9 C 229/2023-43 — Okresní soud ve Svitavách

1. Žalobkyně se žalobou podanou u zdejšího soudu dne 14. 8. 2023 domáhala po žalované zaplacení 13 800 Kč se zákonným úrokem z prodlení z této částky za dobu od 6. 11. 2022 do zaplacení, a to z titulu neuhrazeného dluhu vzniklého ze smlouvy o zápůjčce, která měla být uzavřena dne 6. 10. 2022 mezi [právnická osoba], [IČO] (dále jen„ právní předchůdce žalobkyně“), a žalovanou. Žalobkyně tvrdila, že její právní předchůdce na základě této smlouvy poskytl žalované peněžní prostředky ve výši 10 000 Kč, které se žalovaná zavázala vrátit spolu s poplatkem za poskytnutí zápůjčky ve výši 3 800 Kč ve lhůtě do 5. 11. 2022, tuto svou povinnost však nesplnila a na svůj dluh neuhradila ničeho. Právní předchůdce žalobkyně následně postoupil svou pohledávku za žalovanou vzniklou z titulu shora uvedené smlouvy o zápůjčce na žalobkyni. Ta se domáhala zaplacení dlužné jistiny zápůjčky ve výši 10 000 Kč, poplatku za její poskytnutí ve výši 3 800 Kč a úroku z prodlení z celkové dlužné částky ve výši 13 800 Kč za dobu ode dne následujícího sjednanému datu splatnosti zápůjčky do zaplacení. 2. Usnesením ze dne 9. 11. 2023, č.j. 9 C 229/2023-33, soud písemně vyzval žalobkyni, aby doplnila svá žalobní tvrzení v tom směru, aby bylo zřejmé, zda a případně jakým způsobem a na základě jakých podkladů před uzavřením předmětné smlouvy o úvěru posoudila úvěruschopnost žalované v souladu s § 86 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru v účinném znění (dále jen„ ZSÚ“), a současně aby předložila důkazy k prokázání toho, že tuto svou zákonnou povinnost skutečně splnila. Žalobkyni také konkrétně instruoval o tom, jakým způsobem má splnění své zákonné povinnosti doložit, a sdělil jí, že na podkladě jí doposud předložených důkazů nelze uzavřít, že by před poskytnutím úvěru dostatečně prověřila schopnost žalované tento úvěr řádně a včas splatit. Žalobkyni současně poučil v souladu s § 118a odst. 1 a 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu v účinném znění (dále jen„ o. s. ř.“), o tom, že pokud svá žalobní tvrzení řádně nedoplní a rovněž soudu nepředloží požadované důkazy k prokázání splnění její povinnosti posoudit úvěruschopnost žalované, bude žaloba přinejmenším zčásti zamítnuta. 3. Žalobkyně na shora uvedenou výzvu soudu reagovala přípisem, který byl soudu doručen 10. 1. 2024. V něm sdělila, že žádné další důkazy k prokázání ověření schopnosti žalované splácet zápůjčku navrhovat nehodlá, její právní předchůdce úvěruschopnost žalované ověřil, přičemž zjistil, že žalovaná se nenachází v insolvenčním rejstříku a registru exekucí, a dospěl k závěru, že s ohledem na výši zápůjčky, která byla nižší než minimální měsíční mzda v inkriminované době, mohla žalovaná zápůjčku splatit, pokud by k tomu měla vůli. Žalobkyně i její zástupce se dále omluvili z jednání, které soud k projednání věci nařídil na den 10. 1. 2024. Soud proto postupoval podle § 101 odst. 3 o. s. ř. a věc projednal v jejich nepřítomnosti. 4. Žalovaná, která se k jednání dostavila, učinila nesporným, že předmětnou smlouvu o zápůjčce s právním předchůdcem uzavřela a že jí byly poskytnuty peněžní prostředky ve výši 10 000 Kč. Současně potvrdila, že svůj dluh z předmětné smlouvy doposud ani zčásti neuhradila, což vysvětlovala tím, že se dostala do druhotné platební neschopnosti a neměla dostatečné finanční prostředky k úhradě dluhu. Ten by aktuálně měla být schopna uhradit do 30 dní. Podobných smluv, jako byla smlouva posuzovaná v této věci, uzavřela vícero, někdy po ní poskytovatelé spotřebitelských úvěrů požadovali doložení jejích osobních, majetkových a výdělkových poměrů, jindy nikoliv, již si nepamatuje, jak to bylo při jednání s právním předchůdcem žalobkyně. Pokud ve spise nejsou založeny žádné listiny vztahující se k tomuto procesu, pak podle žalované pravděpodobně právní předchůdce žalobkyně před uzavřením smlouvy doložení poměrů žalované nepožadoval. V říjnu 2022, kdy byla uzavřena předmětná smlouva, žalovaná splácela dva již dříve poskytnuté úvěry, konkrétně podnikatelský úvěr u [právnická osoba], jehož nesplacená část v uvedené době činila asi 100 000 Kč, a dále úvěr na financování kupní ceny jejího vozidla u [právnická osoba], na který zbývalo doplatit asi 250 000 Kč. Žalovaná měsíčně na úhradu těchto dluhů platila 10 000 Kč, chtěla uvedené dluhy zkonsolidovat, proto si vzala úvěr u [právnická osoba], který byl zajištěn zástavním právem váznoucím na jejím domě. Musela však splácet 20 000 Kč měsíčně, což se jí nějakou dobu dařilo, než uhradila v jednom případě pouze část splátky a [anonymizováno] jí v důsledku toho splátky navýšila až na 40 000 Kč měsíčně. To už žalovaná přestala zvládat a postupně přestala být schopna své závazky hradit. V době uzavření posuzované smlouvy o zápůjčce bydlela ve vlastním domě, kde hradila náklady na energie ve výši 5 000 Kč měsíčně. Podnikala jako OSVČ v odvětví řemeslná výroba, její měsíční příjmy činily i spolu s invalidním důchodem, který pobírá, cca 25 000 Kč až 30 000 Kč měsíčně. Žalovaná se starala a doposud stará o svého nezletilého syna, s nímž bydlí a na kterého pobírá výživné od jeho otce ve výši 4 000 Kč měsíčně. Jejich tehdejší výdaje vedle shora uvedených nákladů na energie tvořily náklady na telefon a internet ve výši 2 500 Kč měsíčně, na nákupy potravin a dalších věcí ve výši 4 000 Kč měsíčně, na nákup krmiva pro zvířata ve výši 2 000 Kč měsíčně a na nákup pohonných hmot ve výši 2 000 Kč měsíčně. Žalovaná u jednání požádala soud o možnost splácet dluh ve splátkách po 2 000 Kč měsíčně, přičemž uvedla, že vyšší částku by byla aktuálně schopna splácet jen obtížně. 5. Mezi účastnicemi nebylo sporu o tom, že dne 6. 10. 2022 byla mezi právním předchůdcem žalobkyně a žalovanou uzavřena smlouva o zápůjčce, na jejímž podkladě byly žalované poskytnuty peněžní prostředky ve výši 10 000 Kč, které se žalovaná zavázala splatit spolu s poplatkem za poskytnutí zápůjčky ve výši 3 800 Kč ve lhůtě do 5. 11. 2022, což ani částečně neučinila. Na svůj dluh z předmětné smlouvy doposud právnímu předchůdci žalobkyně a žalobkyni samotné neuhradila ničeho. 6. Z rámcové smlouvy o úplatném postoupení pohledávek z 1. 1. 2023, jakož i z oznámení o postoupení pohledávky z 9. 6. 2023 bylo zjištěno, že právní předchůdce žalobkyně postoupil svou pohledávku za žalovanou vzniklou z titulu shora uvedené smlouvy o zápůjčce na žalobkyni, o čemž byla žalovaná písemně informována. 7. Z předžalobní výzvy z 9. 6. 2023 bylo zjištěno, že žalobkyně prostřednictvím svého zástupce vyzvala žalovanou k úhradě dlužné částky ve výši 13 800 Kč s příslušenstvím vzniklé z titulu shora uvedené smlouvy o zápůjčce v dodatečně poskytnuté lhůtě a upozornila žalovanou na to, že v případě dobrovolného neuhrazení dluhu bude přistoupeno k jeho soudnímu vymáhání. 8. Na podkladě žalobkyní předložených listinných důkazů a nesporných tvrzení obou účastnic učinil soud následující závěr o skutkovém stavu věci: Mezi právním předchůdcem žalobkyně a žalovanou byla dne 6. 10. 2022 uzavřena smlouva o zápůjčce, na jejímž podkladě byly žalované poskytnuty peněžní prostředky ve výši 10 000 Kč. Tuto částku se žalovaná zavázala vrátit spolu s poplatkem za poskytnutí zápůjčky ve výši 3 800 Kč ve lhůtě do 5. 11. 2022, což nesplnila. Na svůj dluh z předmětné smlouvy doposud neuhradila ničeho. Žalobkyně svou pohledávku za žalovanou vzniklou z titulu předmětné smlouvy o zápůjčce postoupila na žalobkyni, o čemž žalovanou písemně informovala. Žalovaná byla vyzvána k úhradě svého dluhu předžalobní výzvou zástupce žalobkyně z 9. 6. 2023. 9. Po právní stránce soud hodnotil věc jako spor ze smlouvy o zápůjčce uzavřené podle § 2390 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku v účinném znění (dále jen„ o. z.“), která zároveň vykazovala znaky spotřebitelského úvěru ve smyslu příslušných ustanovení zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru v účinném znění (dále jen„ ZSÚ“). 10. Podle § 2390 o. z., přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu, vznikne smlouva o zápůjčce. Podle § 2392 odst. 1 věty prvé o. z. lze při peněžité zápůjčce ujednat úroky. Podle § 2 odst. 1 ZSÚ je spotřebitelským úvěrem odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli. Podle § 86 odst. 1 ZSÚ poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Podle § 86 odst. 2 ZSÚ poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřeb