9 C 134/2024-47 — Okresní soud ve Svitavách

1. Žalobkyně se žalobou podanou u zdejšího soudu dne 4. 4. 2024 domáhala po žalované zaplacení 34 426,91 Kč s kapitalizovaným úrokem ve výši 2 489,84 Kč odpovídajícím sazbě 21,69 % ročně z částky 16 730,85 Kč za dobu od 24. 1. 2023 do 27. 9. 2023, úrokem ve výši 21,69 % ročně z částky 16 730,85 Kč od 28. 9. 2023 do zaplacení, kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 3 049,66 Kč odpovídajícím zákonné roční sazbě z částky 16 730,85 Kč za dobu od 17. 8. 2021 do 27. 9. 2023 a zákonným úrokem z prodlení z částky 16 730,85 Kč od 28. 9. 2023 do zaplacení, a to z titulu smlouvy o spotřebitelském úvěru uzavřené mezi , právnická osoba, , IČO , IČO, , se sídlem , adresa, (dále jen „právní předchůdce žalobkyně“), a žalovanou dne 26. 7. 2021. Žalobkyně tvrdila, že na základě zmíněné smlouvy byly žalované poskytnuty peněžní prostředky ve výši 17 000 Kč, přičemž žalovaná se zavázala uvedenou částku právnímu předchůdci žalobkyně vrátit a současně mu zaplatit úrok, poplatek za zpracování úvěru a poplatek za komfortní a flexibilní splácení v souhrnné výši 19 895 Kč. Porušila však sjednaný splátkový kalendář a dostala se do prodlení s úhradou sjednaných splátek svého dluhu. Na ten celkem uhradila pouze 1 000 Kč. Pohledávka z uvedené smlouvy byla na žalobkyni postoupena na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 21. 9. 2023, a to ve výši 48 902,57 Kč bez příslušenství. Součástí této částky bylo navýšení účtované právním předchůdcem žalobkyně. Ta se ovšem podanou žalobou domáhala toliko zaplacení částky 34 426,91 Kč sestávající z dlužné jistiny ve výši 16 730,85 Kč a nesplacené části poplatků sjednaných v úvěrové smlouvě ve výši 17 696,06 Kč. Dále si nárokovala shora uvedené příslušenství pohledávky v podobě smluvního úroku a zákonného úroku z prodlení.2. Přípisem soudu došlým dne 24. 4. 2024 vzala žalobkyně žalobu částečně zpět co do částky 10 000 Kč s odůvodněním, že žalovaná tuto částku žalobkyni po podání žaloby dne 12. 4. 2024 uhradila. Žalobkyně zmíněnou úhradu započetla na svůj nárok na zaplacení poplatků spojených s úvěrem, jejichž požadovaná výše po tomto započtení činila 7 696,06 Kč.3. Žalovaná se k žalobě, která jí byla doručena do vlastních rukou dne 12. 6. 2024, ani přes výzvu soudu nevyjádřila.4. Soud věc rozhodl, aniž by nařizoval jednání, neboť byly splněny podmínky uvedené v § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu v účinném znění (dále jen „o. s. ř.“). Soud totiž s přihlédnutím k obsahu žaloby a charakteru projednávaného sporu dospěl k závěru, že ve věci lze rozhodnout jen na základě žalobkyní předložených listinných důkazů. Žalobkyně s tímto postupem vyslovila souhlas již v podané žalobě, pokud jde o žalovanou, její souhlas soud předpokládal, neboť žalovaná se ve stanovené lhůtě k písemné výzvě soudu obsahující doložku podle § 101 odst. 4 o. s. ř. nevyjádřila, zda s rozhodnutím bez nařízení jednání souhlasí.5. Ze smlouvy o spotřebitelském úvěru uzavřené mezi právním předchůdcem žalobkyně a žalovanou dne 26. 7. 2021, jejíž nedílnou součást tvořily smluvní podmínky právního předchůdce žalobkyně, soud zjistil, že právní předchůdce žalobkyně poskytl žalované v hotovosti při podpisu smlouvy peněžní prostředky ve výši 17 000 Kč. Žalovaná se zavázala poskytnutou částku vrátit a současně zaplatit úrok ve výši 13 700 Kč, poplatek za zpracování spotřebitelského úvěru ve výši 1 500 Kč a poplatek za doplňkovou službu komfortního a flexibilního splácení ve výši 4 695 Kč. Celkem tak měla uhradit částku 36 895 Kč, přičemž se zavázala, že tak učiní v 78 týdenních splátkách, jejichž výše činila 474 Kč, respektive 397 Kč, pokud jde o poslední splátku. Na straně 2 smlouvy bylo uvedeno, že zápůjční úroková sazba činí 88 %. První týdenní splátkové období počalo dle smlouvy běžet dnem uzavření smlouvy. Dle čl. 7.9. smluvních podmínek se zpracováním spotřebitelského úvěru, které bylo zpoplatněno shora uvedeným poplatkem ve výši 1 500 Kč, rozuměla činnost právního předchůdce žalobkyně související s uzavřením smlouvy, zavedení žalované do jeho evidenčního systému a zpracováním nezbytných podkladů a dokumentace. Komfortním splácením se dle čl. 2.7. smluvních podmínek rozumělo poskytnutí a splácení spotřebitelského úvěru v hotovosti s využitím služeb obchodního zástupce, tedy činnosti po dobu účinnosti smlouvy související s hotovostním režimem splátek úvěru v bydlišti žalované nebo na jiném místě dle vzájemné dohody, přepravou hotovosti k a od žalované, návštěvy žalované v jejím bydlišti nebo na jiném místě podle vzájemné dohody v termínech splatnosti splátek úvěru a možnost sjednání času návštěvy. Dle citovaného ustanovení případným neuskutečněním některé z uvedených činností nebylo dotčeno právo právního předchůdce žalobkyně na úhradu poplatku za komfortní splácení. Dle čl. 2.8. smluvních podmínek se flexibilním splácením rozuměla Garance celkové ceny, Splátkové prázdniny a Garance neuplatnění pohledávky pro případ úmrtí žalované. Tyto služby byly blíže specifikovány v čl. 4 smluvních podmínek, přičemž Garancí celkové ceny se rozuměl závazek právního předchůdce žalobkyně neuplatňovat sankce a jiná práva spojená s prodlením žalované do doby, než žalovaná dosáhne nedoplatku v souhrnné výši dvanáctinásobku první týdenní splátky v případě týdenního splátkového období, případně ve výši trojnásobku první měsíční splátky v případě měsíčního splátkového období. Tato garance měla trvat nejdéle do doby, kdy uplynou tři měsíce od splatnosti poslední sjednané splátky úvěru. Na základě služby Splátkové prázdniny mohla žalovaná za předem stanovených podmínek dosáhnout odložení omezeného počtu sjednaných měsíčních splátek. Služba nazvaná jako Garance neuplatnění pohledávky pro případ úmrtí žalované pak představovala závazek právního předchůdce žalobkyně vzdát se veškerých svých nároků ze smlouvy v případě úmrtí žalované za předpokladu, že tato nebude mít ke dni úmrtí vůči právnímu předchůdci žalobkyně jakékoliv dluhy po splatnosti.6. Z předložené transakční historie k předmětné úvěrové smlouvě soud zjistil, že žalovaná na svůj dluh z této smlouvy uhradila dne 2. 8. 2021 500 Kč a dne 9. 8. 2021 500 Kč.7. Ze smlouvy o postoupení pohledávek uzavřené dne 21. 9. 2023 mezi právním předchůdcem žalobkyně a žalobkyní bylo zjištěno, že pohledávka ze shora uvedené úvěrové smlouvy byla postoupena na žalobkyni.8. Z oznámení o postoupení pohledávek z 29. 9. 2023 soud zjistil, že právní předchůdce žalobkyně písemně informoval žalovanou o postoupení pohledávky a vyzval ji, aby na svůj dluh z předmětné smlouvy plnila již výhradně ve prospěch žalobkyně.9. Z předžalobní výzvy z 15. 2. 2024, která byla dle přiloženého poštovního podacího lístku odeslána žalované dne 15. 2. 2024, soud zjistil, že žalobkyně prostřednictvím svého zástupce vyzvala žalovanou k zaplacení dluhu ve výši 41 944,72 Kč vzniklého z titulu shora uvedené smlouvy ve lhůtě do 1. 3. 2024 s upozorněním, že pokud nebude dluh zaplacen, bude přistoupeno k jeho soudnímu vymáhání.10. Na podkladě žalobkyní předložených listinných důkazů učinil soud následující závěr o skutkovém stavu věci:Právní předchůdce žalobkyně na základě smlouvy o úvěru uzavřené mezi ním a žalovanou dne 26. 7. 2021 poskytl žalované peněžní prostředky ve výši 17 000 Kč. Žalovaná se zavázala uvedenou částku vrátit a současně zaplatit úrok ve výši 13 700 Kč, poplatek za zpracování úvěru ve výši 1 500 Kč a poplatek za komfortní a flexibilní splácení ve výši 4 695 Kč, tj. celkem částku ve výši 36 895 Kč, a to v 78 pravidelných týdenních splátkách, jejichž výše činila 474 Kč, respektive 397 Kč, pokud jde o poslední splátku. První splátka byla splatná do týdne od data uzavření smlouvy, každá další pak vždy do konce dalšího týdenního období. Smlouva obsahovala údaj o tom, že zápůjční úroková sazba činí 88 %. Pohledávka z uvedené úvěrové smlouvy byla následně postoupena žalobkyni, o čemž byla žalovaná právním předchůdcem žalobkyně písemně informována. Žalobkyně následně vyzvala žalovanou k zaplacení dluhu z předmětné smlouvy a poskytla jí za tímto účelem dodatečnou lhůtu, přičemž žalovanou současně poučila o tom, že pokud v této lhůtě dluh neuhradí, bude přistoupeno k jeho soudnímu vymáhání.11. Po právní stránce soud hodnotil věc jako spor ze smluv o úvěru uzavřených podle § 2395 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku v účinném znění (dále jen „o. z.“), které zároveň vykazovaly znaky spotřebitelských úvěrů ve smyslu příslušných ustanovení zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru v účinném znění (dále jen „ZSÚ“).12. Dle § 2395 o. z. se smlouvou o úvěru zavazuje úvěrující, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, zatímco úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.13. Podle § 1879 o. z. může věřitel celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi).14. Podle § 1880 odst. 1 o. z. postoupením pohledávky nabývá postupník také její příslušenství a práva s pohledávkou spo