6 C 295/2024-36 — Okresní soud ve Svitavách

1. Žalobkyně se žalobou podanou k soudu dne 31. 8. 2024 domáhala po žalované zaplacení částky 10 254 Kč s příslušenstvím jako nedoplatku půjčky, kterou žalované poskytl na základě smlouvy o půjčce č. , tel. číslo, uzavřené dne 18. 7. 2012 právní předchůdce žalobkyně, společnost , právnická osoba, Žalované byly poskytnuty prostředky ve výši 18 000 Kč v hotovosti v den uzavření smlouvy. Žalovaná se zavázala vrátit částku 23 718 Kč (půjčka 18 000 Kč, souhrnný poplatek 5 718 Kč) v 60týdenních splátkách po 396 Kč. Žalovaná uhradila celkovou částku 13 464 Kč, rozdíl ve výši 10 254 Kč je nyní žalobkyní požadován, a to jako nedoplatek jistiny ve výši 7 781,94 Kč a nedoplatek poplatku ve výši 2 472,06 Kč. Půjčka zanikla uplynutím doby, na kterou byla sjednána. Její nedoplatek byl smlouvou ze dne 21. 9. 2023 postoupen na žalobkyni. Žalobkyně tak požaduje zaplacení jistiny ve výši 7 781,94 Kč, poplatku ve výši 2 472,06 Kč, dále zkapitalizovaného úroku ve výši 15 842,01 Kč (jedná se o úrok ve výši 19,98 % ročně z jistiny 7 781,94 Kč od 12. 9. 2013 do data postoupení 27. 9. 2023), zkapitalizovaných úroků z prodlení ve výši 15 842,01 Kč z jistiny 7 781,94 Kč za období od 31. 7. 2013 do 27. 9. 2023 a běžícího smluvního úroku ve výši 19,98 % ročně z částky 7 781,94 Kč od 28. 9. 2023 do zaplacení a běžícího zákonného úroku z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 7 781,94 Kč od 28. 9. 2023 do zaplacení.2. Účastníkům bylo zasláno usnesení s výzvou, zda souhlasí s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání. Jelikož se účastníci ve stanovené lhůtě nevyjádřili, má soud za to, že s rozhodnutím bez nařízení jednání ve smyslu ustanovení § 115a o. s. ř. souhlasí. Soud vyšel z obsahu spisu a z důkazů založených ve spise.3. Přípisem ze dne 31. 10. 2024 vzala žalobkyně žalobu zpět co do částky 4 000 Kč, kterou žalovaná zaplatila po podání žaloby. Tuto částku žalobkyně započetla na dlužný poplatek ve výši 2 472,06 Kč a částku 1 527,94 Kč na kapitalizovaný úrok z prodlení do 27. 9. 2023. Navrhla, aby soud řízení co do 4 000 Kč zastavil a nadále požaduje jistinu ve výši 7 781,94 Kč, kapitalizovaný úrok z prodlení do 27. 9. 2023 ve výši 4 929,68 Kč, částku 15 842,01 Kč jako kapitalizovaný úrok do 27. 9. 2023 a dále smluvní úrok ve výši 19,98 % ročně z částky 7 781,94 Kč od 28. 9. 2023 do zaplacení a zákonný úrok z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 7 781,94 Kč od 28. 9. 2023 do zaplacení.4. S ohledem na částečné zpětvzetí žaloby soud řízení co do 4 000 kč podle § 97 odst. 1 o. s. ř. zastavil.5. Ze smlouvy o půjčce č. , tel. číslo, ze dne 18. 7. 2012 soud zjistil, že žalované byla v hotovosti poskytnuta částka 18 000 Kč. Žalovaná podpisem smlouvy potvrdila, že danou částku převzala při podpisu smlouvy v hotovosti. Žalovaná se zavázala půjčku vrátit a vedle ní zaplatit souhrnný poplatek ve výši 5 718 Kč tvořený úrokem ve výši 19,98 % ročně ve výši 2 298 Kč a poplatkem za administrativní činnost ve výši 3 420 Kč. Celkem tedy měla žalovaná právnímu předchůdci žalobkyně vrátit částku 23 718 Kč, to vše v 60týdenních splátkách po 396 Kč. První splátka byla splatná 7. dne od data uzavření smlouvy. Z čl. 2 smluvních podmínek smlouvy soud zjistil výši roční procentní sazby nákladů určenou v závislosti na délce splácení, a to ve výši 63,91 % pro délku splácení 60 týdnů.6. Ze smlouvy o postoupení pohledávek uzavřené mezi , právnická osoba, a žalobkyní a z Přílohy č. 1 soud zjistil, že žalovaná pohledávka byla postoupena smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 21. 9. 2023 na žalobkyni.7. Z výzvy před podáním žaloby ze dne 30. 7. 2024 soud zjistil, že právní zástupce žalobkyně vyzval žalovanou k zaplacení částky 34 413,77 Kč nejpozději k 14. 8. 2024.8. O skutkovém stavu lze uzavřít, že právní předchůdce žalobkyně poskytl žalované částku 18 000 Kč a ta se zavázala zápůjčku vrátit a vedle ní zaplatit souhrnný poplatek 5 718 Kč, celkem tedy 23 718 Kč, a to vše v 60týdenních splátkách po 396 Kč. Z obsahu smlouvy vyplývá, že částka 18 000 Kč byla žalované předána při jejím podpisu.9. Vzhledem k tomu, že žalobkyně podala žalobu již za účinnosti nového občanského zákoníku (zákon č. 89/2012 Sb.), postupoval soud podle ustanovení § 3028 odst. 3 tohoto zákona, podle kterého se řídí jiné právní poměry vzniklé přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, jakož i práva a povinnosti z nich vzniklé, včetně práv a povinností z porušení smluv uzavřených přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, dosavadními právními předpisy. To nebrání ujednání stran, že se tato jejich práva a povinnosti budou řídit tímto zákonem ode dne nabytí jeho účinnosti. Jelikož mezi stranami nebylo toto ujednáno, postupoval soud podle zákona č. 40/1964 Sb., občanského zákoníku, ve znění platném do 31. 12. 2013.10. Smlouva uzavřená mezi stranami byla smlouvou o půjčce podle § 657 a násl. zákona č. 40/1964 Sb., občanský zákoník, ve znění do 31. 12. 2013, která byla zároveň spotřebitelským úvěrem podle § 2 zákona č. 321/2001 Sb., o některých podmínkách sjednávání spotřebitelského úvěru a o změně zákona č. 64/1986 Sb. Vzhledem k tomu, že se jednalo o smlouvu uzavřenou mezi podnikatelem v rámci jeho podnikatelské činnosti a spotřebitelem, je ve věci nezbytné aplikovat i ta zvláštní ustanovení, jejichž účelem je ochrana spotřebitele (zejména § 51a a násl. obč. zák.).11. Podle § 657 obč. zák. platilo, že smlouvou o půjčce přenechává věřitel dlužníkovi věci určené podle druhu, zejména peníze, a dlužník se zavazuje vrátit po uplynutí dohodnuté doby věci stejného druhu. Podle § 658 odst. 1 obč. zák. bylo možno při půjčce peněžité dohodnout úroky.12. Výkon práv a povinností vyplývajících z občanskoprávních vztahů nesmí bez právního důvodu zasahovat do práv a oprávněných zájmů jiných a nesmí být v rozporu s dobrými mravy (§ 3 odst. 1 obč. zák.). Podle § 39 obč. zák. je neplatný právní úkon, který svým obsahem nebo účelem odporuje zákonu nebo jej obchází anebo se příčí dobrým mravům.13. Podle § 56 odst. 1 obč. zák. spotřebitelské smlouvy nesměly obsahovat ujednání, která v rozporu s požadavkem dobré víry znamenají k újmě spotřebitele značnou nerovnováhu v právech a povinnostech stran.14. Soud přezkoumal účastníky uzavřenou smlouvu o půjčce a dospěl k závěru, že žaloba je důvodná. Soud se domnívá, že výše souhrnného poplatku v daném případě ještě vyhovuje dobrým mravům, když soud akceptuje výši úroků a poplatků do maximální výše 1/3 poskytnuté půjčky. V tomto případě nebyla uzavřena dohoda o hotovostním inkasu splátek, proto je souhrnný poplatek nižší a ještě odpovídá dobrým mravům.15. V souhrnném poplatku byly jasně určeny i úroky ve výši 2 298 Kč s tím, že podle čl. 3 smluvních podmínek představují 19,98 % p. a. Z žádného ustanovení smlouvy však nevyplývá, že by tyto úroky měla žalovaná platit i po uplynutí doby splatnosti půjčky. V článku 3 smluvních podmínek je navíc ujednáno, že v případě, že dojde ve smyslu článku 20 (bude-li zákazník v okamžiku splatnosti poslední splátky v prodlení, prodlužuje se účinnost smlouvy do doby řádného uhrazení celkové dlužné částky) k prodloužení doby trvání smlouvy, nebude v období překračujícím původně sjednanou dobu trvání smlouvy jistina úročena. O placení dalších úroků zde není žádná zmínka. Žalobkyně tedy podle názoru soudu nemá na běžící a požadovaný smluvní úrok ve výši 19,98 % ročně od 12. 9. 2013 do zaplacení nárok, neboť ve smlouvě byla výše úroků sjednána fixní částkou.16. S ohledem na výše uvedené soudu proto nezbylo než podané žalobě vyhovět částečně, a to výrokem II., kdy soud zavázal žalovanou uhradit žalobkyni částku 7 781,94 Kč (zbylá část jistiny) s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 4 929,68 Kč a s 8,05% zákonným úrokem z prodlení z částky 7 781,94 Kč od 28. 9. 2023 do zaplacení. Výše úroku z prodlení se řídí nařízením vlády č. 142/1994 Sb.17. Výrokem III. pak soud zamítl žalobu co do požadovaného zkapitalizovaného úroku ve výši 15 842,01 Kč a co do běžícího 19,98 % úroku z jistiny 7 781,94 Kč od 28. 9. 2023 do zaplacení, a to s odkazem na shora citované závěry.18. Žalobkyně uhradila za návrh na vydání elektronického platebního rozkazu soudní poplatek ve výši 800 Kč. Vzhledem k tomu, že soud ve věci nevydal elektronický platební rozkaz, postupoval podle položky 2, bodu 2 sazebníku soudních poplatků a soudní poplatek doměřil v konečném rozhodnutí. Podle položky 1 činí výše soudního poplatku z žalované částky do 20 000 Kč částku 1 000 Kč. K doplacení tedy zbývá částky 200 Kč, a to i přes částečné zpětvzetí žaloby. Soud proto žalobkyni uložil ve výroku V. povinnost zaplatit České republice – Okresnímu soudu ve Svitavách doplatek soudního poplatku ve výši 200 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku (§ 160 odst. 1 o. s. ř.).19. Žalobkyně měla ve věci úspěch a podle § 142 odst. 1 o. s. ř. jí náleží právo na náhradu nákladů řízení. K neúspěchu v části požadovaných úroků soud při stanovení náhrady nákladů řízení nepřihlížel. Soud vycházel z celé žalované částky 10 254 Kč, neboť řízení bylo pro 4 000 Kč zastaveno z důvodu plnění ze strany žalované.20. N