvila v § 87 odst. 1 větě prvé ZSÚ sankci absolutní neplatnosti pro smlouvy o spotřebitelském úvěru uzavřené v případech, kdy poskytovatel úvěru nedostojí své zákonné povinnosti obsažené v § 86 odst. 1 ZSÚ a neposoudí řádně úvěruschopnost spotřebitele, tj. jeho schopnost úvěr řádně a včas splatit. Podle § 87 odst. 1 věty druhé ZSÚ soud má povinnost k případné neplatnosti přihlédnout i bez návrhu. Soud má po provedeném dokazování za to, že žalobkyně své shora uvedené povinnosti nedostála, neboť si neobstarala dostatečné podklady k tomu, aby mohla skutečně relevantně posoudit schopnost žalova